|
|
Vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na plodnost klisen
ŠTĚRBOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo u sledovaného souboru klisen vyhodnotit vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na zabřeznutí v připouštěcí sezóně 2008 a 2009. Klisnám byla aplikovaná vlastní plazma vždy po inseminační dávce čerstvého spermatu a následně byla úspěšnost připouštění porovnána s kontrolním souborem klisen. Dále byl sledován vliv věku klisen na úspěšnost zabřezávání, počet dávek, velikost a umístění preovulačního folikulu a úspěšnost zapouštění v jednotlivých měsících v roce a vyhodnocena prokazatelnost rozdílu mezi úspěšností zapouštění klisen po hříběti a klisen zapouštěných poprvé. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno s využitím kontingenčních tabulek a jednofaktorové analýzy variance (Anova). Dále byla využita regresní a korelační analýza. Všechna statistická hodnocení byla provedena v programu STATGRAPHICS Plus 5.0. Z výsledků vyplynulo, že sledování úspěšnosti zabřezávání z hlediska počtu dávek dalo stejný výsledek jako při hodnocení říjí, ve kterých klisny zabřezly. Neprokázal se statisticky významný vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřezávání. Pokud byl k aplikaci autoplazmy připojen ještě faktor věku, statisticky významný rozdíl zde již prokazatelný je. Tedy, byl statisticky potvrzen vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřeznutí u klisen ve věku do 14 let. Výsledkem další analýzy je statisticky neprokazatelný rozdíl v úspěšnosti zabřezávání mezi klisnami po aplikaci plazmy a bez její aplikace ve skupině klisen po minimálně jednom hříběti.
|
|
|
VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH METOD U MASNÝCH STÁD SKOTU
ZATLOUKAL, Jakub
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) výsledky biotechnologických metod (inseminace, embryotansfer) u vybraného stáda masného skotu chovaného v podhorské oblasti v porovnání s přirozenou plemenitbou. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, původu ze stany otce a měsíce otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se narodilo za sledované období 275 telat po inseminaci a 520 telat po přirozené plemenitbě. U plemene Masný simentál se po inseminaci narodilo 179 telat a 271 telat po přirozené plemenitbě. Po embryotransferu se narodilo 15 telat plemene Masný simentál a 4 telata plemene Charolais. V práci byl hodnocen vliv rozdílné plemenitby na růstové schopnosti telat vzhledem k plemenné příslušnosti. U narozených býčků plemene masný simentál jsme zjistili signifikantní (P{>}0,05) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120 a 365 dnů u narozených telat. V tomto věku měli býčci narození po inseminaci vyšší živou hmotnost (183,9 kg, resp.527,9 kg), oproti býčkům narozeným po přirozené plemenitbě (172,4 kg, resp. 497,0 kg). U narozených býčků plemene Charolais jsme nezaznamenali žádné statisticky významné rozdíly v živých hmotnostech. Statisticky významné rozdíly vlivu plemenitby na živé hmotnosti jsme nezjistili ani u jalovic obou plemen. Dále byl hodnocen vliv měsíce narození na růstové schopnosti telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné (P{>}0,001) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120, 210 a 365 dnů u telat narozených v měsíci březnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (181,17 kg, resp. 289,2 kg, resp. 510,31 kg), oproti telatům narozeným po přirozené plemenitbě (168,26kg, resp. 271,37 kg, resp. 439,59 kg). Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P{>}0,01) v živé hmotnosti ve věku 120 dnů u telat narozených v měsíci dubnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (194,5 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (168,90 kg). U plemene Charolais byl zaznamenán statisticky pravděpodobně významný rozdíl (P {>} 0,01 {--} 0,05) u telat narozených v měsíci březnu v živé hmotnosti ve věku 365 dnů. Roční telata narozená po inseminaci měla vyšší živou hmotnost (462,85 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (432,85 kg). Z ukazatelů plodnosti se hodnotila servis perioda (SP), mezidobí, inseminační interval a procento zabřezávání po 1. inseminaci. Průměrná délka SP za celé sledované období byla u plemene Charolais (T100) 89,19 dnů a u Masného simentála (S100) 80,04 dnů. Průměrnou délku mezidobí lze charakterizovat u plemene Charolais i Masný simentál (381,32 resp. 390,35 dnů) jako vyhovující. U procenta zabřezávání po první inseminaci byla zjištěna klesající tendence v průběhu sledovaných let u obou plemen. Sledované ukazatele růstu a reprodukce jsou výrazně ovlivněny plemennou příslušností.
|
host ::
RSS.