|
|
Syndrom vyhoření u vybraných členů integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji
KUBOUŠEK, Ladislav
Bakalářská práce pojednává o syndromu vyhoření u jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části bakalářské práce je definován pojem syndrom vyhoření, příčiny jeho vzniku, následná prevence, pomoc a léčba. Praktická část je zaměřena na zjištění stavu syndromu vyhoření u složek integrovaného záchranného systému, tedy u Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby pomocí polostandardizovaného rozhovoru, dotazníkového šetření a kvalitativní analýzy. Bylo zjištěno, že všichni dotazovaní respondenti pojem syndrom vyhoření znají. Všichni si uvědomují, že jejich profese je velmi psychicky a fyzicky náročná a je zde tedy veliké riziko syndromu vyhoření. Žádný z respondentů aktuálně netrpí žádnými projevy syndromu vyhoření, pouze jeden z respondentů by měl na sebe dávat pozor, aby u něj časem syndrom vyhoření nepropuknul.
|
|
|
Výkon profese v intenzivní péči a její vliv na životní styl sester
ŠVECOVÁ, Radka
Diplomová práce byla orientována na problematiku sester pracujících v intenzivní péči a na to, jaký vliv má výkon povolání v tomto oboru na jejich životní styl. Práce sester pracujících v intenzivních oborech patří jednoznačně k těm náročnějším. Sestra se ne ojediněle stává účastníkem při umíraní pacientů, kdy je jejich šance na kurabilitu a stabilizaci stavu nulová. To vše a mnoho dalších faktorů má dopad na její osobní a pracovní život, ale i na její stávající životní styl. Aby sestra vykonávala svou práci na co nejvyšší úrovni, musí být motivována a vedena ze strany managementu zdravotnického zařízení, musí být dostatečně erudovaná ve svém oboru a práce by jí měla být koníčkem, ve kterém musí mít pocit jistoty a bezpečí a práce by ji měla naplňovat. Tato diplomová práce má stanoveny tři následující intence. První kladla důraz na zmapování životního stylu sester pracujících v intenzivní péči. Druhou bylo zjištění psychického zatížení sester pracujících v intenzivní péči. Třetí spočívala v porovnání životního stylu sester pracujících v intenzivní péči s životním stylem sester na standardních odděleních. Pro výzkumné šetření byly stanoveny 4 hypotézy. První analyzovala, zda profese v intenzivní péči má vliv na životosprávu sester. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá, zda sestry pracující v intenzivní péči konzumují více alkoholické nápoje než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí zkoumala, zda sestry pracující v intenzivní péči kouří tabákové výrobky více než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza byla potvrzena. A čtvrtá, poslední, hypotéza analyzovala, zda profese v intenzivní péči je pro sestry psychicky náročna. Tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Rizika zavádění supervize do výchovných ústavů
FIALOVÁ, Markéta
ABSTRAKT Cílem diplomové práce je zmapování postojů zaměstnanců školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy k zavádění supervize jako podpory jejich profesní činnosti. Výzkum se snaží zmapovat problematiku a rizika zavádění supervize do těchto zařízení. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které souvisí se zaváděním supervize do výchovných ústavů. Vysvětleny jsou pojmy výchovný ústav, odborní pracovníci ve výchovných ústavech, supervize, supervizor, supervidovaný atd. Pro realizaci výzkumu bylo použito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro předvýzkum byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ředitelé jednotlivých zařízení v kraji Vysočina. Pro výzkum byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 12 odborných pedagogických pracovníků výchovných ústavů kraje Vysočina. Pomocí výzkumu byla hledána odpověď na otázku, jaký přínos vidí zaměstnanci v zavedení supervize do organizace. Další otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem seznámilo vedení své zaměstnance se zavedením supervize. Poslední otázka, na kterou byla hledána odpověď, se týkala toho, co je hlavním důvodem účasti zaměstnanců na supervizních setkáních. Z výsledků výzkumu následně vyplynulo, že zaměstnanci považují za největší přínos supervize v organizaci pomoc při řešení vztahových problémů. Dále z výzkumu vyplynulo, že vedení představilo supervizi jako pomoc a přínos pro organizaci. A nakonec, že hlavním důvodem účasti pracovníků na supervizních setkáních je povinnost.
|
|
|
Vnímání pracovní motivace středním zdravotnickým personálem
Červenková, Kristýna ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pupková, Ivana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat motivátory a demotivátory ovlivňující spokojenost středního zdravotnického personálu v Nemocnice a.s. v Českých Budějovicích. V teoretické části se budu zabývat problematikou motivace obecně, tzn. jaké jsou známé a využívané teorie. Dále představím samotné povolání zdravotní sestry a jeho vývoj. Nastíním způsob odměňování a systém celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě se zmíním o syndromu vyhoření. V praktické části vyhodnotím výsledky průzkumu, který se týkal motivace. Zaměřím se tedy zejména na to, co považují zdravotní sestry za motivující a naopak, co je demotivuje, budu porovnávat různé proměnné, zjišťovat mezi nimi závislosti a následně potvrdím či vyvrátím mnou stanovené hypotézy. V diskuzi zhodnotím získané výsledky a pokusím se navrhnout i možná řešení s ohledem na zjištěné skutečnosti.
|
|
|
Stres v práci porodní asistentky na porodním sále
KOLMANOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je Stres v práci porodní asistentky na porodním sále. Práce ve zdravotnictví je všeobecně považována za velmi rizikovou. Vedle množství negativních fyzikálních, chemických a mikrobiologických faktorů, které ovlivňují prácí sestry, je největším rizikovým faktorem velká psychická zátěž {--} stres. Porodní asistentky pracující na porodním sále jsou denně vystavovány této emocionální a psychické zátěži. Tato zátěž vyplývá především z náročnosti vlastní práce a z vědomí souvisejícího s odpovědností za zdraví a život rodičky a novorozence. Samotný kontakt s rodičkami, především s problematickými je považován za zatěžující. Pracovní stres už není pouze ojediněle se vyskytujícím jevem a osobním problémem. Stres při výkonu povolání porodní asistentky se dnes stává globálním fenoménem. Jedná se o kombinace stresujících faktorů, které se postupem času kumulují. Na těchto podkladech byl stanoven záměr práce. Cílem šetření je zjistit míru stresu působícího na porodní asistentky a zjistit hlavní vyvolávatele stresu v práci porodní asistentky na porodním sále. Pro zjištění těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy na jejichž základě byl zvoleno kombinované šetření formou dotazníku a rozhovorů. Dotazník byl zaměřen na zjištění nejčastějších příčin stresu, míru stresu a boje proti stresu. Dotazník obsahoval celkem 31 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující na porodním sále. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků a jejich návratnost byla 78%. K doplnění šetření byly provedeny dva rozhovory. Jeden se zkušenou porodní asistentkou a jeden s porodní asistentkou, která na porodním sále pracuje 3 roky. Vlastní šetření probíhalo ve 4 nemocnicích. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézy. V první hypotéze byl předpoklad, že porodní asistentky pracující na porodním sále jsou nadměrně vystavovány působení stresu a stresových situací. Tento předpoklad se potvrdil. V otázkách týkajících se prožívání stresu nebo v otázkách, které nepřímo tuto problematiku odhalovaly odpovídalo vždy přes 50% respondentek odpověďmi, které potvrzovaly, že stres prožívají. V druhé hypotéze byl předpoklad, že u porodních asistentek je nejčastějším vyvolávatelem stresu nárazovost jejich práce. Tuto hypotézu jednak potvrdilo 72% respondentek, jako nejčastější příčinu jejich stresu v zaměstnání, jako další stresující faktory uvedli v 61% velkou pracovní zátěž během směny a hrozící komplikace při porodu. Jako součást šetření byly provedeny dva rozhovory které rovněž potvrdily stres v práci porodních asistentek. Výzkum tedy dokázal, že porodní asistentky pracující na porodním sále stresové situace prožívají a v některých případech i velmi často.
|
|
|
Osobnost zdravotně sociálního pracovníka
KOCANDOVÁ, Jana
První část práce věnuji teoretickému základu problematiky sociální práce, celoživotnímu vzdělávání a syndromu vyhoření, etického kodexu sociálního pracovníka. Zdravotně sociální pracovník se zabývá pomocí druhým, pokud se nachází v problémové situaci. Pomáhá lidem, aby byli schopni existovat a fungovat v interakci se svým sociálním prostředím na společensky uznávané úrovni. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila zjistit, zda zdravotně sociální pracovníci mají kompetence k výkonu profese a jaké techniky používají zdravotně sociální pracovníci k prevenci syndromu vyhoření. Pro sběr dat jsem zvolila písemný anonymní dotazník. Výzkum byl proveden ve zdravotně sociálních zařízeních, v 8 krajích České republiky. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Celkový soubor výzkumu tvořilo 106 respondentů. Zkoumala jsem dvě hypotézy. První zněla: Většina zdravotně sociálních pracovníků nemá dostatečné vzdělání k výkonu povolání. A druhá: Zdravotně sociální pracovníci si uvědomují rizika syndromu vyhoření.
|
|
|
Zatížení profesionálních pečovatelů v ústavním zařízení pro seniory s Alzheimerovou chorobou
FEIKOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá problematikou zatížení profesionálních pečovatelů o seniory s Alzheimerovou chorobou. Cílem práce je zjištění míry zatížení profesionálních pečovatelů v konkrétním ústavním zařízení pro seniory s Alzheimerovou chorobou. Práce je členěna na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se zabývám, v širší souvislosti současným stavem, který se vztahuje ke stáří, k Alzheimerově chorobě ke stresu a syndromu vyhoření. V části empirické jsou uvedeny kazuistiky profesionálních pečovatelů, shrnutí největších stresorů při péči o seniory s Alzheimerovou chorobou, rozbor dotazníku Inventář projevů syndromu vyhoření. V závěru je uvedeno shrnutí všech předchozích částí. Je řešena otázka naplnění cíle. Uvádí se zde i možnost využití výsledků bakalářské práce v praxi. Výsledky výzkumu ukázaly významný vliv negativních vztahů mezi lidmi na možnost vzniku syndromu vyhoření. Dalším stresogenním podmětem je projev demence, její progrese u klientů. Z výsledků dotazníku se prokázalo, že v emocionální rovině dosahuje většina zaměstnanců nejvyšší míry syndromu vyhoření.
|
|
|
Syndrom EAN - Špatné zacházení se seniory
HANZELOVÁ, Jiřina
Téma Sy. EAN je zpracováno za účelem zjistit, kde se můžeme nejčastěji setkat se syndromem EAN a jak postupovat v případě podezření na špatné zacházení se seniory. Hypotéza 1: S problematikou zanedbávání, opuštění, zneužívání a týrání seniorů ze strany rodiny se nejčastěji setkáváme při příjmu nemocného k první hospitalizaci z domácího prostředí. Hypotéza 2: Syndrom EAN nese následky zejména na zdravotním a psychickém stavu klienta. Provedený výzkum je ze sociologického hlediska výzkumem kvantitativním. V rámci kvantitativního výzkumu byla zvolena technika dotazníku a sekundární analýza dat. Uvedený výzkum byl anonymní a byl uskutečněn v období od 1.12. 2006 do 22.12. 2006. Pomocí dotazníků byly zjišťovány informace, které se týkaly špatného zacházení se seniory a možností, kam se obrátit v případě, že se s takovým zacházením respondenti setkají. Byly sestaveny dva dotazníky. První byl určen pečujícímu odbornému personálu a druhý seniorům ve věku 60 a více let. Provedený kvantitativní výzkum potvrdil hypotézu, že senioři jsou nejčastěji týráni a zneužívání ze strany rodiny. Nejvíce je pácháno dle respondentů násilí v kombinaci psychické, fyzické a ekonomické. 79% respondentů z řad profesionálních pečovatelů odpovědělo, že se již setkali ve své profesi s příbuznými seniora, kteří s ním špatně zacházeli. Dílčí hypotéza, že špatné zacházení zanechá následky na psychickém stavu seniora se též potvrdila. Psychické násilí se vyskytuje u seniorů nejčastěji v kombinaci s fyzickým a ekonomickým. Nemalou měrou, a to 41% v období předešlé hospitalizace nebo pobytu v zařízení a 19% v současné době při pobytu v zařízení, se senioři setkali se špatným zacházením ze strany personálu.
|
|
|
Syndrom vyhoření
Hrachovinová, T. ; Šolcová, Iva
Ve sdělení jsou představeny hlavní charakteristiky syndromu vyhoření a jeho vývoje.V dalším jsou presentovány výsledky výzkumu zaměřeného na pracovní zatížení a možné latentní důsledky chronického pracovního stresu u vybraných souborů zdravotních sester.
|
|
| |
host ::
RSS.