|
|
Spolupráce sester a lékařů v intenzivní péči
HALAMOVÁ, Veronika
Jako téma bakalářské práce jsme zvolili problematiku spolupráce sester a lékařů na jednotce intenzivní péče. Práce ve zdravotnictví není práce pro jednotlivce. Jedná se o týmovou spolupráci, kde kaţdý člen týmu má svoje povinnosti, ale také práva a pravomoci. Sestry chtějí, aby byli v péči o klienty rovnocennými partnery, coţ se zatím na mnoha místech nedaří. Pro většinu lékařů je sestra stále ještě pomocnice, která pouze vykonává lékařské ordinace a její vlastní práce je povaţována za podřadnou a nedůleţitou. Toto téma jsem si vybrala také z osobních důvodů, protoţe na pracovišti, kde pracuji, se bohuţel setkávám se stejným postojem lékařů, o kterém jsem se zmiňovala výše. Pro sběr dat byla zvolena technika dotazníku. Byly vypracovány dotazníky jednak pro sestry a také pro lékaře, aby měly moţnost se vyjádřit obě strany. Dotazník pro sestry obsahoval 25 poloţek. Pro lékaře byl vytvořen podobný dotazník, který obsahoval 19 poloţek. Dotazníky byly pro obě skupiny respondentů dobrovolné a anonymní. Výzkum probíhal v Nemocnici Na Homolce na jednotkách intenzivní péče s chirurgickým zaměřením. Byly zvoleny 3 hypotézy. První z nich byla, ţe lékaři a sestry na JIP spolupracují. K této hypotéze se vztahovalo více otázek z dotazníku. Jednalo se o různé oblasti spolupráce a hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza se vztahovala ke vzdělání sester. Předpokládala jsem, ţe sestry s vysokoškolským vzděláním jsou z pohledu lékařů vnímány jako rovnocenní partneři. Tato hypotéza byla zamítnuta. Zjistila jsem, ţe pro lékaře není rozhodujícím kritériem pro spolupráci výše vzdělání, ale praktické dovednosti sestry. Třetí hypotéza se týkala kompetencí sester. Předpokládala jsem, ţe sestry na JIP provádějí výkony v rámci svých kompetencí. Tato hypotéza byla zamítnuta, protoţe 85,85 % sester souhlasí s tím, ţe lékaři vyţadují výkony, které nejsou plně v sesterských kompetencích. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých mohou vznikat problémy. Z šetření vyplynulo, ţe jde v podstatě o problémy ve slušném chování a to u obou skupin ? jak u sester, tak u lékařů.
|
|
|
Pojištění profesní odpovědnosti
Hřeben, Tomáš ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zetek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojištěním profesní odpovědnosti v České republice se zaměřením na advokáty a soukromé lékaře -- provozovatele nestátních zdravotnických zařízení. Soustředí se na aktuální možnosti sjednání profesního pojištění na českém pojistném trhu, zabývá se porovnáním rozdílů individuálních nabídek pojištění profesní odpovědnosti s hromadnými smlouvami sjednávanými profesními komorami. Po stručné základní charakteristice obecného pojištění odpovědnosti za škody se v další kapitole práce věnuje povšechnému seznámení s tématem problematiky právní úpravy odpovědnosti a náhrady škody. Následující kapitoly se podrobně věnují jednotlivým specifikám profesní odpovědnosti nejprve v obecné rovině, poté se zaměřením na pojistný produkt určený advokátům a nakonec pojištění profesní odpovědnosti optimalizované pro potřeby soukromých lékařů.
|
|
|
Postoj lékařů ke kompetencím sester dle zákona.
SLADKÁ, Iveta
V České republice jsou činnosti jednotlivých skupin pracovníků zdravotnického týmu dány různými vyhláškami a zákony. Kompetence všeobecné sestry jsou dány vyhláškou 424/2004 Sb., která stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle a pět hypotéz. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají lékaři povědomí o existenci a o obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. K tomu byla stanovena hypotéza H1 Lékaři vědí o existenci a obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. Druhým cílem bylo zjistit názor lékařů na uvedené kompetence. K tomuto cíly byly stanoveny hypotézy. H2 Lékaři nejsou seznámeni s významem kvalifikačního studia, které je podepřeno získáním kompetencí určených ve vyhlášce 424/2004 Sb. H3: Činnosti, které požadují lékaři po sestrách, přesahují jejich kompetence určené vyhláškou 424/2004 Sb. H4: Činnosti, určené lékařem přesahující kompetence sester, neumožňují sestrám poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl byl zaměřen na zjištění názoru lékařů na uplatnění vyhlášky v praxi. K tomu byla stanovena hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester. Pro zpracování empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní metoda výzkumného šetření. Pro sběr dat byla použita výzkumná technika dotazníkového šetření s náhodným výběrem respondentů. Výzkumný soubor tvořily náhodně vybrané sestry, lékařky a lékaři z nemocnic v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci, v Českém Krumlově, ve Strakonicích, v Táboře, v Plzni, v Praze, v Benešově a v Ústí nad Labem. První výzkumný soubor tvořilo 66 lékařek a lékařů. Druhý výzkumný soubor tvořilo 190 (100 %) sester pracujících v nemocničních zařízeních. Všechny tři cíle práce byly splněny. V prvním případě jsme zjistili, že lékařky/ři existenci a obsah vyhlášky 424/2004 Sb. spíše neznají. V rámci druhého cíle jsme zjistili, že lékařky/ři vědí, že sestra pro svou profesi potřebuje kvalifikační přípravu a vědí, kde ji získává. Dále jsme statisticky zjistili, že kompetence, které lékařky/ři delegují na sestru, nepřesahují rámec její profese, jelikož odpověděla méně než polovina respondentů, že na sestru kompetence nad rámec její profese přenáší. Také jsme vyvrátili hypotézu, že tyto úkony nad rámec její profese neumožňují sestře poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl se taktéž splnil. A k němu stanovená hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester, se potvrdila. O výsledky našeho šetření již projevily zájem hlavní sestry z některých nemocnic, se kterými jsme v rámci výzkumného šetření spolupracovali. Myslíme si, že by se pomocí námi zjištěných dat dalo snížit přenášení lékařských kompetencí na sestry. Na základě těchto výsledků bychom chtěli vytvořit seznam nejčastějších kompetencí, které sestry vykonávají nad rámec svého vzdělání a poskytnout ho vrchním a staničním sestrám, které budou informovat nejen sestry ale i lékaře. Myslíme si, že si tak sestry lépe uvědomí, které kompetence mohou v rámci svého vzdělávání vykonávat a snadněji odmítnou lékařce/ři tento úkon odmítnout. A lékařky/ři si možná pak snáze uvědomění rizika spojená s delegováním jejich kompetencí na sestry.
|
|
|
Nejčastější konflikty v nemocnici z pohledu sestry ve spolupráci s lékařem
SCHAFFELHOFEROVÁ, Lucie
Udržet dobré a nekonfliktní vztahy mezi sestrou a lékařem, nemusí být při jejich dnešní značné zátěži jednoduchý úkol. Přestože sestry a lékaři mají společný cíl, kterým je co nejkvalitnější péče o pacienta, nastávají situace, kdy mezi nimi dochází ke střetům a konfliktním situacím. Dobré vztahy mezi sestrou a lékařem jsou zárukou harmonické spolupráce v celém zdravotnickém týmu, proto je potřeba konfliktům předcházet a již vzniklé umět využít ve prospěch celého týmu. Cílem naší práce bylo zjistit jaké jsou nejčastější konflikty v nemocnici z pohledu sestry ve spolupráci s lékařem a jaký vliv mají tyto konflikty na práci sestry. Ke zpracování diplomové práce byla v první časti zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován pomocí rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo osm sester pracujících v lůžkových částech nemocničních zařízení. Na základě kvalitativního šetření jsme stanovily čtyři hypotézy, které jsme se pokusily v kvantitativním šetření verifikovat. V druhé kvantitativní části bylo pro sběr dat použito dotazníkového šetření a výzkumný vzorek tvořily též sestry z lůžkových oddělení. Sběr dat byl realizován od března do května 2009. K vyhodnocení výsledků bylo využito 175 dotazníků. Hypotézu č. 1 - Nejčastější konflikty mezi sestrou a lékařem z pohledu sestry pramení z chybné komunikace, jsme na základě výsledků šetření potvrdily. Hypotézu č. 2 - Konflikty mezi sestrou a lékařem vyplývají ze zvyšování kompetencí sester, jsme též potvrdily stejně jako hypotézu č. 3 - Konflikty mezi sestrou a lékařem vycházejí ze vzájemného nepochopení rolí. Hypotéza č. 4 - Konflikty mezi sestrou a lékařem mají negativní vliv na práci sestry, byla též potvrzena. Výsledky navíc ukázaly, že druhou nejčastěji zvolenou příčinou konfliktních situací jsou osobnostní charakteristiky lékaře, což jsme do svých hypotéz nezahrnuly. Závěrem práce jsme shrnuly doporučení pro efektivní řešení konfliktních situací. Práce by měla být podkladem pro další případný výzkum v této oblasti, ale i pro management zdravotnických zařízení, který by prostřednictvím svých pracovníků mohl tuto oblast do určité míry ovlivnit.
|
|
|
Komunitní péče versus sestry v primární pediatrické péči
VAŇKOVÁ, Soňa
Mezi poskytovatele primární zdravotní péče v dětské populaci patří pediatričtí lékaři ve spolupráci s dětskými sestrami. Sestry zaujímají klíčovou úlohu v rámci primární péče a jejich pozice se bude dále upevňovat v rámci zvyšujících se nároků na zdraví. Výzkum probíhal jako kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Byl vytvořen dotazník pro sestry i pro rodiče a připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 102 sester v primárních pediatrických ordinací a 112 rodičů. 5 sester se zúčastnilo rozhovoru. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry v primárních pediatrických ordinacích pracují pomocí ošetřovatelského procesu. Na první cíl byla postavena hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nepracují formou ošetřovatelského procesu, která se na základě získaných odpovědí potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry mají vlastní sesterskou dokumentaci. Byla stanovena druhá hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nemají vlastní sesterskou dokumentaci, tato hypotéza se také potvrdila. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách, která se na základě výzkumného šetření potvrdila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací. Stanovily jsme hypotézu: Sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací, která se taktéž potvrdila. V pátém výzkumném cíli jsme zjišťovaly, zda sestry mají informace o komunitní péči. Byla stanovena pátá hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči nemají informace o komunitní péči, ta se na základě získaných odpovědí nepotvrdila. Šestým cílem bylo zjistit rozsah povědomí rodičů o komunitní péči. Stanovily jsme šestou a sedmou hypotézu: Rodiče nemají povědomí o komunitní péči, která se nám nepotvrdila a Rodičům postačuje péče poskytovaná pediatry a dětskými sestrami, která byla potvrzena. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě čtyř výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Dětské sestry pracující v primární pediatrické péči se domnívají, že práce v komunitní péči je nutná a potřebná z hlediska zajištění dětí z rodin se sníženým socioekonomickým statusem. Druhá hypotéza zní: Dětské sestry z primárních pediatrických praxí se domnívají, že je nutná spolupráce s ostatními sestrami pracujícími v terénu a je nezbytné se soustředit na výchovu ke zdraví. Sestry by si měly uvědomit jaké postavení mají ve zdravotnických systémech, nejsou jen pouhé poskytovatelky péče a vykonavatelkami příkazů lékaře. Mají své další role, které by se měly naučit využívat, např. manažerky, výzkumnice, obhájkyně práv, poradkyně, edukátorky aj.
|
|
|
Analýza migrace českých lékařů za prací
Svoboda, Jakub ; Gráf, Václav (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je analýza migrace českých lékařů za prací. Práce je rozdělena na několik částí. Pomocí základních ukazatelů je ujasněno postavení českého zdravotnictví v rámci zemí OECD. Poté se práce věnuje tomu, co říká teorie o migraci vysoce kvalifikované pracovní síly, za kterou jsou lékaři považováni. Na základě průzkumu mezi lékaři a studenty medicíny je zkoumán jejich migrační potenciál, včetně cílových zemí, motivací a migračních bariér. Nakonec je práce zaměřena na situaci v českém zdravotnictví ke konci roku 2010. Z analýzy celé situace vyplývá, že meziroční nárůst počtu českých lékarů odcházejících za prací do zahraničí nebude pravděpodobně nijak dramatický. Hromadný exodus českých lékařů do zahraničí tedy v současné době nehrozí.
|
|
|
Eutanazie z hlediska etiky a teologie
BARTKOVÁ, Štěpánka
Abstrakt BARTKOVÁ, Š. Eutanazie z hlediska teologie a etiky. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D. Klíčová slova: eutanazie, utrpení, smrt, umírání, důstojnost, lidská práva, lékař, pacient, paliativní medicína, hospicová péče, asistovaná sebevražda, náboženská motivace, stoupenci, odpůrci eutanazie Ve své práci se věnuji tématu ?qeutanazie??. Cílem mé práce je hlouběji čtenáře seznámit s problematikou eutanazie z hlediska teologie a etiky. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se skládá z jedenácti kapitol. V první kapitole se zabývám druhy eutanazie (aktivní, pasivní, prenatální, asistovaná sebevražda). Ve druhé kapitole podrobněji popisuji historii eutanazie. Třetí kapitola je zaměřena na eutanazii ve světě. Čtvrtou, zajímavou, kapitolou, jsou kritéria smrti. V páté kapitole se věnuji otázce eutanazie a smrti v posledních letech. Šestá kapitola je vztažena na vztah mezi lékařem a pacientem. Sedmá kapitola je věnována paliativní medicíně, navazuje na ni osmá kapitola, kde je popsána hospicová péče. V deváté kapitole se zabývám vlivem náboženské motivace. Desátá a jedenáctá kapitola je věnována stoupencům a odpůrcům eutanazie. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření. Zde jsem zvolila sociologický výzkum metodou rozhovorů. Jsou zde celkem 3 rozhovory s odborníky, kteří se s umírajícími lidmi setkávají každý den. Tito dotazovaní jsou věřící lidé a rozhovory s nimi jsou na jejich žádost anonymní. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak se na problematiku eutanazie dívají odborníci v různých zařízeních. Cíl byl splněn.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci
ŠUSTA, Jan
Téma mé bakalářské práce zní "Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci". Jedním cílem bylo zjistit názory lékařů a záchranářů ke kompetencím zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat situaci na jednotlivých pracovištích záchranných služeb v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji zdravotnické záchranné službě z hlediska jejího vzniku, charakteristiky a činnosti. Dále se věnuji popisu profese zdravotnický záchranář z hlediska vzdělání, činnosti a právní odpovědnosti, která je s výkonem této profese spojena. V praktické části jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit dotazník a znalostní test. Výzkumný soubor tvořili lékaři a zdravotničtí záchranáři pracující na výjezdových místech ZZS Jihočeského kraje. Ve vztahu k cíli práce jsem stanovil 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů považuje své kompetence, vzhledem k svému vzdělání, za nedostačující". Druhá hypotéza zněla: "Většina lékařů považuje kompetence zdravotnického záchranáře za dostačující". Třetí hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů má odpovídající odborné znalosti o rozsahu svých kompetencí". Provedeným výzkumem byly dvě hypotézy potvrzeny. Druhá hypotéza v pořadí se nepotvrdila. Ačkoliv v posledních letech je téma kompetencí zdravotnického záchranáře v odborných kruzích aktuálním tématem, nepodařilo se do dnešní doby prosadit jakékoliv legislativní změny týkající se rozšíření současných kompetencí.
|
|
|
Percepce lékařů z pohledu studentů
VOLNÝ, Hynek
Diplomová práce je dělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se opírá o teoretická východiska, zejména teorii osobnosti, osobnost všeobecné sestry, význam praktického zaměření studentů ZSF JU(FSHS), sociální vnímání, sociální kognice, sociální motivace, vztah lékař, sestra a student, význam týmové práce v profesi zdravotnického personálu, postavení sestry ve společnosti, image všeobecné sestry, konflikty na pracovišti význam komunikace v práci zdravotnického personálu. V rámci empirické části práce byl proveden terénní sběr dat za pomoci dotazníku, ve kterém byla použita technika sémantického diferenciálu dle Osgooda. Dotazník obsahoval celkem deset otázek, z toho 7 uzavřených a 3 polootevřených. Dotazník byl distribuován studentům ZSF JU, a to studentům druhých a třetích ročníků bakalářského studijního programu Všeobecná sestra, dále posluchačům prvního a druhého ročníku navazujícího magisterského programu Ošetřovatelství. Distribuce dotazníku probíhala tištěnou i elektronickou formou. Z oslovených 151 respondentů bylo navráceno 105 dotazníků, z tohoto počtu nemohlo být použito 7 dotazníků pro nekorektnost vyplnění. Celkem tedy bylo použito 98 (65%) dotazníků. Hlavním cílem diplomové práce je zjištění vnímání (percepce) lékařů z pohledu studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na základě absolvování odborné praxe. Hladina výsledků s názory na vnímání lékaře na odborné praxi, se pohybuje ve dvou třetinách kladných odpovědí. Na základě těchto výsledků je možné konstatovat, že hypotéza H1 : Studenti mají dobrou zkušenost ve spolupráci s lékaři na odděleních Nemocnice České Budějovice, byla potvrzena. Všechny odpovědi , které se týkaly vnímání statusu studentů na odborné praxi, lze shrnout do základních tří táborů. Ti, kteří vnímají svůj status neutrálně 40% (40), studenti, kteří vnímají svoji pozici pozitivně 29%(28) a posluchači, kteří jsou spíše antagonistického názoru 31% (30). Na základě uvedených výsledků byla hypotéza H2, Studenti vnímají během odborné práce své zapojování do týmu jako komplexní, nepotvrzena. Vyhodnocení a prezentace výsledků sémantického diferenciálu potvrdilo hypotézu H3: Studenti mají předsudky k lékařům. Analýza výsledků jednotlivých ročníků potvrdila přítomnost jak negativních, tak i pozitivních předsudků, nicméně po celkovém zpracování výsledků jsou předsudky pouze pozitivní. Hypotéza H4, která se zabývala vztahem věku studentů a frekvencí předsudků vůči lékařům, se nepotvrdila. Tuto skutečnost lze jednak konstatovat na základě analýzy výsledků, ze kterých je patrné, že frekvence předsudků nemá descendentní charakter, ale mění se jejich kategorie a dále na základě statistického zpracování dat pomoci Chí {--} kvadrát(squer) testu, které nepotvrdilo závislost věku a předsudků. Diplomová práce by mohla posloužit jako vodítko pro další výzkum týkající se postavení a vnímání studentů, všeobecných sester a lékařů. Na základě vlastní zkušenosti bych jako autor doporučil z důvodu adekvátního statistického zpracování získaných dat větší zastoupení respondentů ve vzorku.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při embolizacích
KŘÍŽOVÁ, Pavlína
Za radiologického asistenta je považován vzdělaný zdravotnický pracovník připravený k vykonávání náročných prací ve zdravotnických oborech. Jedním z nich je radiodiagnostika a její významný obor intervenční radiologie, kde vykonává velmi odpovědnou práci. Komunikuje s pacienty, spolupracuje s lékařským personálem a ovládá složité angiografické zařízení. Proto je důležité, aby měl speciální odbornou přípravu a požadované vlastnosti. Radiologickým asistentem se stane člověk po absolvování specializovaného vzdělávacího programu, který se v současnosti studuje na vysoké škole a je ukončený titulem Bc., psaným před jménem. Při studiu získává znalosti a schopnosti z oblasti radiodiagnostiky potřebné pro praxi na pracovištích intervenční radiologie. Při teoretické i praktické výuce si osvojuje znalosti i dovednosti v oblasti přístrojové techniky (angiografické přístroje), potřebných IT technologií (NIS, PACS), získává anato-mickou orientaci ve vyšetřované oblasti, učí se od lékařského personálu nejnovější postupy při embolizační technice, orientuje se v instrumentáriu, zná používané kontrastní látky a nežádoucí reakce na ně a umí při nich podat první neodkladnou pomoc. Nelékařský pracovník, který spolupracuje při provádění embolizací, by měl mít i následující schopnosti: komunikační dovednosti - spolupráce s lékařským personálem a pacienty, empatie - informovanost pacienta, zvládání stresových situací. Práce s nemocným člověkem vyžaduje psychologický správný individuální přístup a striktní dodržování zásad zdravotnické etiky. Embolizace je způsob uzavření jedné nebo více cév, které způsobují více škody nežli užitku. Lze použít různých materiálů / látek, podle toho, zda má být cévní okluze dočasná nebo trvalá, nebo jestli jde o léčení malých nebo větších cév. Látka je zaváděna katetrem, jehož konec je v nebo u cévy, jež má být uzavřena. Tento přístup může být využit jak pro kontrolu nebo prevenci abnormálního krvácení, tak pro uzavření cév zásobujících rostoucí nádor (tumor). Terapeutická embolizace může také sloužit k eliminování (odstranění) arteriovenózní malformace (AVM), abnormálního propojení tepny a žíly. Termín "embolizace" je odvozen od embolu, což může být objekt, který cirkuluje v krvi, dokud se neusadí v cévě - v tomto případě syntetická látka nebo medikace speciálně vytvořená k uzavření cév.
|
host ::
RSS.