|
|
Volný čas mládeže umístěné ve výchovném ústavu
SIEGERT, Milan
Tato práce s názvem ,,Volný čas mládeže, umístěné ve výchovném ústavu" se zabývá rizikovým chováním dětí a mládeže. V teoretické části nás seznamuje se základní pojmovou terminologií volného času, s primární a sekundární socializací, a pohledem na způsob výchovy všeobecně. Zároveň poskytuje základní legislativní seznámení s dělením systému výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivní výchovnou péčí ve školských zařízeních. V praktické části bakalářské práce je proveden kvalitativní výzkum, v němž se pokusíme odhalit souvislost mezi volným časem a rizikovým chováním klientů výchovného ústavu. Zaměřuje se především na způsob trávení volného času respondentek v době před umístěním do výchovného ústavu, a to analýzou jejich rodinného prostředí prostřednictvím osobní a rodinné anamnézy.
|
|
|
Účinky deprivace a subdeprivace na školní mládež a role učitele při jejich diagnostice.
LEKEŠ, Antonín
Bakalářská práce ? Účinky deprivace a subdeprivace na školní mládež a role učitele při jejich diagnostice? se zabývá problematikou nepříznivého psychického vývoje dětí a následky, které negativně ovlivňují jejich další život. Teoretická část mapuje všeobecně problematiku deprivace a subdeprivace, podmínky vzniku, vliv jednotlivých činitelů a dopady ve školní práci. Pro větší názornost je obohacena konkrétními projevy deprivačního zatížení. Výzkumná část se pak zabývá zjištěním velikosti patologické hodnoty subdeprivačního zatížení dívek umístěných ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci a prognózy možného zvrácení. Výsledky výzkumu hodnotím na základě provedení vybraných testů u experimentální skupiny dívek z Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci a vzájemným porovnáním s konkrétními výsledky testů u kontrolní skupiny (dívky stejného věku z přirozeného prostředí).
|
|
|
Rizika zavádění supervize do výchovných ústavů
FIALOVÁ, Markéta
ABSTRAKT Cílem diplomové práce je zmapování postojů zaměstnanců školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy k zavádění supervize jako podpory jejich profesní činnosti. Výzkum se snaží zmapovat problematiku a rizika zavádění supervize do těchto zařízení. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které souvisí se zaváděním supervize do výchovných ústavů. Vysvětleny jsou pojmy výchovný ústav, odborní pracovníci ve výchovných ústavech, supervize, supervizor, supervidovaný atd. Pro realizaci výzkumu bylo použito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro předvýzkum byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ředitelé jednotlivých zařízení v kraji Vysočina. Pro výzkum byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 12 odborných pedagogických pracovníků výchovných ústavů kraje Vysočina. Pomocí výzkumu byla hledána odpověď na otázku, jaký přínos vidí zaměstnanci v zavedení supervize do organizace. Další otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem seznámilo vedení své zaměstnance se zavedením supervize. Poslední otázka, na kterou byla hledána odpověď, se týkala toho, co je hlavním důvodem účasti zaměstnanců na supervizních setkáních. Z výsledků výzkumu následně vyplynulo, že zaměstnanci považují za největší přínos supervize v organizaci pomoc při řešení vztahových problémů. Dále z výzkumu vyplynulo, že vedení představilo supervizi jako pomoc a přínos pro organizaci. A nakonec, že hlavním důvodem účasti pracovníků na supervizních setkáních je povinnost.
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
|
Útěky svěřenců z výchovného ústavu
PETR, Tomáš
Cílem mé práce bylo nalézt možné příčiny, které vedou svěřenců z Výchovného ústavu v Novém Jičíně k útěkům. Teoretická část nabízí ve stručném přehledu témata, která jsou důležitá pro pochopení otázky útěků a jejich souvislostí. Je zde popsáno jednak charakteristika období dospívání z vývojového hlediska, vymezení poruch chování s konkrétními projevy a klasifikací poruch chování. Dále práce odkazuje na platnou legislativu upravující péči dětí v etopedických zařízení, včetně vymezení předběžného opatření, ústavní výchovy a ochranné výchovy. V poslední části se práce zaměřuje na konkrétní výchovný ústav, kde specifikuje pracoviště a jeho zaměření. Praktická část se zabývá otázkou, co vede jedince z výchovného ústavu k útěkům a zda se roční období podílí na zvýšeném počtu útěků. Byl proveden kvantitativní výzkum, data byla sesbírána pomocí dotazníku a sekundární analýzy dat. V této části jsou také vyhodnoceny výsledky z výzkumného šetření.
|
|
|
Spravedlnost, trest a vina z pohledu mladistvých
ERLOVÁ, Pavla
Práce je zaměřena na mladistvé pobývající ve Výchovném ústavu Hostouň a docházející do střediska Probační a mediační služby Domažlice. Teoretická část popisuje obecně náhled teologie a penologie na spravedlnost, trest a vinu. Dále jsou zde uvedeny organizace zabývající se mladistvými, kteří se dopouštějí provinění, a jsou zde vyjmenovaná nejčastější provinění spáchaná mladistvými. Pro praktickou část jsou stanoveny 2 výzkumné otázky (1. Jak čeští mladiství chápou pojmy spravedlnost, trest a vina?, 2. Proč se chápání pojmů spravedlnost, trest a vina u dnešních českých mladistvých odlišuje od jejich teologicko-penologického určení?) Byl proveden kvalitativní výzkum s 10 mladistvými. Mladiství v 1. výzkumné otázce tyto pojmy z penologického hlediska většinou chápou. V 2. výzkumné otázce je třeba uvést, že většina mladistvých pochází z neúplné, nebo rozvrácené rodiny. Vztahy jsou narušeny výchovou v rodině, nenachází zde příklad správného chování, nemohou uznávat rodiče, u kterých nenachází lásku, tudíž se jim nemohou ani svěřit. A proto útočiště nachází u svých vrstevníků a kamarádů, kteří mají většinou stejné problémy.
|
|
|
Umístění do výchovného ústavu jako alternativa výkonu vazby.
KOTNOVÁ, Andrea
Má diplomová práce pojednávala o dvou institutech trestního práva - o vazbě a o výchovném ústavu. Záměrem práce bylo teoreticky a empiricky zpracovat stanovenou problematiku, podat ucelený obraz o obou alternativách a komparovat je. Cílem práce bylo dalšími informacemi přispět do rozhodovacího procesu v oblasti vazebního nebo alternativního řešení problematiky delikvence mladistvých. Svou práci jsem rozdělila na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsem vymezila legislativní podklad výkonu vazby v ČR se zřetelem k mladistvým pachatelům, zmapovala jsem psychosociální problematiku výkonu vazby mladistvých, dále jsem zpracovala legislativní podklad umisťování mladistvých do výchovných ústavů a nastínila psychosociální problematiku pobytu mladistvých ve výchovných ústavech. V závěru jsem se zabývala možnostmi a mezemi umístění mladistvých do výchovných ústavů namísto vazebního řešení. V úvodu empirické části jsem stanovila cíle práce a výzkumné otázky. K zodpovězení těchto otázek jsem provedla kvalitativní výzkumné šetření analyzující pobyt mladistvých ve vazbě a ve výchovném ústavu. Respondenty jsem získala účelovým výběrem přes výchovné ústavy. Potřebná data jsem získala prostřednictvím moderovaných polostrukturovaných rozhovorů se 7 mladistvými, jež prošli vazbou i výchovným ústavem. Rozhovory jsem přepsala a vytvořila z nich kasuistiky. Získaná data jsem analyzovala metodou zakotvené teorie, otevřeným kódováním. Výzkum ukázal odlišnosti v prožívání vazby a pobytu ve výchovném ústavu u mladistvých delikventů. Prokázalo se, že vazba je pro mladistvé stresující situace, která však destruktivním způsobem neovlivňuje osobnost mladistvého. Oproti tomu pobyt ve výchovném ústavu respondenti hodnotili kladně a zdůrazňovali jeho pozitivní efekt na svou osobnost. Výzkum dále odhalil důvody mimořádných událostí ve výchovných ústavech, jež spočívají zejména v neochotě přizpůsobit se režimu a v touze po svobodě. Nové poznatky práce spočívají v prokázání nedostatečného využívání nabízených programů ve věznicích. Z toho důvodu jako optimalizační doporučení navrhuji zvýšení informovanosti a motivace vězňů pro účast na těchto programech.
|
|
|
Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007.
VOJTOVÁ, Lenka
Bakalářská práce Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 je zaměřena na zmapování okolností umístění dětí do dětského domova v Žíchovci za rok 2007, identifikování a popsání faktorů, které se pravděpodobně nejčastěji v tomto roce podílely na umístění dětí v zařízení. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní metody a to především sběru dat, které byly získávány z osobních dokumentací dětí přijatých v roce 2007, v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let. Druhou metodou bylo několik případových studií ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Teoretická část: náhradní výchovná péče, ústavní výchova a její fungování v různých zařízeních jako jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav, rodina a její úloha, význam sociálně právní ochrany dětí. Představení dětského domova v Žíchovci (historie, poslání, organizace, personální činnost, klientela). Praktická část: Zjištění příčin umístění dětí v dětském domově v Žíchovci v roce 2007 za pomoci využití kvalitativní metody sběru dat, získávaných z osobních dokumentací dětí, které byly přijaty v roce 2007 do dětského domova v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let a s pomocí několika případových studií, ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Nejčastějším příčinou vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 byly především výchovné problémy dětí a to především z neúplných či doplněných rodin, sociálně spíše slabších. Tato bakalářská práce by měla podat ucelenější informaci o příčinách vyjímání dětí z rodinného prostředí pro účely dětského domova a také všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Vybrané speciálně pedagogické aspekty práce s jedinci s poruchami chování ve věku 15-18 let ve výchovných ústavech
LANGOVÁ, Martina
Ve své diplomové práci popisuji, jak ve výchovných ústavech probíhá reedukační proces, především ze speciálně pedagogického hlediska. V teoretické části diplomové práce definuji poruchy chování a následně se zabývám metodami, technikami, přístupy a formami práce s jedinci s poruchami chování. V praktické části jsem využila kvantitativní výzkumné metody - dotazníku, kdy jsem oslovila výchovné ústavy v České republice. Cílem bylo zjistit, jaké jsou ve výchovných ústavech využívané metody, techniky, přístupy a formy, jestli se od sebe jednotlivé ústavy liší a ověřit si, jestli se mnou uvedené teorie v praxi využívají.
|
|
|
Vybrané kapitoly z dětské kriminality se zaměřením na soudní řízení, na ukládaná opatření a na další institucionální pomoc
MICHLOVÁ, Markéta
Práce se zabývá dětskou kriminalitou se zaměřením na soudní řízení ve věcech nezletilých delikventů a na opatření, která můžou být uložena dětem mladších patnácti let, dopustí-li se činu jinak trestného. Dále se zabývá institucemi, které mají co do činění s nezletilými delikventy a popisuje jejich možnosti péče. První část práce se zabývá statistickými údaji týkající se stavu dětské kriminality v roce 2007 a jejím vývojem od roku 1989. Dále charakterizuje specifické znaky trestné činnosti dětí a základní faktory, které delikventní chování dětí ovlivňují. Věnuje se i často diskutovanému tématu snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Nejdůležitější část práce obsahuje informace o již zmíněném soudním řízení ve věcech nezletilých delikventů a o v něm ukládaných opatřeních. Popisuje instituce, do nichž se díky uloženému opatření může dítě dostat a popisuje i možnosti dalších institucí jako je policie, škola, odbor sociálních věcí v čele s kurátorem mládeže, pedagogicko-psychologická poradna či psychiatrická léčebna. Zabývá se i rodinou a zákonnými opatření v rámci rodiny. Zmiňuje i dobrovolnické programy, které se věnují u nás práci s delikventními dětmi. Nakonec popisuje pro inspiraci několik zahraničních způsobů pomoci dětským delikventům.
|
host ::
RSS.