Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 377 záznamů.  začátekpředchozí358 - 367další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Ochrana lidských práv uživatelů v domovech pro osoby se zdravotním postižením
MATĚJKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá ochranou lidských práv uživatelů sociálních služeb, konkrétně uživatelů domovů pro osoby se zdravotním postižením. Teoretická část charakterizuje osoby s mentálním postižením, které jsou cílovou skupinou práce. Dále popisuje uváděné zařízení sociálních služeb a způsob a mechanismy zajištění ochrany a kontroly lidských práv uživatelů tohoto zařízení. Součástí diplomové práce jsou také příklady možného porušení práv těchto osob. V poslední praktické části se práce zaměřuje na možnosti zlepšení situace v oblasti naplňování lidských práv v domovech. Identifikuje situace, ve kterých k porušení práv může dojít, zabývá se vzděláváním v sociálních službách a konkrétními postupy shrnuje, jak jednat v případě, kdy k porušení práv už došlo.
Ověření vlivu intervenčního pohybového programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením v Ústavu sociální péče Slatiňany
VOTÁPKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se ve své teoretické rovině zabývá tematikou mentálního postižení obecně, úžeji pak v souvislosti s pohybovými aktivitami. V praktické části práce byl ověřován již vytvořený intervenční pohybový program pro osoby s touto formou zdravotního postižení. Po dobu šestnácti týdnů byl aplikován na skupinu klientů Ústavu sociální péče se středně těžkým stupněm mentálního postižení a jeho účinek poté kvalitativně vyhodnocen dle výsledků testů motorické a sociální kompetence. Na základě těchto ukazatelů byl potvrzen pozitivní vliv programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením a zároveň ověřena možnost jeho realizace v podmínkách Ústavu sociální péče.
Volnočasové aktivity žáků se zdravotním postižením v základních školách praktických a v základních školách speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice
ŠTIKOVÁ, Petra
Má bakalářská práce se zabývá volným časem mentálně postižených dětí, které navštěvují základní školy praktické a základní školy speciální. Teoretická část popisuje zejména problematiku volného času a mentálního postižení. Zahrnula jsem tam však i integraci mentálně postižených osob do společnosti a krátký exkurz na systém školských zařízení pro mentálně postižené žáky. Cílem práce je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v mimoškolních zařízeních pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice a zda žáci tyto volnočasové aktivity využívají. S tím souvisí další cíl, který si klade za úkol zjistit, zda mimoškolní zařízení nabízející volnočasové aktivity dostatečně informují žáky ZŠ praktických a ZŠ speciálních o své nabídce zájmových kroužků a zda je využití této nabídky závislé na finanční situaci rodiny. Posledním cílem je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v rámci ZŠ praktických a ZŠ speciálních. Průzkum byl uskutečněný pomocí dotazníku pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních a dále pomocí dvou řízených rozhovorů. Jeden z rozhovorů byl uskutečněn s řediteli základních škol praktických a základních škol speciálních a druhý se zástupci volnočasových zařízení. To vše v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Ze sebraných dat vyšly následující výsledky: volnočasové aktivity v mimoškolních zařízeních jsou dostupné pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních a nabídka zájmových kroužků v těchto školách pokrývá potřeby žáků, kteří mají o tyto kroužky zájem. Výjimkou je základní škola praktická v Loučovicích, která žádné kroužky nenabízí. Bylo by vhodné v této škole nějaký zájmový kroužek založit. Výzkum dále prokázal, že nutnost plateb za mimoškolní zájmové aktivity, není příčinou, proč děti tyto kroužky nenavštěvují. Hlavní problém je v informační síti mezi volnočasovými zařízeními a školou a následně mezi školou a rodiči dětí. Pak situace dopadá tak, že děti navštěvují pouze kroužky v rámci školy, i když by měly větší rozsah výběru v mimoškolských zařízeních.
Význam center pro děti pro psychickou podporu dětí a jejich rodin
HOLÍČKOVÁ, Jana
Cílem mé práce bylo shrnout základní informace o dětských centrech a službách, které nabízí. Dále jsem se zabývala klienty a jejich rodinami, pro které se centra stala přirozenou součástí každodenního života. V jednotlivých kapitolách se postupně věnuji mentálnímu postižení obecně, zdůrazňuji důležitost pomoci odborníků a v neposlední řadě se zabývám reakcemi rodičů i dětí na nastalou situaci. V práci se také věnuji vzdělávání postižených jedinců. Rozepisuji možnosti vzdělávání od předškolního věku až po dospělost. Poslední dvě kapitoly popisují činnost Centra ARPIDA a Centra Kaňka. Na část teoretickou navazuje praktická část, kde se snažím objasnit důležitost těchto center pro lidi využívající jejich služeb.
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
Pohybová výchova v základní škole speciální jako součást klíčové vzdělávací kompetence (vhodnost aplikace intervenčního pohybového programu do praxe)\\
LITEROVÁ, Vendula
Ve své práci se zabývám zavedením intervenčního pohybového programu do hodin tělesné výchovy na základních školách speciálních v celém Jihočeském kraji. Výzkumné šetření probíhalo na patnácti školách, kde se vzdělávají lidé s mentálním postižením. Program obsahoval jednoduché pohybové hry, psychomotorická a jógová cvičení a byl zaměřen na rozvoj pohybových schopností a dovedností žáků s mentálním postižením. Byl aplikován po dobu pěti měsíců a jeho vliv byl ověřen dvojím měřením (vstupní a výstupní). Na základě toho byla zjištěná data statisticky zpracována a vyhodnocena.
Ověření intervenčního programu pro integraci osobnosti a rozvoj zdraví mentálně postižených pomocí pohybových aktivit v Soběslavi.\\
MUDROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá ověřením intervenčního pohybového programu pro mentálně postižené. Program byl aplikován po dobu 5 měsíců jedenkrát týdně jednu hodinu ve Speciální škole v Soběslavi. Tento pětiměsíční cyklus byl přerušen prázdninami. Experimentální skupinu tvořilo 12 žáků této školy se středně těžkým mentálním postižením ve věku 8 {--} 17 let. Cílem mé práce bylo zjistit, zda se probandi experimentální skupiny zlepší ve vybraných testech motorické kompetence a ukazatelích sociálního učení po provedení intervenčního programu. Testování proběhlo pomocí standardizovaných testů. Pro srovnání byla použita kontrolní skupina tvořena také probandy ze Základní školy v Soběslavi.Tuto skupinu tvořilo 12 žáků se středně těžkým mentálním postižením ve věku 10 {--} 18 let. K vyhodnocení získaných dat bylo použito statistických metod.
Respektování práv jedinců s mentálním postižením a školní integrace
CZINEGOVÁ, Eva
Postoj společnosti k jedincům se zdravotním postižením a respektování jejich práv a důstojnosti je důležité hodnotící hledisko. Společnost v České republice navazuje na evropské moderní trendy, které zajišťují lidem s postižením účast ve všech aktivitách ve stejné míře jako lidem bez postižení. Jako téma diplomové práce jsem si vybrala z práv dětí respektování práva na vzdělání pro děti s mentálním postižením. Řeším postoje ředitelů základních škol a pracovníků speciálně pedagogických center pro děti a mládež s mentálním postižením k integraci žáků s mentálním postižením do běžné základní školy. V teoretické části diplomové práce se věnuji významným dokumentům, které zajišťují práva jedinců s mentálním postižením. Popisuji nejen mentální postižení a jeho stupně, ale především možnosti vzdělávání dětí s mentálním postižením ve školách zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i možnosti integrace těchto žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Na teorii navazuji praktickou částí. Cílem diplomové práce bylo zjistit postoj ředitelů základních škol a pracovníků speciálně pedagogického centra pro mentálně postižené k integračnímu procesu dětí s mentálním postižením do běžných základních škol a plnění práva na vzdělání dětí s mentálním postižením. Výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou byl zvolen anonymní dotazník. Z výsledků vyplývá, že většina ředitelů základních škol v Jihočeském kraji podporuje právo na vzdělání pro žáky s mentálním postižením v podobě integrace mezi intaktní žáky. Všichni dotazovaní, jak ředitelé základních škol, tak pracovníci speciálně pedagogického centra, upřednostňují při vzdělávání individuální schopnosti každého dítěte s mentálním postižením. Při integraci žáka s mentálním postižením do běžné základní školy převyšuje sociálně zdravotní motivace nad motivací ekonomickou. Diplomovou práci lze využít jako přehled současných postojů a názorů ředitelů základních škol i pracovníků speciálně pedagogických center na možnost integrace žáků s mentálním postižením do hlavního vzdělávacího proudu.
Integrace osobnosti a podpora rozvoje zdraví u mentálně postižených jedinců pomocí pohybových aktivit
KURSOVÁ, Vlasta
V práci jsme hodnotili vliv intervenčního pohybového programu na rozvoj zdraví a integraci osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření probíhalo v patnácti zařízeních Jihočeského kraje, jejichž klienty jsou lidé s mentálním postižením (základní školy speciální, speciální třídy při základních školách nebo speciální třídy při ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež). Intervenční program směřoval k rozvoji pohybových schopností a dovedností žáků s mentálním postižením a k rozvoji jejich sociability. Zahrnoval jednoduchá herní, psychomotorická a jógová cvičení včetně základních hudebně rytmických aktivit. Šetření se zúčastnilo celkem 244 osob s mentálním postižením, pohybový program absolvovalo 149 jedinců ze sledovaného vzorku po dobu pěti měsíců (polovina školního roku). Stanovené hypotézy směřovaly do oblasti sledování ukazatelů motorické a sociální kompetence. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 377 záznamů.   začátekpředchozí358 - 367další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.