|
Šance a úskalí rodinné výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou
DRDOVÁ, Eva
Práce se zabývá šancemi a úskalími, s nimiž se setkává rodina vychovávající dítě s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část charakterizuje dítě s dětskou mozkovou obrnou, všímá si vlivu narození a výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou na život sourozenců a rodičů. Dále věnuje pozornost spolupráci s odborníky, organizacemi a institucemi, zabývá se pomocí poskytovanou ze strany společnosti formou mimořádných výhod a dávek státní sociální podpory. V praktické části jsou na základě provedeného výzkumu a konečných závěrů prezentovány zkušenosti, názory a pocity rodičů, kteří vychovávají dítě s dětskou mozkovou obrnou. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak ovlivňuje narození a výchova dítěte s dětskou mozkovou obrnou život rodiny, s jakými těžkostmi a naopak s jakými šancemi v podobě různých forem pomoci se rodiče setkali a jak na vše nahlíží.
|
|
Poruchy příjmu potravy u dívek a chlapců
HUDEČKOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou poruchy příjmu potravy, které jsou dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN {--} 10) rozlišeny na dvě základní pruchy {--} mentální anorexie a mentální bulimie. Teoretická část práce seznamuje s diagnostickými kritérii, zdravotními komplikacemi, možnostmi léčby a s faktory ovlivňujícími vznik těchto poruch u jedinců obou pohlaví. Jsou zde zmíněny i relativně nové poruchy příjmu potravy, které mohou ohrozit nejen dospívající mládež. Cílem praktické části bylo zjistit úroveň informovanosti rodičů a pedagogů o možnosti vzniku poruch příjmu potravy u mužského pohlaví, zejména proto, že je všeobecně známo, že poruchy příjmu potravy postihují převážně dívky a ženy. Dalším cílem bylo monitorování zdrojů informací o těchto poruchách. Cílovými skupinami výzkumu byli pedagogové základních a středních škol a rodiče dětí ve věku 8 {--} 20 let. Ve výzkumu byla použita metoda dotazování pomocí dotazníků.
|
|
Babybox! Alternativa pro matky v nouzi
ČIHÁKOVÁ, Jindřiška
Práce se blíže zabývá babyboxy, jednou z možností pomoci matkám v nouzi. Teoretická část práce je věnována osobnosti matky, jež se dítěte vzdává. Dále právními normami, které upravují fungování schránek. Stručně také popisuje možnosti pomoci matkám v nouzi ze strany sociálních pracovníků, především se zaměřením na sociální dávky a možnosti dočasného ubytování. Práce také poukazuje na jiné možnosti pomoci matkám, které se ocitnou v nouzi. Praktická část porovnává názory odborné a laické veřejnosti na problematiku babyboxů, a to především na jejich zřízování na území Plzeňského kraje.
|
|
Volnočasové aktivity v současných rodinách.
HOLÁ, Stanislava
Ve své bakalářské práci se zabývám volnočasovými aktivitami v současných rodinách. Teoretická část je zaměřena na shrnutí dosavadních poznatků k tomuto tématu. Pozornost je věnována volnému času a jeho významu v životě člověka vzhledem k jeho životnímu stylu, způsobům trávení volného času v rodinách. Praktická část vychází z poznatků získaných v současných rodinách metodou dotazníkového šetření, řízeného rozhovoru. Zjištěné údaje jsou sumarizovány do tabulek a znázorněny v podobě grafů. Výsledky šetření prokazují nedostatek volného času rodičů {--} zejména žen ve srovnání s dětmi, převahu pasivního trávení volného času v současných rodinách. Na základě těchto výsledků jsou v závěru formulována doporučení směřující k efektivnímu využití volného času, ke zlepšení celkového životního stylu v současných rodinách.
|
|
Edukace rodičů dětí s malabsorpčním syndromem
ADAMOVÁ, Erika
Celiakie, která je nejčastější příčinou malabsorpčního syndromu u dětí, je společné označení pro celosvětově se vyskytující onemocnění dětí i dospělých. Jde o chronické onemocnění, charakterizované trvalou intolerancí lepku, malabsorpcí v důsledku typických zánětlivých změn sliznice tenkého střeva a klinickým zlepšením při dodržování bezlepkové diety. Trvalá a úplná bezlepková dieta je jedinou kauzální léčbou.Cílem bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Druhým cílem bylo zjistit roli sestry při edukaci rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Byly stanoveny 2 hypotézy, z toho byla jedna potvrzena a jedna vyvrácena.Součástí práce byla dvě výzkumná šetření, zaměřená na informovanost rodičů dětí s celiakií a na znalost a používání zásad edukačního procesu sestrami, které o dětské celiaky a jejich rodiče pečují.Ke zpracování bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn technikou dvou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořili rodiče dětí s celiakií a sestry pracující v pediatrických a gastroenterologických poradnách.Bakalářská práce obsahovala dvě hypotézy, z nichž se jedna potvrdila a jedna byla vyvrácena.První hypotéza předpokládala, že rodiče dětí s malabsorpčním syndromem jsou informováni o podstatě onemocnění a o nutnosti dodržování bezlepkové diety. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že rodiče jsou v těchto oblastech uspokojivě informováni, tudíž se hypotéza potvrdila.Druhá hypotéza předpokládala, že sestry při poskytování informací používají zásady edukačního procesu. Jak vyplývá z výsledků výzkumu sestry tyto zásady ve velké většině neznají a nepoužívají je v praxi. V tomto případě se hypotéza nepotvrdila.Doporučením pro praxi, které může současnou péči o děti s celiakií a jejich rodiče zkvalitnit, je zlepšit využití zásad edukace. Znalosti sester by se měly dále zlepšovat a prohlubovat. K dalšímu zlepšení tohoto stavu lze využít prezentace této práce na odborných seminářích.
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s průjmovým onemocněním
HEČKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s průjmovým onemocněním. Průjem se řadí na druhé místo nejčastějších onemocnění u dětí a bývá pro své závažné komplikace častým důvodem k hospitalizaci. Přijetí do nemocnice představuje vedle základního onemocnění velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. V teoretické části práce najdete rozdělení a upřesnění nejčastějších příčin, příznaků a základní léčby průjmu. Na tuto teorii volně navazují nejčastější ošetřovatelské problémy, vzniklé při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním. Řadíme mezi ně dehydrataci, bolest, porušenou kožní integritu, hypertermii, nechutenství, strach a úzkost. Prakticky jsou zde vysvětleny možné příčiny vzniku ošetřovatelských problémů a jejich následné řešení. V empirické části práce jsme se zabývali otázkou zda vede přítomnost doprovodu ke zkrácení doby hospitalizace. Za tímto účelem bylo zaznamenáno deset ošetřovatelských záznamů. V pěti záznamech je věnována pozornost dětem hospitalizovaných s doprovodem rodičů a dále je rozepsáno pět ošetřovatelských záznamů dětí hospitalizovaných bez doprovodu blízké osoby. Rozborem těchto ošetřovatelských záznamů vyplynuly následující hypotézy. Hypotéza 1 Soustavná péče maximálně dvou sester příznivě ovlivňuje adaptaci dítěte. Hypotéza 2 Přítomnost doprovodu u handicapovaného dítěte vede ke zkrácení doby hospitalizace. Hypotéza 3 Sestry mohou svou ošetřovatelskou péčí ovlivnit zkušenost dětí na celý život. Do ošetřovatelské péče patří také stanovení a řešení ošetřovatelských diagnóz. Z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace hospitalizovaných dětí ve věku do deseti let vyplynuly nejčastější ošetřovatelské diagnózy, vyskytující se u dětí s průjmovým onemocněním. Předpokládaná hypotéza, že nejčastěji stanovenou ošetřovatelskou diagnózou je deficit tělesných tekutin, se potvrdila. Tento výsledek zahrnuje skutečnost, že potřeba tekutin je u kojenců a batolat podstatně vyšší než u staršího dítěte a dospělého člověka. Závěrem lze říci, že výsledky této práce poukazují na ošetřovatelské problémy, které sestry řeší při péči o děti s průjmovým onemocněním. Také mohou pomoci sestrám si uvědomit omyly, kterých se dopouštějí při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto děti.
|
|
Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči
ŽÁKOVÁ, Lucie
Abstrakt Téma bakalářské práce ,,Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči`` jsem si vybrala z toho důvodu, že děti nemocné a v nemocnici by neměly zůstávat samy a péče by měla být směřována i na jejich psychickou stránku, a také na jejich rodiče, kteří jsou plní strachu, obav a starostí o své dítě. V teoretické části práce je na začátku zmíněn obor pediatrie a dále částečně historie dětského lékařství a ošetřovatelství. Dále je zde popsán současný systém péče o dítě a jsou zde stručně zmíněna vývojová období dětského věku, na která navazují pojmy jako je zdraví a nemoc a zvládání nemoci v různých věkových obdobích. Další kapitoly jsou věnovány rodině nemocného dítěte, přípravě na hospitalizaci a ošetřovatelskému procesu u dítěte na dětském oddělení. Praktická část je zaměřena na pohled rodičů a sester na tuto problematiku na jejich názory a na to, zda upřednostňují hospitalizaci dítěte společně s rodičem, nebo jen krátkodobé návštěvy u dítěte, které je hospitalizováno v nemocnici. Data byla zjišťována pomocí dvou druhů dotazníků. První byl určen pro sestry pracující na dětských oddělení a druhý pro rodiče, nebo doprovod dětí, kteří byli na dětském oddělení hospitalizováni, nebo na návštěvě. Shrnutím výsledků bylo zjištěno, že hypotéza 1: ,,Rodiče upřednostňují hospitalizaci s dítětem`` byla potvrzena. Ale hypotéza 2: ,,Sestry upřednostňují při hospitalizaci dítěte pouze krátkodobé návštěvy rodičů`` nebyla potvrzena, protože i sestry dávají přednost společné hospitalizaci rodičů s dětmi před krátkodobými návštěvami. Poznatky z této bakalářské práce mohou být využity jednak dětskými stanicemi, nebo dalšími zájemci o danou problematiku.
|
|
Uspokojování potřeb dítěte v zařízení typu jesle
KLABOUCHOVÁ, Lea
Bakalářská práce je zaměřena na uspokojování biologických a psychických potřeb dětí ve zdravotnickém zařízení typu jesle. Jesle patří mezi zvláštní zdravotnická zařízení, podle § 38 zákona č. 20/1996 Sb., pečující o všestranný rozvoj dětí. V 90 letech došlo k jejich hromadnému rušení a nyní navštěvuje jesle asi 1% dětí do 3 let věku. V současné době se problematika náhradní péče o dítě do 3 let dostává do popředí. Náplní bakalářské práce bylo zjistit, zda má dítě ve zdravotnickém zařízení typu jesle uspokojeny biologické a psychické potřeby. Ke zpracování bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Při výzkumu byla použita analýza dokumentů, metody pozorování a rozhovoru se sestrami v zařízení a s rodiči pozorovaných dětí. Výzkum probíhal v jeslích E. Pittera v Českých Budějovicích, které patří pod organizaci Jeslová a azylová zařízení České Budějovice, příspěvková organizace. Výzkumný vzorek tvořilo 8 dětí, které toto zařízení denně navštěvovaly Ze získaných informací byly vytvořeny kazuistiky, které jsou součástí výzkumné části práce.
|
|
Psychosociální podpora dětí při malých plánovaných chirurgických operacích
BLÁHOVÁ, Ilona
Tato práce je zaměřena na problematiku dostatečného rozsahu, míry a kvality psychosociální podpory dětí v rámci plánovaných chirurgických výkonů. Domnívám se, že tato specifická oblast je v České republice stále poněkud zanedbávána i přes poměrně prudký rozvoj všech medicínských oborů a také ošetřovatelství. Právě při takových zátěžových situacích, kterými plánované operační zákroky u dětí bezesporu jsou, je blízký kontakt rodiče (matky) s dítětem velmi důležitý a nese s sebou řadu pozitiv. V praxi často dochází k tomu, že děti indikované k plánovaným chirurgickým výkonům jsou separovány od svého rodiče již při příjmu do nemocnice a nebo následně při odchodu na operační sál zdravotníkem. Následující bezprostřední předoperační příprava mnohdy postrádá psychologickou přípravu a dostatečnou informovanost dětského klienta. Stává se, že zvláště malé děti bývají v prostředí operačního sálu mezi cizími lidmi vystrašené a často plačtivé. Pro anesteziologickou sestru je pak velmi složité během krátké chvíle získat důvěru dítěte a zklidnit jej. Bohužel, se to často podaří až farmakologickou cestou. Podceňování sociální opory dítěte v těchto momentech a psychická zátěž dítěte může často být i příčinou vzniku řady komplikací v rámci operačního i pooperačního období. Cílem této práce bylo za prvé zjistit zájem rodičů o aktivní účast v rámci předoperační přípravy a pooperační péče u svých dětí, dále zmapovat názory anesteziologických pracovníků na rodičovský doprovod dětí až na operační sál, včetně zjištění výhod a nevýhod z toho vyplývajících a v neposlední řadě porovnat výskyt komplikací v rámci operace u dětí s psychosociální podporou rodičů a u dětí bez takové podpory. Posledním z cílů, na které se tato práce soustředila, bylo i mezinárodní srovnání úrovně a rozsahu poskytované psychosociální péče o dětské chirurgické pacienty mezi Českou republikou, Maďarskem a Rakouskem. Všechny stanovené cíle se podařilo splnit. Pro kvantitativní výzkum bylo stanoveno těchto pět hypotéz: 1/ Rodiče mají zájem o aktivní účast v rámci předoperační přípravy u svých dětí indikovaných k plánovaným operacím. 2/ Rodiče mají zájem se účastnit pooperační péče u svých dětí. 3/ Doprovod dětí na operační sál v souvislosti s plánovanými operačními výkony je přínosem pro práci anesteziologických sester. 4/ U dětí s psychosociálním zázemím rodičů v rámci operačního výkonu se vyskytuje mnohem méně operačních a pooperačních komplikací než u dětí bez psychosociální podpory. 5/ Aktivní účast rodičů v rámci operačních výkonů je v zahraničí (Rakousko, Maďarsko) více podporována než v České republice. Pro kvalitativní zpracování dat byly vytyčeny dvě výzkumné otázky zaměřené na srovnání úrovně a rozsahu psychosociální podpory u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí. 1/ Jsou rozdíly v uspokojování psychosociálních potřeb u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí ( Rakousko, Maďarsko)? 2/ Jsou v České republice podmínky pro kvalitní uspokojování psychosociálních potřeb u dětských pacientů?
|
|
Počátky přípravy hry na klavír
DAVIDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých rozebírá aspekty, které mají v počátcích přípravy hry na klavír důležitou roli. První kapitola se zabývá hudební ontogenezi člověka v jednotlivých vývojových obdobích od prenatálního období až po období adolescence. Druhá zmiňuje hlavní účastníky pedagogického procesu. Dítě, pedagoga a rodiče, který má nezastupitelnou úlohu v pedagogickém procesu. Třetí část práce stručně nastíní psychologii hudebních schopností, problematiku vloh a schopností, vrozených a získaných dispozic a nakonec i poruchy těchto schopností a příčiny jejich vzniku. Poslední kapitola se zmíní o rozvoji hudebnosti, hudebního vnímání a tvořivosti u dětí. Do práce je zařazena vlastní osobní zkušenost s klavírní přípravou dětí v mladším školním věku.
|