| |
|
Výběr a metody stanovení indikátorových organismů pro hodnocení vlivů na zdraví a životní prostředí při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady: Návrh na metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech, kompostech, pomocných růstových prostředcích, sedimentech a podobných matricích
Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny životního prostředí, odborná skupiny hygieny půdy a odpadů, Praha ; Zimová, Magdalena ; Štěpánková, Martina ; Matějů, Ladislava
Metodický návrh předkládá metody pro hodnocení mikrobiologických kvalitativních parametrů pomocí stanovení indikátorových organismů v určených matricích, stanovení indikátorových organismů pro hodnocení účinnosti hygienizace biotechnologických, termálních a chemických procesů zpracovávání bioodpadů a čistírenských kalů.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Systém hodnocení půdních organických látek na základě frakcionace dle stupně hydrofilních vlastností a charakterizací frakcí využitím diferenční termické analýzy
STROSSER, Eduard
Současné metody hodnocení půdních organických látek nedostatečně charakterizují jejich stabilitu či labilitu. Cílem práce je navrhnout metodu hodnocení stability půdních organických látek. Odzkoušeny byly čtyři odlišné metody z nichž dvě jsou založeny na chemickém principu a dvě na mikrobiologickém. První metoda je založena na sekvenční frakcionaci půdní organické hmoty systémem rozpouštědel se vzrůstající polaritou, druhá využívá k rozdělení frakcí půdní organické hmoty oxidovadlo s různou oxidační silou. Ve třetí metodě je organická hmota odbourávána mikroorganismy v anaerobním prostředí, stejně jako u čtvrté metody, ale tato navíc využívá aparaturu pro měření vyprodukovaného plynu. Ukázalo se, že metoda sekvenční extrakce není vhodná pro praktické použití, z obou chemických metod je výhodnější postupná oxidace. Z metody postupné oxidace i obou anaerobních metod vyplývá, že k rozkladu nejdůležitější části půdní organické hmoty dochází velmi rychle, resp. již při použití slabého oxidovadla. Tato frakce je pro hodnocení rozložitelnosti nejdůležitější a je pro jednotlivé půdy charakteristická. Po rozložení této části SOM se její zbytek rozkládá pomalu a lineárně nebo použité mikroorganismy nejsou schopny ji již dále rozkládat.
|