Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 484 záznamů.  začátekpředchozí392 - 401dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Burn-out v přednemocniční a nemocniční péči u nelékařských zdravotnických pracovníků
ŠAŠKOVÁ, Jana
Syndrom vyhoření je stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání. U zdravotnických pracovníků je riziko vzniku syndromu vyhoření poměrně vysoké, a proto by měl být kladen důraz na jeho prevenci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je větší riziko syndromu vyhoření u pracovníků Zdravotnické záchranné služby než u nemocničních pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo zjistit vliv délky praxe a pracovního zařazení na psychickou stránku zdravotníků. Bakalářská práce byla též zaměřena na způsoby prevence stresu a syndromu vyhoření. Ke zjišťování míry vyhoření bylo použito kvantitativní šetření pomocí standardizovaného dotazníku MBI. Ke zjišťování, zda zdravotničtí pracovníci provádějí prevenci syndromu vyhoření, byl vytvořen dotazník, který obsahoval 11 otázek. Standardizovaný dotazník MBI byl vyhodnocen pomocí škály. Prevence vzniku vyhoření byla vyhodnocena v rámci Jihočeského kraje pomocí tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že nemocniční pracovníci jsou mnohem náchylnější ke vzniku syndromu vyhoření než pracovníci Zdravotnické záchranné služby. Z výzkumu vyplynulo, že čím je délka praxe delší, tím se zvyšuje riziko vyhoření u zdravotníků. Většina pracovníků se snaží vyhoření předcházet, ale při srovnání s počtem vyhořelých pracovníků, se tato prevence ukazuje jako málo účinná.
Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru
LIŠKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá tématem: Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se v průběhu studia změnil pohled studentů na zvolený obor. Teoretická část obsahuje definování a vysvětlení pojmů souvisejících se zpracovávaným tématem. Pro výzkumnou část práce byla zvolena kvalitativní metodologie. Data byla sbírána za využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřeny na to, jaké vlivy se podílely na volbě oboru, zda došlo k diferencím v pohledu na zvolený obor a studovanou problematiku a případnou reflexy těchto změn. Výzkumný soubor tvořilo 10 studentek Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory v navazujícím magisterském programu. Získaná data byla zpracována procesem otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že motivem pro volbu oboru byla především touha pomoci a pracovat s lidmi a zájem o problematiku. Zvolený obor nenaplnil očekávání komunikačních partnerek a většina lituje svého rozhodnutí ve volbě oboru. Důvodem je hlavně nevyhovující skladba předmětů a nízké finanční ohodnocení profese. Výhodou oboru je získání užitečných informací a rozvoj kompetencí. Prospěšně je hodnocena absolvovaná praxe. Významná část komunikačních partnerek se necítí být připravena na výkon povolání. Komunikační partnerky často změnily postoj k zdravotně sociální problematice negativním směrem. Nejčastěji měnily názor na Romy. Nejoblíbenějšími cílovými skupinami jsou děti a senioři. Naopak nejméně populární jsou osoby bez přístřeší a Romové. Komunikační partnerky si během studia uvědomily své nedostatky a rizika související s povoláním. Všechny se obávají syndromu vyhoření. Většina komunikačních partnerek se v současnosti domnívá, že z nich budou dobré pracovnice. Zjištěné výsledky mohou pomoci obohatit teoretické poznatky o sebereflexi studentů s ohledem na studovaný obor.
Vliv typu osobnosti jedince na vznik syndromu vyhoření u všeobecných sester.
MATLASOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zaměřuje na otázku, zda typ osobnosti všeobecné sestry predisponuje vznik syndromu vyhoření. Práce prezentuje problém syndromu vyhoření (stádia, příznaky, možnosti prevence, zabývá se osobností jedince a definuje profesi všeobecné sestry a její pracovní kompetence. Ve výzkumné části se práce snaží zjistit, zda určitý typ osobnosti všeobecné sestry vykazuje vyšší sklon ke vzniku syndromu vyhoření. Práce se také zaměřuje na zjištění toho, na kterých odděleních či úsecích nemocnice je u všeobecných sester nejvyšší přítomnost syndromu vyhoření.
Syndrom vyhoření u učitelů 2. stupně ZŠ
MACHOVCOVÁ, Kamila
Tato práce se zabývá projevy syndromu vyhoření u učitelů 2. stupně základních škol v regionu jižních Čech. O spolupráci na výzkumném šetření bylo požádáno 48 škol. Pro výzkum byl použit standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory. Dotazník vyplnilo celkem 111 respondentů.
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků na oddělení pomoci v hmotné nouzi
RAISIGLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření a rizikem jeho vzniku u pracovníků vyplácejících sociální dávky na oddělení pomoci v hmotné nouzi. Cílem práce je popsat, jaké důsledky měly změny spojené s touto reformou v pracovním, ale i osobním životě pracovníků vyplácejících sociální dávky na oddělení pomoci v hmotné nouzi. V teoretické části jsou charakterizovány základní oblasti zkoumané problematiky. Jedná se o specifika pomáhajících profesí s důrazem na profesi sociálního pracovníka, nároky těchto profesí a zátěže spojené s jejich výkonem (stres, frustrace, konflikty, trauma, krize) a syndrom vyhoření jako možný důsledek zátěže, dále popisuje systém sociální pomoci, tedy práci na oddělení pomoci v hmotné nouzi. V praktické části byla pro šetření zvolena výzkumná metoda polostrukturovaného rozhovoru.
Možnosti a přínos pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte
HRACHOVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá možnostmi a přínosem pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte. Dané problematice předchází vymezení perinatální ztráty dítěte, informace o syndromu mrtvého plodu, seznámení s péčí o umírajícího novorozence na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče a poukázání na prožitek smrti vlastního dítěte rodiči. Po stručném seznámení s oborem praktické teologie následuje charakteristika klinické pastorační péče a její možnosti pro uplatnění v praxi. Důraz je kladen na skutečnost, že klinická pastorační péče může být přínosem nejen pro nemocné a jejich blízké, ale i pro zdravotnický personál, který je v rámci své profese často konfrontován s bolestí a utrpením. Následuje stručná zmínka o třech teologálních ctnostech (lásce, naději a víře), které jsou pro výkon pastoračního pracovníka nezbytným předpokladem. Téma uzavírá kapitola dotýkající se eschatologické perspektivy, významu křtu a naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné.
Duševní hygiena po náročném zásahu u složek IZS
SYNEK, Antonín
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou u složek IZS po náročném zásahu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje šest hlavních celků, v nichž je zpracována problematika duševní hygieny, základních složek IZS, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření zaměřené na duševní hygienu a trávení volného času příslušníků a zaměstnanců IZS po náročném zásahu. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jaké prostředky duševní hygieny nejčastěji využívají pracovníci IZS po náročném zásahu.
"Stres a syndrom vyhoření u učitelek MŠ v souvislosti s osobnostními charakteristikami."
BAKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je věnována syndromu vyhoření a jeho vztahu k osobnostním a sociálním charakteristikám učitelek mateřských škol. Teoretická část popisuje fáze, příčiny a projevy syndromu vyhoření, možnosti prevence a léčby. Zabývá se rozdíly v osobnostních charakteristikách, hlavně v souvislosti se schopností čelit stresu a zátěži a účinně je zvládat. Poukazuje i na specifika práce učitelek mateřských škol. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkových šetření u učitelek mateřských škol v Táboře a blízkém okolí. Cílem je zjistit, do jaké míry a zda vůbecsouvisí osobnostní a sociální charakteristiky se syndromem vyhoření.
Osobnost učitelky v MŠ
BROMOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se věnuje otázce osobnosti učitelky mateřské školy, jejímu působení, vlivu a postavení ve společnosti. V první části práce jsou popsány základní pojmy, vymezující osobnost a její strukturu, dále pak faktory ovlivňující vývoj osobnosti jedince. Dále jsou uváděny kompetence potřebné k výkonu tohoto povolání a role, které učitel v mateřské škole zastává. V praktické části bakalářské práce je provedeno a vyhodnoceno výzkumné šetření mezi učitelkami mateřských škol. To zjišťuje, jak samy učitelky mateřských škol hodnotí svoji práci i jak se vyrovnávají se zvláštnostmi, jež jsou typické pro tuto profesi. V neposlední řadě se dotýká tématu psychické hygieny a syndromu vyhoření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 484 záznamů.   začátekpředchozí392 - 401dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.