|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
|
|
Aktivizační a vzdělávací programy pro seniory v Karlovarském kraji
HANZELOVÁ, Jiřina
Diplomová práce se zabývá tématem Aktivizačních a edukačních programů pro seniory v Karlovarském kraji. Téma je v práci členěno do dvou částí. První, teoretická část, se zabývá stářím jako problematikou biopsychosociální, tj. hodnotí demografii stáří, koncepci zdravého stárnutí, zabývá se zdravotně sociální geriatrickou diagnostikou a hlavně jednotlivými aktivizačními programy, jejich vytvářením a zásadami, jejich významem a praktickou aplikací. Zvláště jsou zařazeny programy edukační, popsána jejich specifika a využití a jejich výuka na vysokých školách Karlovarského kraje. Druhá, výzkumná, část práce, se skládá ze stanovení hypotéz, cíle práce a metodiky výzkumu. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu, touto metodou byly zhodnoceny tři dotazníky: pro respondenty žijící v zařízeních pro seniory, pro respondenty žijící v domácím prostředí a pro profesionální pracovníky zařízení, kteří se zabývají aktivizačními a edukačními programy. Dále byla provedena komparativní analýza dotazníku pro respondenty žijící v zařízeních pro seniory a dotazníku pro respondenty žijící v domácím prostředí. Předmětem této analýzy jsou otázky stejného zaměření a jejich statistické zpracování. Veškerá data jsou zpracována za pomocí grafů, tabulek a statistického programu SPSS. Nejvýznamnější je testování hypotézy týkající se informovanosti respondentů o aktivizačních a edukačních programech a s ní související účast v těchto programech, a dále hypotézy, mají-li profesionální pracovníci (lektoři kurzů) dostatek informací o celém spektru těchto programů. Diskuze je zaměřena na zhodnocení cílů výzkumu, praktickou implementaci poznatků do praxe a zejména na další nové skutečnosti, k nimž jsem došla v souvislosti s realizací výzkumu a se statistickým zpracováním dat. Lze dodat, že respondenti musí mít informace o významu aktivizačních a edukačních programů, o jejich konání a podmínkách účasti. Stejně tak profesionální personál, který je pořádá, či sám lektoruje, by měl být v této oblasti odborně vzdělán či proškolen na kurzech. Pak tyto programy dosáhnou skutečné kvality a jejich význam bude pro společnost ještě mnohonásobně vyšší.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí u klientů domova seniorů.
PECHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce byla zaměřena na spokojenost s ošetřovatelskou péčí u klientů domova seniorů. Teoretická část popisuje stáří a stárnutí, změny ve stáří, význam podpory rodiny, kvalitu poskytované péče a dále pak popisuje domovy pro seniory. V praktické části porovnávám dva kapacitně rozdílné Domovy pro seniory. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou klienti v domovech pro seniory spokojeni s ošetřovatelskou péčí. K tomuto cíli byly stanoveny tři hypotézy. H1 klienti domova pro seniory jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, H2 velikost zařízení má vliv na spokojenost klientů s ošetřovatelskou péčí, H3 velikost zařízení má vliv na celkovou spokojenost klientů. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníků. V dotazníku bylo celkem 23 otázek. Jako vzorek pro zjišťování potřebných dat, byla vybrána dvě zařízení. Větším zařízením byl Domov pro seniory Máj v Českých Budějovicích s celkovou kapacitou 127 klientů a menší zařízení reprezentoval Domov pro seniory v Kaplici s kapacitou 54 klientů. Celkem jsme rozdali 100 dotazníků a to do každého zařízení 50 dotazníků. Výsledky ukazují, že 50% klientů hodnotí ošetřovatelskou péči jako výbornou a 38% jako velmi dobrou. Hypotéza 1 se tedy potvrdila. Hypotéza 2 se také potvrdila, protože klienti v menším zařízení měli větší důvěru k ošetřujícímu personálu z důvodu bližšího a osobnějšího vztahu, a proto také následně lépe hodnotili kvalitu ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 se nepotvrdila. Velikost zařízení nemá vliv na celkovou spokojenost klientů. Porovnáním výsledků dotazníkového šetření obou domovů bylo zjištěno, že obě zařízení mají své klady i zápory. Jako pozitivní uváděli klienti z menšího zařízení osobnější přístup, rodinné prostředí a dostatečný klid. Negativně pak hodnotili nedostatek kulturního vyžití. U většího zařízení bylo pozitivně hodnoceno bohatší kulturní vyžití a naopak negativně hodnotili nedostatek klidu a méně osobní přístup ošetřovatelského personálu.
|
|
|
Využití volného času seniorů v domovech pro seniory po změně legislativy
KROUPOVÁ, Jitka
Stárnutí populace se stává celosvětovým problémem jednadvacátého století. Ve stáří dochází ke změnám ve fyzické, psychické i sociální sféře. Představa úspěšného stárnutí je zaměřena především na zlepšování kvality života a adaptaci ve stáří. Značný důraz je kladen na udržení aktivity lidí ve vysokém věku. Využití volného času má velký vliv na psychiku i fyzickou kondici seniora. Tuto dobu mohou senioři využívat různým způsobem, ať již vlastní činností nebo využíváním volnočasových aktivit nabízených v domovech pro seniory. Od ledna roku 2007 je v platnosti zákon o sociálních službách, který upravuje především celkové pojetí a podmínky poskytování sociálních služeb. Změny vyplývající ze zákona se mimo jiné týkají i domovů pro seniory, jejich uživatelů i poskytovatelů. V teoretické části jsem se zaměřila na problematiku související se stárnutím a stářím, dále na volný čas seniorů a jejich aktivity a také jsem se snažila nastínit problematiku související se zákonem o sociálních službách. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda změny v rámci nové legislativy ovlivnily volnočasové aktivity v domovech pro seniory. K tomuto cíly byla stanovena hypotéza, že změny v legislativě (zákon č. 108/2006 Sb.) neovlivnily trávení volného časů seniorů v domovech pro seniory. Ke zpracování praktické části práce byl použit kvantitativní výzkum {--} metoda dotazování, technika řízeného rozhovoru se seniory ve vybraných domovech pro seniory a dále byla jako pomocná metoda použita analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat. Podmínkou pro řízené rozhovory bylo, aby senioři byli klienty daného domova, měli zachovány kognitivní funkce a byli ochotni odpovídat. Rozhovory byly anonymní a obsahovaly 21 otázek. Z výzkumu jsem zjistila, že respondenti po zavedení zákona o sociálních službách nepociťují změnu v trávení volného času ani v poskytování volnočasových aktivit nabízených v domovech pro seniory. Domnívám se, že hypotéza byla výzkumem potvrzena. Dle mého názoru by mohla být bakalářská práce využita k informovanosti veřejnosti o způsobu trávení volného času seniorů v domovech pro seniory.
|
|
|
Chráněné bydlení pro seniory - nová šance na kvalitní stáří
LIŠKOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci je rozpracováno téma {\clqq}Chráněné bydlení pro seniory {--} nová šance na kvalitní stáří``. Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná seniorům nebo zdravotně postiženým, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba umožňuje těmto osobám relativně samostatný život v běžném prostředí vlastní domácnosti. Jako modelový příklad chráněného bydlení pro seniory byl vzat Dům sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí. Na podrobný popis této služby jsem se zaměřila v teoretické části. Jedním z hlavních cílů této práce bylo zjistit, jaké je povědomí veřejnosti o sociální službě zvané Chráněné bydlení pro seniory. U kvantitativního výzkumu byla na základě stanoveného cíle navržena tato hypotéza: Informovanost o pobytové službě Chráněné bydlení pro seniory je u generace 55 plus nízká. Tato hypotéza byla potvrzena. Dalším cílem bylo zmapování sociální služby Chráněné bydlení pro seniory, především nabídky aktivizačních programů a jejich využití uživateli domu. Tento cíl byl dále zaměřen na spokojenost uživatelů s touto nabídkou aktivit. Dalším dílčím cílem bylo postihnout důvody vedoucí ke zvolení této pobytové služby. Na základě zjištěných dat při kvalitativním výzkumu byla stanovena tato hypotéza: Míra spokojenosti seniorů s nabídkou aktivizačních programů v domě chráněného bydlení je vysoká. Jako nejvhodnější metoda kvantitativního výzkumu bylo vybráno dotazování, kdy technikou sběru dat byla anketa. U metody kvalitativního výzkumu byla použita technika polořízeného rozhovoru. Z výše uvedených skutečností a z dokončeného výzkumu se domnívám, že cíle bakalářské práce {\clqq}Chráněné bydlení pro seniory {--} nová šance na kvalitní stáří`` byly splněny, hypotéza byla potvrzena a na základě kvalitativního výzkumu další hypotéza stanovena. Bakalářská práce bude využita jako zpětná vazba pro Dům chráněného bydlení sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí v oblasti spokojenosti jejich klientů a v oblasti rozhodnutí, zda i nadále zůstat u této formy pobytové služby, nebo se navrátit k označení Domov pro seniory.
|
|
|
Očekávání seniorů týkající se kvality života v domovech pro seniory
RAČICKÁ, Aneta
Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretickou část tvoří tři hlavní kapitoly. První kapitola se zabývá stářím, stárnutím a změnami, které toto vývojové období přináší. Druhá část se věnuje pojmu kvalita života, jeho historickým vývojem a jeho odlišným pojetím. Poslední kapitola popisuje domovy pro seniory a jejich současný stav. Praktickou část tvoří hloubkové rozhovory se seniory, které zjišťovali, jaká mají dotazovaní senioři očekávání od kvality života v domovech pro seniory.
|
|
|
Život seniorů v Domě pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké
LEPÍKOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na život seniorů v rezidenčním zařízení Dům pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké. První kapitola se zabývá problematikou stárnutí a stáří, fyzickými, psychickými a sociálními změnami u seniorů, jejich potřebami a změnami v komunikaci. Druhá kapitola práce popisuje jeden z typů rezidenčních zařízení - domovy pro seniory a zabývá se zátěži na seniora při vstupu do tohoto zařízení. Podává přehled o poskytovaných službách v Domě pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké.
|
|
|
Péče o seniory v Kamenici
SOUČKOVÁ, Zdislava
Bakalářská práce se zabývá problematikou stáří, možnostmi péče o seniory v domácím prostředí a průběhem Charitní pečovatelské služby Kamenice. Teoretická část popisuje problematiku stárnutí a stáří, potřeby seniorů, sociální práci se seniory, sociální služby dostupné pro seniory v domácím prostředí, včetně dalších možností péče o seniory. Praktická část je zaměřena na popis realizace Charitní pečovatelské služby Kamenice. Je zde popsán region, kde je služba poskytována, dále pak je zde uvedeno poslání, cíle, cílová skupina, zásady poskytovaných služeb, včetně popisu průběhu realizace služby. Práce také obsahuje statistické údaje o Charitní pečovatelské službě Kamenice a vlastní zkušenosti s poskytováním služby z pohledu vedoucí služby.
|
|
|
Domy s pečovatelskou službou z pohledu sociálního pracovníka
VOHLÍDALOVÁ, Eva
Práce je teoretického charakteru a skládá se ze dvou hlavních kapitol. V první kapitole popisuji stárnutí a stáří. Vymezuji pojmy jako je gerontologie, geriatrie, píši o periodizaci stáří a o biologickém, psychickém a sociálním stáří. V druhé kapitole bakalářské práce píši o domech s pečovatelskou službou a o roli sociálního pracovníka, který provádí sociální šetření a pracuje se seniory, kteří se rozhodli pro podání si žádosti do domu s pečovatelskou službou. Podání každé žádosti provází návštěva sociálního pracovníka v místě bydliště žadatele a je veden důkladný rozhovor, který má napomoci rozhodnutí o přijetí do domu s pečovatelskou službou.
|
|
|
Rodina a senior
ZEMANOVÁ, Anna
Rodina představuje pro seniora významnou podporu, a to zvláště v případech, kdy je senior umístěn do ústavního zařízení, nejčastěji do domova pro seniory. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci podílejí na péči o seniory, kteří jsou déle než 1 rok umístěni v domově pro seniory, a zda a jak se změnil vztah seniorů k blízkým po přijetí do zařízení. Rodinní příslušníci se podílejí na péči především v plnění fyzických potřeb. K tomu, aby se blízcí mohli podílet na péči, je nutné, aby věděli jakým způsobem a do jaké míry. Proto je velmi důležitá komunikace rodiny a profesionálního ošetřujícího personálu. Vztah seniora a rodinných příslušníků se po přijetí do zařízení nezměnil.
|
host ::
RSS.