|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv inkubačních podmínek na délku vývoje vybraného druhu strašilky
ŠIŠKOVÁ, Žaneta
Cílem této práce bylo porovnat délky inkubace v osmi typech líhní a vyhodnotit, zda rozdílné typy substrátu (s odlišnou schopností zadržovat vlhkost) mají vliv na rychlost líhnutí vybraného druhu strašilky. Pro experiment byl použit druh Ramulus sp. Výběr této strašilky byl podmíněn relativně krátkou inkubační dobou, nenáročností a její snadnou dostupností. Líhně byly uloženy v pokojových podmínkách a pravidelně vlhčeny. K měření vlhkosti a teploty byl použit datalloger. Nejkratší inkubační doba 46 dnů byla zjištěna v líhni {\clqq}vodní lázeň`` s průměrnou relativní vlhkostí 100%. Nejdelší inkubační dobu 56,5 dne vykazovala líheň {\clqq}kompost s pískem`` s průměrnou relativní vlhkostí 70,9%. Výsledky této práce by mohly pomoci chovatelům této skupiny hmyzu ke snadnějším a zejména efektivnějším odchovům.
|
|
|
Studium teplotního a vlhkostního klimatu ostřicového litorálního porostu v průběhu vegetace
RANDLOVÁ, Monika
Práce se zaměřuje na studium teplotně-vlhkostního klimatu ostřicového porostu ve vztahu k jeho produkčním parametrům a prostorové heterogenitě. V předkládané bakalářské práci se zaměřuji na vztah produkce nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.) s vlhkostním a teplotním klimatem. Ostřice štíhlá (Carex acuta L.) je dominantní rostlinou v zaplavované části Mokrých luk. Práce spočívá v destruktivním sledování nadzemní biomasy v průběhu vegetační sezóny. Nejvyšší produkce živé nadzemní biomasy byla analyzována v červenci 1820 g . m-2, ale v porovnání s dalšími odběry byla téměř konstantní, v srpnu bylo analyzováno 1670 g . m-2 a v září byl zaznamenán nárůst živé nadzemní biomasy na 1789 g ×m-2. Sušina nadzemní biomasy klesala s koncem vegetační sezóny. V červenci hodnoty hmotnosti sušiny činily 801 g, v srpnu 676,6 g a v září byly zaznamenány nejnižší hodnoty 530 g. Hmotnost naměřená v září byla značně ovlivněna povodní, která přetrvávala z druhé poloviny srpna. S těmito hodnotami souvisí i snižující se hodnota LAI, která dosahovala hodnot v červenci 2,44 m2/m2, v srpnu 1,24 m2/m2 a v září 0,59 m2/m2. Práce hlavně spočívala v měření teplotních a vlhkostních hodnot. Teplota i vlhkost byla rozdílná v porostu a nad porostem. Teplota v porostu dosahovala nižších hodnot než nad porostem, s čímž souvisí naměřené vyšší hodnoty vlhkosti v porostu. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 600*7*665806 ?Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimoprodukčním uplatněním?.
|
|
|
Kvalita potravinářské a krmné pšenice
MACHOVCOVÁ, Dana
Kvalita pšenice potravinářské a krmné je každoročně hodnocena u všech dodávek od zemědělských družstev, podniků a soukromých zemědělců. Byly popsány faktory, které mohou kvalitu zrna ovlivnit, kritéria hodnocení kvality zrna pšenice, jejich praktické použití v provozních podmínkách podniku ZZN Pelhřimov (dříve Grana, a.s) středisko Záhoří, výsledky provedených zkoušek a porovnání s celorepublikovým průměrem. Průměrné hodnoty pšenice krmné a potravinářské v letech 2007 - 2010 ukázaly variabilitu v jednotlivých parametrech jak ve zvoleném podniku, tak v celostátním průměru. Průběh počasí ovlivnil kvalitu většiny parametrů. Značnou rozdílnost v kvalitě zrna bylo možné vysledovat i u jednotlivých dodavatelů. Správná agrotechnika a zdravé osivo je základním předpokladem kvalitní produkce.
|
|
| |
|
|
Faktory určující rychlost půdního dýchání v travinném mokřadním ekosystému
STARÁ, Alžběta
Anotace: Půdní dýchání představuje významný tok CO2 mezi atmosférou a půdou. Uhlík fixovaný v procesu fotosyntézy se může vázat v půdě, ale také uvolňovat ve formě CO2 zpět do atmosféry. Přesné hodnocení globální uhlíkové bilance je klíčem pro odhad budoucího vývoje atmosférické koncentrace CO2 a předpovídání změn klimatu v budoucnu. V průběhu vegetační sezóny 2008 bylo studováno půdní dýchání na vybraných mokřadních biotopech s travinnou vegetací ve vztahu k obsahu půdního uhlíku, dostupnosti živin, půdní vlhkosti a půdní teplotě. Studované mokřady zahrnovaly lokalitu s minerální půdou u obce Hamr a PR Záblatské Louky s půdou organickou. Půdní dýchání bylo měřeno jako výdej CO2 z půdy za použití přístroje LiCor 6400 s půdní komorou. Na žádné z obou lokalit nebyl prokázán vliv hnojení (množství přidání živin) na výdej CO2 z půdy. Na Záblatských Loukách byl zjištěný vztah mezi půdním dýcháním a vlhkostí půdy. Výdej CO2 se snižoval s rostoucí vlhkostí půdy.
|
host ::
RSS.