|
Typologie českých cestopisů do orientu v druhé polovině 19. století".
KREJČOVÁ, Lenka
Cílem předkládané diplomové práce je vytvořit typologii českých cestopisů do Orientu napsaných během druhé poloviny 19. století, či na přelomu 19. a 20. století. Typologie bude vytvořena na základě komparativní analýzy morfologické i tematické stránky příslušných textů. Podkladem pro komparaci jsou texty Vítězslava Hálka, Jana Nerudy, Františka Klementa, Aloise Musila a Josefa Kořenského. Součástí práce je také exkurz do vývoje cestopisné literatury, zároveň bude čtenáři přiblížena historie cestování do orientálního prostoru.
|
|
Cestopis jako praktická pomůcka ve výuce regionálního zeměpisu na 2. stupni ZŠ (na příkladu výuky Jihozápadní Asie)
NEDOROSTOVÁ, Alena
Název diplomové práce zní: ?Cestopis jako praktická pomůcka ve výuce regionálního zeměpisu na 2. stupni ZŠ (na příkladu výuky Jihozápadní Asie).? Skládá se ze dvou částí. První část je věnována rozboru literatury a materiálů vztahujících se k tématu diplomové práce (učebnice zeměpisu, cestopisná a populárně naučná literatura). Dále se práce zabývá pojmem cestopis a možnostmi využití cestopisné literatury jako pomůcky pro pedagogickou praxi na 2. stupni ZŠ. Hlavní část práce tvoří vlastní zpracování učebního textu v podobě výukové příručky, která využívá prvky cestopisu pro výuku regionální geografie států Jihozápadní Asie na 2. stupni ZŠ. Učební text je rozdělen na cestopisnou a výukovou část, která představuje základní geografické ukazatele celého regionu Jihozápadní Asie. Každá kapitola je ukončena shrnutím a otázkami a úkoly. Jednotlivé části cestopisného vyprávění čtenáře postupně provázejí po Íránu, jako vybraném zástupci regionu.
|
|
Cestopis Jiřího Tektandera z Jablonného
ANDERLOVÁ, Jitka
Současná literární historie vyzdvihuje z humanistické cestopisné literatury především díla psaná v českém jazyce. V pozadí, anebo zcela opomíjeny zůstávají cestopisy v jazycích cizích, ačkoli jejich poznávací funkce není nijak oslabena. Předkládaná práce se snaží tento způsob nazírání alespoň částečně narušit a včlenit do české literární tradice dílo českého cestovatele psané v německém jazyce. Jiří Tektander z Jablonného, autor cestopisu, zaznamenal zážitky a postřehy z diplomatické mise, kterou vyslal Rudolf II. k perskému šáhu Abbásovi Velikému v roce 1602. Tektander se stal prvním Čechem, který navštívil a popsal Perskou říši a Arménii. Byl zároveň jediným Rudolfovým vyslancem ze tří vypravených poselstev, který dalekou cestu přežil. Ve své době se analyzované dílo těšilo značné oblibě a dočkalo se dalších dvou vydání. V důsledku pobělohorských událostí však upadlo v zapomnění. Cílem práce je tedy jisté obrození Tektanderova cestopisu a zároveň snaha o jeho přijetí do pomyslné vytříbené skupiny českých humanistických děl. Práce se pokouší zmapovat trasu císařského poselstva, prozkoumat navštívené lokality, porovnat zaznamenaná fakta s realitou a v neposlední řadě vše zasadit do historického kontextu.
|