| |
|
(Ne)možnosti působení Divadla Járy Cimrmana v podmínkách totalitního režimu
PECHAČOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se soustředí na Divadlo Járy Cimrmana a jeho "boj o existenci" v letech 1967-1989. Snaží se zmapovat, do jaké míry mohlo toto programově apolitické divadlo působit v komunistickém režimu svobodně a do jaké míry bylo ovlivňováno cenzurou či totalitními zastrašovacími metodami. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První z nich objasňuje pozadí doby se zaměřením na politické, společenské a divadelní dějiny. Druhá kapitola obsahuje stručné seznámení s historií Divadla Járy Cimrmana. Zbývající dvě části se soustředí na konkrétní projevy státního útlaku ve vztahu k tomuto divadlu. Práce je částečně postavena na metodě oral history. Autorka práce zde vychází z knih, časopisů, novin a audiovizuálních zdrojů, v nichž byly publikovány rozhovory s čelními představiteli Divadla Járy Cimrmana. V závěrečné části práce je rozebrán svazek Státní bezpečnosti s krycím jménem "Sprcha", který byl založen na osobu Zdeňka Svěráka, spoluautora her. Rozbor svazku umožňuje mj. nahlédnout do úředních postupů a metod StB, které vedly k zákazu hry Lijavec.
|
|
Ke světlým zítřkům. Politická a ideologická propaganda v československých filmech natočených v letech 1948 - 1960
SUDA, Vladislav
Tématem bakalářské práce je politické a ideologické ovlivnění filmové tvorby komunistickým režimem v Československu. Časově se práce soustředí na období let 1948 - 1960. Cílem práce je recepce propagandistických postupů vládnoucího režimu a dobových norem, které byly na tehdejší kinematografii kladeny, na základě zkoumání vybraných filmů. Filmy jsou řazeny podle žánrů. Práce se zároveň pokouší nalézt i snímky, které se dobovým normám vymykaly. Kvůli zasazení do dobového kontextu, jsou stručně shrnuty i události, které měly dopad na běžný život, kulturní politiku a na vývoj kinematografie v tehdejším Československu
|
|
Vztah státu a církví v České republice
MRZENOVÁ, Michaela
Bakalářská práce nese název VZTAH STÁTU A CÍRKVÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Jejím cílem je zhodnocení přístupu české společnosti k náboženství podle jednotlivých sociodemografických aspektů. Bakalářská práce rozebírá otázku tradičního náboženství, ale také otázku alternativního přístupu k náboženství, který můžeme v České republice nalézt. Dále se bakalářská práce zabývá zhodnocením právní úpravy, která se týká církví a náboženských společností a také v neposlední řadě posouzením způsobů řešení otázky majetkového vyrovnání mezi církvemi a státem. Bakalářská práce řeší modely způsobu financování církví jak v České republice, tak i v ostatních vybraných zemích. Práce se dále zabývá velmi důležitým obdobím, kdy se k moci dostal komunistický režim, který znamenal pro církve úpadek a omezení jejich činnosti.
|
|
Želivský klášter ve 40. a 50. letech 20. století
DVOŘÁK, Martin
Práce se zabývá želivským klášterem premonstrátů a osudy jeho členů v období 40. a 50 let 20. století. V úvodu jsou stručně nastíněny dějiny kláštera a premonstrátského řádu. Tématem prostřední části práce je želivský klášter jako celek. Tato pasáž popisuje ekonomická opatření, která proti němu byla zavedena ze strany komunistického režimu. Rovněž je zde, na obecné úrovni, popsána příprava rušení klášterů a samotný průběh této akce přímo v Želivě. Třetí část pojednává o osudu želivského opata Bohumila Víta Tajovského i osudech ostatních členů želivského konventu, kteří byli zasaženi komunistickým režimem.
|
| |
| |
| |
| |
|
Romové v období československého komunistického režimu
Hybnerová, Tereza ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je přinést ucelenou analýzu vývoje tzv. cikánské otázky v období československého komunistického režimu a na jejím základě najít pozitiva a negativa komunistického přístupu k této minoritě. První kapitola bakalářské práce se zabývá jednotlivými znaky romské kultury a dále výchozí situací před nástupem komunismu. V druhé kapitole je kladen důraz na kroky komunistické vlády směrem k vyřešení tzv. cikánské otázky a to mezi lety 1948 -- 1968. Na závěr se práce soustřeďuje na období normalizace, s ní spojenou změnu v politice vůči cikánům a jejím dopadům na cikánské etnikum.
|