Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 131 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Epigrafická dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky
Marešová, Jana ; Roháček, Jiří
Představení disciplinární dokumentace, která je významná i v evropském kontextu.
Nápisy na české figurální sepulkrální plastice jagellonského období
Roháček, Jiří
Zhodnocení epigrafické stránky figurální sepulkrální plastiky jagellonského období v Čechách.
"...de scriptoribus epitaphiorum ..." (místo předmluvy)
Roháček, Jiří
Zhodnocení prvních čtyř pravidelných jednodenních zasedání k problematice sepulkrálních památek pořádaných Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky v kontextu evropského a českého sepulkrálního bádání.
Poznámky k figurálnímu sepulkrálnímu sochařství jagellonské doby
Chlíbec, Jan
Text je věnován pozdně gotickému figurálnímu náhrobnímu sochařství v Čechách v období cca 1470 – 1540. Náhrobek je studován jako dobové politikum, pozornost je věnována tvorbě jednotlivých specializovaných dílen i studiu pasovských, rakouských a saských vlivů na domácí tradici.
Středověký kostel Panny Marie (dnes Božího těla) ve Staré Červené Vodě
Prix, Dalibor
Studie se zabývá analýzou pozdně románského jádra kostela Božího těla ve Staré Červené Vodě, upřesňuje jeho datování a na základě analogie s kostelem v Nowem Świętowie v Polsku definuje jednotlivé vrstvy architektury 13. století v Niské zemi podmíněné intenzivní kolonizací krajiny v doméně vratislavských biskupů.
Sebastiano Serlio, l'opera rustica a zámek v Moravské Třebové
Muchka, Ivan
Již před lety upozornil J. Kowalczyk na podobnost řešení nádvorního průčelí zámku v Moravské Třebové s předlohou v "Libor estraordinario" od Sebastiana Serlia. V příspěvku analyzuje autor jednak další Serlio předlohy, které přicházejí v úvahu pro převzetí moravskotřebovským architektem a jednak na jeho názory, jak je formuloval v popisech ke svým grafikám. Jde zejména o pojem rustiky, jako jedné z ústředních veličin v Serliově "učebnici" architektury.
Město Olomouc jako antický hrdina
Dolejší, Kateřina
Příspěvek se zabývá motivem personifikace města Olomouce jako antického hrdiny Hérakla ve lví kůži. Upozorňuje na pozoruhodné použití tohoto námětu v malířské výzdobě stropu fary ve Slavoníně, kde je tento motiv, charakteristický pro barokní ikonografii města Olomouce, použit v souvislosti s pruským obléháním v roce 1758.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 131 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.