|
|
Integrace žáků cizinců do systému vzdělávání České republiky
MOJŽÍŠ, Milan
Bakalářská práce se zabývá procesem integrace žáků vietnamské a ukrajinské národnosti do vzdělávacího systému ČR, popisuje její legislativní úpravu, blíže vysvětluje pojmy související s integrací a rovněž přibližuje kulturní rozmanitosti ukrajinských a vietnamských národností. V praktické části jsem se pokusil zmapovat integrační proces žáků cizinců na vybrané základní škole prostřednictvím případových studií.
|
|
|
Sociální služby pro osoby se zrakovým postižením
HOLZINGER, Jiří
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. Teorie část práce se týká následujících témat: K prvním důležitým tématům patří definice a klasifikace zrakového postižení. V kapitole nazvané Společenská integrace definujeme pojem integrace a inkluze, budeme se věnovat akceptaci znevýhodnění z hlediska rodiny, ale také kompenzaci jinými smysly, a to zejména hmatem a sluchem, jejichž podstata je nezbytná pro život zrakově postiženého člověka. Dále rozlišíme integraci na integraci osobnosti a integraci sociální, a zabývat se budeme tématem také z hlediska prostředí, medicínského, antropologického a sociálně patologického. V tématu sociální rehabilitace zrakově postižených se zaměříme na cíle, zásady a programy sociální rehabilitace. K programům sociální rehabilitace patří program pro překonávání informačního deficitu a programy pro rozvoj samostatnosti. Téma sociální služby zahrnuje definici sociální služby a fakta o kompetencích a předpokladech sociálního pracovníka, podle zákona 108/2006 Sb. V další části této kapitoly se zaměříme na neziskový sektor, možnosti fundraisingu a organizace poskytující služby a rekvalifikaci pro zrakově postižené uživatele. V poslední části definujeme dobrovolnickou činnost, kdo ji může vykonávat, jaký by měl být charakter dobrovolníka a jeho koordinátora. 2 Výzkumná část Praktická část spočívá ve výběru typu a metodiky výzkumu, zahrnuje sběr dat, následnou analýzu a hodnocení. 2.1 Typ výzkumu Jako typ výzkumu byl zvolen kvalitativní výzkum. Oproti kvantitativnímu výzkumu zde pracuje výzkumník v terénu v přirozených podmínkách, kde využívá různé techniky sběru dat, např. pozorování, rozhovor atd. 2.2 Technika sběru dat Pro kvalitativní výzkum jsem zvolil techniku sběru dat formou nestandardizovaného rozhovoru. Jedna z výhod nestandardizovaného rozhovoru spočívá v tom, že můžeme přizpůsobovat formu rozhovoru tak, aby respondent bez problémů porozuměl otázkám. 2.3 Cíle práce Cílem této práce je nalézt objektivní odpovědi na následující otázky: 1. Je současná podoba nabízených sociálních služeb dostatečná pro zrakově postižené osoby? 2. Jaké možnosti nabízí zrakově postiženým občanům dnešní podoba sociálních služeb?
|
|
|
Waldorfské školství - alternativa primární edukace žáků se speciálními potřebami?
URBANOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zpracována na téma Waldorfské školství - alternativa primární edukace žáků se speciálními potřebami? V teoretické části práce jsem se zabývala třemi hlavními pojmy, které se objevují již v názvu mé bakalářské práce. Vymezením pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami dle Školského zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 73/2005 Sb., primární edukací a waldorfským školstvím. Okrajově jsem také zmínila rámcový vzdělávací program, individuální vzdělávací plán a pojmy integrace, inkluze. V rámci praktické části své bakalářské práce se snažím zjistit, zda waldorfská škola může být alternativou pro žáky se speciálními potřebami. Waldorfské školství vychází z antroposofického pojetí Rudolfa Steinera. Jde o všímání si vývojových kroků dítěte, jeho rozvoje vztahů ke světu, proměn a jeho schopnosti učit se. Smyslem celého waldorfského školství je upravení učebního plánu potřebám a postupně rozvíjejícím se schopnostem dítěte. Waldorfská pedagogika nahlíží na výchovu jako na vývojový proces, v němž jsou předměty zaváděny ve specifických fázích osobnostního rozvoje dítěte. V současné době je v České republice dvanáct waldorfských škol. V praktické části jsem zrealizovala výzkum, pro který jsem si stanovila dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá pozitivy a negativy waldorfského školství a druhá výzkumná otázka zjišťuje, jaké faktory ovlivňují rozhodování rodičů ve výběru základní školy. Kvalitativní výzkum jsem prováděla pomocí metody dotazování, polostandardizovanými rozhovory. Rozhovor měl 10 základních otázek. Šest společných a dvě otázky byly pro maminky žáků ze základní školy běžného typu a poslední dvě otázky byly pro maminky žáků z waldorfské školy. Výzkumný vzorek tvořili tři maminky žáků se speciálními potřebami ze základních škol běžného typu, dvě maminky žáků se speciálními potřebami z waldorfské školy, jedna maminka žáka bez speciálních potřeb z waldorfské školy, pan ředitel waldorfské školy a paní ředitelka waldorfské školy praktické. S žádostí o zprostředkování kontaktu s rodiči jsem oslovila waldorfskou školu v Českých Budějovicích a v Písku. Bohužel se mi žádný z oslovených rodičů neozval nazpět. Výzkumný vzorek jsem tedy vytvořila díky vlastním kontaktům. Z výzkumu nám vyplynuly odpovědi na obě výzkumné otázky. Druhá výzkumná otázka se týkala rozhodujících faktorů pro výběr školy a z výzkumu vyšlo, že rodiče se rozhodují hlavně podle dostupnosti školy z místa bydliště a předchozí zkušenosti s danou školou, například díky staršímu sourozenci. Pohnutkou k jiné volbě nebo ke změně školy je nespokojenost se školou stávající a celkovým klasickým systémem školství. Rodiče žáků se speciálními potřebami ale velmi často rozhodují pouze o tom, jestli své dítě dají do běžné školy nebo zvolí síť speciálního školství. Nedostatek informací o alternativních školách v České republice, totiž znemožňuje volbu mezi více možnostmi. Pokud tedy rodiče hledají alternativní možnost vzdělávání, informace si musejí vyhledat sami. Na první výzkumnou otázku nemůžeme jednoznačně odpovědět jako na druhou výzkumnou otázku. Nelze totiž jednoznačně určit, zda převažují klady nebo zápory ve waldorfském školství. Jako vše, tak i waldorfské školy mají svá pozitiva i negativa a záleží na každém rodiči, jak důležitá jsou pro něj daná pozitiva či negativa. Jeden respondent mi při rozhovoru řekl větu, která to vystihuje: "Waldorfská škola je pro všechny děti, ale ne pro všechny rodiče!"
|
|
|
Arteterapie u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
MALINOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá možností nápravy obtíží dětí jmenované skupiny za pomoci arteterapeutických metod a technik. Teoretická část vymezuje pojem speciální vzdělávací potřeba a charakterizuje a blíže specifikuje některé skupiny dětí, které se k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami řadí. Jedná se o děti se specifickými vývojovými poruchami učení a žáky s výchovnými problémy. Užší výběr je zvolen s ohledem na to, jak děti fungují a jak se projevují ve výuce. Praktickou část práce tvoří dvě případové studie. V nich je prezentován rozbor výtvarné produkce dětí 2. stupně ZŠ dívky se specifickou vývojovou poruchou učení na podkladě zdravotního postižení a dívky s výchovnými problémy vyvolanými emoční deprivací. Hledání typických rysů tvorby těchto dětí a sledování změn ve výtvarné produkci jsou nedílnou součástí práce.
|
|
|
Romští žáci na základní a praktické škole - příčiny rozdílného vzdělání
STROPNICKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí. Cílem bakalářské práce je ukázat vliv sociálního postavení romské rodiny na úroveň a možnosti vzdělávání romských dětí ve městě Vimperk. V teoretické části své bakalářské práce poukážu na vývoj sociálního a kulturního života romské menšiny a na současné postavení Romů v České republice. Jako výchozí teorii jsem si vybrala teorii trojího vyloučení Romů autora Pavla Barši. Trojí vyloučení z důvodu socioekonomického, kulturního a politického. Pokusím se zaměřit na sociální a ekonomickou situaci romských rodin a pokusím se analyzovat důsledky sociálně - ekonomického, kulturního a politického vyloučení romské národnostní menšiny v současné společnosti ve Vimperku. V teoretické části se dále pokusím popsat vztah romské komunity ke vzdělání a specifika ve vzdělávání romských dětí. V analytické části práce se zaměřím především na studium důvodů, proč některé děti studují na Základní škole a některé na Základní praktické škole ve Vimperku. Pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů se budu snažit zjistit možné příčiny, které mohou mít za následek rozdíly ve vzdělávání romských žáků.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání v mateřských školách
MLEJNKOVÁ, Jana
Téma bakalářské práce se zabývá stavem inkluzívního vzdělávání v běžných mateřských školách. V teoretické části se zabývám vysvětlením významu pojmů integrace, inkluze a inkluzívní vzdělávání. Dále pak věkovou kategorií dětí v předškolním věku a jejich výchovou a vzděláváním. Závěr teoretické části je věnovaný stavu inkluzívního vzdělávání v naší republice podle dostupných zdrojů. Praktická část je zaměřená do Plzeňského kraje. V praktické části jsem si stanovila hlavní cíl, kterým bylo zjistit postoje pedagogických pracovníků a zřizovatelů mateřských škol k inkluzívnímu vzdělávání. Dílčími cíly bylo: zjistit postoje učitelek mateřských škol k integraci a inkluzívnímu vzdělávání, dále hlubší vhled do postojů učitelek, které ve své praxi již dítě s postižením ve své třídě integrované měly. Pro doplnění celé situace jsem ještě zjišťovala postoje ředitelek a zřizovatelů mateřských škol k této problematice.
|
|
|
Kvalita života dětí s onemocněním spinální svalové atrofie
KOČOVÁ, Helena
Disertační práce se zaměřuje na problematiku kvality života dětí a pečujících osob s onemocněním spinální muskulární atrofie (SMA), závažným progresivním a nevyléčitelným onemocněním, problematiku sociální práce s rodinou, kde se vyskytuje toto onemocnění. Popisuje etické aspekty pomoci rodinám s SMA a závažná rozhodnutí v souvislosti s nutností připojení na umělou plicní ventilaci. Spinální muskulární atrofie je onemocnění motoneuronu, tj. onemocnění neuronů, které odpovídají za vědomé pohyby svalů, jako např. běhání, pohyby hlavy a polykání. Výskyt v populaci je přibližně 1 novorozenec na 6000 narozených a asi 1 osoba ze 40 osob je přenašečem této nemoci. SMA postihuje všechny kosterní svaly, tzv. proximální svaly jsou často postiženy nejvíce. Jedinec je v určité fázi života - dle stupně a typu postižení - odkázán na mechanický či elektrický vozík, v mnoha případech na umělou plicní ventilaci a trvalou 24 hodinovou pomoc druhé osoby. Rodiny fakt závažného progresivního a nevyléčitelného onemocnění přijímají různými způsoby. Disertační práce reflektuje vnímání kvality života samotných dětí a pečujících osob, přispívá k vytvoření podkladů pro organizaci multidisciplinárního týmu odborníků za účelem terapeutické intervence, kteří jsou schopni dítě a jeho rodinu doprovázet. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje paliativní péči jako "zlepšování kvality života pacientů, kterým čelí život ohrožující onemocnění, a jejich rodinám prostřednictvím prevence a zmírnění utrpení včasnou diagnostikou a léčbu bolesti a další problémy, ať už fyzické, psychické, sociální a duchovní." Paliativní péče rodiny připravuje na tyto situace a měla by být poskytována spolu s tím, pro jaké možnosti léčebných postupů se rodiny rozhodnou. Disertační práce je uceleným informačním podkladem k podpoře dětí s postižením SMA a rodin v rané péči v České republice, dále pak v inkluzívním procesu pedagogické integrace- inkluze do majoritní společnosti.
|
|
|
Kvalitativní výzkum strategií navazování vztahů a odmítání druhých u dětí předškolního věku v mateřské škole
NÁPRAVNÍKOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak děti předškolního věku navazují přátelství a naopak, proč jsou odmítáni. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu osobnost a na vývojové teorie, které se týkají dítěte (Sigmund Freud, Jean Piaget a Erik Erikson). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje verbální a nonverbální komunikaci. Dále se zaměřuje na sociální interakci, která je nedílnou součástí mezilidských vztahů. Pozornost je věnována také emoční a interpersonální inteligenci, kde je mimo jiné vysvětlena sociální inkluze a exkluze. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování, jehož cílem bylo zjistit důvody nezačlenění dětí do kolektivu. Ke zjištění potřebných informací byla využita metoda pozorování a rozhovorů. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí.
|
|
|
Integrace žáků s tělesným postižením v rámci primárního vzdělávání na prvním stupni ZŠ v okresech České Budějovice a Prachatice
NĚMCOVÁ, Hana
Téma bakalářské práce se týká integrace žáků s tělesným postižením na prvním stupni základních škol v okresech České Budějovice a Prachatice. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vymezením základních pojmů týkajících se integrace, legislativou upravující integrované vzdělávání a v neposlední řadě faktory a prostředky, které ovlivňují úspěšnost integračního procesu. Hlavním cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit připravenost základních škol z výzkumného vzorku na integraci žáků s tělesným postižením. Součástí cíle bylo zjistit, jaké jsou postoje pedagogických pracovníků ohledně integrace. Pro naplnění cíle jsem si stanovila tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala toho, jak jsou školy připraveny na integraci žáků s tělesným postižením, respektive zda jsou na školách odstraněny architektonické bariéry a zbudovány bezbariérové přístupy. Druhá výzkumná otázka se týkala zkušeností základních škol s integrací žáků s tělesným postižením. Třetí výzkumná otázka se týkala názoru pedagogických pracovníků na inkluzi.V bakalářské práci byla použita strategie kvalitativního výzkumu. Celkem bylo osloveno 22 základních škol, s výzkumem souhlasilo 8 škol. Výzkum byl realizován formou strukturovaného rozhovoru s řediteli škol, popřípadě jejich zástupci, třídními učiteli nebo výchovnými poradci. Záleželo na tom, na koho jsem byla po oslovení vedení příslušné školy odkázána. Na školách, kde žáka s tělesným postižením neintegrují, byla zjišťována informovanost pedagogických pracovníků ohledně integračního procesu. Na školách, kde v současné době integrují žáky s tělesným postižením, byly zjišťovány zkušenosti škol s integrací.Uskutečněný výzkum ukázal, že z celkového počtu 8 dotazovaných základních škol, má zkušenost s integrací žáků se zdravotním postižením 7 škol. Z těchto 7 škol mají 3 školy zkušenost s integrací žáků s tělesným postižením, z toho 2 školy integrují žáky na prvním stupni. Žádná ze škol, na které se v současné době nevzdělává žák s tělesným postižením, není připravena na integraci žáka s tímto druhem postižení. Na školách nejsou odstraněny architektonické bariéry. Co se týče informovanosti ohledně procesu integrace žáků s tělesným postižením, uskutečněný výzkum ukázal, že informovanost pedagogických pracovníků ohledně této problematiky není dostatečná. Školy, které již mají zkušenost s integrací žáků s tělesným postižením na prvním stupni, hodnotí finanční zajištění integrace jako nedostatečné. Obě školy využívají možnost spolupráce se speciálně pedagogickým centrem a podmínky vzdělávání pro tyto žáky byly upraveny. Obě školy využívají při integraci podpůrná opatření. Žáci se vzdělávají podle individuálních vzdělávacích plánů, školy pro ně zajistily funkci asistenta pedagoga, pořídily didaktické a kompenzační pomůcky. Na jedné z těchto dvou škol se dokonce vzdělávají 3 děti s tělesným postižením na prvním stupni. Myšlenku inkluze ve většině případů pedagogičtí pracovníci neodmítají. Někteří si však uvědomují limity integračního procesu a proto zastávají názor, že koncepce současného školského systému je vyhovující. V České republice je školská integrace legislativně podporována. Snahy o začleňování žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího proudu se objevují více než deset let. I přesto se však školy v běžném životě při uskutečňování integračního procesu stále potýkají s nedostatkem financí a praktickými obtížemi.
|
|
|
Možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích
NOŽINOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá možnými limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. V teoretické části práce vymezuji pojmy jako, inkluze, integrace a inkluzivní vzdělávání i z hlediska legislativního ukotvení a charakterizuji prostředky speciálně pedagogické podpory. Dále se věnuji etiologii a klasifikaci zdravotního postižení. V praktické části jsem stanovila cíl specifikovat výhody popřípadě nevýhody, možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. Zvolila jsem kvalitativní typ výzkumu techniku řízeného rozhovoru. Oslovila jsem tři mateřské, základní a střední běžné školy, kde je individuálně integrovaný žák se zdravotním postižením. Oslovila jsem v každé škole ředitele a pedagoga a provedla jsem s nimi rozhovor s odlišnými otázkami. Ve výzkumném šetření se mi podařilo zjistit, že většina z oslovených ředitelů má dostačující informace o inkluzivním vzdělávání, některé ze škol jsou zapojeni v projektu pro podporu o Inkluzivním vzdělávání. Výhody inkluzivního vzdělávání ředitelé vidí v začlenění jedince se zdravotním postižením do běžného vyučování a dále spolupráci a komunikaci integrovaného jedince s ostatními spolužáky. Jako hlavní nevýhodu vidí nedostatečné finanční prostředky a nepřipravenost podmínek pro inkluzivní vzdělávání. Z pohledu pedagogů je integrace vnímána pozitivně, ačkoli je to pro pedagogy, ale i asistenty velká zátěž. Většina z pedagogů nesouhlasí s integrací jedince s těžkým zdravotním postižením do běžné školy. Všichni z pedagogů i ředitelů se shodli, že při integraci vždy záleží na podmínkách a možnostech školy.
|
host ::
RSS.