|
|
Dříve vyslovená přání pacienta z pohledu přednemocniční péče
OBŮRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Dříve vyslovená přání z pohledu přednemocniční péče se skládá ze dvou částí, části teoretické a praktické. Na dané téma byly zvoleny tři cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit informovanost zdravotnických záchranářů o problematice Dříve vyslovených přání. Druhým cílem bylo zjistit etický pohled zdravotnického záchranáře na problematiku Dříve vysloveného přání. Třetím cílem bylo zmapovat množství případů, kdy se zdravotnický pacient setká s pacientem, který má sepsané Dříve vyslovené přání v přednemocniční péči. Na základě předchozích cílů byly následně stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zaměřuje na to, do jaké hloubky jsou zdravotničtí záchranáři informováni o problematice Dříve vysloveného přání. Druhá otázka zkoumá etický pohled zdravotnického záchranáře na problematiku. Zda převažuje pohled kladný nebo spíše záporný. Třetí výzkumná otázka zjišťuje množství výskytu pacientů v přednemocniční péči. Zda je větší předpoklad se s takovým pacientem setkat spíše v nemocniční nebo přednemocniční péči. V teoretické jsou vysvětlené pojmy týkající se problematiky Dříve vysloveného přání. Teoretická část se zabývá etikou, přednemocniční péčí, kodexy zdravotnického záchranáře a samotným Dříve vysloveným přáním. Praktická část byla zpracována formou kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu byly odpovědi získány prostřednictvím online dotazníku. Dotazník obsahoval dvacet uzavřených otázek a pouze jednu otevřenou otázku. Poslední otevřená otázka obsahovala prosbu k zanechání kontaktu a následného rozhovoru k umožnění kvalitativního výzkumu. Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo deset respondentů. Získaná data dopadla velice pozitivně. Velké množství respondentů vědělo spoustu informací, týkajících se problematiky Dříve vysloveného přání. Převládal pozitivní postoj. Celý výzkum byl prováděn na oblastních střediscích kraje Vysočina. Bakalářská práce může sloužit k nahlédnutí a většímu porozumění konceptu Dříve vyslovených přání. V dnešní době se problematika v přednemocniční péči hojně nevyskytuje, ale postupem času se vše může změnit.
|
|
|
Point-of-care testy a ultrazvuk v přednemocniční péči a na urgentním příjmu
SÝKOROVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce podrobně zkoumá, jak zdravotnický personál vnímá využití point-of-care testů (POCT) a ultrazvuku v rámci přednemocniční péče a na oddělení urgentního příjmu. Záměrem je porozumět jejich postojům a názorům na praktičnost, spolehlivost a efektivitu těchto diagnostických metod v obou oblastech péče. Zároveň se zaměřuje na získání hlubšího pochopení jejich zkušeností a hodnocení, aby mohla přispět k optimalizaci poskytování péče mimo nemocniční prostředí a v akutních situacích. Teoretická část práce detailně popisuje jednotlivé analyzátory point-of-care testování, jejich specifické výhody a nevýhody. Pro zajímavost je zde zmíněn ihistorický vývoj těchto bedside monitorů. Vteoretické části není opomenuta ani point-of-care ultrasonografie, která je zaměřena na její přímou aplikaci v praxi. Výzkumné šetření práce je věnováno kvalitativnímu výzkumu založenému na polostrukturovaných rozhovorech s odborníky pracujícími v oblasti terénní péče (Zdravotnická záchranná služba, Letecká záchranná služba) a na urgentním příjmu. Z každé jednotlivé oblasti je vždy minimálně jeden ze zástupců lékař a druhý je zdravotní sestra, popřípadě zdravotnický záchranář. Průběh rozhovorů zahrnoval 14 otevřených otázek, které byly rozděleny do dvou kategorií. První kategorie obsahovala 4 otázky týkající se identifikačních údajů respondentů, jako je pracoviště, pracovní pozice, úroveň vzdělání a délka praxe. Druhá kategorie zahrnovala 10 otázek zaměřených na postoj respondentů k využívání POCT a POCUS v jejich každodenní praxi. Zajímá nás jejich skutečné využití v situacích, kdy je pro poskytnutí zdravotní péče rychlá a přesná diagnóza klíčová.
|
|
|
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Hodnocení EKG v přednemocniční péči
GROSSMANN, Matyáš
V bakalářské práci se zabýváme problematikou hodnocení elektrokardiografu (dále jen EKG) v přednemocniční péči zdravotnickým záchranářem. Tato práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá definicí zdravotnického záchranáře a jeho kompetencí, přístrojovou technikou a anatomií převodního systému srdečního. Dále popisuje způsoby hodnocení EKG, druhy arytmií a jejich léčbu v přednemocniční péči. Hlavním cílem práce bylo zmapovat schopnosti zdravotnických záchranářů a interpretovat křivky záznamu EKG. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvantitativním výzkumným šetřením provedeným formou nestandardizovaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 51 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Výzkum byl uskutečněn v období od března do dubna roku 2023 a účast v něm byla zcela dobrovolná. Získaná data byla následně analyzována a zpracována do grafů, které jsem následně doplnil komentářem. Znalosti v interpretaci křivek EKG byly zmapovány sérií 24 otázek, ve kterých mohli respondenti získat celkem 35 bodů. Vysoké znalosti respondentů dokládá skutečnost, že tři čtvrtiny respondentů dosáhly 80 nebo více procent správných odpovědí. Ve výzkumné části byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny délkou praxe. Nejvyšší skóre měli respondenti pracující na zdravotnické záchranné službě 0-3 roky (medián 93 %). Nicméně výsledek Kruskalova-Walissova testu neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,51). Druhá hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny typem předchozího pracoviště. V hodnocení a interpretaci EKG byli nejzdatnější respondenti, kteří před nástupem na zdravotnickou záchrannou službu pracovali na oddělení urgentního příjmu (medián 96 %). Ani zde Kruskalův-Walissův test neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,31). Získané výsledky práce, mohou posloužit jako zdroj informací k případné realizaci vzdělávacího semináře pro zdravotnické záchranáře.
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s pacienty s panickou atakou a úzkostnými stavy v přednemocniční péči
KLEINOVÁ, Elena
Výjezdy k úzkostným pacientům a pacientům s panickou atakou jsou poměrně častými případy v přednemocniční péči. Správný přístup a styl komunikace jsou stěžejní pro primární zajištění a stabilizování takového pacienta. Teoretická část práce se věnuje problematice úzkostných stavů a panické ataky, jejich charakteru, příčinám vzniku a způsobům možné intervence v přednemocniční péči. Dále se zabývá komunikací s pacientem a psychickou intervencí. Cílem práce bylo zjistit povědomost zdravotnických záchranářů o panické atace a úzkostných stavech, jak takové pacienty vnímají, jakým způsobem získávají znalosti a dovednosti v oblasti komunikace s úzkostnými a panickými pacienty a jak je využívají v praxi. Bylo také zkoumáno, jakými metodami záchranáři docílí psychické stabilizace pacienta, jak takové případy řeší a jak na to pacienti reagují. Důraz byl kladen také na komunikaci a její vliv na pacienta. Výzkum byl proveden kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů, které byli vedeny se zdravotnickými záchranáři z Jihočeského a Karlovarského kraje. Stanovené cíle byly výzkumem naplněny. Ukázalo se, že každý takový případ je velice individuální, z toho důvodu bylo mnohdy pro záchranáře obtížné jejich odpovědi formovat tak, aby byly obecně platné. Co se týče znalostí a řešení samotných situací, čerpají záchranáři z vlastních zkušeností, jelikož informovanost záchranářů v této oblasti se ukázala jako velmi povrchová. Navzdory tomu jsou jejich praktické a komunikační schopnosti na velmi dobré úrovni. Pevně doufám, že jak teoretické, tak praktické informace obsaženy v této práci najdou své využití a poslouží zdravotnickým pracovníkům či komukoliv, komu by mohly být jakkoli užitečné, ať už za účelem získání informací nebo praktickému užitku. Věřím, že moderní technologické možnosti, jako jsou programy nabízející praktické postupy pro efektivní poskytnutí první psychické pomoci, najdou své uplatnění i v oblasti přednemocniční péče.
|
|
|
Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči
NOVOTNÝ, Jan
Bakalářská práce s názvem Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči referuje o interakci smrti a úmrtí pacientů se zdravotnickými záchranáři. Dále tato práce seznamuje s lékařským oborem paliativní péče, který slouží jako významný faktor v péči o pacienty v poslední fázi jejich bytí. Tématika smrti je nadčasové téma, které je neustále aktuální. V souladu s tématem práce byly vymezeny čtyři výzkumné cíle, zjistit postoj zdravotnického záchranáře k umírání pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké možnosti využívá zdravotnický záchranář k vyrovnání se s úmrtím pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké komunikační techniky používají záchranáři s umírajícím a jejich příbuznými, či pouze s kolemjdoucím v přednemocniční péči. Poslední výzkumný cíl byl zjistit jakými znalostmi disponuje zdravotnický záchranář v oblasti paliativní péče během přednemocniční péče. Tato práce je rozdělena do dvou na sebe navazujících části. První, teoretická část reflektuje vnímání smrti z dob středověku až po přítomnost, vědní obor Thanatologii a jeho podskupiny. Kapitolou se dotkne eutanázie a popisuje komunikaci, paliativní péči a její specifika. Druhá, praktická část využila kvalitativní výzkumné šetření provedením polostrukturovaného rozhovoru k zisku dat. Rozhovor probíhal se záchranáři z oblastního střediska Jindřichův Hradec. Za pomoci otevřeného kódování a následné kategorizace byla tato data analyzována a interpretována technikou tzv. ,,vyložených karet". Z odpovědí respondentů vyplynul jasný závěr. Dle analýzy všichni záchranáři vnímají smrt jako nevyhnutelnou, přirozenou skutečnost, kdy tuto skupinu rozdělil fakt vyrovnání se v průběhu praxe. Další zjištění promítlo účelnost debriefingu ve službě jako vhodného činitele po psychicky náročném výjezdu. Stran komunikace si záchranáři nebyli jisti v užití vhodných metod, které by mohli použít, což pramení z absence dotyčných seminářů. Povědomí o termínu paliativní péče bylo z obecného hlediska dostačující, avšak nedostačující pro následné upřesnění terapie. Problém nastal ve spolupráci s mobilní hospicovou péčí, či ambulancí bolesti, která není oficiálně vymezena a funguje na bázi doporučení.
|
|
|
Problémové chování pacienta v přednemocniční péči
DUŠKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problémovým chováním pacienta v přednemocniční péči, dotazováni byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Teoretická část popisuje různé příčiny a projevy problémové komunikace, podrobněji se věnuje alkoholu a návykovým látkám, které jsou nejčastější příčinou agresivního chování, a také uvádí legislativní oporu týkající se práce zdravotnického záchranáře. Praktická část zjišťuje, kolik zdravotnických záchranářů se setkalo s problémovým chováním pacienta v přednemocniční péči, respektive s agresivním chováním, zda se na takové chování cítí připraveni, jestli by o další vzdělání v tomto směru měli zájem a zda cítí dostatečnou oporu v legislativě.
|
|
|
Měření tělesné teploty v přednemocniční péči
DEJMEK, Michal
Bakalářská práce se zabývá problematikou měření tělesné teploty (dále TT) v přednemocniční neodkladné péči (dále PNP). Teoretická část se zaměřuje na fyziologii termoregulace, na tvorbu tepla v těle, na jeho výdej a na řízení TT. Dále se zabývá měřením TT, její klasifikací, místy pro měření a popisem jednotlivých druhů teploměrů. Závěr teoretické části práce je zaměřen na patologické stavy spojené s TT, s nimiž se můžeme setkat v PNP. Jednotlivé stavy jsou rozebrány od patofyziologie až po léčbu. Empirická část je rozdělená na dvě části. V první jsou porovnávány dva teploměry a to, jak se od sebe liší v naměřených hodnotách, dále jsou výsledky statisticky porovnány. Výzkumný soubor tvořili náhodní pacienti v PNP. Ve druhé části výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu na základě polostrukturovaných rozhovorů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké možnosti měření TT mají zdravotničtí záchranáři (dále ZZ) v sanitních vozech. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají ZZ s monitorací TT v PNP. Výzkumný vzorek tvořilo 5 profesionálních ZZ z Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá a je zřejmé, že je zde významný statistický rozdíl mezi použitými teploměry, jež se od sebe liší naměřenými hodnotami. Z druhé části výzkumného šetření plyne, že ZZ považují současný stav za nedostačující z toho důvodu, že nemají k dispozici teploměr s větším teplotním rozmezím. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že by uvítali mít ve svých sanitních vozech teploměr, který by měl větší teplotní rozmezí.
|
|
|
Využití kapnometrie v přednemocniční péči
CIMICKÝ, Vít
První polovina teoretické části práce je zaměřená na fyziologii dýchání a vliv oxidu uhličitého v lidském organismu. Druhá polovina teoretické části se zaměřuje na definování pojmu kapnometrie, jakým způsobem je měřená a také na stavy u kterých je využívána. U konkrétních stavů je popsáno, z jakého důvodu se využívá a jaké má limitace. V praktické části je výzkumné šetření a výsledky, které z něho vzešli. Šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru obsahujícího jedenáct otázek. Na rozhovor v dubnu 2022 přistoupilo šest nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří zastupují různé pozice u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat četnost a pravidelnost využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum zodpověděl všechny výzkumné otázky. Objektivně byl cíl práce naplněn jen částečně, a to na základě malého množství získaných dat. Tato data jsou však velmi podobná a podložená opakujícími se argumenty. Z analýzy výsledků vyšla nízká četnost a vysoká mírá nepravidelnosti využití kapnometrie v přednemocniční péči. Hlavním důvodem je nízký a nepravidelný výskyt stavů vyžadujících měření kapnometrie
|
|
|
První ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči
KOFROŇOVÁ, Erika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči. Pro vypracování bakalářské práce byly stanoveny celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhým cílem bylo zaznamenat, jakým způsobem záchranáři zvládají situaci v péči o novorozence v terénu po psychické stránce. Třetím cílem bylo zjistit postup ošetření novorozence záchranáři v přednemocniční péči a čtvrtým cílem bylo vyzkoumat postup pro ošetřování nedonošeného novorozence. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí. První kapitola se zabývá právní definicí zdravotnické záchranné služby, přednemocniční neodkladné péče a profese zdravotnického záchranáře. Dále se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře a možnostmi vzdělávání. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika porodu, která se zabývá klasifikací porodů, jeho průběhem a dále pak jednotlivými porodními dobami a je doplněna průběhem porodu a ošetřováním novorozence ve zdravotnickém zařízení. Třetí kapitola se věnuje porodu v přednemocniční péči. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány jednotlivé komplikace, jež mohou u porodu nastat. V poslední kapitole je popsána péče o patologického novorozence a průběh resuscitace. V druhé části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo osm zdravotnických záchranářů, kteří se s novorozencem po porodu alespoň jedenkrát setkali. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka se věnovala tomu, jak je ošetření novorozence pro záchranáře stresující. Třetí výzkumná otázka se zaměřila na postup ošetření novorozence. Poslední výzkumná otázka se soustředila na postup ošetření u nedonošeného novorozence. Tato práce poukazuje na důležitost vzdělávání záchranářů a provádění definovaného postupu při ošetřování novorozence v PNP, pro provedení nejdůležitějších intervencí z důvodu správné adaptace novorozence na nové prostředí.
|
host ::
RSS.