|
| |
|
|
Úroveň informovanosti a znalostí první pomoci na základních školách a středních školách v Českých Budějovicích.
KOCINOVÁ, Monika
Bakalářská práce zjišťuje úroveň znalostí a informovanosti žáků a studentů základních a středních škol v Českých Budějovicích. Teoretická část charakterizuje a rozděluje první pomoc, její význam a jednotlivé postupy při ošetření vážných zdravotních stavů a zranění. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření. Dotazník se zabývá obecnou problematikou první pomoci, základními teoretickými znalostmi i praktickými dovednostmi. V závěru práce shrnuji nejdůležitější poznatky, které vyplynuly z provedeného průzkumu, vyhodnocuji stanovené cíle a hypotézy a navrhuji možné řešení k dané problematice.
|
|
|
Činnost zdravotnického záchranáře při kardiopulmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes - vouz
HOKROVÁ, Iveta
Bakalářská práce zjišťuje činnost zdravotnického záchranáře při kardiopolmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes vouz systému. V teoretické části se zabývám vzděláním a kompetencemi zdravotnického záchranáře. Následují anatomicko-fyziologické poznatky srdce, dýchacího systému a centrální nervové soustavy. Současně vysvětluji složení jednotlivých posádek zdravotnické záchranné služby a zmiňuji se o výjezdových základnách v Jihočeském kraji. Dále popisuji postup při základní a rozšířené kardiopolmocerebrální resuscitaci a práci s automatizovaným externím defibrilátorem. Poté následuje praktická část s cílem zjistit kompetence zdravotnického záchranáře v jednotlivých typech výjezdových posádek a postup při kardiopolmocerebrální resuscitaci. Dotazníkového šetření se zúčastnilo sto zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje, kteří odpovídali na třináct otázek týkajících se kardiopolmocerebrální resuscitace. Výsledky získané z dotazníků byly odpovědí na mou jednu hypotézu. V přílohách dokládám geografické rozložení výjezdových stanovišť v Jihočeském kraji a tabulku Výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje ? obsazení posádkami.
|
|
|
Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti
RYBÁČEK, Jan
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti. První pomocí se rozumí soubor jednoduchých postupů, které pokud jsou poskytnuty správně a včas, významným způsobem zvyšují šanci na přežití postiženého. Práce se zabývá problematikou znalostí první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část se zabývá základními aspekty problematiky první pomoci, včetně postupů u vybraných stavů ohrožujících život. V praktické části jsou přehledně zpracovány získané výsledky, které jsou následně porovnávány s jinými autory v diskuzi. Data pro výzkumnou část této práce byla sbírána v Jihočeském kraji ve městech České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Třeboň, a Vimperk. Výzkumný soubor byl tvořen náhodně vybranými respondenty laické veřejnosti v Jihočeském kraji. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny nebo vyvráceny předem stanovené hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, jaké má laická veřejnost teoretické znalosti o poskytování první pomoci a dále, zda úroveň znalosti roste se zvyšujícím se vzděláním. Posledním cílem pak bylo vyhodnotit, proč se někteří lidé bojí nebo nechtějí první pomoc poskytnout. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí první pomoci u laické veřejnosti není dostatečná. Patrné ovšem je, že úroveň znalosti první pomoci roste se zvyšujícím se vzděláním. Dále bylo zjištěno, že hlavním důvodem pro neposkytnutí první pomoci je neznalost postupů první pomoci. Výsledky této bakalářské práce je možné využít pro poskytovatele vzdělávání v oblasti první pomoci. Dále může být práce použita při realizaci dalších výzkumů a v rámci informování veřejnosti.
|
|
|
Úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o léčbě kyslíkem u novorozenců a malých kojenců
JIRÁKOVÁ, Nikol
Abstrakt Teoretická část práce je zaměřena na kyslíkovou terapii donošených a nedonošených novorozenců především v rámci resuscitace. V této práci jsou shrnuty všeobecné poznatky o poporodní adaptaci jednotlivých skupin novorozenců a bezprostřední péči o ně na porodním sále. Teoretická část se zabývá také ošetřovatelskou péčí o novorozence i malé kojence vyžadující ventilační podporu na lůžkovém neonatologickém oddělení. Praktická část zkoumá jak vědomosti, tak i praktické dovednosti dané problematiky u dětských sester a porodních asistentek. Ke zpracování bylo užito kvantitativního šetření a pozorování. Kvantitativní forma výzkumu proběhla formou anonymních dotazníků, určených porodním asistentkám a dětským sestrám pracující na gynekologicko-porodnickém a neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a. s. a v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Pozorování probíhalo během mé praxe na neonatologických oddělení českobudějovické nemocnice. Stanoven byl jediný cíl a s ním související dvě hypotézy. Cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o zásadách léčby novorozenců a malých kojenců kyslíkem. Cíl byl splněn. Hypotéza 1: ,,Myslím si, že úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o léčbě kyslíkem u novorozenců a malých kojenců je dostatečná´´ se potvrdila. Hypotéza 2: ,,Ošetřovatelský tým na porodním sále ovládá současná doporučení o aplikaci kyslíku v rámci resuscitace novorozence na porodním sále´´ se potvrdila. Tato bakalářská práce může sloužit dalším ročníkům porodních asistentek jako studijní materiál a zdroj informací dalším ročníkům porodních asistentek. Dále by se tato práce dala využít jako edukační materiál pro porodní asistentky a dětské sestry pracujících na porodních sálech a neonatologických lůžkových oddělení.
|
|
|
Stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu v přednemocniční neodkladné péči
ŠVORC, Jaroslav
V této bakalářské práci, která se vztahuje k tématu stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu, jsem si určil cíl zmapovat časovou prodlevu od prvotních symptomů akutního infarktu myokardu do poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. V úvodní části práce rekapituluju základní pojmy anatomie a fyziologie sledovaného systému. Dále se v teoretické části věnuji rozdělení ischemické choroby srdeční a nejčastějším rizikovým faktorům, které se u pacientů vyskytují. Podstatnou část teoretické části věnuji akutnímu infarktu myokardu, jeho vzniku, příznakům, diagnostice a léčbě tohoto onemocnění. V poslední části teorie se věnuji edukaci pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Práce dále obsahuje výzkumnou část, se souborem pacientů s diagnostikovaným akutním infarktem myokardu. Data jsem získal retrospektivní formou analýzy výjezdových karet pacientů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, kterým byl diagnostikován akutní infarkt myokardu. Data jsem zpracoval do tabulky, ze které vyplývají další grafy a tabulky ve výzkumné části. Sleduji v ni časovou prodlevu od prvotních příznaků stenokardie do zavolání a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. Sleduji také základní příznaky stenokardie (bolest, propagace bolesti). Z výzkumné části vyplynulo, že většina pacientů si zdravotnickou záchrannou službu přivolá do 3 hodin od vzniku prvotních symptomů stenokardie. Nejčastěji si pacienti v tomto 3 hodinovém intervalu přivolají pomoc do 1 hodiny od vzniku prvotních potíží.
|
|
|
Potřeba standardu resuscitace v lůžkových zdravotnických zařízeních
DLOUHÁ, Hana
Bakalářská práce obsahuje krátký přehled vývoje resuscitace ve světě a současná doporučení pro resuscitaci dle Evropské rady pro resuscitaci. Součástí je také popis základní diagnostiky náhlé zástavy oběhu, zajištění vitálních funkcí, včetně použití alternativních pomůcek a problematiky neodkladné resuscitace v nemocnici. Poskytnutí účinné resuscitace se odráží v kvalitě poskytnuté péče, na kterou jsou v dnešní době kladeny vysoké nároky, zvláště při akreditaci zdravotnických zařízení a tvorbě standardů pro ošetřovatelskou péči. Cílem této práce je zjistit a porovnat rozsah znalostí sester lůžkových oddělení v oblasti neodkladné kardiopulmonální resuscitace ve dvou nemocnicích, z nichž jedna používá standard resuscitace. Dalším cílem je vytvořit standard resuscitace pro sestry lůžkových oddělení, předložit jej ke zhodnocení zúčastněným sestrám a zjistit, do jaké míry je vytvořený standard resuscitace přínosem pro práci sester, které jej dosud nepoužívaly. První výzkumná otázka zněla: Jak sestry vnímají nově vytvořený standard? Druhá výzkumná otázka zněla: Ocení sestry přínos vytvořeného standardu? Stanovená hypotéza, předpokládá větší znalosti u sester, které standard resuscitace používají, než u sester, které ho nepoužívají. V první fázi byla použita kvantitativní technika šetření prostřednictvím dotazníku, vědomosti a znalosti všeobecných sester byly zmapovány ve dvou zdravotnických zařízeních, z nichž jedno používá standard resuscitace platný pro celé zařízení. Dotazník obsahoval 34 položek, 21 otázek se týkalo znalostí dotázaných sester a 13 otázek mapovalo demografické údaje, organizaci práce na pracovištích a zkušenosti respondentů v oblasti resuscitace. Na základě výsledků kvantitativního šetření byla hypotéza potvrzena.Výsledky také odkrývají nedostatky ve školení zdravotnických pracovníků obou nemocnic a vědomostech zúčastěných sester. Ve druhé fázi šetření byla sestrám, které nemají vypracovaný standard resuscitace, předložena verze standardu resuscitace ke zhodnocení. Hodnocení standardu bylo provedeno kvalitativním šetřením pomocí polostandardizovaného rozhovoru s vedoucími sestrami ošetřovatelských stanic. Tyto sestry zhodnotily předložený standard resuscitace kladně, jeho přítomnost přivítají a přínos vidí ve zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Problematika tonutí dětí z pohledu přednemocniční neodkladné péče
SEDLÁČEK, David
Tonutí představuje zejména u dětí relativně častou příčinu smrti. Statistiky hovoří jasně. Utonutí dětí je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Dobrá znalost problematiky tonutí dětí se proto v současné době jeví jako nejlepší možnost, jak lze tuto nepříznivou statistiku alespoň částečně minimalizovat. Musíme vždy ale pamatovat, že problematika tonutí má vzhledem k dětskému věku svá specifika. A právě ta se stala náplní této práce. Hlavním cílem práce bylo zmapovat znalosti prevence a poskytování první pomoci u dětí v souvislosti s tonutím nebo utonutím u dospělé a dětské laické veřejnosti a také u pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor reprezentující laickou veřejnost byl tvořen zaměstnanci a studenty několika základních a středních škol v Českých Budějovicích. U pracovníků zdravotnické záchranné služby probíhal výzkum na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Dotazník určený pro laickou veřejnost byl tvořen souborem 25 otázek, dotazník pro zaměstnance zdravotnické záchranné služby souborem 20 otázek. Výzkum potvrdil, že laická veřejnost zná obecné základy první pomoci, ale nemá dostatek znalostí o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí. Prokázala se především neznalost zásad resuscitace dětí. Dále z výzkumu vyplývá, že u dětské laické veřejnosti se v závislosti na věku liší znalosti o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí pouze minimálně. U zaměstnanců zdravotnické záchranné služby provedený výzkum prokázal, že jsou znalí prevence a poskytovaní první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí dostatečně. Pro praxi ze získaných výsledků vyplývá potřeba zvýšit vzdělávání v problematice týkající se tonutí dětí u laické veřejnosti všech věkových skupin. V omezeném rozsahu by bylo školení z dané problematiky se zaměřením na přednemocniční neodkladnou péči vhodné i pro pracovníky zdravotnické záchranné služby. Nutnost znalosti prevence a první pomoci při tonutí nebo utonutí potvrzuje i ten fakt, že se i mezi laickou veřejností, u které byl výzkum realizován, našlo hned několik osob, které se s danou problematikou již osobně setkali.
|
|
|
Profesionální řidiči a první pomoc
KŘÍŽOVÁ, Radmila
Bakalářská práce na téma {\clqq} Profesionální řidiči a první pomoc `` je věnována problematice znalostí profesionálních řidičů o poskytování první pomoci a vzdělávání profesionálních řidičů v této oblasti. Podle statistik dochází každé 3 minuty k dopravní nehodě a každých 8 hodin při nehodě umírá člověk. V případě této akutní situace jsou pro záchranu života rozhodující první okamžiky. Během svého profesního života je řidič pravidelně vzděláván v oblasti dopravních předpisů a nařízení, ale zdravotní příprava v těchto školeních zpravidla není zahrnuta nebo je zahrnuta pouze okrajově. Jednalo se kvantitativní výzkum, byly stanoveny cíle a hypotézy. Metodou sběru dat byl anonymní dotazník, který obsahoval 29 otázek. Dotazníky byly rozdány profesionálním řidičům několika dopravních společností v okresech Jihlava a Znojmo. Výzkumný soubor obsahoval 112 respondentů a ve výzkumu převažují řidiči nákladních vozidel. Z výsledků výzkumu vyplývá, že řidiči znají tísňová čísla. Výzkumem bylo také zjištěno, že profesionální řidiči sice mají znalosti o poskytování první pomoci, ale nejsou dostatečně seznámeni s novinkami, které jsou zejména v oblasti postupů neodkladné resuscitace. Většina řidičů se domnívá, že by pravidelné školení v oblasti poskytování první pomoci mělo být součástí pravidelného profesního školení a také, že vzdělávání řidičů není dostatečné. Pro praxi z tohoto výzkumu vyplývá nutnost, zvýšit vzdělávání v problematice poskytování PP nejen u profesionálních řidičů, ale i u ostatní veřejnosti.
|
|
|
Znalosti první pomoci u pracovníků tísňových složek
MORAVCOVÁ, Marta
Vzrůstající počet mimořádných událostí, které ohrožují životy a zdraví, působí značné majetkové újmy a škody na životním prostředí. Svým velkým rozsahem a ničivostí si vynucují účelnou komunikaci dostupných záchranných kapacit. Tento nárůst byl rozhodujícím momentem pro zahájení prací na tvorbě systému, jenž by spojoval všechny nutné složky předurčené pro zvládání konkrétní mimořádné situace a současně se stal účinným nástrojem pro její řešení. Tímto systémem je dnes Integrovaný záchranný systém. Základními složkami Integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, Zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Vzájemná spolupráce je při akcích koordinována a vyžaduje trvalou součinnost, zejména při zajištění osobní bezpečnosti výjezdových skupin hasičského záchranného sboru a policie. Je výhodné, když příslušníci těchto orgánů jsou vzděláni v poskytování první pomoci, neboť i při vlastních akcích je život těchto lidí často ohrožen a pouze okamžitá první pomoc na místě může být rozhodujícím prognostickým faktorem. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat znalosti první pomoci u základních tísňových složek IZS (PČR a HZS). Výzkumný soubor tvořili příslušníci policie a hasičů Jihočeského kraje. Sběr dat byl proveden technikou dotazníku, který byl příslušníkům rozdán k vyplnění. Dotazníky jsem rozvážela osobně, protože jsem chtěla s příslušníky prodiskutovat danou problematiku a znát jejich názor. Výzkum potvrdil, že příslušníci obou bezpečnostních složek HZS i PČR jsou velmi dobře připraveni po teoretické stránce poskytnout zraněnému člověku první pomoc. Nastavený systém vzdělávání policistů a hasičů zasahujících v případech, kde se vyskytuje člověk, který potřebuje nutně poskytnout první pomoc, je zřejmě funkční a dává policistům i hasičům dostatek informací o základech první pomoci. I přesto, že policisté mají méně praktických zkušeností, neznamená to, že by neuměli první pomoc zraněnému člověku poskytnout. Obě složky jsou na setkání se zraněným člověkem v reálné situaci dobře připraveny.
|
host ::
RSS.