Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 423 záznamů.  začátekpředchozí405 - 414další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Šance a úskalí rodinné výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou
DRDOVÁ, Eva
Práce se zabývá šancemi a úskalími, s nimiž se setkává rodina vychovávající dítě s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část charakterizuje dítě s dětskou mozkovou obrnou, všímá si vlivu narození a výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou na život sourozenců a rodičů. Dále věnuje pozornost spolupráci s odborníky, organizacemi a institucemi, zabývá se pomocí poskytovanou ze strany společnosti formou mimořádných výhod a dávek státní sociální podpory. V praktické části jsou na základě provedeného výzkumu a konečných závěrů prezentovány zkušenosti, názory a pocity rodičů, kteří vychovávají dítě s dětskou mozkovou obrnou. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak ovlivňuje narození a výchova dítěte s dětskou mozkovou obrnou život rodiny, s jakými těžkostmi a naopak s jakými šancemi v podobě různých forem pomoci se rodiče setkali a jak na vše nahlíží.
Poruchy příjmu potravy u dívek a chlapců
HUDEČKOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou poruchy příjmu potravy, které jsou dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN {--} 10) rozlišeny na dvě základní pruchy {--} mentální anorexie a mentální bulimie. Teoretická část práce seznamuje s diagnostickými kritérii, zdravotními komplikacemi, možnostmi léčby a s faktory ovlivňujícími vznik těchto poruch u jedinců obou pohlaví. Jsou zde zmíněny i relativně nové poruchy příjmu potravy, které mohou ohrozit nejen dospívající mládež. Cílem praktické části bylo zjistit úroveň informovanosti rodičů a pedagogů o možnosti vzniku poruch příjmu potravy u mužského pohlaví, zejména proto, že je všeobecně známo, že poruchy příjmu potravy postihují převážně dívky a ženy. Dalším cílem bylo monitorování zdrojů informací o těchto poruchách. Cílovými skupinami výzkumu byli pedagogové základních a středních škol a rodiče dětí ve věku 8 {--} 20 let. Ve výzkumu byla použita metoda dotazování pomocí dotazníků.
Babybox! Alternativa pro matky v nouzi
ČIHÁKOVÁ, Jindřiška
Práce se blíže zabývá babyboxy, jednou z možností pomoci matkám v nouzi. Teoretická část práce je věnována osobnosti matky, jež se dítěte vzdává. Dále právními normami, které upravují fungování schránek. Stručně také popisuje možnosti pomoci matkám v nouzi ze strany sociálních pracovníků, především se zaměřením na sociální dávky a možnosti dočasného ubytování. Práce také poukazuje na jiné možnosti pomoci matkám, které se ocitnou v nouzi. Praktická část porovnává názory odborné a laické veřejnosti na problematiku babyboxů, a to především na jejich zřízování na území Plzeňského kraje.
Volnočasové aktivity v současných rodinách.
HOLÁ, Stanislava
Ve své bakalářské práci se zabývám volnočasovými aktivitami v současných rodinách. Teoretická část je zaměřena na shrnutí dosavadních poznatků k tomuto tématu. Pozornost je věnována volnému času a jeho významu v životě člověka vzhledem k jeho životnímu stylu, způsobům trávení volného času v rodinách. Praktická část vychází z poznatků získaných v současných rodinách metodou dotazníkového šetření, řízeného rozhovoru. Zjištěné údaje jsou sumarizovány do tabulek a znázorněny v podobě grafů. Výsledky šetření prokazují nedostatek volného času rodičů {--} zejména žen ve srovnání s dětmi, převahu pasivního trávení volného času v současných rodinách. Na základě těchto výsledků jsou v závěru formulována doporučení směřující k efektivnímu využití volného času, ke zlepšení celkového životního stylu v současných rodinách.
Edukace rodičů dětí s malabsorpčním syndromem
ADAMOVÁ, Erika
Celiakie, která je nejčastější příčinou malabsorpčního syndromu u dětí, je společné označení pro celosvětově se vyskytující onemocnění dětí i dospělých. Jde o chronické onemocnění, charakterizované trvalou intolerancí lepku, malabsorpcí v důsledku typických zánětlivých změn sliznice tenkého střeva a klinickým zlepšením při dodržování bezlepkové diety. Trvalá a úplná bezlepková dieta je jedinou kauzální léčbou.Cílem bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Druhým cílem bylo zjistit roli sestry při edukaci rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Byly stanoveny 2 hypotézy, z toho byla jedna potvrzena a jedna vyvrácena.Součástí práce byla dvě výzkumná šetření, zaměřená na informovanost rodičů dětí s celiakií a na znalost a používání zásad edukačního procesu sestrami, které o dětské celiaky a jejich rodiče pečují.Ke zpracování bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn technikou dvou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořili rodiče dětí s celiakií a sestry pracující v pediatrických a gastroenterologických poradnách.Bakalářská práce obsahovala dvě hypotézy, z nichž se jedna potvrdila a jedna byla vyvrácena.První hypotéza předpokládala, že rodiče dětí s malabsorpčním syndromem jsou informováni o podstatě onemocnění a o nutnosti dodržování bezlepkové diety. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že rodiče jsou v těchto oblastech uspokojivě informováni, tudíž se hypotéza potvrdila.Druhá hypotéza předpokládala, že sestry při poskytování informací používají zásady edukačního procesu. Jak vyplývá z výsledků výzkumu sestry tyto zásady ve velké většině neznají a nepoužívají je v praxi. V tomto případě se hypotéza nepotvrdila.Doporučením pro praxi, které může současnou péči o děti s celiakií a jejich rodiče zkvalitnit, je zlepšit využití zásad edukace. Znalosti sester by se měly dále zlepšovat a prohlubovat. K dalšímu zlepšení tohoto stavu lze využít prezentace této práce na odborných seminářích.
Ošetřovatelská péče u dětí s průjmovým onemocněním
HEČKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s průjmovým onemocněním. Průjem se řadí na druhé místo nejčastějších onemocnění u dětí a bývá pro své závažné komplikace častým důvodem k hospitalizaci. Přijetí do nemocnice představuje vedle základního onemocnění velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. V teoretické části práce najdete rozdělení a upřesnění nejčastějších příčin, příznaků a základní léčby průjmu. Na tuto teorii volně navazují nejčastější ošetřovatelské problémy, vzniklé při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním. Řadíme mezi ně dehydrataci, bolest, porušenou kožní integritu, hypertermii, nechutenství, strach a úzkost. Prakticky jsou zde vysvětleny možné příčiny vzniku ošetřovatelských problémů a jejich následné řešení. V empirické části práce jsme se zabývali otázkou zda vede přítomnost doprovodu ke zkrácení doby hospitalizace. Za tímto účelem bylo zaznamenáno deset ošetřovatelských záznamů. V pěti záznamech je věnována pozornost dětem hospitalizovaných s doprovodem rodičů a dále je rozepsáno pět ošetřovatelských záznamů dětí hospitalizovaných bez doprovodu blízké osoby. Rozborem těchto ošetřovatelských záznamů vyplynuly následující hypotézy. Hypotéza 1 Soustavná péče maximálně dvou sester příznivě ovlivňuje adaptaci dítěte. Hypotéza 2 Přítomnost doprovodu u handicapovaného dítěte vede ke zkrácení doby hospitalizace. Hypotéza 3 Sestry mohou svou ošetřovatelskou péčí ovlivnit zkušenost dětí na celý život. Do ošetřovatelské péče patří také stanovení a řešení ošetřovatelských diagnóz. Z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace hospitalizovaných dětí ve věku do deseti let vyplynuly nejčastější ošetřovatelské diagnózy, vyskytující se u dětí s průjmovým onemocněním. Předpokládaná hypotéza, že nejčastěji stanovenou ošetřovatelskou diagnózou je deficit tělesných tekutin, se potvrdila. Tento výsledek zahrnuje skutečnost, že potřeba tekutin je u kojenců a batolat podstatně vyšší než u staršího dítěte a dospělého člověka. Závěrem lze říci, že výsledky této práce poukazují na ošetřovatelské problémy, které sestry řeší při péči o děti s průjmovým onemocněním. Také mohou pomoci sestrám si uvědomit omyly, kterých se dopouštějí při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto děti.
Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči
ŽÁKOVÁ, Lucie
Abstrakt Téma bakalářské práce ,,Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči`` jsem si vybrala z toho důvodu, že děti nemocné a v nemocnici by neměly zůstávat samy a péče by měla být směřována i na jejich psychickou stránku, a také na jejich rodiče, kteří jsou plní strachu, obav a starostí o své dítě. V teoretické části práce je na začátku zmíněn obor pediatrie a dále částečně historie dětského lékařství a ošetřovatelství. Dále je zde popsán současný systém péče o dítě a jsou zde stručně zmíněna vývojová období dětského věku, na která navazují pojmy jako je zdraví a nemoc a zvládání nemoci v různých věkových obdobích. Další kapitoly jsou věnovány rodině nemocného dítěte, přípravě na hospitalizaci a ošetřovatelskému procesu u dítěte na dětském oddělení. Praktická část je zaměřena na pohled rodičů a sester na tuto problematiku na jejich názory a na to, zda upřednostňují hospitalizaci dítěte společně s rodičem, nebo jen krátkodobé návštěvy u dítěte, které je hospitalizováno v nemocnici. Data byla zjišťována pomocí dvou druhů dotazníků. První byl určen pro sestry pracující na dětských oddělení a druhý pro rodiče, nebo doprovod dětí, kteří byli na dětském oddělení hospitalizováni, nebo na návštěvě. Shrnutím výsledků bylo zjištěno, že hypotéza 1: ,,Rodiče upřednostňují hospitalizaci s dítětem`` byla potvrzena. Ale hypotéza 2: ,,Sestry upřednostňují při hospitalizaci dítěte pouze krátkodobé návštěvy rodičů`` nebyla potvrzena, protože i sestry dávají přednost společné hospitalizaci rodičů s dětmi před krátkodobými návštěvami. Poznatky z této bakalářské práce mohou být využity jednak dětskými stanicemi, nebo dalšími zájemci o danou problematiku.
Uspokojování potřeb dítěte v zařízení typu jesle
KLABOUCHOVÁ, Lea
Bakalářská práce je zaměřena na uspokojování biologických a psychických potřeb dětí ve zdravotnickém zařízení typu jesle. Jesle patří mezi zvláštní zdravotnická zařízení, podle § 38 zákona č. 20/1996 Sb., pečující o všestranný rozvoj dětí. V 90 letech došlo k jejich hromadnému rušení a nyní navštěvuje jesle asi 1% dětí do 3 let věku. V současné době se problematika náhradní péče o dítě do 3 let dostává do popředí. Náplní bakalářské práce bylo zjistit, zda má dítě ve zdravotnickém zařízení typu jesle uspokojeny biologické a psychické potřeby. Ke zpracování bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Při výzkumu byla použita analýza dokumentů, metody pozorování a rozhovoru se sestrami v zařízení a s rodiči pozorovaných dětí. Výzkum probíhal v jeslích E. Pittera v Českých Budějovicích, které patří pod organizaci Jeslová a azylová zařízení České Budějovice, příspěvková organizace. Výzkumný vzorek tvořilo 8 dětí, které toto zařízení denně navštěvovaly Ze získaných informací byly vytvořeny kazuistiky, které jsou součástí výzkumné části práce.
Psychosociální podpora dětí při malých plánovaných chirurgických operacích
BLÁHOVÁ, Ilona
Tato práce je zaměřena na problematiku dostatečného rozsahu, míry a kvality psychosociální podpory dětí v rámci plánovaných chirurgických výkonů. Domnívám se, že tato specifická oblast je v České republice stále poněkud zanedbávána i přes poměrně prudký rozvoj všech medicínských oborů a také ošetřovatelství. Právě při takových zátěžových situacích, kterými plánované operační zákroky u dětí bezesporu jsou, je blízký kontakt rodiče (matky) s dítětem velmi důležitý a nese s sebou řadu pozitiv. V praxi často dochází k tomu, že děti indikované k plánovaným chirurgickým výkonům jsou separovány od svého rodiče již při příjmu do nemocnice a nebo následně při odchodu na operační sál zdravotníkem. Následující bezprostřední předoperační příprava mnohdy postrádá psychologickou přípravu a dostatečnou informovanost dětského klienta. Stává se, že zvláště malé děti bývají v prostředí operačního sálu mezi cizími lidmi vystrašené a často plačtivé. Pro anesteziologickou sestru je pak velmi složité během krátké chvíle získat důvěru dítěte a zklidnit jej. Bohužel, se to často podaří až farmakologickou cestou. Podceňování sociální opory dítěte v těchto momentech a psychická zátěž dítěte může často být i příčinou vzniku řady komplikací v rámci operačního i pooperačního období. Cílem této práce bylo za prvé zjistit zájem rodičů o aktivní účast v rámci předoperační přípravy a pooperační péče u svých dětí, dále zmapovat názory anesteziologických pracovníků na rodičovský doprovod dětí až na operační sál, včetně zjištění výhod a nevýhod z toho vyplývajících a v neposlední řadě porovnat výskyt komplikací v rámci operace u dětí s psychosociální podporou rodičů a u dětí bez takové podpory. Posledním z cílů, na které se tato práce soustředila, bylo i mezinárodní srovnání úrovně a rozsahu poskytované psychosociální péče o dětské chirurgické pacienty mezi Českou republikou, Maďarskem a Rakouskem. Všechny stanovené cíle se podařilo splnit. Pro kvantitativní výzkum bylo stanoveno těchto pět hypotéz: 1/ Rodiče mají zájem o aktivní účast v rámci předoperační přípravy u svých dětí indikovaných k plánovaným operacím. 2/ Rodiče mají zájem se účastnit pooperační péče u svých dětí. 3/ Doprovod dětí na operační sál v souvislosti s plánovanými operačními výkony je přínosem pro práci anesteziologických sester. 4/ U dětí s psychosociálním zázemím rodičů v rámci operačního výkonu se vyskytuje mnohem méně operačních a pooperačních komplikací než u dětí bez psychosociální podpory. 5/ Aktivní účast rodičů v rámci operačních výkonů je v zahraničí (Rakousko, Maďarsko) více podporována než v České republice. Pro kvalitativní zpracování dat byly vytyčeny dvě výzkumné otázky zaměřené na srovnání úrovně a rozsahu psychosociální podpory u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí. 1/ Jsou rozdíly v uspokojování psychosociálních potřeb u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí ( Rakousko, Maďarsko)? 2/ Jsou v České republice podmínky pro kvalitní uspokojování psychosociálních potřeb u dětských pacientů?
Počátky přípravy hry na klavír
DAVIDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých rozebírá aspekty, které mají v počátcích přípravy hry na klavír důležitou roli. První kapitola se zabývá hudební ontogenezi člověka v jednotlivých vývojových obdobích od prenatálního období až po období adolescence. Druhá zmiňuje hlavní účastníky pedagogického procesu. Dítě, pedagoga a rodiče, který má nezastupitelnou úlohu v pedagogickém procesu. Třetí část práce stručně nastíní psychologii hudebních schopností, problematiku vloh a schopností, vrozených a získaných dispozic a nakonec i poruchy těchto schopností a příčiny jejich vzniku. Poslední kapitola se zmíní o rozvoji hudebnosti, hudebního vnímání a tvořivosti u dětí. Do práce je zařazena vlastní osobní zkušenost s klavírní přípravou dětí v mladším školním věku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 423 záznamů.   začátekpředchozí405 - 414další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.