|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem u kojících žen
IVANOVÁ, Markéta
Jód je stopový prvek, který je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy trijodtyroninu a tyroxinu. Nedostatek jódu měl v minulosti za následek vznik řadu závažných onemocnění a poruch. V současné době je však v České republice považován za zvládnutý. Jódovým deficitem jsou ale ohroženy specifické skupiny obyvatelstva, mezi které patří těhotné a kojící ženy, neboť jejich potřeba, resp. doporučená denní dávka jódu je zvýšená. Kojící ženy musí přijímat ve stravě dostatečné množství jódu pro zajištění optimální saturace pro sebe i své dítě. V opačném případě vystavuje sebe i své dítě nebezpečí výskytu chorob a poruch z nedostatku jódu. Zvýšenou jódovou dodávku je možno uhradit konzumací potravin bohatých na jód. V případě, že není možné uhradit zvýšenou dávku jódu preferencí potravin bohatých na jód, jsou k dispozici různé doplňky stravy s obsahem jódu. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u kojících žen a zhodnotit informovanost kojících žen o vyšší potřebě jódu a o potravních zdrojích jódu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky:"Kolik kojících žen užívá k přísunu jódu doplňky stravy a suplementy?", "Jaká je informovanost kojících žen o vyšší potřebě jódu?" a "Jaká je informovanost kojících žen o potravních zdrojích jódu?". Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Použitá metoda sběru dat byla provedena formou anonymního dotazníku. Vytvořený dotazník byl předán v tištěné formě pediatrům a gynekologům v oblastech jižních Čech. Pomocí lékařů byly vyzvány kojící ženy k vyplnění. Část žen byla vyzvána k vyplnění přímo. Výzkumný soubor byl tvořen 117 respondentkami. Z výsledků výzkumu je patrné, že 62 % kojících žen ví, proč je důležitá zvýšená potřeba jódu v období kojení. Ale pouze 9 % žen zná všechna rizika z nedostatku jódu pro rodičky uvedená v dotazníku a pouze 1 rodička zná všechna rizika z nedostatku jódu pro kojence uvedená v dotazníku. Doporučenou denní dávku jódu správně uvedlo nebo odhadlo 40,2 % žen. Ukázalo se, že 46 % respondentek z výzkumného souboru užívá doplňky stravy a suplementy s obsahem jódu. Každá z těchto respondentek užívá pouze jeden přípravek. Nejčastěji užívané produkty byly: GS mamivit, Chytré miminko a Femibion 400 a Gravital. 43 % respondentek užívá doplněk stravy s obsahem jódu od začátku těhotenství a v 57 % byly respondentky informovány o doplňcích stravy prostřednictvím lékaře (gynekolog, pediatr). Z výsledku dále vyplývá, že informovanost kojících žen o potravních zdrojích jódu není na dobré úrovni. 67 % žen ví, že úhrada vyšší potřeby jódu v období kojení je možná konzumací potravin bohatých na jód, avšak všechny potravní zdroje jódu uvedené v dotazníku (mořské ryby, dary moře a mořské řasy, sůl obohacenou o jód a mléko a mléčné výrobky) registrovala pouze 1 respondentka. 39 % žen zná jako bohatý zdroj jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy a sůl obohacenou o jód, avšak žádná z nich nevěděla, že bohatým a dobrým zdrojem jódu je také mléko a mléčné výrobky. Na základě výsledků práce by bylo žádoucí vydat edukační tiskový zdravotně výchovný materiál, který by mohl sloužit ke zvýšení informovanost nejen kojících žen, ale i žen těhotných o vyšší doporučené denní dávce jódu a jaké potraviny zařadit do jídelníčku, aby bylo možné zvýšenou dávku jódu uhradit. Poskytnout informace o doplňcích stravy s obsahem jódu, kterými lze doplnit chybějící množství jódu, jaké produkty jsou k dostání a jaké jsou v současné době preferované kojícími ženami.
|
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice
HALÁSZOVÁ, Monika
Bakalářská práce na téma "Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice" pojednává o příjmu doplňků stravy s jódem a o příjmu dalších významných dietárních zdrojů jódu, ve vztahu k nadměrné saturaci jódem u sledovaného souboru 11-12letých dětí z ČR. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá současným stavem dané problematiky a využívá poznatků odborné literatury. Věnuje se jódu a jeho dietárním zdrojům, vlivu deficitního nebo nadměrného příjmu jódu na štítnou žlázu a její funkci, řešením jódového deficitu v České republice. Dále suplementací a doplňky stravy a také výživou školních dětí. Praktická část práce je zaměřena na kvantitativní výzkum u vybrané skupiny dětí, u které pracoviště Státního zdravotního ústavu stanovila hladinu jodurie (jódu v moči). Výzkumný soubor představoval 300 dětí různého pohlaví ve věku 11-12 let z České republiky. Důvodem pro výběr právě této věkové kategorie je důležitost dostatečného, optimálního přísunu jódu v období tělesného a pohlavního vývoje. Jednu skupinu tedy tvořily děti s jodurií do 300?u/l a druhou skupinou byly děti s jourií nad 300?u/l. Data v rámci mé práce byla získána dotazníkovou metodou. Vzhledem k věku respondentů, dotazník společně s dítětem vyplňoval i jeho rodič. Dotazník měl také sloužit jako informace rodičům o významu jódu pro zdraví jejich dítěte. Rodiče, kteří projevili zájem, obdrželi individuální vyhodnocení jodurie a dotazníku. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Excel a vyhodnocena. V praktické části jsou stanoveny dva cíle práce a dvě výzkumné otázky, jejichž úkolem bylo zjistit míru užívání doplňků stravy s jódem a zjistit, jaké významné zdroje jódu konzumují děti s nadměrným přísunem jódu, tedy s jodurií nad 300ug/l. Jako hlavní zdroje jódu byly sledovány mléko a mléčné výroky, sůl s jódem, slané pochoutky, dosolování pokrmů, mořské ryby a pokrmy z nich a doplňky stravy s obsahem jódu. Prvním cílem bylo zjištění přísunu jódu doplňky stravy a suplementy u souboru 11-12letých dětí v České republice. Druhým cílem bylo zjistit, zda sledovaní jedinci s jodurií nad 300ug/l užívají doplňky stravy s obsahem jódu, respektive v kombinaci s jinými potravinami s vyšším obsahem jódu nebo bohatými na jód. Výsledky výzkumu ukazují, zda respondenti užívají doplňky stravy, které potraviny s vyšším obsahem jódu nejčastěji konzumují a zda to má vliv na hladinu jodurie. Vlastní výzkum prokázal u celého sledovaného souboru poměrně časté, i když nepravidelné užívání doplňků stravy s jódem. Užívání doplňku stravy s jódem však nejspíše nesouvisí s používáním kuchyňské soli bez jódu nebo s výskytem onemocnění štítné žlázy u samotného respondenta nebo v jeho rodině. Jako hlavní zdroje jódu se potvrdily mléko a mléčné výrobky, ale také sůl s jódem. Ukázalo se, že zdroje jódu konzumují děti s nadměrnou jodurií téměř stejně často, jako ostatní děti. Při hlubším prozkoumání výsledků vyplynulo, že důvodem nadměrné saturace může být současná konzumace doplňku stravy a několika dalších významných potravních zdrojů jódu, především mléka a mléčných výrobků. U některých respondentů, také může být příčinou vyšší jodurie konzumace významných zdrojů jódu jako je pokrm z mořských ryb nebo užití doplňku stravy s jódem v předchozích dvou dnech. Výsledky tedy mimo jiné poukazují na potřebu zlepšit informovanost o vhodnosti míry užívání doplňků stravy s jódem, o zdravotním významu snížení množství soli ve stravě, byť soli s jódem. Spolu s usměrněním obsahu jódu v mléce by tak mohlo být dosaženo optimálního zásobení jódem u vyššího procenta sledované populační skupiny, než tomu bylo doposud.
|
|
|
Aktivita štítné žlázy skotu
KŘÍŽOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu různého množství a formy jódu v krmné dávce dojených krav na koncentraci hormonů štítné žlázy v krevní plazmě. Pokus probíhal v okrese Klatovy na dojnicích plemene červeného strakatého skotu v převodném křížení do plemene holštýn. Jód byl dojnicím podáván ve formě anorganického a organického jódu. Před zahájením experimentu byly hodnoty jak celkových, tak volných forem hormonů značně nízké. Během experimentu došlo ke zvýšení jejich koncentrace v souvislosti s příjmem anorganického jódu, výraznější odchylky prokazovaly volné formy hormonů, přesto však přidání organického jódu plně nenahradilo celkové snížení obsahu jódu. Práce se dále zabývá zhodnocením stavu štítné žlázy u plemene česká červinka, které je chované na školním zemědělském podniku. Snahou bylo porovnat aktivitu štítné žlázy u vysokoprodukčních dojnic chovaných ve stáji a u skotu chovaného celoročně na pastvě. Pastevně odchovávané červinky měly ve srovnání s dojenými kravami charakteristicky vyšší koncentrace celkových i volných hormonů. Přesto však v porovnání s referenčními hodnotami byl u českých červinek zjištěn nižší obsah TT4, to odpovídalo, stejně jako u dojených krav, spíše nižšímu zásobení jódem. Vzhledem k tomu, že v souvislosti se vzestupem (vyšším obsahem) TT4, případně fT4, dochází k obdobné tendenci i u TT3 a fT3, nelze u českých červinek předpokládat stav hlubšího nedostatku jódu a s ním spojenou sníženou aktivitu štítné žlázy.
|
|
|
Kravské mléko jako přirozený zdroj jodu v lidské výživě
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá významem mléka jako přirozeného zdroje jodu ve výživě člověka. Přináší údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků a jejich podíl na krytí potřeby jodu u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do pokusu bylo zařazeno celkem 60 osob (20 mužů a 40 žen). Empirická data byla získána v rámci řešení grantového projektu GAJU 011/2013/Z a NAZV QH 81105. Údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků byly získány pomocí dotazníků. U mužů dosáhla průměrná týdenní spotřeba mléka hodnoty 826,5? 835,1 ml (118,1 ml za den) a u žen hodnoty 912,4? 783,9 ml (130,3 ml za den). Spotřeba jogurtů byla u mužů průměrně 361,0? 401,4 g za týden (51,6 g za den), u žen 428,4? 338,8 g za týden (61,2 g za den) a průměrná spotřeba sýrů: muži 263,0? 240,5 g za týden (37,6 g za den), ženy 260,2? 226,5 g týden (37,2 g za den). Z mléka a mléčných výrobků přijali muži za den průměrně 81,6 g jodu a ženy 93,4 g. Podle výsledků bylo množství zkonzumovaného mléka a mléčných výrobků nižší než celorepublikový průměr, přesto ale pokrylo více jak polovinu jeho denní potřeby. Práce uvádí také údaje o obsahu jodu v moči studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (n=62) jako ukazatele zásobení organismu jodem. Průměrný obsah jodu v moči všech vyšetřených osob (mužů i žen) byl 230,4? 171,3 g-l-1, přičemž u mužů (n=21) dosáhl hodnoty 244,6? 195,2 ?g-l-1 a u žen 223,2? 159,8 ?g-l-1. Výsledky průměrného obsahu jodu v moči odpovídaly fyziologickému rozpětí, tj. u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity bylo zjištěno dostačující zásobení organismu jodem. Dále práce přináší údaje o množství jodu v bazénových vzorcích mléka vybraných chovů (n=50) z Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a kraje Vysočina v průběhu let 2011 - 2013. Bazénové vzorky mléka byly získány ve spolupráci s centrální laboratoří mlékárny Madeta a.s. České Budějovice a Veterinárním centrem s.r.o. Sušice. V roce 2011 dosáhl jod průměrné koncentrace 321? 337,8 g-l-1, v roce 2012 298,8? 290,8 g-l-1 a v roce 2013 a 234,7? 166,1 g-l-1, tj. ve všech sledovaných letech byl zjištěn jeho nadbytek. Nejvyšší hodnoty (315,6? 305,1 g-l-1) dosáhl jod v kraji Jihočeském. V kraji Vysočina byla zjištěna nižší průměrná hladina jodu (o 9,5 %), stejně jako v Plzeňském kraji, kde bylo jeho množství v mléce menší až o 53,7 % oproti kraji Jihočeskému a o 48,8 % oproti kraji Vysočina.
|
|
|
Postnatální změny koncentrace hormonů štítné žlázy jehňat
BURLEOVÁ, Barbora
Cílem této práce bylo sledování postnatální dynamiky hormonů štítné žlázy, volného trijódtyroninu (FT3), volného tyroxinu (FT4), vázaného trijódtyroninu (TT3) a vázaného tyroxinu (TT4) u jehňat od narození do 60 dnů jejich věku a možného vlivu pohlaví na hladinu těchto hormonů. Postnatální změny obsahu hormonů štítné žlázy v krevním séru jehňat byly sledovány celkem u 26 jehňat plemene šumavská ovce. Jehňata pocházela od 25 bahnic ze dvou pokusů s odlišným obsahem jodu, případně selenu v krmné dávce bahnic.
|
|
|
Závislost objemové aktivity 131I v čističce odpadních vod nemocnice na podaném množství léčebného 131I na oddělení nukleární medicíny
KAMPELSHEIMEROVÁ, Šárka
Tématem práce je řešení radiační ochrany na pracovišti nukleární medicíny s lůžkovým oddělením v souvislosti s léčbou onemocnění štítné žlázy radioizotopem 131I. V teoretické části se práce stručně zabývá anatomií a patologií štítné žlázy a způsoby její léčby, dále pak základními vlastnostmi radioizotopu 131I a historií oboru nukleární medicíny a radiační ochrany. V praktické části je pak provedena kontrola účinnosti řešení radiační ochrany při nakládání s tekutým odpadem a ověřena korelace aktivity odpadů s aktivitou podaných radiofarmak. Zhoubné nádory štítné žlázy tvoří 0,5?1 % všech nádorových onemocnění. Některé typy těchto nádorů, histologicky diferencované, si uchovávají schopnost vychytávat z krve jód a jsou tak vhodné k léčbě radioizotopem jódu. Jsou proto nejčastěji léčeným typem nádorů na odděleních nukleární medicíny. Základem terapie bývá chirurgické odstranění nádorové tkáně, obvykle celé štítné žlázy, a podání izotopu 131I. Léčba štítné žlázy se provádí vždy za současné hospitalizace pacienta na oddělení nukleární medicíny s lůžkovou částí. Izotop 131I je smíšeným ? a ? zářičem a po podání nemocnému je zdrojem radiační zátěže pro personál nemocnice i pro případné jedince z obyvatelstva. Současně dochází k jeho vylučování z organizmu močí, stolicí a potem. Proto je třeba věnovat značnou pozornost ochranným opatřením. Vzhledem k závažnosti této problematiky a důrazu kladenému v současné době na ochranu před ionizujícím zářením jsem si tuto problematiku vybrala jako téma své bakalářské práce. Cílem praktické části práce bylo prověřit, zda jsou limity stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. o radiační ochraně současným systémem nakládání s kapalnými odpady lůžkové části Oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice dodržovány. Byly stanoveny dvě hypotézy: Provozní předpisy a současné programové vybavení technického zařízení sloužící k automatickému vypouštění odpadních vod z lůžkové části oddělení nukleární medicíny jsou dostačující k tomu, aby limity dané vyhláškou nebyly překročeny; druhá hypotéza pak předpokládá, že hodnoty objemové aktivity odpadních vod ve vypouštěcí nádrži nemocniční čističky odpovídají aktivitě radiofarmaka podaného pacientům léčeným na Oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice. Pro účely této práce byla jednou týdně po dobu dvou měsíců pomocí studnového detektoru měřena aktivita odpadu ve vypouštěcí nádrži nemocniční čističky odpadních vod, aby bylo možno ověřit, zda nepřekračuje uvolňovací úroveň 455 Bql-1 stanovenou v příloze vyhlášky č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Měřením bylo zjištěno, že průměrná aktivita odpadu ve sledovaném období byla 279,8 Bql-1, přičemž nejvyšší aktivita naměřená 18. 3. 2013 činila 373 Bql-1. Ve sledovaném období nedošlo v žádném týdnu k překročení zákonem stanovené uvolňovací aktivity. Současně byla prokázána korelace hodnot podané radioaktivity s radioaktivitou odpadních vod. Podařilo se tak prokázat obě hypotézy práce. V práci se podařilo prokázat, že limity stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. o radiační ochraně jsou současným systémem nakládání s kapalnými odpady lůžkové části Oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice dodržovány.
|
|
|
Koncentrace hormonů štítné žlázy v krevní plazmě ovcí
DŘÍZHALOVÁ, Blanka
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem hormonů štítné žlázy ? tyroxin, trijodtyronin a jejich aktivní (volné) formy v krevní plazmě. Je zde popsána štítná žláza, ve které se tyto hormony tvoří, tvorba samotných hormonů a jejich působení na organismus. Praktická část sleduje a vyhodnocuje vzájemné vztahy a dynamiku tyroidních hormonů ovcí v jejich krevné plazmě v závislosti na zvýšeném příjmu jodu a měnícím se příjmu selenu. Výsledky jsou zpracovány statisticky.
|
|
|
Koncentrace hormonů štítné žlázy v krevní plazmě dojnic
KŘÍŽOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá hodnocením vlivu různého množství a formy jódu v krmné dávce dojených krav na koncentraci hormonů štítné žlázy v krevní plazmě. Jód byl podáván v anorganické (Vitamix S7+) a organické (UNI-SATURAN J) formě. Pokus probíhal na dojnicích stáda Červeného strakatého skotu v převodném křížení do plemene Holštýn v zájmovém chovu v okrese Klatovy. Průměrná koncentrace thyroxinu (TT4) před pokusem byla 50,91?12,96 nmol?l-1 a trijódthyroninu (TT3) 1,60?0,53 nmol?l-1. Volné formy hormonů vykazovaly koncentraci: FT4 1,09?0,06 pmol?l-1 a FT3 2,5?0,08 pmol?l-1. Výraznější odchylky prokazovaly volné formy hormonů, zejména v souvislosti s příjmem organického jódu.
|
|
|
Obsah jodu v mléce a moči dojnic
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce přináší údaje o obsahu jodu v mléce, moči a krevní plazmě dojnic při podávání krmné dávky s různým množstvím a formou jodu. Do pokusu byla zařazena skupina 9-ti dojnic s různou užitkovostí z chovu v okrese Klatovy. Vzorky mléka, moči a plazmy byly odebírány od ledna do května 2011 v intervalu 3-4 týdnů. Obsah jodu byl stanoven spektrometricky po alkalickém spalování vzorku. Zdrojem jodu byly minerální krmné přísady Vitamix S7+ obsahující anorganický jod a UNI-SATURAN J s obsahem organického jodu. Při zkrmování krmné dávky obohacené pouze o anorganický jod v množství 80 mg.kg-1 MKP byl obsah jodu v mléce 33,07 +-31,13 mikrogramů.l-1, v moči 192,87 +-65,56 mikrogramů.l-1 a v krevní plazmě 76,18 +-26,22 mikrogramů.l-1. Při zkrmování diety s přídavkem organické formy jodu v množství 1 mg.kg-1 MKP a nižším obsahem anorganického jodu (40 mg.kg-1 MKP) byl jeho průměrný obsah v mléce 51,13 +-26,29 mikrogramů.l-1, v moči 221,20 +-137,65 mikrogramů.l-1 a 83,13 +-44,24 mikrogramů.l-1 v krevní plazmě. Nízký obsah jodu v mléce a zvýšený obsah jodu v moči svědčí o sníženém využití jodu v organizmu i při jeho optimálním příjmu. Uvedené stavy souvisí často s účinkem strumigenních látek. V krevní plazmě dosáhl jod fyziologické hodnoty.
|
|
| |
host ::
RSS.