|
|
Výživa a krmení zakrslých králíků
Halouzková, Soňa
Svoji bakalářskou práci na téma Výživa a krmení zakrslých králíků jsem zaměřila na obecné informace o zakrslých králících jako je zoologické zařazení, historie chovu a využití zakrslých králíků. Velká část práce pojednává o anatomii, fyziologii trávení a vstřebávání živin, které úzce souvisí s nároky na výživu. Další kapitoly se týkají přímo výživy a techniky krmení. Zabývala jsem se obecnou charakteristikou živin, metodami jejich stanovení a potřebou pro jednotlivé kategorie králíků. Dále jsem uvedla krmiva vhodná především pro zakrslé králíky a základní principy krmné techniky. Veškeré normy živin jsou stanoveny pouze pro domácí králíky, proto jsem uvedla v poslední kapitole pokus, zaměřený na porovnání nároků ve výživě domácích a zakrslých králíků. Experimentální část zahrnuje sestavení krmných směsí, které jsem zkrmovala ve vlastním chovu zakrslých králíků, seznámení s podmínkami prostředí a testovanými jedinci a rovněž výsledky pokusu.
|
|
|
Produkce, zpracování a složení králičího masa
Kosová, Petra
Bakalářská práce se zabývá králičím masem. Králíci jsou chováni po celém světě pro králičí maso a králičí kožky. V dnešní době převažují faremní chovy králíků, především brojlerových plemen, kde intenzivní výkrm králíků trvá 70 až 85 dní. Při nákupu králíků určených na jatka se uplatňují kritéria jako živá hmotnost 2,5 -- 3,6 kg, věk 3 až 4 měsíce a zmasilost (plně zmasilé hřbetní partie). Králíci se poráží na králičích jatkách a v některých případech i na drůbežích porážkách. Jatečná výtěžnost králíka se pohybuje v rozmezí 50 až 65 %, čímž hmotnost jatečného těla je 1,0 až 1,8 kg. V České republice se v roce 2012 vyprodukovalo 1 211 t králičího masa, z toho šlo 90 % na export. Na celém světě je za rok vyprodukováno 1 800 000 t králičího masa. Hlavním producentem je Čína, následovaná Evropskou unií. Cenově je králičí maso srovnatelné s masem telecím. Králičí maso je ceněno pro vysoký obsah bílkovin, nenasycených mastných kyselin a nízký obsah cholesterolu.
|
|
|
Dynamika růstu králíků vybraných plemen
POUSTKA, Milan
Cílem diplomové práce bylo porovnat užitkové vlastnosti vybraných populací tří plemen králíků moravský modrý (Mm), holandský králík (Ho) a vídeňský modrý (Vm), tedy velkého,středního a malého plemene. Sledovány byly jak produkční znaky (přírůstek, jatečná výtěžnost), tak reprodukční znaky (průměrný počet mláďat, počet všech narozených, z toho živě a mrtvě narozených a počet odstavených mláďat, schopnost zabřezávání, mléčnost). Sledovány byly populace od každého plemene o výběrové základně 68 vrhů moravského modrého, 84 vrhů holandského králíka a 65 vrhů vídeňského modrého. Přírůstek byl sledován v pravidelných týdenních intervalech od narození až do ukončení výkrmu, tj. do 8 měsíců věku u moravského modrého, vídeňského modrého a 6 měsíců věku u holandského králíka. Výsledky byly porovnány s přírůstky uvedenými ve vzorníku plemen. Na základě sledovaných znaků přírůstku byla sestavena růstová křivka podle Richardsovy funkce v programu Excel a Statistica 12. Měsíční přírůstky hmotnosti byly porovnány mezi plemeny. Plemeno Mm dosáhlo nejvyššího průměrného přírůstku 693 g, plemeno Ho 480 g a plemeno Vm 529 g.Z výsledků jsou patrné znatelně vyšší přírůstky po celou dobu růstu v chovu holandského králíka, než požaduje standard ze vzorníku plemen. Moravský modrý vykazoval nižší průměrné přírůstky v prvních 5 měsících věku oproti standardu. Byla zjištěnavysoká statistická závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a přírůstkem v prvním měsíci věku (R =0,94, p < 0.01). Od 2. měsíce věku se závislost snižovala.Z parametrů růstové křivky byl zjištěn inflexní bod růstu u Mm v 59,8 dnech věku při hmotnosti 1528 g, u plemene Ho ve 43,2 dnech při hmotnosti 895 g a u Vm v 67,7 dnech a hmotnosti 1512 g. Průměrný počet mláďat ve sledovaných chovech byl 6,3 u Mm, 6,48 u Ho a 6,23 u Vm. Mléčnost byla zjištěna podle hmotnosti vrhu ve 2 a 21 dnech. Mléčnost u Mm byla 3985 g, u Ho 2582 g a u Vm 3176 g. U všech plemen byla zjištěna průkazná závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a mléčností (R = 0,97-0,98).Mortalita u sledovaných plemen byla na nízké úrovni, nejvyšší byla u Vm (5 %), dále 2,9 % u Ho a u Mm jen 1,4 %. Jatečným rozborem byla zjištěna nejvyšší výtěžnost u plemene Ho (62,4 %), avšak při nižší produkci živé hmoty. Jatečná výtěžnost u Vm byla 59 % a nejnižší u Mm (56,1 %). Celkovým shrnutím dosažených výsledků byla zjištěna větší produkce živé hmoty u Mm ovšem za předpokladu vyšších nároků na prostor ustájení a větší krmivové základny. Jeho potomstvo poskytuje větší potenciál růstu a v některých ohledech lepších reprodukčních vlastností. Oproti tomu Ho dosahoval paradoxně vyššího počtu mláďat ve vrhu a větší jatečnou výtěžností s nepochybně kvalitnějším masem. Plemeno Vm i přes vyšší mortalitu vykazovalo poměrně velké přírůstky hmotnosti s jatečnou výtěžností srovnatelnou s jinými středními plemeny tzv. masného typu.Výsledky práce mohou být přínosem pro začínající chovatele při výběru plemene i stávajícím chovatelům těchto plemen při snaze o zdokonalení jejich předností a odstranění jejich nedostatků.
|
|
|
Masná užitkovost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí hybridních králíků. Základním předpokladem dobré produkce masa, srsti, kůže králíků je odpovídající úroveň výživy a krmení, které při plném zdraví zvířat zajistí maximální využití jejich genetického základu. V chovech králíků závisí výživa a krmení na technologií chovu a ustájení zvířat. Používají se různé typy krmení. Nejdůležitějším požadavkem výkrmu je dosažení jatečné zralosti králíků v co nejkratším čase. V prvé pokusné skupině dosáhlo porážkové hmotnosti 2600 g nejvíce kusů v 70. dnech věku u obou pohlaví, na rozdíl od druhé pokusné skupiny, kde nejvíce kusů s dokončeným výkrmem bylo až v 77. dnech. Přírůstky v jednotlivých týdnech výkrmu byly vyrovnané, rozdíly v prvém pokusu byly neprůkazné, u druhého pokusu byl rozdíl mezi pohlavím 15,5 g přírůstku/týden (což představuje 2,2 g/den). Spotřeba krmiva u jednotlivých pokusných skupin se lišil. V prvém pokusu nebyl zjištěn rozdíl spotřebovaného krmiva mezi pohlavím. Rozdíly byly zjištěny u druhé pokusné skupiny, kde více krmiva spotřebovaly samice (cca o 4,3 g/den) oproti samcům. První pokusné skupině se do KKS přidával Ostropestřec mariánský v koncentraci 1%, druhé skupině pouze v koncentraci 0,2%.
|
|
|
Masná užitkovost plemene český luštič
PRAVDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá masným využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince. Tato vlastnost je pro chovatele natolik prospěšná, že vyváží nízkou masnou užitkovost plemene. Plodnost sledovaného chovu je nižší než průměrná plodnost středních plemen, mezi které je český luštič řazen, a výrazně nižší než plodnost brojlerových králíků. Sledovaní jedinci sice dosáhli měsíčních hmotnostních přírůstků dle vzorníku plemen králíků, ale doba výkrmu do živé hmotnosti 2,70 kg se pohybovala průměrně od 105 dnů u polointenzivního chovu, do 135 dnů při tradičním chovu, což je minimálně o 27 dní déle než doba výkrmu brojlerových králíků. Průměrné denní přírůstky byly zjištěny ve výši 19,7 g v tradičním chovu a 20,6 g v chovu polointenzivním. Protože byli králíci poráženi při dosažení živé hmotnosti 2,70 kg, nebyly při jatečném rozboru zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi samci a samicemi nebo mezi chovem polointenzivním a tradičním. Jatečný rozbor potvrdil u plemene český luštič průměrné procentní podíly hřbetu, přední a zadní části jatečně upraveného těla a vyšší podíl ledvinového tuku ve srovnání s ostatními plemeny králíků zařazenými do genových zdrojů a ve srovnání s brojlerovými plemeny.
|
|
|
Možnosti využití plemene český luštič v České republice
PRAVDOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič, na rozdíl od ostatních králičích plemen, není využíván pro produkci masa nebo kožky. Původně byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince, odtud název ?luštič?. V genetickém vzorci srsti českého luštiče jsou čtyři z pěti alel recesivní, což mu umožňuje při křížení s jiným plemenem králíka ověřit čistokrevný původ tohoto jedince. Práce popisuje požadovaný exteriér českého luštiče a porovnává ho se standardem zahraničních plemen králíků, která mají stejný genetický vzorec srsti. V práci je zahrnuta také legislativa, organizační struktura, podmínky a možnosti získání finanční podpory čistokrevného chovu tohoto plemene, a také návrh způsobu zvýšení populace českého luštiče.
|
|
|
Lymfatická tkáň střeva králíka
NEDOROSTOVÁ, Anna
Předkládaná bakalářská práce se zabývá lymfatickou tkání střeva králíků (GALT - gut associated lymphatic tissue), která je největším lymfatický orgán v těle králíka. V prvé části je systematicky popsáno anatomické uspořádání střeva králíka a jeho obecná histologická stavba. Dále následuje popis jednotlivých struktur lymfatické tkáně střeva (Peyerovy plaky, izolované lymfatické noduly, sacculus rotundus, cékalní tonzila a apendix) doplněné o makroskopické a mikroskopické snímky. Histologická stavba všech složek GALT je shodná, jedná se o lymfatické noduly pokryté specializovaným epitelem. Jednotlivé části GALT králíka se však liší procentuálním zastoupením T a B lymfocytů. Všechny struktury GALT jsou zodpovědné za indukci imunitní odpovědi, sacculus rotundus a apendix jsou místem tvorby primárního protilátkového repertoáru. Práce vytváří teoretický základ pro další studium lymfatické tkáně střeva králíka.
|
|
| |
|
|
Analýza užitkových vlastností brojlerových plemen králíků a jejich hybridního potomstva
KUŽÍLKOVÁ, Petra
Hlavním cílem diplomové práce bylo analyzovat růstové schopnosti kříženců (?Nb x ?Kal) ve srovnání s výchozí rodičovskou populací. Dále byly vyhodnoceny reprodukční vlastnosti rodičovských plemen králíků novozélandský bílý a kalifornský a jejich kombinace (?Nb x ?Kal). Shromážděna byla vstupní data z celkem 27 vrhů. Získaná data byla sumarizována a statisticky zpracována pomocí programu MS Excel a STATISTICA verze 9. Pro posouzení vývoje živé hmotnosti byli králíci váženi v 7denních intervalech od narození do ukončení výkrmu, tj. do 126 dne věku. Pro analýzu reprodukčních schopností byl ve vrzích jednotlivých samic sledován počet všech narozených mláďat, z toho počet živě a mrtvě narozených mláďat a počet odstavených mláďat. Dále byla sledována délka březosti, délka mezidobí, věk při odstavu, mléčnost a celkový úhyn. Posouzení růstových i reprodukčních schopností bylo provedeno v závislosti na pořadí vrhu a na sledovaném kalendářním roce. Výsledky prokázaly vyšší přírůstky v 60, 90 a 120 dnech věku hybridního potomstva, než požaduje vzorník plemen u rodičovské populace. Dosažení vysokých přírůstků potvrzuje vhodnost použití těchto hybridů na intenzivní produkci kvalitního dietetického králičího masa. Dále bylo ve sledovaném chovu dosaženo výborných výsledků v mléčnosti samic. Její průměrná hodnota byla 3965 g, což je srovnatelné s mléčností brojlerových plemen ve velkochovech. Celkové výsledky potvrdily vhodnost využití plemen kalifornského králíka do pozice mateřské a novozélandského bílého do pozice otcovské pro tvorbu komerčních hybridů určených pro výkrm. Jejich hybridní potomstvo dosahuje lepší růstové schopnosti než výchozí rodičovská populace. Výsledky studie mohou být určitým doporučením zejména pro drobnochovatele masného typu králíků při výběru vhodné kombinace plemen pro výkrm.
|
|
|
Obsah jódu v mase
TICHÝ, Lukáš
Předmětem mé diplomové práce bylo zhodnotit obsah jódu v mase potravinových zvířat. Práce přináší aktuální informace o obsahu jódu v mase v České republice. Odběr vzorků byl prováděn v průběhu let 2004 až 2007. Celkem bylo odebráno 63 vzorků, u kterých byl obsah jódu stanoven modifikovanou metodou Sandell - Kollthofa. Průměrný obsah jódu mase byl: králíci 19,2; prasata z domácích chovů 16,17; prasata z komerčních chovů 16,96; divoká prasata 57,72 a srnčí zvěř 38,31 g I  kg-1 mokré hmoty. Byly prokázány regionální a sezónní rozdíly.
|
host ::
RSS.