|
|
Emise skleníkových plynů v živočišné výrobě
LAŠTŮVKOVÁ, Jana
Práce se zabývá množstvím vyprodukovaných emisí během chovu prasat. Mezi sebou byly porovnávány dva systémy hospodaření (konvenční a ekologické). Pomocí dotazníkového šetření byly zjištěny údaje potřebné k výpočtu emisí v softwarovém programu SIMA PRO, který spočítá emise vyprodukované v zemědělské fázi: chov zvířete od narození do ukončení výkrmu a přepočítá je na ekvivalent CO2 (CO2 eq). Cílem práce bylo zjistit ve kterém z porovnávaných systémů hospodaření je produkce emisí vyšší.
|
|
|
Emise skleníkových plynů při pěstování zeleniny
KRATOCHVÍLOVÁ, Pavla
Práce je zaměřena na zjištění, zda je z environmentálního hlediska produkce skleníkových plynů vyšší u konvenčního způsobu pěstování či při ekologickém způsobu pěstování česneku. Studie je zpracovávána na základě veškerých systémových procesů, jež jsou využity při pěstování česneku. Při sběru vstupních dat, která byla získána dotazníkovým či telefonním šetřením, jako podkladů pro zpracování, vyplynulo, že hlavními procesy pro výpočet budou převážně zemědělské procesy. Ze získaných dat a informací z databáze Ecoinvent byla vypočtena emisní zátěž ekvivalentu C02 na kilogram jednotlivých produktů a výrobků. Účelem studie je zpřístupnění informací o možnosti volby potravin a jeho vlivu na životní prostředí, co největšímu počtu lidí takovým způsobem, aby pak sami mohli kvalifikovaně rozhodnout, které potraviny chtějí konzumovat. Závěrem této práce je výsledek, kde se ukazuje, že pěstování česneku ekologickým způsobem je šetrnější k životnímu prostředí, jelikož produkuje méně emisí než konvenční zemědělství.
|
|
|
Environmentální dopady produkce vajec z hlediska produkce skleníkových plynů
KALKUŠ, Václav
Studie porovnává chovy drůbeže zaměřené na produkci vajec v konvenčním a ekologickém způsobu hospodaření. Byly získány podrobné informace v daných podnicích pomocí dotazníků a poskytnuté odborné literatury. Byla sledována emisní zátěž na životní prostředí zejména při spotřebě krmiva, použité energie a z managementu statkového hnoje. Ze získaných údajů byla pomocí databáze Ecoinvent vypočtena emisní zátěž pomocí ekvivalentu CO2. Byly porovnány jednotlivé systémy hospodaření a vyhodnoceny jejich produkce skleníkových plynů. Cílem práce bylo zjistit, zda produkce ekologických vajec má menší vliv na životní prostředí než konvenční.
|
|
| |
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisí plynů ve vybraném provozu chovu skotu a návrh na jejich snižování.
KOLÁŘ, Kamil
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí (atmosféry, pedosféry a hydrosféry) skleníkovými plyny a amoniakem ze zemědělské živočišné výroby. Celosvětově je zemědělství považováno za absolutně největšího producenta amoniaku. Dále se práce zabývá správnou zemědělskou praxí, stájovým mikroklimatem a celkovým welfarem zvířat. Vlastní práce je zaměřena na změření a stanovení koncentrace emisí plynů oxidu uhličitého, oxidu dusného, metanu, amoniaku a vodních par. Vlastní měření probíhalo ve stáji s masným plemenem Charolais na farmě SEVAL ve Valdově. Pro měření koncentrací emisních plynů byl použit přístroj firmy INNOVA. Dále jsou v práci uvedeny návrhy prostředků na snižování emisí plynů.
|
|
| |
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem prasat.
PÍSAŘÍK, Martin
Emise skleníkových plynů a především amoniaku vznikajícího z chovu prasat mají velký vliv na životní prostředí v kterém žijeme. Zemědělství nesporně ovlivňuje životní prostředí kolem nás, ne jak bylo dříve vnímáno pouze jako krajinotvorný. Dnes sledujeme především působení organických zbytků a emisních plynů z produkce intenzivních chovu hospodářských zvířat negativně působících na složky životního prostředí, kterými je hydrosféra, pedosféra a atmosféra. Zemědělství produkuje až 90 % celosvětového produkce amoniaku. V evropském měřítku musí být množství produkce emisních plynů omezováno na minimum. Toho dosahem používáním nejlepších dostupných technik (BAT), které pomáhají ke snížení amoniaku a skleníkových plynů ve stájovém prostředí, na skládkách a při aplikaci chlévského hnoje a kejdy.
|
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem drůbeže.
PRAŽMA, František
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí chovem kuřecích brojlerů. Zemědělská prvovýroba výrazně ovlivňuje životní prostředí, zejména intenzivními chovy hospodářských zvířat a jejich meziprodukty, kterými jsou především organické zbytky a plynné emise negativně působící na životní prostředí jako celek. Zemědělství produkuje až 90 % celosvětového množství amoniaku. V této práci byly zjištěny tyto faktory emisních plynů: amoniak 7,437 mg.kg-1.h-1, metan 82,636 mg.kg-1.h-1, oxid dusný 0,409 mg.kg-1.h-1, sirovodík 4379,01 mg.kg-1.h-1, oxid uhličitý 6579,14 mg.kg-1.h-1 a u vodní páry 16 336 mg.kg-1.h-1 .
|
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem skotu.
KAŠÍK, Ladislav
,,Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem skotu??. Tato bakalářská práce se zabývá znečištěním životního prostředí, zejména živočišnou výrobou v zemědělství. Vlastní práce je založena na stanovení emisních plynů NH3, CO2, NH4, NO2 a vodní páry ve stáji s dojným skotem červenoholštýnského plemena v ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Tato práce se zabývá též amoniakem v zemědělství, skleníkovými plyny a metodami, kterými určujeme jejich koncentrace. Průměrné hodnoty koncentrací daných plynů byly následující: CO2 = 1 188,73 mg.m-3 ; vodní páry = 8 181,29 mg.m - 3; N2O = 0,535 mg.m-3; NH3 = 1,14 mg.m-3; CH4 = 4,81 mg.m-3. Celkové průměrné množství všech naměřených koncentrací je 9376,45 mg.m-3.
|
|
|
Obchodování s povolenkami CO2
VROBEL, Radim
V diplomové práci na téma Obchodování s povolenkami CO2 se zaměřuji na problematiku vypouštění oxidu uhličitého v evropském kontextu a jeho omezování prostřednictvím systému obchodovatelných povolenek s CO2 - EU ETS. Zaměřuji se na první dvě obchodovací období systému EU ETS z pohledu alokovaného množství povolenek, vývoje cen a množství zobchodovaných povolenek v těchto dvou obdobích ve vybraných státech EU a ČR. Cílem práce je zjistit jak funguje systém obchodovatelných povolenek CO2 u vybraných zemí EU a ČR v souvislosti plněním závazků snižování emisí CO2 přijatých na základě Kjótského protokolu. Porovnávám situaci v České republice s vybranými státy Evropské unie ve vybraných ukazatelích měrných emisí i obchodování s povolenkami CO2. Práce se snaží zjistit, do jaké míry systém ETS napomáhá v jednotlivých zemích zlepšovat situaci v absolutní produkci CO2. První kapitola seznamuje s problematikou klimatických změn. Vysvětluje, co jsou to skleníkové plyny, skleníkový efekt a jak tento efekt funguje. Seznamuje čtenáře s jedním skleníkovým plynem a tím je oxid uhličitý. Poté je vysvětleno, jak probíhají klimatické změny a je popsána taktéž klimatická historie Země, která je nezbytná k bližšímu pochopení problematiky. Dále jsou uvedeny mezinárodní organizace, které se zabývají ochranou klimatu a mají mezinárodní vliv. Druhá kapitola je zaměřena na způsoby řešení klimatických změn. Větší pozornost je věnována obchodování s emisemi oxidu uhličitého, je vysvětleno fungování evropského systému EU ETS, jeho vývoj a celosvětový vliv na produkci a snižování CO2. Kapitola si všímá i závazků, které se přislíbily v Kjótském protokolu. Blíže je specifikována pozice České republiky v této úmluvě. V třetí kapitole porovnávám vybrané státy Evropské unie, které jsou největšími unijními emitenty oxidu uhličitého. Státy srovnávám nejdříve z hlediska jejich závazků snižování CO2 a plnění těchto závazků. Ukazuje se, že velká část států EU plní své závazky jen z části a některé státy je neplní vůbec. U některých vybraných států dochází dokonce k absolutnímu nárůstu těchto emisí. Produkci emisí CO2 vyjadřuji pro srovnání vybraných států v různých ukazatelích jako je produkce CO2 na jednotku HDP, CO2 na jednoho obyvatele nebo CO2 na ha lesa. Ukazuje se, že ne všechny státy mají vyrovnané své měrné emise, jež jsou důležité pro trvale udržitelný rozvoj v daném státě. Poslední část práce porovnává vybrané státy z pohledu alokovaných povolenek v prvním a druhém obchodovacím období ETS a popisuje vývoj obou období. Je provedeno hodnocení zatím jediného ukončeného obchodovacího období, jeho efektivita a objem obchodů v každém roce daného období. V poslední řadě je proveden podrobný rozbor vývoje cen povolenek především v prvním období ETS.
|
host ::
RSS.