|
|
Segmentace patologických tkání v objemových MRI datech mozku s využitím hlubokého učení
Nantl, Ondřej ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje segmentaci ischemických ložisek z T1 vážených MRI skenů pomocí metod hlubokého učení. V teoretické části jsou shrnuty anatomie mozku, jeho zobrazování pomocí MRI, dostupné datasety pro tvorbu metod k automatické segmentaci patologické mozkové tkáně a metody segmentující ischemickou mozkovou tkáň s využitím hlubokého učení. V praktické části je popsán využitý dataset, jeho předzpracování, navržené architektury modelů hlubokého učení (U-Net) a jejich trénink. Metody byly implementovány v programovacím jazyce Python. Dále jsou uvedeny dosažené výsledky a jejich diskuze.
|
|
|
Analýza trombu ve vícefázických CT datech u ischemické mozkové příhody
Mikešová, Tereza ; Holeček, Tomáš (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou trombů v mozkových vícefázických CT datech. V teoretické části práce je vypracována rešerše metod zejména segmentace trombů. Dále je v této části shrnutá anatomie mozkových tepen a přiblížena cévní mozková příhoda. Stručně jsou popsány vybrané metody z oblasti zpracování obrazu. Výsledkem praktické části je porovnání metod segmentace trombů. Samotné segmentaci předcházelo předzpracování dat, které je v práci popsáno, a vytvoření manuální anotační databáze. Nejlepší implementovanou metodou se ukázala metoda adaptivního prahování, která dosáhla Dice skóre 0,4555. Vhodným zkombinováním všech metod bylo dosaženo finálního Dice skóre 0,5145. Ze segmentovaných objemů byly následně vypočítány parametry trombů. Mediánová hodnota průměrné intenzity dosáhla na 51,55 HU, medián délky byl 15,16 mm a mediánový objem byl stanoven na 65,34 mm3. Následná korelační analýza neukázala žádný významný vztah mezi odvozenými parametry.
|
|
|
CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod
MACKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce na téma CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod se zabývá onemocněním cévní mozkovou příhodou, její definicí, způsobech vyšetření, možnou léčbou a znalostmi studentů o tomto onemocnění. Hlavní cíl této práce byl seznámit se s algoritmem vyšetřovacích metod u CMP a zjistit informovanost respondentů o tomto tématu. Výzkumná otázka zněla: Jaké je povědomí respondentů o průběhu vyšetření a diagnostiky CMP? Práce je rozdělená na část, kde je popsána teorie a na část praktickou. V první části se zaměřuje na současný stav. Zde je zahrnuto cévní zásobení mozku, cévní mozková příhoda, algoritmus vyšetřovacích metod a léčba cévní mozkové příhody. Celkově je práce členěna do šesti hlavních kapitol. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením. Výzkumný záměr této práce byl naplňován pomocí dotazníkového průzkumu mezi studenty Radiologické asistence a studenty Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE. Vytvořený dotazník byl pro obě skupiny studentů stejný. Jednalo se o standardizovaný dotazník s možností volby vždy jedné odpovědi. Výsledné odpovědi byly následně vyhodnoceny do přehledných grafů. Výsledky provedeného průzkumu nám mohou nabídnout pohled studentů na anatomické znalosti mozku, základní informace o cévní mozkové příhodě, na vybrané druhy vyšetření o cévní mozkové příhodě a na léčbu cévní mozkové příhody. Dále lze výsledky studentů Radiologické asistence a výsledky od studentů Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE mezi sebou porovnávat. Výsledky nám mohou ukázat, kde studenti nejvíce chybují a jaké informace naopak vědí. Práce tak může sloužit jako studijní materiál pro studenty všech zdravotnických oborů.
|
|
|
Léčebně-rehabilitační postup u pacienta po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou
TŮMOVÁ, Jitka
Cílem této bakalářské práce je popsat léčebně-rehabilitační postup u pacientů po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou. V teoretické části se zaměřuji na kardiochirurgii obecně, věnuji se operačním přístupům, komplikacím souvisejícím s kardiochirurgickým zákrokem včetně cévní mozkové příhody. Dále se v první části bakalářské práce zaměřuji na rehabilitaci pacientů po operaci srdce v nemocničním zařízení a po propuštění do domácí péče. V druhé polovině teoretické části popisuji cévní mozkovou příhodu ischemickou i hemoragickou, symptomy a možnosti léčby. V závěru textu se věnuji rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. V této části popisuji formou kazuistik dvou probandů léčebně rehabilitační postup, který jsem během terapií uplatnila.
|
|
|
Fyzioterapie pacientů po cévní mozkové příhodě v domácím prostředí
NOVÁKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a přehledovou studii. Teoretická část je popsaná ve třech kapitolách. První kapitola teoretické části se zabývá cévní mozkovou příhodou. Také popisuje epidemiologii, patogenezi, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody. Dále se věnuje následkům a prevenci vzniku cévní mozkové příhody. Druhá kapitola se věnuje koordinované rehabilitaci, která je v péči o pacienty po cévní mozkové příhodě klíčová. V této kapitole je dále popsán multidisciplinární tým a jeho práce, instituce poskytující fyzioterapeutickou péči, péče o pacienty a léčebná rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě a fyzioterapeutické metody využívané v léčbě pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Ve třetí kapitole teoretické části je popsán návrat pacientů do domácího prostředí a obsahuje podkapitolu, ve které je soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny. Pro přehledovou studii bylo vybráno 20 výzkumů, ze kterých byly vytvořeny výsledkové tabulky. V těchto tabulkách je možné nalézt popis fyzioterapeutických technik, které byly v jednotlivých studiích využity, členy multidisciplinárního týmu v domácím prostředí, charakteristiku zkoumaného souboru, frekvenci fyzioterapie a poznámku, která obsahuje téma článku.
|
|
|
Operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou
VYHLIDAL, Jan
Tématem této bakalářské práce je operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Bakalářská práce se zaobírá problematikou diagnostiky cévní mozkové příhody a následným směrováním pacientů do cílového zdravotnického zařízení. V teoretické části je zahrnuta obecná anatomie cévního zásobení mozku a patofyziologie vzniku cévní mozkové příhody. Tato část dále obsahuje protokol týkající se diagnostiky a péče o pacienta v rámci přednemocniční péče. Dále jsou v této části zahrnuty konkrétní postupy při směrování pacientů do specializovaných center v rámci Jihočeského kraje. Výzkumná část je realizována na základě kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů obsahujících shodně 8 otázek pro obě skupiny respondentů. Výzkumný vzorek tvoří operátoři zdravotnického operačního střediska Jihočeské záchranné služby a zdravotničtí záchranářirovněž z Jihočeské záchranné služby. Práce obsahuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Prvním cílem je zmapovat operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů s výjezdy, jež jsou indikovány jako cévní mozková příhoda, a následným směrováním pacienta do zdravotnického zařízení
|
|
|
Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
MACKOVÁ, Zuzana
Tématem této bakalářské práce byla Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Teoretická část práce se věnovala problematice cévní mozkové příhody od počátku vzniku příznaků až po samotnou diagnostiku a ošetření pacienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. V práci jsou také zahrnuty standardní podmínky pro následné směřování pacienta do cílového zdravotnického zařízení a rozdíl mezi Komplexním cerebrovaskulárním centrem a Iktovým centrem. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zmapovat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů v problematice cévní mozkové příhody. Druhým cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s podezřením na cévní mozkovou příhodu a třetím cílem bylo zmapovat spolupráci zdravotnických záchranářů a Komplexního cerebrovaskulárního centra v Českých Budějovicích. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 22 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro lepší přehlednost rozděleny do 11 kategorií a zpracovány do tabulek. Díky výsledkům výzkumu se povedlo splnit cíle práce a zároveň odpovědět na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné aktuální teoretické znalosti v dané problematice a nebyly shledány žádné zásadní nedostatky. Velmi pozitivně je hodnocena i spolupráce zdravotnických záchranářů s Komplexním cerebrovaskulárním centrem v Českých Budějovicích. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci zlepšení by zdravotničtí záchranáři měli být důslednější v měření hodnoty glykémie, pořízení elektrokardiografického záznamu a správně zvolené velikosti žilní kanyly.
|
|
|
Změny aktivity svalů dolní končetiny při chůzi u hemiparetiků po aplikaci botulotoxinu
RICHTROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem botulotoxinu A na chůzi u hemiparetických pacientů (spastická hemiparéza po CMP). V teoretické části je na začátku přiblížena problematika CMP jako jednoho z velmi častých onemocnění, které způsobuje centrální hemiparézu. Dále je zde popsána spasticita a její léčba. Poslední část se pak zabývá problematikou hemiparetické chůze a její rehabilitace. Hlavním cílem práce bylo zaznamenat případné změny parametrů chůze při aplikaci botulotoxinu A, který se aplikuje každé 3 měsíce. Výzkumu se účastnili 2 probandi z Regionálního centra spasticity Nemocnice České Budějovice, a.s. s centrální hemiparézou po CMP. Ti podstoupili vstupní (2-3 týdny po aplikaci botulotoxinu) a výstupní vyšetření (1-2 týdny před další aplikací botulotoxinu), které se skládalo z kineziologického vyšetření, vyšetření spastické parézy DKK dle postupu J. M. Graciese, vybraných klinických testů chůze (TUG, 2MWT), EMG vyšetření a testu posturální stability (WBS). Celá měření byla provedena za účelem, zda se případné změny během účinku botulotoxinu dají objektivizovat, a to ať klinicky nebo pomocí povrchového EMG. Získané výsledky byly značně individuální, ale i přes velmi malou skupinu probandů, bylo možné sledovat i určité trendy ve vlivu botulotoxinu A na chůzi hemiparetických pacientů. Povrchová elektromyografie se prokázala jako vhodný nástroj ke sledování činnosti svalové aktivity, ale pro příští podobné výzkumy bude potřeba zahrnout mnohem více probandů a opakování měření.
|
|
|
Využití MR vyšetřovacích sekvencí při diagnostice akutních mozkových příhod
PAVLIŠTÍK, Daniel
Bakalářská práce na téma Využití MR vyšetřovacích sekvencí při diagnostice akutních mozkových příhod je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obecně popsuje anatomii a patologické procesy cévního zásobení mozku. Cévní mozková příhoda patří nepochybně k jednomu z nejčastějších onemocnění, vedoucí k úmrtí nebo vážnému poškození zdraví. Výskyt v populaci se v posledních letech zvyšuje, a to nejen u pacientů nad 65let, ale i u lidí v produktivním věku. Dále se teoretická část se zabývám rozdělením cévních mozkových příhod a jejich klinickým obrazem. V další kapitole jsou stručně popisovány jednotlivé vyšetřovací postupy u cévních mozkových příhod. Zobrazovacím metodám se práce věnuje podrobněji, zejména výpočetní tomografii (CT), CT angiografii a CT perfusi. Dále se práce zabývá magnetickou rezonancí, což je další metoda využívaná při diagnostice CMP, která už ovšem není využívaná tak často jako CT. Výhodou této metody je citlivost při zobrazení mozkové tkáně a zároveň absence ionizujícího záření. Nevýhodou metody je doba vyšetření, která je zde delší než u CT a také hluk. Kontraindikací je hlavně přítomnost feromagnetického materiálu v těle pacienta, kardiostimulátor a kochleární implantát. Závěrem se teoretická část zabývá intervenčním výkonem mechanického odstranění trombotizujícího materiálu, který je příčinou ischemie mozkové tkáně a dále prognózou a prevencí cévních mozkových příhod. Ve výzkumné části jsou zpracovány údaje od respondentů, získané vyplněním nestandardizovaného dotazníku. Výsledky této práce jsou shrnuty v diskusi a závěru.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u nemocného s cévní mozkovou příhodou v kontextu akutní péče
FALADOVÁ, Martina
Akutní péče o nemocné s cévní mozkovou příhodu se neustále mění a vyvíjí k co nejlepšímu výsledku stran zdravotního stavu nemocných, kteří jí prodělali. Nemocné postihuje často náhle a z plného zdraví. Tato práce je zaměřena na specifika akutní ošetřovatelské péče o nemocného s cévní mozkovou příhodou v kontextu akutní péče. Teoretická část bakalářské práce obsahuje základní informace o cévní mozkové příhodě a specifika ošetřovatelské péče o nemocné s touto chorobou. V empirické části byl stanoven cíl práce, a to zmapovat specifika ošetřovatelské péče u nemocných s cévní mozkovou příhodou z pohledu akutní péče. Pro splnění sděleného cíle jsme se rozhodli pro kvalitativní formu výzkumného šetření. Ke sběru dat byla využita kombinace metody polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného skrytého pozorování. Jako výzkumný soubor jsme zvolili všeobecné, vysokoškolsky vzdělané sestry a specializované sestry, které pracují v nemocničním zařízení. Rozhovoru a poloviny skrytého pozorování se účastnily všeobecné sestry, které pracují na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, pod kterým je zajištěno i cerebrovaskulární centrum. Při druhé polovině pozorování se nemocní přesunuli na intermediální lůžka neurologického oddělení, kde bylo zapotřebí sledovat navazující ošetřovatelskou péči, kterou zajišťovali všeobecné sestry. Sběr dat k empirické části bakalářské práce probíhal v únoru, poté na přelomu dubna a května po ukončení nouzového stavu v České republice. Výsledky výzkumného šetření ukazují, jakou roli má všeobecná sestra, jenž ošetřuje nemocné s iktem v akutní a postakutní fázi, dále na specifika přednemocniční péče u těchto pacientů. Využití zmíněných výzkumných metod nám napomáhalo k porovnání informací, které dotazované sestry poskytly a činy, které učinily při pozorování.
|
host ::
RSS.