|
|
Světloléčba
Joklík, Vojtěch ; Škoda, Jan (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje vztah lidského těla a světla. Je zaměřena na vnímání světla okem a kůží člověka a na reakce těla v závislosti na dopadajícím světle a jeho intenzitě. Dále obsahuje stručný popis nemoci novorozenecká žloutenka, atopický ekzém a lupénka, jejich léčbu popis funkce a použití vybraných světelných zdrojů a přístrojů, které se používají v lékařství a následný popis reakce těla na tyto přístroje. Práce zahrnuje rovněž měření a vyhodnocení pěti různých světelných zdrojů.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Pardubickém kraji.
ŠTORKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pubescentů a adolescentů v dětských domovech v Pardubickém kraji s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy. V teoretické části jsou podrobně vymezeny pojmy kvalita života, pubescence, adolescence, biorytmy s dělením na cirkadiánní a diurální rytmy, spánek a ústavní péče. Větší pozornost je věnována spánku, jeho významu, kvalitě a především spánkovým cyklům, které jsou přímo spojené s následnou výzkumnou částí. Ve výzkumné části jsou stanoveny 4 výzkumné předpoklady. Následně jsou zpracována data z osmi dětských domovů získaných v období prosinec 2011 až červen 2012 v Pardubickém kraji. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 125 respondentů z toho 59 pubescentů ve věkovém rozmezí 10 - 14 let a 66 adolescentů ve věkovém rozmezí 15 - 18 let. Pro tento účel byla použita zkrácená verze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie CIT - Harada, Krejčí (2010). Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod. Bylo zjištěno, že pubescenti ve všední dny chodí průměrně spát ve 21:15 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Ve všední dny spí průměrně 9,5 hodiny. O víkendu pubescenti chodí průměrně spát ve 22:30 hodin a vstávají průměrně v 8:30 hodin. O víkendu průměrně spí 10 hodin. Adolescenti chodí ve všední dny spát průměrně ve 22:00 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Průměr spánku ve všední dny tak činní 8 ? hodiny. O víkendu chodí adolescenti spát průměrně ve 23:15 hodin a vstávají průměrně v 9:15 hodin. Z toho vyplývá, že o víkendu spí průměrně 10 hodin. Tři předpoklady byly naplněny, a to ,,Průměrná doba spánku u pubescentů ve všední dny je delší než průměrná doba spánku u adolescentů. Adolescenti mají větší problém se vstáváním ve všední dny než pubescenti. Pubescenti hodnotí svůj spánek z pohledu diurálního rytmu za dostatečný.", jeden předpoklad byl vyvrácen ,,Adolescenti spí průměrně o víkendu kratší dobu ve srovnání s pubescenty. Výzkum byl přínosný, protože přibližuje problematiku života dospívající mládeže ve výchovných zařízeních a může posloužit jak pro další výzkum, tak jako ukazatel kvality života.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek
ROKOSOVÁ, Monika
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti u adolescentek ve věku 16 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k chronotypologii osobnosti. Podle této typologie se sledované osoby dělí na tzv. "skřivany", kteří jsou aktivnější v brzkých ranních hodinách a přes den a na "sovy", u nichž aktivita vzrůstá navečer a v noci. Teoretická část se zabývá cirkadiánními rytmy, jejich funkcí, úlohou v životě jedince a také jejich poruchami. Zaměřuje se na vývojovou specifikaci adolescentek, životní styl v tomto věkovém období, změny tělesné hmotnosti a životosprávu. Další oblastí je význam spánku, jeho potřeba a s tím spojené správné spánkové návyky a spánková hygiena. V praktické části je popsána metodika společně s výsledky výzkumného šetření a využití tohoto projektu pro praxi.
|
|
|
Kvalita života u dětí na ZŠ ve Zlivi.
BENEŠOVÁ, Aneta
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou kvality života u dětí na základní škole ve Zlivi. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se zaměřuji na charakterizování kvality života, období pubescence a základními potřebami u dětí. V praktické části se zabývám výzkumem pomocí dotazníků, který zjišťuje hodnotové orientace a další oblasti-životní styl, oblast zdraví a spokojenosti. V závěrečné fázi prezentuji zjištěné výsledky, které jsou vyhodnoceny a následně graficky zpracovány.
|
|
|
Pohybový režim a cirkadiánní typologie vesnických dětí mladšího školního věku.(Výzkum v Malenicích,Strunkovicích nad Blanicí,Vitějovicích)
GLÜCKSELIGOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce zkoumá pohybový režim a cirkadiánní typologii vesnických dětí mladšího školního věku. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o cirkadiánních rytmech, spánku, jeho poruchách a spánkové hygieně. Další kapitoly se zabývají pohybovou aktivitou a její vztahem ke zdraví. Pozornost je také věnována charakteristice období mladšího školního věku a jeho vývoji v kontextu tělesném, psychickém a sociálním. Výzkumná část přináší aktuální výsledky z dotazníkového šetření, ke kterému byly použity "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (Krejčí, Harada, 2010) a "Časový snímek dne" (Mužík, Bártová, 2010). V práci jsou porovnávány dva soubory dětí mladšího školního věku - chlapci a dívky ze třech vybraných vesnických škol. U nezanedbatelné skupiny dětí bylo zjištěno narušování cirkadiánní hygieny omezenou kvalitou spánku především o víkendu, nepravidelnoua mírně nevyváženou stravou a zvýšenou intenzitou hraní počítačových a displejových her zejména u chlapců. V oblasti pohybové aktivity nebyly zjištěny znepokojivé nedostatky.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji
PEVNÁ, Radka
Práce se zabývá Analýzou kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji. Teoretická část vymezuje pojmy kvalita života, pubescent, adolescent, cirkadiánní a diurální rytmy. Práce je zaměřena na spánkovou oblast kvality života. Je popisován význam a kvalita spánku, spánkové cykly a spánková typologie. Výzkumná část práce se zabývá dotazníkovým šetřením celkem 110 respondentů (60 pubescentů, 50 adolescentů). Metodu výzkumu tvoří výběr otázek ze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie, CIT Harada, Krejčí, 2010. Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihočeském kraji.
VLKOVÁ, Alena
Ve své diplomové práci se zabývámkvalitou života s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy u dětí v dětských domovech v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji pubescentnímu a adolescentnímu věku dítěte, biorytmům, spánku, kvalitě života dětí, popisuji zde i problematiku hodnotové orientace, rodiny a ústavní výchovu. Hlavní částí práce bylo dotazníkové šetření -Dotazník cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Respondenti jsou rozděleni na pubescenty (10-14 let) a adolescenty (15-19 let).Výzkum jsem aplikovala v dětských domovech v Písku, Volyni, Radeníně, Žíchovci, Korytě, Boršově nad Vltavou, Homolích a ve Zvíkovském Podhradí. Sběr dat probíhal v období od února 2012 až do října téhož roku. Závěrem práce bylo statistické vyhodnocení dat z dotazníků od 118 probandů obojího pohlaví.
|
|
|
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 do 18 let v Praze.
KLOUDOVÁ, Markéta
Předkládaná práce hodnotí kvalitu života dětí v dětských domovech ve věku 10 - 18 let. Teoretická část se zabývá definováním pojmů náhradní výchova, náhradní rodinná péče a ústavní péče. V další části práce popisuje vývojovou periodizaci člověka, cíleně se věnuje věkové kategorii pubescentů a adolescentů. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na kvalitu života a cirkadiánní rytmy. V praktické části jsou zpracovány výsledky z dotazníkového šetření, které proběhlo ve třech dětských domovech v Praze. Pro výzkumnou část byl použit standardizovaný dotazník pro děti ComQOL - česká verze. Cílem bylo zjistit kvalitu života dětí týkající se především cirkadiánních rytmů a na základě zjištěných dat vyhodnotit návyky v dodržování spánkového režimu a celkové spánkové hygieny u dotazovaných dívek a chlapců z vybraných dětských domovů. U obou věkových skupin bylo zjištěno nedodržování pravidelnosti spánkové hygieny zejména o víkendech, kdy doba spánku je odkládána do pozdějších nočních hodin.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti u žen pracujících na operačních sálech v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii.
KOVÁŘOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá mírou vlivu cirkadiánní typologie žen pracujících na operačních sálech na změny jejich tělesné hmotnosti. Cílem této práce je zhodnotit, nakolik se na změnách tělesné hmotnosti podílí ranní a večerní typologie. Zároveň zde zohledňuji vliv směnného provozu a tím narušeného cirkadiánního rytmu. V doplňujícím šetření zkoumám vliv typologie na stravovací zvyklosti, využití volného času a spánkové návyky dotazovaných žen. Pozorování se zúčastnilo 21 respondentek ve věku 31-57 let. V průběhu roku jsem u nich monitorovala změny tělesné hmotnosti a tyto hodnoty dávala do souvislosti s výsledky dotazníků. Proběhlým šetřením se nepotvrdil předpoklad větší přítomnosti žen večerního typu ve sledované skupině. V průběhu monitorovacího období všechny typy vykazovaly podobnou křivku kolísání tělesné hmotnosti včetně termínu horní kulminace. Oproti našim předpokladům jsme zaznamenali největší váhové výkyvy u ranního typu. Vliv typologie na stravování je patrný v četnosti příjmu potravy a ve skladbě snídaně. Směnný provoz zvládají všechny typy bez výraznějších rozdílů. Volný čas v souladu s našimi předpoklady tráví aktivněji ranní typy před večerními.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentů
KRANKUŠ, Lubomír
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti adolescentů mužského pohlaví ve věku 15 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k typologii osobnosti v oblasti cirkadiánního rytmu, kdy jsou probandi obrazně rozdělení na "skřivany", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách a "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách. Teoretická část se snaží o objasnění klíčových pojmů celého výzkumu a celé práce, v praktické části jsou pak vysvětleny a popsány konkrétní postupy, metody, výsledky, cíle a praktická doporučení celého projektu.
|
host ::
RSS.