Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí36 - 45  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení bederní páteře u hráček florbalu
SLADKÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou ženského florbalu z pohledu fyzioterapie, kde vlivem základního herního postoje v trvalém předklonu a jednostranného držení florbalové hole dochází k dlouhodobému přetěžování bederní páteře. Stabilizaci této oblasti zajišťuje hluboký stabilizační systém, v rámci kterého je zásadní souhra mezi extenzory páteře a flexory. Při nevyvážené aktivitě dochází ke vzniku svalových dysbalancí a mikrotraumat, které mají negativní dopad na výkonnost hráčky. Prevencí vzniku takového přetížení pohybového aparátu by se mohlo stát zařazení kompenzačních a relaxačních cvičení do tréninkového programu. Cílem práce je přiblížit problematiku ženského florbalu z pohledu fyzioterapie a nastínit možnost konkrétních metodik kinezioterapie a fyzioterapie pro prevenci zranění a přetížení. V teoretické části je popsána funkční anatomie, biomechanika bederní páteře a hluboký stabilizační system zajišťující stabilitu tohoto úseku páteře. Dále je popsána problematika florbalu, základní herní činnosti jednotlivce s popisem postury hráčky florbalu. Teorie uvádí i vyšetřovací metody a terapii. Tímto způsobem je naplněn první cíl bakalářské práce, jehož obsah zní přiblížit problematiku ženského florbalu. Výzkumná část práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Realizace proběhla formou zpracování kazuistik tří hráček florbalu extraligového týmu FBC Liberec, které měly aktuální bolesti v bederní krajině. Každá kazuistika obsahuje vstupní a výstupní vyšetření, při kterém byla odebrána anamnéza, proběhlo statické vyšetření stoje aspekcí i palpací v pánevní oblasti, goniometrické a somatometrické vyšetření s funkčním svalovým testem, vyšetření dynamické (Trendelenburg Duchennova zkouška), vyšetření pohybových stereotypů, posturální stabilizace, hypermobility a zkrácených svalových skupin. V rámci terapie byly využity techniky měkkých tkání, strečink, metoda dynamické neuromuskulární stabilizace, prvky z metody Ludmily Mojžíšové, senzomotorická stimulace a cvičení na velkém gymnastickém míči. Na základě zhodnocení byl vytvořen krátkodobý i dlouhodobý individuální kinezioterapeutický plán a splněn druhý cíl bakalářské práce nastínit možnost konkrétních metodik kinezioterapie a fyzioterapie pro prevenci zranění a přetížení. Výsledky terapie jsou příznivé a vybrané fyzioterapeutické metody se ukázaly jako účinné. U všech hráček se zlepšilo držení v oblasti bederní krajiny, došlo k symetrizaci trupové oblasti a ke zmírnění bolestí aktivací hlubokého stabilizačního systému. Efekt terapie je hodnocen kladně z obou zúčastněných stran. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů i jako zdroj pro zvýšení informovanosti sportovců i trenérů.
Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě svalstva pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů
POLÍVKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá problematikou svalového pánevního dna. Tématem je Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů. V první části se práce zaměřuje na anatomické vztahy v oblasti pánve z hlediska uložení orgánů, mechaniky dýchání, práce pánevního dna (dále PD) a břišní muskulatury. Dále jsou kapitoly o těhotenství, porodu a šestinedělí ve vztahu k pánevnímu dnu a mechanismům poškození funkce PD. Je vysvětlena teorie vzniku funkčních poruch v důsledku změn, kterými tělo ženy prochází. Záměrem teoretické části bylo zmapovat poznatky o funkci pánevního dna, mechanismu jeho poškození a možnosti terapeutického působení na funkční poruchy pohybového systému. V druhé části je rozpracována metodika a terapeutický postup pro 2 výzkumné soubory s ohledem na aktivitu PD jako součást hlubokého stabilizačního systému. První skupinou byly ženy před porodem v 2. a 3. trimestru těhotenství, druhou skupinu tvořily ženy po porodu v době šestinedělí. Charakteristická pro oba výzkumné soubory byla přítomnost funkční poruchy pohybového systému. Pro výzkum byly použity kvalitativní metody získávání dat; anamnéza, pozorování, vstupní a výstupní kineziologický rozbor a rozhovor. Hlavním cílem této práce bylo stanovení rehabilitačního plánu u žen ve 2. a 3. trimestru těhotenství a stanovení rehabilitačního plánu u žen v šestinedělí. Oba tyto rehabilitační plány v sobě zahrnují speciální sestavu cviků PD, jejichž součástí je edukace k jejich správné realizaci. Vybraným klientkám je tak nabízen náhled pro pochopení práce této svalové skupiny, který mohou ženy využít nejen při cvičení, ale i při vykonávání dennodenních činností. Bakalářská práce může být použita v klinické praxi fyzioterapeutů. Také jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
Využití aktivace hlubokého stabilizačního systému v prevenci úrazů u hokejistů
OBSTOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá tématem možného využití aktivace hlubokého stabilizačního systému v prevenci úrazů u hokejistů. Záměrem teoretické části bylo vymezit pojmy týkající se hlubokého stabilizačního systému V práci byly předloženy poznatky o ledním hokeji a jeho vlivu na pohybový aparát. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro sekundární získání dat byla odebrána anamnéza u všech probandů. Dále bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření s využitím metody rozhovoru. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik.V praktické části mé bakalářské práce jsem testovala 4 probandy, hráče ledního hokeje jednoho prvoligového týmu ve věku 22 24 let. Porovnávala jsem změny hodnot získaných během vstupního a výstupního kineziologického rozboru s rozestupem 8 týdnů. Během této doby jsem se s každým probandem viděla 8x. Ke klasickému hokejovému tréninku byla u skupiny A zařazena specifická sestava cviků na aktivaci HSS. U skupiny B byl prováděn pouze klasický hokejový trénink.Probandi měli opakované problémy s kontuzí svalů, natažením svalů, tržnými ranami v obličeji, bolestmi v oblasti bederní páteře, bolestmi v oblasti tříselné krajiny, natažením vazů (kolenních kloubů, hlezenních kloubů) a bolestmi kolenních kloubů.Cílem této práce bylo porovnat efektivitu aktivace HSS u konkrétních probandů (hráčů hokeje) v prevenci úrazů ve srovnání s frekvencí úrazů u hráčů hokeje bez aktivace HSS. Dalším cílem bylo vytvořit specifickou sestavu cviků k aktivaci HSS, která by byla zařazena do klasického hokejového tréninku.Při vstupním vyšetřením byla u všech probandů zjištěna insuficience bránice, pánevního dna, a hlubokých břišních svalů. Při výstupnímvyšetření na konci šetření bylo zaznamenáno snížení těchto patologických znaků jen u jednoho probanda.Bohužel provedený výzkum v tak rozsáhlé problematice nebyl dostačující, jak svým počtem respondentů, tak dobou trvání terapie. Kvůli tomu nemohl být naplněn cíl práce ani jednoznačně zodpovězená výzkumná otázka. Tato bakalářská práce může být použita jako edukační materiál pro klinickou praxi fyzioterapeutů, pro studenty fyzioterapie, pro trenéry ledního hokeje a samotné hráče ledního hokeje.Tato práce může být podnětem pro další výzkumnou činnost v této oblasti.
Vliv hlubokého stabilizačního systému na obstruktivní choroby plic
LUKŠÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce řeší otázku, zda má aktivace hlubokého stabilizačního systému prokazatelný vliv na obstruktivní choroby plic. Je inspirována na základě klinických zkušeností, jež poukazují na pozitivní vliv hlubokého stabilizačního systému na respiraci. Záměrem práce bylo spirometrické sledování změn klidového dýchání a dechového rytmu, ke kterým dochází po aktivaci hlubokého stabilizačního systému, k jehož oslovení byla využita metoda Vojtovy reflexní lokomoce. Teoretická část stručně shrnuje poznatky o fyziologii a kineziologii dýchání, zabývá se patofyziologií a patokineziologií obstruktivních dýchacích cest, se zaměřením se na astma bronchiale. Jedna z kapitol se zabývá také spirometrickým vyšetřením. Dále je v práci popsán hluboký stabilizační systém z hlediska ovlivnění respiračních funkcí a možnost jeho aktivace prostřednictvím Vojtovy reflexní lokomoce. Pro praktickou část práce byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu. Data byla získána na základě zpracování 5 kazuistik, které zahrnují anamnestické údaje a kineziologický rozbor probandů, trpících obstruktivním onemocněním plic. Hlavní část výzkumu byla postavena na spirometrickém měření klidového dýchání, pozorování změn dechového rytmu a změn časových poměrů mezi nádechem a výdechem probandů za tří odlišných situací. V první situaci nebylo do dýchání probanda nijak zasahováno. Ve druhé situaci byl proband měřen v pozici decentrace. Třetí situací bylo měření po aktivaci hlubokého stabilizačního systému po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí. Do výzkumu byla také zařazena analogová škála subjektivního vnímání stavu dýchání. Vyhodnocená data ze spirometrického měření klidového dýchání z větší části nepřinesla očekávané výsledky. Kladný výsledek byl zaznamenán pouze u změn dechového rytmu a byl prokázán subjektivní pocit snadnějšího dýchání po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí. Dechový rytmus se měnil v závislosti na posturální situaci. V pozici decentrace došlo u probandů ke zvýšení počtu dechů, naopak po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí se počet dechů snížil. U pozorování subjektivního vjemu stavu dýchání došlo průměrně po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí k posunu zaznamenaného bodu probandem na analogové škále směrem k lepšímu o 23,18 mm. Výsledky měření časového poměru mezi nádechem a výdechem byly spíše nesourodé.
Autochtonní muskulatura a její vliv na skoliotické držení
VRÁNOVÁ, Barbora
Tématem této bakalářské práce je vliv autochtonní muskulatury na skoliotické držení. Pojmem autochtonní muskulatura se rozumí nejhlubší vrstva zádových svalů, uložená podél páteře. Autochtonní muskulatura je jednou ze složek hlubokého stabilizačního systému páteře. Společně s bránicí, m. transverzus abdominis a se svaly pánevního dna tvoří oporu především bederní páteře. Funkcí autochtonní muskulatury je nastavení správné pozice dvou sousedních obratlů vůči sobě a zabránění tak nesprávnému zatěžování páteře. Její dysfunkcí může vzniknout skoliotické držení těla. Obsahem bakalářské práce je teoretická a praktická část. V teoretické části je vysvětlen pojem autochtonní muskulatura a skoliotické držení. Dále teoretická část obsahuje testy vyšetřující autochtonní muskulaturu a vybrané koncepty a metody pro její aktivaci. Cílem práce bylo zpracovat kazuistiky pacientů se skoliotickým držením těla a porovnat jejich stav při vstupním a výstupním vyšetření při navržené a uskutečněné kinezioterapii. A zmapovat konkrétní vliv posilování autochtonní muskulatury na skoliotické držení u sledovaných pacientů. Na podkladě cílů byly položeny výzkumné otázky. Zda lze u pacientů pozorovat zlepšení postavení osy páteře a zdali má posilování autochtonní muskulatury pozitivní vliv na skoliotické držení. Praktická část byla tvořena metodou kvalitativního výzkumu. Sběr dat během výzkumu se uskutečnil formou zpracování kazuistik za použití metody rozhovoru, pozorování a kineziologického rozboru. Kazuistiky obsahují odebranou anamnézu, vstupní a výstupní kineziologický rozbor, krátkodobý plán terapie, popis průběhu terapie a dlouhodobý terapeutický plán. Výzkumný soubor se skládal ze čtyř probandů různého věku. Všichni pacienti trpí skoliotickým držením těla. Terapie trvala po dobu 10 týdnů. V průběhu uskutečněných terapii došlo k mírnému zlepšení skoliotického držení těla aktivací hlubokého stabilizačního systému páteře, nikoliv jen autochtonní muskulatury. Hluboký stabilizační systém vždy pracuje jako celek a není možné aktivovat pouze jednu jeho složku. Nelze tedy říci, že autochtonní muskulatura má pozitivní vliv na skoliotické držení. Z výsledků je ale patrné, že aktivací hlubokého stabilizačního systému páteře je možné toto držení zlepšit.
Stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace
VYHLÍDALOVÁ, Denisa
Tématem této bakalářské práce je stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace. V první části jsou zpracovány teoretické podklady, týkající se dané problematiky. Obsahem teoretické části je souhrn poznatků z anatomie a fyziologie močového ústrojí a pánevního dna (PD) a teorie inkontinence. Je zde popsáno rozdělení inkontinence a její příčiny. Dále jsou zmíněny možnosti diagnostiky a léčby, se zaměřením na inkontinenci stresovou (SI). Inkontinence, tedy nedobrovolný únik moči, patří mezi nejrozšířenější ženské obtíže poslední doby. Přináší s sebou celou řadu problémů a to nejen fyzických, ale i psychických a díky tomu negativně ovlivňuje kvalitu života. Tento nechtěný únik moči není nemocí v pravém slova smyslu, ale příznakem, který může mít různé příčiny. Nejčastěji ji způsobuje oslabení svalů PD, které jsou součástí hlubokého stabilizačního systému (HSS) a významně se podílí na stabilitě celého trupu. Právě svaly a fascie PD zajišťují správnou fixaci močového měchýře, hrdla močového měchýře a močové trubice ve správné poloze a tím zajišťují kontinenci zejména při zvýšení nitrobřišního tlaku. Svaly PD se také v koaktivaci s bránicí podílejí na dýchání. Frekvence výskytu inkontinence moči stoupá v závislosti na věku. Jedním typem je inkontinence stresová (SI). Únik moči je vždy spojený s fyzickou námahou. K úniku moči dochází při zvýšení intraabdominálního tlaku a to bez současné kontrakce detruzoru. Na rozdíl od jiných onemocnění se dá proti inkontinenci úspěšně bojovat také jiným způsobem než užíváním léků a operativním zákrokem. Léčba inkontinence je v dnešní době poměrně úspěšná a pomocí vhodného a pravidelného cvičení se jí dá i předcházet. Podle doporučení by měla být fyzioterapie při léčbě SI léčbou první volby. Cílem fyzioterapie je snaha, aby pacientka byla schopna aktivovat svaly PD v situacích, během kterých se předpokládá únik moči. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou kazuistik 2 pacientek trpících SI. Práce obsahuje vstupní a závěrečný kineziologický rozbor, doplněný o dotazník CONTILIFE, návrh vhodného cvičení a opatření a závěrečné vyhodnocení úspěšnosti léčby. Cílem práce je poukázat na významnou úlohu fyzioterapie v léčbě SI, nastínit dostupné rehabilitační metody a navrhnout soubor vhodných cviků a opatření u pacientů, trpících SI. Pro každou pacientku byla vytvořena brožurka se seznamem cviků, dle kterých na základě předchozí instrukce cvičily po dobu 8 týdnů, během kterých byly pravidelně kontrolovány. Na pacientky bylo nahlíženo komplexně, a proto byla provedena u každé z nich také individuální terapie, navržena dle konkrétních problémů, vycházejících z vstupního kineziologického rozboru. Závěrečné výsledky práce ukázaly, že takto zvolená terapie byla úspěšná a pacientky uvádějí nejen subjektivní pocit zlepšení svých potíží spojených s inkontinencí během dne, ale díky komplexnímu přístupu a individuální terapii také zlepšení fyzické kondice a úlevu od bolesti krční a bederní páteře.
Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře?. Jumping je bezpečné a šetrné aerobní cvičení na minitrampolínách, které blahodárně působí prakticky na všechny systémy lidského těla. Pokud hovoříme o hlubokém stabilizačním systému, máme na mysli svalovou souhru mm. multifidi, bránice, pánevního dna a svalů břišní stěny, které společně regulují nitrobřišní tlak. Tato svalová souhra, která zajišťuje stabilizaci páteře, je aktivována během všech pohybů. Její dysfunkce je jedním z nejvýznamnějších etiopatogenetických faktorů způsobujících bolesti zad. Cvičení jumpingu posílí tyto důležité svaly a zlepší celkovou stabilitu těla. Data pro tuto práci byla zjišťována na podkladě kvalitativního výzkumu, metodou případová studie, technikou osobní případová studie. Vyšetření probandů obsahuje stručnou anamnézu, palpační a aspekční vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému funkčními testy a dále vyšetření na přístroji L.A.S.A.R. Posture. Na základě srovnání vstupního vyšetření a vyšetření výstupního, které následovalo po 10 týdnech cvičení jumpingu, byla zodpovězena dříve stanovená výzkumná otázka. Cílem výzkumu bylo zhodnocení hlubokého stabilizačního systému z hlediska kineziologie a kinezioterapie a poté zjištění, zda a jakým způsobem cvičení jumping ovlivňuje posturální funkce páteře. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje cvičení jumping, anatomii a vyšetření hlubokého stabilizačního systému a taktéž jeho význam pro naše tělo. Praktická část zahrnuje cíle práce, výzkumné otázky, popis metodiky a především zpracované výsledky ve formě kazuistik. Z výsledků vyšetření je patrné, že u všech probandů došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému i jiných struktur. Probandi byli na lekcích jumpingu pravidelně nuceni aktivovat svaly hlubokého stabilizačního systému, což mělo za následek zmírnění bolestí zad, v jednom případě i bolesti kolene a výrazně se zlepšilo celkové držení a stabilita těla. Výsledky práce je možné využít v terapeutických postupech fyzioterapeutů, pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce, při realizaci efektivnější jumpingové lekce aj.
Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému
TURKOVÁ, Alena
Téma hlubokého stabilizačního systému je v dnešní době stále aktuální, neboť jeho dysfunkce způsobuje vertebrogenní potíže, které jsou jednou z častých důvodů pracovní neschopnosti. Hluboký stabilizační systém představuje funkční stabilizační jednotku obsahující především bránici, mm. multifidi, svaly břišní stěny a svaly pánevního dna. Je důležité, aby souhra mezi svaly byla vyvážená, protože se tento systém podílí na stabilizaci páteře a zapojuje se při všech pohybech. Důležitou součástí stabilizace je i noha, neboť stabilizace vertikálně stojícího těla začíná od vnitřních svalů nohy. Data pro práci byla získána na základě kvalitativního výzkumu, metodou případové studie. Výzkum byl prováděn na vzorku čtyřech probandů po dobu 9 až 12 týdnů, kteří uváděli vertebrogenní obtíže. Vyšetření probandů obsahuje anamnézu, statické a dynamické vyšetření aspekcí, palpační vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému pomocí funkčních testů a specifické vyšetření nohy. Cílem této práce bylo nastínit, jakým způsobem ovlivňuje využití nohy hluboký stabilizační systém a navrhnout soubor cviků a pomůcek pro jeho správnou aktivaci. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje anatomii a funkci nohy a nejdůležitějších částí hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a možnosti terapie včetně využití vhodných pomůcek. V praktické části jsou uvedeny cíle výzkumu, popis metodiky a výsledky výzkumu zpracované ve formě kazuistik. Příloha obsahuje i zásobník cviků ovlivňující hluboký stabilizační systém s využitím balančních pomůcek. Z výsledků výzkumu je patrné, že u všech probandů došlo ke zlepšení držení těla, všichni pacienti byli schopni izolované kontrakce jednotlivých částí HSS a funkčního zapojení celého systému. Ovlivnění nohy a celého systému se projevilo zlepšením stability a grafestezie na plosce nohy, odezněly i bolesti zad. Tato práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
Klinický význam problematiky pánevního dna v patologii pohybového systému a jeho terapie
KRÁSENSKÁ, Radmila
Pánevní dno plní funkci posturální a významně se podílí na vzpřímeném postavení těla. Svalovina pánevního dna je oporou trupu a pánve spolu s ostatními články hlubokého stabilizačního systému (Skalka, 2002). Cílem práce je shromáždit základní informace o dané problematice a aplikovat je v praxi v rámci diagnostiky a terapie osob s vertebrogenními obtížemi. Teoretické část je věnována anatomii a kineziologii pánevní oblasti, hlubokému stabilizačnímu systému, dysfunkcím pánevního dna a vertebrogenním obtížím, jejich příčinám a projevům. Přehled možností fyzioterapeutické léčby obsahuje základní postupy využívané v rámci terapie pánevního dna a celého hlubokého stabilizačního systému. Vlastní návrh terapie zahrnuje měkké a mobilizační techniky, postizometrickou relaxaci, facilitační techniky, dechová cvičení a cviky zaměřené na pánevní dno a hluboký stabilizační systém. Terapie vedla především ke snížení tonu hypertonických svalů, uvolnění přetížených ligament, optimalizaci dechového stereotypu a k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Klientky subjektivně uváděly zmírnění bolestí zad. Diskuse a závěr je snahou o komplexní zhodnocení. Vzhledem k dosaženým výsledkům soudím, že terapie byla volena správně. Pro úplné odstranění problému bude však nutné v terapii pokračovat.
Vliv svalstva pánevního dna na hloboký stabilizační systém
KOTALÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nahlíží na problematiku bolestí zad z funkčního hlediska. Stabilitu páteře, jako členitého osového orgánu, zajišťují kromě pasivních struktur ještě dlouhé vícekloubové svaly, přesto jejich stabilizační funkce není dostatečná. Ke zvýšení stability napomáhají další svalové skupiny, které nazýváme hluboký stabilizační systém (HSS). HSS v oblasti trupu je tvořen z dorzální strany krátkými mm.multifidi, kraniálně bránicí, ventrálně m. transversus abdominis a kaudálně pánevním dnem. Cílem teoretické části bylo zmapovat existující metody, které ovlivňují hluboký stabilizační systém s využitím pánevního dna. V této části najdeme anatomický popis jednotlivých složek HSS, možné způsoby vyšetření a hlavně metodické postupy zaměřující se na ovlivnění tohoto systému převážně se zapojením pánevního dna. Cílem praktické části bylo zjistit, zda má pánevní dno vliv na aktivaci hlubokého stabilizačního systému a dále také jaký vliv má pohlaví na zapojení pánevního dna při prováděných fyzioterapeutických postupech. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu. Na výzkum byli vybráni čtyři probandi z mého okolí u nichž se občasně objevovaly bolesti v oblasti páteře a u kterých jsem při vstupním vyšetření objevila poruchu frontální stability páteře. Sledování trvalo cca dva měsíce. U všech probandů došlo k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Prvotním impulsem pro to ale byla aktivace pánevního dna. Terapie byla ukončena výstupním vyšetřením, které ukázalo, že je důležité využít k aktivaci HSS pánevní dno. Toto současně přispělo ke splnění cíle ve výzkumné části. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů a některé její části mohou být použity jako edukační materiál pro pacienty.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí36 - 45  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.