|
|
Důsledky přijetí zákona o sociálních službách na činnost konkrétního zařízení
NOVOTNÝ, Miroslav
Tato práce si klade za cíl zmapovat, jaké změny přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v praxi konkrétního zařízení. A to z pohledu personálu domova pro seniory. V teoretické části se nejdříve práce soustředí na vymezení samotných sociálních služeb, jaké faktory je ovlivňují a jejich význam pro širokou veřejnost. V další kapitole s názvem Vývoj legislativy systému sociální ochrany obyvatelstva, je objasněn přechod od sociálního zabezpečení k sociální ochraně obyvatelstva. Další kapitola se věnuje legislativní snaze o vytvoření ucelené právní úpravy, která by nahradila, již v té době nevyhovující systém sociální péče. Následující kapitoly podrobně charakterizují jednotlivé části nového zákona o sociálních službách, co všechno tento zákon ovlivňuje, jako například standardy kvality sociálních služeb, jejich kontrolu formou inspekce Ministerstva práce a sociálních věcí nebo krajského úřadu. Rovněž se zde práce postupně zaměřuje na novou sociální dávku, její účel, výši, pro koho je určena a kdy vzniká nárok na její vyplacení. Ke konci teoretické části práce je zákon o sociálních službách podroben kritickému hodnocení formou SWAT analýzy. Pro naplnění cíle této práce jsou v praktické části stanoveny dvě hypotézy. Při samotném výzkumu bylo použito dotazníkové šetření a nestandardizovaný rozhovor. Výzkumným vzorkem byl ošetřovatelský a sociální personál domova pro seniory ve Sněženkové ulici v Praze. Dotazníkové šetření a nestandardizované rozhovory potvrdily hypotézu č. 1, ve které je zastáván názor, že vlivem zákona o sociálních službách vzrostou pracovní nároky na management jednotlivých zařízení sociálních služeb. Výzkum rovněž potvrdil hypotézu č. 2, v níž je předpokládán nárůst ošetřovatelské péče z důvodu změny systému financování sociálních služeb a následné změny struktury klientů. Dále se potvrdilo, že zákon dokáže naplnit své hlavní poslání a tím je preventivní působení proti sociálnímu vyloučení.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
host ::
RSS.