Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 377 záznamů.  začátekpředchozí362 - 371další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
Pohybová výchova v základní škole speciální jako součást klíčové vzdělávací kompetence (vhodnost aplikace intervenčního pohybového programu do praxe)\\
LITEROVÁ, Vendula
Ve své práci se zabývám zavedením intervenčního pohybového programu do hodin tělesné výchovy na základních školách speciálních v celém Jihočeském kraji. Výzkumné šetření probíhalo na patnácti školách, kde se vzdělávají lidé s mentálním postižením. Program obsahoval jednoduché pohybové hry, psychomotorická a jógová cvičení a byl zaměřen na rozvoj pohybových schopností a dovedností žáků s mentálním postižením. Byl aplikován po dobu pěti měsíců a jeho vliv byl ověřen dvojím měřením (vstupní a výstupní). Na základě toho byla zjištěná data statisticky zpracována a vyhodnocena.
Ověření intervenčního programu pro integraci osobnosti a rozvoj zdraví mentálně postižených pomocí pohybových aktivit v Soběslavi.\\
MUDROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá ověřením intervenčního pohybového programu pro mentálně postižené. Program byl aplikován po dobu 5 měsíců jedenkrát týdně jednu hodinu ve Speciální škole v Soběslavi. Tento pětiměsíční cyklus byl přerušen prázdninami. Experimentální skupinu tvořilo 12 žáků této školy se středně těžkým mentálním postižením ve věku 8 {--} 17 let. Cílem mé práce bylo zjistit, zda se probandi experimentální skupiny zlepší ve vybraných testech motorické kompetence a ukazatelích sociálního učení po provedení intervenčního programu. Testování proběhlo pomocí standardizovaných testů. Pro srovnání byla použita kontrolní skupina tvořena také probandy ze Základní školy v Soběslavi.Tuto skupinu tvořilo 12 žáků se středně těžkým mentálním postižením ve věku 10 {--} 18 let. K vyhodnocení získaných dat bylo použito statistických metod.
Respektování práv jedinců s mentálním postižením a školní integrace
CZINEGOVÁ, Eva
Postoj společnosti k jedincům se zdravotním postižením a respektování jejich práv a důstojnosti je důležité hodnotící hledisko. Společnost v České republice navazuje na evropské moderní trendy, které zajišťují lidem s postižením účast ve všech aktivitách ve stejné míře jako lidem bez postižení. Jako téma diplomové práce jsem si vybrala z práv dětí respektování práva na vzdělání pro děti s mentálním postižením. Řeším postoje ředitelů základních škol a pracovníků speciálně pedagogických center pro děti a mládež s mentálním postižením k integraci žáků s mentálním postižením do běžné základní školy. V teoretické části diplomové práce se věnuji významným dokumentům, které zajišťují práva jedinců s mentálním postižením. Popisuji nejen mentální postižení a jeho stupně, ale především možnosti vzdělávání dětí s mentálním postižením ve školách zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i možnosti integrace těchto žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Na teorii navazuji praktickou částí. Cílem diplomové práce bylo zjistit postoj ředitelů základních škol a pracovníků speciálně pedagogického centra pro mentálně postižené k integračnímu procesu dětí s mentálním postižením do běžných základních škol a plnění práva na vzdělání dětí s mentálním postižením. Výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou byl zvolen anonymní dotazník. Z výsledků vyplývá, že většina ředitelů základních škol v Jihočeském kraji podporuje právo na vzdělání pro žáky s mentálním postižením v podobě integrace mezi intaktní žáky. Všichni dotazovaní, jak ředitelé základních škol, tak pracovníci speciálně pedagogického centra, upřednostňují při vzdělávání individuální schopnosti každého dítěte s mentálním postižením. Při integraci žáka s mentálním postižením do běžné základní školy převyšuje sociálně zdravotní motivace nad motivací ekonomickou. Diplomovou práci lze využít jako přehled současných postojů a názorů ředitelů základních škol i pracovníků speciálně pedagogických center na možnost integrace žáků s mentálním postižením do hlavního vzdělávacího proudu.
Integrace osobnosti a podpora rozvoje zdraví u mentálně postižených jedinců pomocí pohybových aktivit
KURSOVÁ, Vlasta
V práci jsme hodnotili vliv intervenčního pohybového programu na rozvoj zdraví a integraci osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření probíhalo v patnácti zařízeních Jihočeského kraje, jejichž klienty jsou lidé s mentálním postižením (základní školy speciální, speciální třídy při základních školách nebo speciální třídy při ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež). Intervenční program směřoval k rozvoji pohybových schopností a dovedností žáků s mentálním postižením a k rozvoji jejich sociability. Zahrnoval jednoduchá herní, psychomotorická a jógová cvičení včetně základních hudebně rytmických aktivit. Šetření se zúčastnilo celkem 244 osob s mentálním postižením, pohybový program absolvovalo 149 jedinců ze sledovaného vzorku po dobu pěti měsíců (polovina školního roku). Stanovené hypotézy směřovaly do oblasti sledování ukazatelů motorické a sociální kompetence. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.
Dětská práva a jejich naplňování v životě mentálních jedinců
CZINEGOVÁ, Eva
Dítě jako každá lidská bytost má svou hodnotu, důstojnost a základní práva. Mezníkem ve vývoji mezinárodní spolupráce a ochrany práv dítěte se stal v roce 1989 dokument OSN Úmluva o právech dítěte. V této práci jsem se pokusila zjistit do jaké míry děti s mentálním postižením znají svá práva, jak jim rozumí, jak jich využívají ve svém životě. Zabývala jem se názory a mírou povědomí veřejnosti o dětských právech. Věnovala jem se i názorům a zkušenostem pedagogických pracovníků, kteří s dětmi s mentálním postižením pracují. Ze získaných informací jsem se pokusila vytvořit metodický list, který by pomohl pedagogickým pracovníkům i rodičům jednoduše vysvětlit dětem s mentálním postižením jejich základní dětská práva.
Vznik a vývoj Speciálních olympiád mentálně postižených\\
KOŽELUH, Jindřich
Diplomová práce je zaměřena na život lidí s mentálním postižením, na možnosti jejich integrace do společnosti a na možnosti jejich sportovní realizace v rámci projektu Speciálních olympiád. Jako cenný zdroj informací, bez nichž by nebylo možné tuto práci vypracovat mi posloužila především Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích a její archívy. V úvodní části jsem věnoval pozornost pojmu "mentální postižení". Snažil jsem se popsat a vysvětlit samotný pojem, popsat jednotlivé druhy mentálního postižení, jejich charakteristiky a vliv na osobnost jedince a poukázat na jednotlivá úskalí a specifika vzniku, průběhu a prevence jejich vzniku. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice a příčinám vzniku Downova syndromu a autismu a zvláštnostem lidí s tímto postižením. Další část diplomové práce je zaměřena na samotné Speciální olympiády. A to především na České hnutí Speciálních olympiád. Snažil jsem se popsat strukturu, organizaci, cíle, sporty,které zastřešuje a samotný vznik tohoto hnutí.\\
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v ústavech sociální péče pro osoby s mentálním postižením.
KOTRČOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjištění míry syndromu vyhoření u zaměstnanců ve třech náhodně vybraných ústavech sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Zvolenou metodikou byl kvantitativní výzkum. Byla použita metoda dotazování, dotazník podle autorů T. a J. Tošnerových. Stanovená hypotéza - míra syndromu vyhoření bude vyšší u skladby pracovníků s vyšším dosaženým vzděláním se nepotvrdila. Z dotazníkové šetření vyplynulo, že syndromem vyhoření nejvíce trpí zaměstnanci se středním odborným učilištěm. Bakalářskou práci je možno využít jako monitoring aktuálního stavu syndromu vyhoření u zaměstnanců ve vybraných ústavech sociální péče pro mentálně postižené osoby a dále bude sloužit jako podnět ke zkvalitnění systému prevence syndromu vyhoření v těchto zařízeních.
Podpora rozvoje zdraví mentálně postižených pomocí intervenčního pohybového programu (Český Krumlov)\\
HROMADOVÁ, Lenka
V diplomové práci jsem se zabývala problematikou lidí s handicapem a zařazením intervenčního pohybového programu do týdenního režimu po dobu pěti měsíců. Výzkumné šetření probíhalo na Základní škole speciální v Českém Krumlově. Anamnestické údaje mi poskytla kompetentní pracovnice školního ústavu. Pomocí standardizovaných motorických testů jsem provedla otestování cvičenců. Byly stanoveny dvě hypotézy, poukazující na oblast motorické a sociální kompetence. Program, jež jsem aplikovala, byl vytvořen na podporu rozvoje pohybových schopností a dovedností žáků s mentálním postižením. Zahrnoval jednoduchá pohybová cvičení, jógu s prvky relaxace a psychomotorické hry. Vliv programu byl zjišťován dvojím měřením (vstupním a výstupním), veškerá získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.\\

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 377 záznamů.   začátekpředchozí362 - 371další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.