|
|
Význam pečovatelské služby pro seniory a jejich rodinu
ŠPAČKOVÁ, Ivana
Pečovatelská služba je jako terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rovněž je využívána rodinami s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Tato služba je zaměřena na individuální podporu života člověka v jeho přirozeném prostředí. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. První kapitola se zabývá stářím a stárnutím, protože v této době nastávají změny v celkové struktuře organismu, které ovlivňují jeho funkce a promítají se v podobě zvýšené zranitelnosti, omezeného výkonu a poklesu schopností jedince. Ve druhé kapitole se zabývám změnami ve stáří, které se týkají především oblasti tělesné, psychické a sociální. Ve třetí kapitole popisuji současnou situaci v poskytování sociálních služeb. Tyto služby jsou definovány podle zákona č.108/2006 Sb. především jako prostředek k zajištění co největší psychické a fyzické soběstačnosti jedince, kterému se snaží umožnit zapojení do běžného života, důstojné prostředí a zacházení. Čtvrtá kapitola se zabývá konceptem poskytování pečovatelské služby v České republice. Poslední pátá kapitola se zabývá individuálním plánováním, které je jedním z nejvýznamnějších nástrojů zajištění a zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb a je také ukotveno v zákoně č.108/2006Sb. o sociálních službách. Praktická část mé bakalářské práce byla zpracována technikou kvalitativního výzkumu, konkrétně metodou dotazování pomocí polostandardizovaného rozhovoru s předem určenými otevřenými otázkami a analýzou osobní dokumentace. Základní výzkumný soubor tvořili vybraní uživatelé a pracovníci pečovatelské služby Ledax o.p.s. Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění faktorů, které jsou vnímány uživateli pečovatelské služby jako nejvýznamnější. Ze zkoumání vyplynulo, že k využívání péče je přivedl především zhoršený zdravotní stav a vysoký věk. Z mého výzkumu dále vyplynulo, že uživatelé vnímají svého klíčového pracovníka spíše jako důvěrníka, nebojí se svěřit se svými pocity či problémy a udávají, že má vždy dostatek času je vyslechnout. Naopak je tomu u samotných pracovníků, kteří svou roli vidí pouze na pozici pomocníka, navíc díky velkému pracovnímu vytížení postrádají dostatek času na uživatele. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se s tímto problémem mnohdy setkávám, jelikož pečovatelky mají na starosti více uživatelů a péče se nezajišťuje soustředěně na jednom místě. Řešením této situace by bylo snížení počtu uživatelů na jednu pečovatelku, avšak tím by byl nucen poskytovatel rozšířit počet svých zaměstnanců, v současné době je však omezen finančními a i provozními limity dané organizace. Důležité je zdůraznit, že pokud má být péče a podpora u uživatele zajištěna na profesionální úrovni, tak by měl klíčový pracovník být tím, kdo koordinuje péči u uživatele, je jeho důvěrníkem a průvodcem nelehkým životním obdobím. I přesto, že se ukazují rozdíly v pohledu na faktor osobnosti pečovatele, tak se domnívám, že vnímání pečovatele z pohledu uživatele jako důvěrníka je také určitou zárukou efektivního provádění individuálního plánování v organizaci daného poskytovatele.
|
|
|
Aktivizační činnosti v domovech pro seniory na Táborsku
HOFMANNOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá aktivizací v domovech pro seniory na Táborsku. Teoretická východiska seznamují s pojmy stáří a stárnutí, změnami v životě seniora, se specifikací komunikace se seniorem a v neposlední řadě s významem aktivizace ve stáří. Popisuje také individuální plánování v pobytových sociálních zařízeních, roli klíčového pracovníka a význam individuálního plánování. Na závěr jsou představeny formy možné aktivizace seniorů. Praktická část mapuje ve vybraných domovech pro seniory plánované a realizované aktivity určené jejich uživatelům. Dále se také zaměřuje na odborné kompetence pracovníků, kteří se podílejí se na koordinaci a realizaci volnočasových aktivit.
|
|
|
Možnosti pracovního uplatnění klientů Domova Petra Mačkov
KOUBKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá problematikou pracovního uplatnění osob s mentálním postižením. Je zde popsán systém vzdělávání těchto osob a následně jejich možnosti v oblasti pracovního uplatnění jak na trhu práce, tak v rámci sociálních služeb. V práci je popsán také proces individuálního plánování sociálních služeb uživatelů, neboť veškeré jejich činnosti a aktivity musí s individuálním plánem korespondovat. Práce je cíleně zaměřena na konkrétní situaci v uvedené oblasti u uživatelů sociálních služeb Domova Petra Mačkov. Příloha práce obsahuje kazuistiky tří klientek Domova Petra Mačkov. Slouží k vytvoření komplexního obrazu o aktuální situaci v konkrétních místních podmínkách.
|
|
|
Individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci
HORŇÁČKOVÁ, Marta
V současné době je problematika individuálního plánování s uživateli sociálních služeb velice diskutované téma, které je chápáno jako základní kámen v poskytování kvalitní sociální služby. Je ukotveno v zákoně č.108/2006 Sb., o sociálních službách, kde je uložena povinnost plánovat průběh služby s uživatelem a to s ohledem na jeho potřeby a přání, tak aby byl s naplňováním a uskutečňováním individuálních plánů spokojen. Individuální plánování patří také do důležitých standardů kvality, které je potřeba splňovat, aby byla služba poskytována kvalitně, efektivně a v souladu s posláním a cíli organizace a přitom respektovala individuální potřeby uživatele. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem je prováděno individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci, jehož klientelou jsou lidé s mentálním postižením. Za účelem naplnění cíle popíši v teoretické části práce co je individuální plánování, jaká má specifika, metody a postupy v sociální práci s mentálně postiženými uživateli, zdůrazním předpoklady pro úspěšné plánování s klienty s mentálním postižením. Zaměřím se i na osobu pracovníka, který provádí individuální plánování, jak je proškolen, jakými zásadami by se měl během plánování řídit, aby byla zajištěna již výše zmiňovaná kvalita služby dle standardů. V praktické části se konkrétně zaměřím na uplatňování důležitých předpokladů pro kvalitní individuálního plánování pro uživatele s mentálním postižením v chráněném bydlení. Formou polořízených rozhovorů se čtyřmi asistenty, kteří realizují individuální plánování v bydlení, budu zjišťovat způsob realizace plánování ve službě, dále hodnotit pozitiva případě negativa, která při individuálním plánování s touto specifickou skupinou uživatelů mohou nastat. Výstupem mé bakalářské práce je zhodnocení realizace individuálního plánování ve službě. Srovnání práce asistentů a poukazování na dobrou praxi v poskytování kvalitního individuálního plánování s uživateli s mentálním postižením a to se zaměřením na aplikaci zásadních předpokladů plánování využitelných i pro jiná zařízení s podobným typem služby.
|
|
|
Spolupráce s rodinami klientů v Domově pro seniory Třebíč v období adaptačního procesu
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice adaptačního období po nástupu seniora do pobytové sociální služby - Domova pro seniory Třebíč v souvislosti se spoluprácí s rodinnými příslušníky. Problematika stáří, seniorů potřebujících pomoc druhých osob, se stává v současné společnosti stále důležitějším tématem. Tato skutečnost souvisí s prodlužující se délkou lidského života. V teoretické části jsem popsala pojmy stáří, dělení věku a změny v tomto přirozeném životním období. Dále se zabývám adaptací jako aktivním procesem přizpůsobení se novým životním podmínkám a příznaky sociální maladaptace. V následující kapitole popisuji rodinu, její funkce v současné společnosti a rodinné vztahy. Definuji sociální ochranu a sociální služby zasazené v legislativním rámci a problematiku registrace sociálních služeb. Popisuji Domov pro seniory Třebíč, kde výzkum probíhal a proces individuálního plánování, jehož součástí je adaptace uživatele. V tomto období je velice důležité to, jakým způsobem bude adaptace probíhat, jak často a jakým způsobem budou se seniorem a pracovníky organizace spolupracovat rodinní příslušníci. Této oblasti se věnuje výzkumná část bakalářské práce. K popsání této spolupráce jsem použila kvalitativní výzkum s metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se účastnilo osm respondentů, rodinní příslušníci, instruktoři sociálních služeb a klíčoví pracovníci. Výsledky výzkumu potvrdily to, že spolupráce rodiny je klíčovou oblastí v adaptaci na pobyt v domově pro seniory. Tam, kde rodina nespolupracuje, nebo se jedná o osamělého seniora, tuto roli přebírají pracovníci domova. Na nich je, zda dokáží vhodnou formou eliminovat případné dopady sociální maladaptace na seniora. Výsledky výzkumu potvrdily, že je důležité podporovat spolupráci rodin s uživateli služby tak, aby se život v domově co nejvíce přiblížil životu v přirozeném prostředí před příchodem do sociální služby.
|
|
|
Význam klíčového pracovníka pro klienty Domova Libníč
HELLEROVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá významem klíčového pracovníka pro klienty s onemocněním schizofrenie, kteří využívají pobytových služeb v Domově se zvláštním režimem Libníč. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první části je teoreticky zpracováno témaindividuálního plánování, klíčového pracovníka, klienta. Dále je tato část věnována schizofrenii a komunikaci s lidmi s psychickým onemocněním. V praktické části se zjišťuje pomocí rozhovorů praktický význam klíčového pracovníka pro klienty v Domově Libníč.
|
|
|
Canisterapie v Domově pro seniory Chvalkov
MANOVÁ, Dana
Práce se zabývá canisterapií prováděnou v Domově pro seniory Chvalkov. Teoretická část vymezuje pojem canisterapie, formy canisterapie a její obecný přínos u seniorů. Dále se zabývá stářím a sociálními změnami, se kterými se musí senioři potýkat. Praktická část se věnuje popisu Domova pro seniory Chvalkov. Cílem praktické části je zjistit, zda canisterapie prováděná u vybraných uživatelů tohoto zařízení, je přínosná. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik u vybraných klientů. S pracovníky v přímé péči byly provedeny polořízené rozhovory.
|
|
|
Individuální plánování péče v Domově pro seniory Světlo v Písku
SOCHOROVÁ, Kateřina
ABSTRAKT V současné době je problematika individuálního plánování péče velmi diskutovaným tématem v souvislosti s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve kterém je uložena jako jedna povinnost poskytovatelů sociálních služeb individuální plánování poskytovaných služeb. Individuální plánování je také jedním z důležitých standardů, které je nutno naplnit, aby byla služba poskytována efektivně a kvalitně Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak toto plánování probíhá v Domově pro seniory Světlo v Písku. Dále bylo mým cílem zjistit, jak jsou uživatelé a personál informováni o individuálním plánování, jak je vedena na pracovišti dokumentace k tomuto tématu a zda dokumentace splňuje legislativní požadavky. V teoretické části jsem věnovala pozornost základním pojmům jako je stáří, stárnutí, biologické, psychické a sociální změny v životě seniorů. Snažila jsem se přiblížit rozdíl mezi sociální péči o seniory v pobytových zařízeních před rokem 1989 a dnes. Další část pojednává o zákonu č. 108/2006 Sb. a také představuje Domov pro seniory Světlo. V praktické části jsem se v prvním případě snažila zjistit konkrétní postup plánování péče. Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování technikou polořízeného rozhovoru s pěti uživateli a jejich klíčovými pracovníky. Při zkoumání dokumentace jsem použila metodu analýzy dokumentů. Na základě výzkumu jsem dospěla k těmto závěrům: Individuální plánování péče je v domově prováděno kvalitně a efektivně. Klienti mají o individuálním plánování dostatečné informace, personál je pravidelně proškolován a má kvalitní odborné znalosti. Dokumentace je vedena řádně, plně vyhovuje legislativním požadavkům zákona. Výsledky výzkumu mohou být zdrojem informací o procesu individuálního plánování péče a mohou být inspirací pracovníkům v oblasti sociálních služeb i veřejnosti.
|
|
|
Požadavky uživatelů domova pro seniory na sociální služby
PETEŘÍKOVÁ, Simona
Ve společnosti dochází k nárůstu množství seniorů, kteří se o sebe nemohou postarat a potřebují pomoc jiné osoby (rodiny) nebo pobytových sociálních zařízení. Zákon o sociálních službách přinesl do systému sociálních služeb řadu podstatných změn a mimo jiné také upravuje činnosti, které jednotlivé sociální služby poskytují. Práce přináší pohled na problematiku stárnutí v pobytových sociálních zařízeních pro seniory s upozorněním na možná rizika při poskytování služeb. Výzkum v rámci bakalářské práce byl realizován ve třech domovech pro seniory tachovského Centra sociálních služeb v prosinci 2009 a lednu 2010. Informace od respondentů byly získávány prostřednictvím řízených rozhovorů. Hlavním cílem práce je zjistit a porovnat, jaké požadavky mají uživatelé jednotlivých domovů na sociální služby, zda jsou poskytované služby dostatečné a popř. jaké služby senioři v nabídce domovů pro seniory postrádají. V teoretické části se zabývám problematikou stáří a jeho změn. Věnuji se také problematice standardů kvality, především individuálního plánování s uživateli. Část je věnována také popisu Centra sociálních služeb Tachov, příspěvková organizace a jím spravovaných domovů pro seniory. Praktická část porovnává požadavky uživatelů jednotlivých domovů. Výsledky práce mohou být využity k rozšíření nabídky činností v domovech pro seniory a mohou být inspirací nejen pro zaměstnance těchto domovů, ale také pro management organizace.
|
|
|
Standardy kvality sociálních služeb v domovech pro seniory
KROPÍKOVÁ, Jana
Tato práce si klade za cíl zjistit u poskytovatelů služby domov pro seniory způsob, jak vytvářejí a zavádějí Standardy kvality do poskytování péče prostřednictvým svých zaměstnanců. V práci jsou charakterizovány všechny Standardy kvality, které jsou poskytovatelům sociálních služeb dány zákonem a které jsou i jedním z důležitých kritérií hodnocení sociální služby.
|
host ::
RSS.