|
|
The Zeitgeist in selected Dramas of Arthur Schnitzler
LACUŠOVÁ, Mária
Tato práce se zabývá analýzou vybraných děl známého rakouského spisovatele Arthura Schnitzlera. Pro účely vyobrazení ducha doby byla použita dramata Anatol a Rej (Reigen). Vlastní analýze děl předchází teoretická část s bližším popisem sociálně ? historické situace ve Vídni na přelomu 19. a 20. století. Součástí hlavní části práce je krátké pojednání o významu cyklu jednoaktovek v tvorbě autora děl, analýza dramat samotných a charakteristika postav, na jejichž základě jsou vyvozeny závěry o obrazu viktoriánské společnosti, kterým se autor v dělech zabývá. Část poslední uzavírá obě analýzy a nabízí náčrt obrazu a popis ducha společnosti, jako je ho možné vyvodit na základě obou Schnitzlerova dramata jejich porovnání se sociologicko-historickými znalostmi o této době.
|
|
|
Klíčová motivika české dekadentní a parnasitní lyriky
ROLNÍKOVÁ, Eliška
Předmětem této diplomové práce je charakteristika klíčových parnasistních a dekadentních motivických celků v lyrice Jaroslava Vrchlického a Jiřího Karáska ze Lvovic. Zachycuje literární, estetický i myšlenkový posun autorů z pohledu využití nejrůznějších motivů. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá pojednává o jednom motivickém celku. Těmi jsou: 1. Motivy ženy, těla a sexuality. 2. Motivy snu, snění a úniku. 3. Motivy umírání, choroby a tlení. 4. Motivy depresivnosti, smutku, hořkosti a zmaru. 5. Motivy přírody a krajiny. V jednotlivých kapitolách motivy porovnává, sleduje, jak s nimi autoři nakládají a jak se proměňuje jejich forma a výraz. Zaměřuje se taktéž na motivy, jež se v lyrice básníků objevují nově. V závěru předkládá krátká shrnutí jednotlivých kapitol a dokládám jej využitím frekvenčního slovníku sbírek.
|
|
|
Proměny estetiky ošklivosti v literatuře 19. století.
NAGYOVÁ, Andrea
Práce se prostřednictvím rozboru vybraných literárních děl 19. století pokusí odpovědět na otázku, zda se mezi romantismem a dekadencí nějak podstatně proměnilo využívání a pojímání motivu ošklivosti, ať se jedná o ošklivost tělesnou či ošklivost prostředí (?příroda? proti (velko)městu ap.). Východiskem bude estetika romantismu se svým využíváním ohyzdnosti a grotesknosti, pozornost bude věnována využívání různých druhů ošklivosti v literatuře naturalismu a v neposlední řadě také vyústění zmíněných ?- ismů? v literatuře fin de si?cle. Práce se pokusí zachytit proměny vztahů mezi ošklivostí a zlem, ošklivostí a chorobností či ošklivostí a (ne)přirozeností.
|
|
|
"Poslední paladýn" české dekadence Jarmil Krecar z Růžokvětu. Erotika, stylizace a inspirace v jeho životě a díle
KUBÁT, Petr
Předkládaná diplomová práce {\clqq}Poslední paladýn`` české dekadence Jarmil Krecar z Růžokvětu. Erotika, stylizace a inspirace v jeho životě a díle se snaží o bližší poznání osobnosti Jarmila Krecara a jejího opětného zařazení do kulturně historického kontextu českých dějin konce 19. a počátku 20. století. Reflektuje erotické motivy v jeho umělecké tvorbě i životním postoji a akcentuje, do jaké míry byl jeho život prodchnut přežívajícími dekadentními stylizacemi, estétstvím a dandysmem. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První část úvodní studie má nastínit celkovou atmosféru doby přelomu 19. a 20. století a popsat okolnosti, vznik a vývoj důležitého časopiseckého orgánu českých dekadentních umělců, Moderní revue. Druhá část se snaží uchopit fenomén dekadentních stylizací a zařadit ho do širších evropských souvislostí. Předmětem třetí části první kapitoly je reflexe erotiky a sexuality v české kultuře na přelomu 19. a 20. století, její vazby s estetikou a pornografií. Druhá kapitola se zabývá životním osudem Jarmila Krecara, klade důraz na prostředí, ze kterého pocházel a ve kterém se později pohyboval. Třetí kapitola literárněvědně rozebírá Krecarovo vydané i nevydané dílo s přihlédnutím k zastoupení erotických a pornografických motivů. Čtvrtá kapitola se na základě vztahů k múzám a milenkám Jarmila Krecara snaží co nejvíce přiblížit osobnost radikálního dekadentního umělce. Pátá kapitola má za cíl na konkrétním příkladě představit sebeprezentaci dekadentního individua v jeho imaginárním i reálném světě.
|
|
|
Drobná próza české dekadence
SOUKUP, Jiří
Předkládaná práce si klade za cíl zabývat se problematikou české literární dekadence, samotného pojmu, možností jeho užití i otázkou potřeby jej redefinovat. Jako výchozí materiál jí k tomu účelu slouží dekadentní povídka, či přesněji krátký prozaický žánr, v němž se zřetelně projevují dekadentní prvky. Samo stanovení těchto konstitutivních rysů dekadentní povídky je pak rovněž předmětem této práce. Problematika literární dekadence nepatří mezi důkladněji zpracovaná témata české literární historie. Směr bádání v této oblasti rovněž spoluurčovala preference symbolistně-dekadentního básnictví. Proto je jedním z dílčích cílů této práce i upozornit na některé konkrétní texty, pro dekadentní povídku jako určitý model možného specifického žánru reprezentativní a zároveň umělecky hodnotné. Text práce sestává ze tří oddílů. První představuje možnosti postupného vhlížení do problematiky literární dekadence a do jejího širšího kulturního kontextu a zároveň uvádí dvě modelové prózy (Huysmansův román A rebours a Obraz Doriana Graye Oscara Wildea) do souvislostí dekadence jako životního projektu, specifického pojetí života a umění. Druhá část naznačuje některé významné teoretické problémy, možnosti žánrového vymezení povídky jako typu krátké prózy a jejích distinktivních znaků, podobu fikčního světa, vyprávěcí situaci a povahu postavy a její úlohy. Třetí část konečně představuje dvě desítky původních českých próz a především na základě rozboru jejich tematické výstavby se snaží doložit teze, jež byly formulovány v první i druhé části práce.
|
host ::
RSS.