Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 154 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kardiopulmonální resuscitace z pohledu výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci
PRAŽÁK, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou kardiopulmonální resuscitace, která je v přednemocniční péči řešena výjezdovými skupinami rychlé zdravotnické pomoci, jejíž neoddělitelnou součástí jsou zdravotničtí záchranáři. Ti musí být vybaveni dostatečnými znalostmi a zkušenostmi. Bez časné a efektivní pomoci těchto zdravotnických záchranářů, by u pacienta mohlo dojít k nezvratným změnám na zdravotním stavu, včetně úmrtí. Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá historií kardiopulmonální resuscitace. Dále se zaobírá základní neodkladnou resuscitací dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která je poskytována zejména laickými zachránci. Teoretická část také obsahuje rozšířenou základní resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která míří především na odborné pracovníky ve zdravotnictví, zejména pak na zdravotnické záchranáře. Výzkumná část je tvořena na základě kvalitativního výzkumu na podkladě rozhovorů sestavujících se z 13 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 12 zdravotnických záchranářů zaměstnaných vJihočeském kraji. Výzkumná část zahrnuje analýzu získaných dat a jejich vyhodnocení. Cíli práce je zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o nejnovějších doporučených postupech pro kardiopulmonální resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci a dále zjistit, jakým způsobem nahlížejí zdravotničtí záchranáři na výjezdy k pacientům s náhlou zástavou oběhu.
Komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem
HLÁVKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je na téma komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem. V teoretické části je popsána komunikace a její formy. Dále se také tato práce zabývá cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky a v samotném závěru jsou obecné informace o zdravotnické záchranné službě a zdravotnických záchranářích. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit komunikační dovednosti zdravotnického záchranáře s cizincem. Druhým cílem bylo zmapovat jaké problémy řeší zdravotnický záchranář při komunikaci s cizinci. V této práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a s cizinci, kteří neumějí hovořit českým jazykem. Výsledky byly následně kategorizovány do 5 a 9 kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři zvládají komunikovat s cizinci, dokážou si pomoc buď různými pomůckami nebo využijí ke snadnější komunikaci kolegu, svědky či rodinné příslušníky na místě události. Dále průzkum výzkumu ukázal, že mezi nejčastější problém, který řeší při komunikaci zdravotnický záchranář s cizincem patří jazyková bariéra. Hlavním přínosem bakalářské práce by mělo být uvědomění si dané problematiky, která může nastat při komunikaci s cizincem na výjezdu a možné využití různých pomůcek pro snadnější komunikaci.
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou v přednemocniční péči
BARTÁKOVÁ, Vendula
Tématem této bakalářské práce je role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou v přednemocniční péči. Bakalářská práce se zabývá problematikou celé cévní mozkové příhody od počátku příznaků přes diagnostiku, léčbu až po roli zdravotnického záchranáře na místě události. V teoretické části je pro snazší pochopení dějů při cévní mozkové příhodě popsána anatomie cévního zásobení mozku. Tato část se věnuje i problematice ischemické a hemoragické cévní mozkové příhody. Následně jsou popsány rizikové faktory, symptomy, diagnostika, neurologické vyšetření a léčba v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem. V této části je rovněž uvedeno směřování pacientů s cévní mozkovou příhodou do zdravotnického zařízení a následná léčba pacienta. V poslední části se práce věnuje prognóze onemocnění a prevenci vzniku cévní mozkové příhody. Výzkumná část je tvořena kvalitativním výzkumem na základě osobních rozhovorů obsahujících 27 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 10 zdravotnických záchranářů vykonávajících svou profesi na Zdravotnické záchranné službě v Jihočeském kraji. Práce zahrnuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Cílem práce je zmapovat znalosti a postupy zdravotnických záchranářů při akutní cévní mozkové příhodě v posádce rychlé zdravotnické pomoci.
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní plicní embolií v přednemocniční péči
FRANZ, Milan
Bakalářská práce se zabývá problematikou plicní embolie, zejména pak tím, jakou roli má zdravotnický záchranář při této problematice v přednemocniční péči. V teoretické části je stručně popsána anatomie a fyziologie oběhového a dýchacího systému. Dále je charakterizována tromboembolická nemoc, konktrétně hluboká žilní trombóza, a především plicní embolie. Je zde zmíněna etiologie, klinický obraz, diagnostika a následná léčba. Poté je definována přednemocniční péče a vymezení oboru zdravotnického záchranáře včetně odborného postupu v přednemocniční péči a jeho kompetence. Výzkumná část byla prováděna na základě polostrukturovaných a anonymně zpracovaných rozhovorů. Dotazováni byli zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Získaná data od zdravotnických záchranářů jsme rozebírali z hlediska informovanosti v dané problematice, včetně pracovních postupů v posádce RZP a z hlediska směřování pacienta. Výsledky získaných dat vedli ke zjištění, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dobré povědomí o plicní embolii, co se týče jejího definování a postupů léčby. Jako nejvíce problematická se však jeví otázka správné diagnostiky. Správná diagnostika a směřování pacienta je důležitým krokem, který umožní včasné a správné zahájení léčby. Ke zlepšení povědomí by v tomto ohledu mohla být přínosná brožura, která vznikla jako součást této bakalářské práce.
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
Vybraná legislativa v oboru Zdravotnický záchranář
MAREŠOVÁ, Ivana
V teoretické části je popsána problematika legislativy profese zdravotnického záchranáře v České republice. Práce shrnuje legislativní předpisy týkající se získávání a uznávání způsobilosti a činnosti zdravotnického záchranáře, zdravotnického záchranáře pro urgentní medicínu a řidiče zdravotnické záchranné služby. Dále práce shrnuje legislativní předpisy týkající se zdravotnické záchranné služby, integrovaného záchranného systému, zdravotnického operačního střediska, mimořádné události a zdravotnické dokumentace. Cílem práce bylo zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o vybrané legislativě týkající se výkonu jejich profese. K dosažení cíle byly sestaveny tři výzkumné otázky. První otázka zní: "Jak hodnotí zdravotničtí záchranáři podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu své profese? Druhá otázka zní: "Jak hodnotí zdravotničtí záchranáři své legislativně vymezené kompetence?" Třetí otázka zní: "Jaké mají zdravotničtí záchranáři povědomí o vybrané legislativě vztahující se k výkonu jejich profese?" Byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly uskutečněny se zdravotnickými záchranáři v Jihočeském kraji. Výsledkem je povědomí o znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti legislativy a hodnocení vybraných legislativních předpisů z pohledu zdravotnických záchranářů. Znalosti zdravotnických záchranářů v legislativě popisující jejich profesi nejsou zcela uceleny. Práce upozorňuje na nedostatky ve znalostech vybrané legislativy a rozdílné názory zdravotnických záchranářů na vybraná témata. Práce by mohla být využita studenty oboru Zdravotnický záchranář k přehledu základní legislativy ve svém oboru.
Ošetřování pacienta s popáleninovým traumatem v posádce RZP
SCHLOSSER, Matouš
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování pacienta s popáleninovým traumatem v posádce RZP. Téma je stále aktuální a doporučené postupy pro léčbu tohoto poranění se stále aktualizují. Teoretická část se věnuje anatomii a fyziologii kůže. Je zde zmíněna základní patofyziologie popálenin. Poté se práce zabývá hodnocením závažnosti popáleninového traumatu. V práci je shrnuta laická první pomoc při popáleninách, stejně jako léčba popáleninového traumatu zdravotnickou záchrannou službou v posádce RZP. V práci je také specifikována rychlá zdravotnická pomoc a jsou zde vypsány kompetence zdravotnických záchranářů při ošetřování popáleninového traumatu, stejně jako vybavenost vozidel RZP k ošetřování tohoto stavu. Na konci teoretické práce jsou shrnuty rozdíly v ošetřování dospělého a dětského pacienta a jejich směřování do specializovaného popáleninového centra. Ve výzkumné části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje a kraje Vysočina ohledně popáleninového traumatu a jeho léčbě. Druhým cílem bylo zjistit jakým vybavením pro léčbu popáleninového traumatu disponují vozy zdravotnické záchranné služby a zda-li je toto vybavení dostatečné. V bakalářské práci byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se zúčastnili čtyři zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje a čtyři záchranáři z kraje Vysočina. Výzkum ukázal, že většina zdravotnických záchranářů má dostatečné znalosti potřebné k adekvátní léčbě popáleninového traumatu. Výzkum také ukázal jaké vybavení pro léčbu tohoto stavu se nachází ve vozech zdravotnické záchranné služby a že je toto vybavení dostačující.
Problematika kompetencí zdravotnického záchranáře v intenzivní péči a na urgentním příjmu dle aktuální legislativy
LNĚNIČKA, Roman
Bakalářská práce nese název "Problematika kompetencí zdravotnického záchranáře v intenzivní péči a na urgentním příjmu dle aktuální legislativy". Práce se zabývá zdravotnickým záchranářem a jeho kompetencemi. Je zde popsána historie a definice zdravotnického záchranáře včetně uplatnění zdravotnického záchranáře. Jelikož zdravotnický záchranář musí absolvovat jednoroční praxi v rámci intenzivní péče a urgentního příjmu, jsou popsány jednotlivé stupně intenzivní péče, včetně jednotky intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Dále pak druhy urgentního příjmu. K výše zmíněným oddělením patří ošetřovatelská péče, i ta je součástí práce. V neposlední řadě jsou v práci popsány jednotlivé kompetence zdravotnického záchranáře i záchranáře pro urgentní medicínu. Okrajově jsou zmíněny i kompetence všeobecné sestry a sestry pro intenzivní péči. Teoretická část bakalářské práce je uzavírána profesními organizacemi zdravotnických záchranářů. Autorem práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem této bakalářské práce je zmapovat názor zdravotnických záchranářů na § 18 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních z roku 2017. Druhým cílem je pak zjistit, co si zdravotničtí záchranáři myslí o svých kompetencích, které jim udává novela vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků z roku 2017. Jestli mají dostatečné kompetence k výkonům, které při své práci provádějí, popřípadě jestli by ocenili rozšíření svých kompetencí. K naplnění cílů této práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Na rozhovor, který se skládal z celkem 20 otázek, odpovědělo 10 respondentů, zdravotnických záchranářů. 5 žen a 5 mužů různého věku, odlišných předchozích působišť a s různou dobou odpracovanou na urgentním příjmu a intenzivní péči z Prahy a z Jihočeského kraje. V závěru práce je shrnuta problematika kompetencí zdravotnických záchranářů pracujících v intenzivní péči a na urgentním příjmu a jsou zde navrhnuta jednotlivá řešení, jak by se dala situace řešit. Je patrné, že záchranáři překračují své kompetence, ať už z nedbalosti, nebo z důvodu, že je to po nich požadováno.
Kardiální selhání v přednemocniční péči
BEDNÁŘOVÁ, Nicola
Bakalářská práce je na téma kardiální selhání v přednemocniční péči. V teoretické části je popsán převodní systém srdeční a anatomie srdce pro snazší pochopení dějů při kardiálním selhání. Dále jsou popsány jednotlivé typy srdečního selhání, jejich projevy, léčba a komplikace. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů při levostranném srdečním selhání v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů při pravostranném srdečním selhání v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření technikou strukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastních střediscích Tábor a Jindřichův Hradec. Výsledky byly následně kategorizovány do dvanácti kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí o tom, co je kardiální selhání. Dokážou vyjmenovat i jednotlivé typy, ale jednotlivé příčiny už tak dobře neznají. Také s projevy a terapií měli určité problémy a jejich odpovědi se velmi často neshodovaly na základních vědomostech. Zkušenosti s diagnózou kardiálního selhání nemají všichni dotazovaní, ale téměř všichni se shodli, že z této diagnózy mají strach, který je oprávněný. K zamyšlení je skutečnost, že zaměstnavatel doposud nezařadil kardiální selhání v posádce RZP do programu svých školících akcí, aby zmírnil obavy záchranářů a zároveň rozšířil jejich povědomí o tomto onemocnění.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 154 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.