|
|
Sexuální život v graviditě
JURIGOVÁ, Gabriela
Abstrakt Veřejnost, často i medicínská, žije pod vlivem rozšířených sexuálních mýtů a polopravd, které zásadně ovlivňují jejích postoje k sexualitě. Sexualita v těhotenství je o to víc obestřena spoustou pověr, mýtů, předsudků a strachu. Chybí kvalitní informace a i odborníci, lékaři či porodní asistentky, často dávají partnerům neadekvátní doporučení. Těhotenství je ve své podstatě přirozeným naplněním biologického smyslu sexuálního života. Ovlivňuje psychickou stránku nejen ženy, ale obou partnerů a následně i jejich sexuální život. Cílem práce bylo zjistit úroveň vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě a analyzovat sexuální život v graviditě. K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum formou anonymních dotazníků. Byly použity celkem tři druhy anonymních dotazníků, jeden vlastní dotazník zaměřený na zjištění úrovně vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě. Druhý a třetí dotazník jsou standardizované dotazníky SFŽ (Sexuální funkce ženy) a Inventář vzrušivých podnětů (Hoon {--} Winoze) (Příloha 1). Ženy byly požádány, aby dotazníky vyplnily jednak z pohledu své dnešní situace, jednak tak, aby to odpovídalo jejich prožívání před otěhotněním. Soubor představovaly ženy ve třetím trimestru gravidity, které navštěvovaly prenatální poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyhodnocením odpovědí ze standardizovaných dotazníků byl analyzován sexuální život žen v období před otěhotněním a v době těhotenství, čím byl výzkumní cíl splněn. V práci byly ověřovány následující hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že těhotné ženy nemají dostatek informací o změnách v sexuálním životě v těhotenství a výzkumem byla potvrzena. Přestože většina žen hodnotila své vědomosti jako dostačující, podíl žen, které chtějí být informovány o změnách v sexuálním životě v těhotenství je významný. Většina žen chce být informována o změnách v sexuálním životě v těhotenství a to anonymní formou. Toto zjištění potvrzuje hypotézu 2, která předpokládala, že těhotné ženy chtějí být informovány o možnostech sexuálního uspokojování v těhotenství. Hypotéza 3 předpokládala, že těhotné ženy nejsou spokojené s úrovní informací o sexualitě v těhotenství poskytnutých v prenatální poradně a výzkumem byla potvrzena. Nízké procento žen dostává informace od lékaře či porodní asistentky a ony samy se neptají většinou z důvodu studu. Komunikace o sexualitě je v naší společnosti pořád tabu jak pro odborníky, tak laiky. Hypotéza 4 předpokládala, že potřeba pohlavního styku v graviditě je snížena a výzkumem byla potvrzena. V těhotenství se výrazně snižuje libido, frekvence pohlavních styků, potřeba styku i schopnost dosáhnout orgasmus. Reakce na vzrušivé podněty je dle výsledků výzkumu posunuta směrem k nižšímu stupni vzrušení. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit komunikaci a přísun informací od personálu k těhotným ženám a jejím partnerům. Zvážit anonymní formy a možnosti podávání erudovaných informací neovlivněných vlastními předsudky, postoji, mýty. Informační brožurka se jeví jako vhodný informační zdroj. Ženy v těhotenství chtějí více informací a mají na ně právo. Právě zde může porodní asistentka, poskytnutím odborných rad a otevřenou komunikací s těhotnou ženou a jejím partnerem, sehrát výraznou roli.
|
|
|
Edukace týkající se problematiky gravidity a porodu u žen se sluchovým handicapem v regionu jižní Čechy a regionu Passau
FILIPOVÁ, Marie
Porodní asistentka pracující na porodním sále se může dostat do situace, kdy je nutné komunikovat s gravidní sluchově handicapovanou ženou a efektivně ji edukovat. Pro organismus každé ženy představuje těhotenství a porod značnou zátěž, a to jak z hlediska fyzického, tak i z hlediska psychického. Zejména ženy se sluchovým handicapem, vzhledem k obtížnější komunikaci, jsou vystaveny zvýšenému strachu a obavám. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku fyziologického těhotenství a porodu. Dále se zabývá specifikací sluchového postižení a edukačním procesem. V závěru teoretické části jsou uvedeny rozdíly v péči o těhotné a rodící ženy v České republice a v Německu. Důslednější studium sluchového postižení a možných rozporů a následků nedostatečné komunikace v období těhotenství, porodu a následné péče o novorozence mezi personálem a ženou se sluchovým handicapem dává možnost odbornějšího pohledu a přispívá tak k lepší úrovni prevence možných fyzických i psychických obtíží ženy. Empirická část bakalářské práce je zacílena na zjištění dovedností a znalostí způsobů komunikace a edukace u porodních asistentek v rámci jejich pracovní náplně směrem ke sluchově handicapovaným ženám. Součástí šetření je i hlubší pochopení oblasti, do které je z hlediska potřeb sluchově postižených žen žádoucí edukační proces zaměřit. K získání a zpracování dat empirické části byly zvoleny kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody. Kvantitativní výzkumné šetření bylo realizováno technikou sběru dat dotazníkem určeným porodním asistentkám pracujícím na porodním sále. Kvalitativní část výzkumného šetření byla realizována formou rámcové analýzy výstupů získaných z polostrukturovaných rozhovorů vedených se ženami se sluchovým handicapem. Identifikování schopností komunikace porodních asistentek se sluchově handicapovanými ženami v oblasti porodnictví může vést k optimalizaci vzájemné spolupráce mezi klientkou a ošetřujícím personálem. Práce na základě zjištěných jevů upozorňuje na možné problémy v oblasti edukace žen se sluchovým handicapem. Zároveň doporučuje i vhodné komunikační a edukační strategie v rámci profesionálních kompetencí porodní asistentky v oblasti podávání informací o graviditě a porodu klientkám se sluchovým handicapem.
|
|
|
Vnímání poskytnuté ošetřovatelské péče porodních asistentek těhotnými ženami během hospitalizace na gynekologicko ? porodnickém oddělení
VONDRÁKOVÁ, Alena
Hospitalizace je pro každého velice stresující prvek v jeho životě. O to více je stresující pro ženu, která je gravidní. Obavy o zdárný vývoj těhotenství a život dítěte se o to více zvyšují. Těhotné ženy jsou mnohem citlivější a vnímavější na prostředí a lidi v jejich okolí. Ze zdravotnického personálu stráví s těhotnými ženami nejvíce času porodní asistentka, která v péči o klientky využívá nejen své odborné znalosti, ale je i pro ně oporou a stará se o jejich emociální stav Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popis fyzických a psychických změn v těhotenství, vysvětlení rizikového a patologického těhotenství. Dále se zde nachází psychosomatika v těhotenství, indikace k hospitalizaci v graviditě a ošetřovatelské péče během pobytu těhotné v nemocnici. V této práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak hospitalizované těhotné klientky vnímají poskytnutou ošetřovatelskou péči porodních asistentek. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají gravidní klientky důvěru ve zdravotnický personál. Na základě těchto cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Pro získání informací k dosažení cílů a zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum pomocí rozhovoru s devíti těhotnými ženami. Sběr informací probíhal ve třech nemocnicích: krajská nemocnice a menší nemocnice okresního typu v jihočeském kraji a ve fakultní nemocnici v Praze. Sledovaným souborem bylo devět těhotných žen, hospitalizovaných déle jak 10 dní pro rizikové těhotenství na gynekologickém oddělení. Výzkum probíhal na základě dvou stanovených cílů a pěti výzkumných otázek. Oba stanovené cíle práce se splnily. Klientky vnímají péči porodních asistentek pozitivně a důvěřují zdravotnickému personálu. Výzkumné otázky byly zjištěny. Oslovené respondentky by nejvíce uvítaly předporodní kurzy během jejich hospitalizace, více informací během jejich léčebného procesu a zkvalitnění komunikace se zdravotnickým personálem. Byla bych ráda, kdyby tato práce pomohla dalším zdravotníkům se zorientovat v pocitech a v prožívání těhotných žen během hospitalizace, a tak snížit některé negativní podněty, které provázejí pobyt v nemocnici.
|
|
|
Problematika těhotenství u žen po 35. roce života
LEDVINOVÁ, Lucie
V dnešní době, kdy je ošetřovatelská péče a medicína v neustálém vývoji, už se nikdo nepozastaví nad tím, že těhotenství ve vyšším věku sebou nese určitá rizika a že po 35. roce života není zcela bezproblémové. V ranném těhotenství je ohrožen vývoj a život plodu různými vrozenými vývojovými vadami. U těhotné ženy se mohou vyskytnout problémy nejen v těhotenství ale i u samotného porodu. Během těhotenství může dojít ke krvácení, k hrozícímu potratu, k předčasnému porodu a dalším závažným komplikacím. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou ženy v reprodukčním věku informované o možných rizicích těhotenství po 35. roku života, zda ženy využily k otěhotnění metodu IVF dále, z jakého důvodu ženy odsunuly vznik těhotenství do věkové kategorie po 35. roku života a v poslední řadě zjistit, jaké ošetřovatelské problémy (oše. diagnózy) vznikly v souvislosti s těhotenstvím po 35. roce života. Bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvantitativní šetření byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Pro získání informací byl použit anonymní dotazník. V kvalitativním šetření byly zvoleny dva cíle a výzkumné otázky. Pro sběr dat byla použita forma rozhovoru a práce s dokumentací. Všechny cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní: Ženy ve fertilním věku jsou informované o možných rizicích spojených s těhotenstvím po 35. roku života, se potvrdila. Hypotéza 2 se nepotvrdila, tedy ženy po 35. roce života nevyužily metodu IVF k otěhotnění. Na základě výzkumných otázek a výsledků kvalitativního výzkumného šetření vyplynuly následující hypotézy: První hypotéza zní: Ženy otěhotněly po 35. roce života v důsledku problematického otěhotnění. Druhá hypotéza zní: U žen po 35. roce života je nejčastějším ošetřovatelským problémem únava. Výsledky této práce by mohly být přínosem pro další porodní asistentky či studenty, kteří by se mohli v budoucnu zabývat touto problematikou, která je v dnešní době aktuální. Práci mohou využít i matky, které se rozhodly podstoupit těhotenství po 35. roce života, jako zdroj informací o této problematice.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě
VOŠAHLÍKOVÁ, Vendula
Tématem bakalářské práce je informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě. Chyby, kterých se v tomto období popřípadě dopustí, mohou natrvalo negativně ovlivnit kvalitu budoucího života plodu. Je nutno upozornit na vlivy, které by mohly dítěti ublížit. Zásady zdravého životního stylu v těhotenství se týkají spánku, odpočinku, výživy, péče o vyprazdňování, hygieny v těhotenství, vhodného těhotenského oblečení, zajištění dostatečného pohybu, masáží, sexu v těhotenství, vyvarování se návykovým látkám, užívání léků, očkování a cestování v těhotenství. Cíle výzkumu jsou čtyři. Zjistit informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě, zjistit zdroje informací o zdravém životním stylu v těhotenství, zjistit dodržování zásad zdravého životního stylu u těhotných žen a zjistit dodržování pohybových aktivit těhotnými ženami během těhotenství. Pro zjištění těchto cílů byly stanoveny čtyři hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí těhotných o zdravém životním stylu v graviditě. Dotazník obsahoval celkem 36 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily těhotné ženy, v různém stupni těhotenství. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, jejichž návratnost byla 64%. Interpretace výsledků vychází z počtu 96 respondentek. Vlastní výzkum probíhal ve 2 nemocnicích a 3 ambulantních zařízeních. V první hypotéze je předpoklad, že dnešní těhotné ženy mají informace o zdravém životním stylu v graviditě. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se zdravého životního stylu v těhotenství, odpovědělo více než 80% respondentek správně. Průměr správných odpovědí je 88%. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy získávají nejvíce informací o zdravém životním stylu z internetu. Tento předpoklad se nepotvrdil. Z internetu získává nejvíce informací o zdravém životním stylu 42% respondentek. Ve třetí hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy dodržují zásady zdravého životního stylu. Tento předpoklad se potvrdil. 91% respondentek dodržuje zásady zdravého životního stylu v těhotenství. Ve čtvrté hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy dodržují pohybové aktivity během těhotenství. Tento předpoklad se také potvrdil. 75% respondentek dodržuje pohybovou aktivitu během těhotenství.
|
|
|
Sexualita ženy v těhotenství, za porodu a v šestinedělí
HONZÍKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá sexualitou ženy v období těhotenství, za porodu a v šestinedělí. Nepojednává však pouze o sexuálních aktivitách v těchto zásadních životních obdobích ženy. Její sexualitu také přímo ovlivňuje psychické rozpoložení. V teoretické části jsou zařazeny kapitoly vysvětlující pojem ženské sexuality a její stručný nástin z historického pohledu. Dále práce obsahuje základní informace o ženské fyziologii a především nástin období těhotenství, porodu a šestinedělí se zaměřením na ženskou psychiku a sexualitu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost žen o hormonálních změnách v těhotenství, při porodu a v období šestinedělí v souvislosti se sexualitou. Dalším úkolem bylo zjistit, k jakým změnám dochází u žen v těchto třech obdobích a zda se v této oblasti mohou vyskytnout nějaké komplikace. Dále nás zajímalo srovnání sexuality u žen bez zdravotnického vzdělání a v minulosti již rodících porodních asistentek. Pro zpracování této problematiky bylo použito kvalitativního výzkumného šetření. Potřebné informace byly získány pomocí nestandardizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Rozhovory byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný soubor tvořily dvě skupiny respondentek. První byla skupina pěti žen bez zdravotnického vzdělání a ve skupině druhé bylo pět porodních asistentek. Na základě výzkumu byly vyhodnoceny následující hypotézy: H1: {\clqq}Ženy jsou informované o hormonálních změnách v těhotenství, při porodu a po porodu v souvislosti se sexualitou``; H2: {\clqq}U žen dochází v období těhotenství ke snížené frekvenci sexuálních aktivit``; H3: {\clqq}U žen dochází ke změněnému pohledu na své životní role, ve smyslu postupné převahy mateřské role nad partnerskou``; H4: {\clqq}U žen po porodu nemusí dojít ke změněné sexuální apetenci``; H5: {\clqq}U žen po porodu dochází ke komplikacím v sexualitě v případě potíží s porodním poraněním``; H6: {\clqq}U žen bez zdravotnického vzdělání a porodních asistentek nebudou rozdíly v sexualitě v období těhotenství, během porodu a po porodu``. Práce by mohla být přínosem nejen pro porodní asistentky, těhotné ženy nebo ženy po porodu, ale i pro mužskou část populace.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o potermínovém těhotenství
ŠIKOVÁ, Miroslava
Prenatální péče o těhotnou ženu v ČR je kvalitně propracovaná. Porodníci mají za úkol provádět u těhotných žen řadu vyšetření dle daných předpisů a doporučení. Poskytují psychickou podporu a v neposlední řadě i cílenou edukaci žen. Sama rodička má mnoho možností, kde získávat informace o průběhu celého těhotenství. Na těhotenství a porod se snaží ženy připravit. Znají jaká je fyziologická délka těhotenství. Za potermínové považují těhotenství delší než 40 týdnů nebo těhotenství trvající po stanoveném datu v těhotenské průkazce. Těhotné mají povědomí o důvodech vyvolání porodu a dostatečné informace o rizicích s potermínovým těhotenstvím spojeným. V bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum. K provedení výzkumu byla zvolena technika anonymního dotazníku s 26 otázkami.Výzkum byl prováděn na gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice Strakonice a.s. a v ordinacích praktických ženských lékařů ve Strakonicích, Vimperku a Blatné. Celkový počet respondentek byl tedy 60 (100 %). Výzkumné šetření probíhalo od listopadu roku 2008 do poloviny dubna roku 2009.Výsledky výzkumného šetření potvrdily stanovené cíle práce. Taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Přestože se potvrdila hypotéza dostatku vědomostí o potermínovém těhotenství, je stále potřeba těhotné ženy kvalitně a pravdivě informovat a edukovat o této záležitosti. Těhotné ženy, jak vyplynulo z šetření, mají dostatek informací o způsobech výpočtu termínu porodu. Znají rizika potermínového těhotentví a důvody vyvolání porodu po termínu. I přesto je potřeba zlepšit jejich informovanost o přirozených metodách indukce porodu. Protože pouze informovaná rodička se může svobodně rozhodnout a tím být partnerem porodnického týmu.
|
|
|
Komunikace s prenatálním jedincem a dítětem v prvních dnech po porodu
PETROUŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na toto téma má výzkumný charakter a je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji charakteristice prenatálního období, interakci matky s plodem a poznatkům z prenatální psychologie, kde hraje významnou roli prenatální komunikace rodiny s ještě nenarozeným dítětem. Podstatnou část práce tvoří také role a psychosociální přístup porodních asistentek v péči o plod a matku v prenatálním období. Dále se v práci věnuji důležitosti prvního kontaktu po porodu a komunikaci s novorozencem. Praktická část pojednává o výzkumném šetření, prováděném technikou 2 dotazníků, v němž se snažím potvrdit hypotézy, které se vztahují ke stanoveným cílům. Hypotéza č.1: Nejbližší osoby používají cílenou komunikaci s prenatálním jedincem v období těhotenství matky, se potvrdila a hypotéza č.2: Časná komunikace matky s dítětem je umožněna bezprostředně po porodu se rovněž potvrdila. K dotazníkovému šetření bylo celkem rozdáno 250 dotazníků, přičemž těhotným ženám bylo rozdáno 140 dotazníků a matkám po porodu bylo rozdáno 110 dotazníků. Navrátilo se 229 dotazníků. Návratnost byla 92 %. Konečným souborem řádně a správně vyplněných dotazníků vhodných k výzkumnému šetření bylo 126 (100 %) od těhotných žen a 103 (100 %) od žen po porodu.
|
|
|
Fyzioterapie v těhotenství a šestinedělí
PITNEROVÁ, Alžběta
Bakalářská práce je zaměřena na fyzioterapii během těhotenství a šestinedělí. Těhotenství a porod má výrazný vliv na rodičku. Žena prochází během devíti měsíců velkým množstvím změn, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Tato bakalářská práce se zabývá především změnami, které ovlivňují fyzickou stránku rodičky. Patří sem změny na pohlavních orgánech, na kardiovaskulárním, krevním a respiračním systému, gastrointestinálním traktu, kůži a v neposlední řadě i na pohybovém aparátu. Cvičením v těhotenství se snažíme tyto změny ovlivnit, a zabránit tak vzniku možných obtíží. Cvičení v těhotenství má nejen velký význam v prevenci, ale také v přípravě rodičky k porodu a k urychlení návratu maminky do stavu před otěhotněním. Rodička by měla být při výběru vhodného sportu opatrná a vždy by se měla poradit s ošetřujícím gynekologem. Mezi doporučované sporty a metodiky patří gravidjóga, pilates, břišní tance, metoda dle Mojžíšové, cvičení na velkém míči, Alexandrova technika, hydrokinezioterapie a gynegymnastika. Součástí teoretické části je popis anatomie ženského pohlavního ústrojí a pánve, vznik jedince, popis fyzických změn v průběhu těhotenství a šestinedělí a také charakteristika a výběr jednotlivých vhodných sportovních aktivit a metodik. Cílem této bakalářské práce bylo najít tyto vhodné fyzioterapeutické postupy a metody, aplikovat je u konkrétních rodiček a ověřit jejich účinky. Pro praktickou část výzkumu byla využita metoda kvalitativního výzkumu, osobní případová studie. Výzkumu se účastnily tři těhotné ženy. Terapie probíhala jednou týdně po dobu několika měsíců. Během této doby jsem volným rozhovorem s klientkami získala informace, které jsem zahrnula do jednotlivých kazuistik. Terapie byla ukončena závěrečným vyšetřením, které prokázalo pozitivní vliv cvičení nejen na zdravotní stav rodiček, ale také na jejich psychickou pohodu, která je zvláště u maminek velmi důležitá.
|
|
|
Fyzioterapeutické ovlivnění pohybového aparátu v průběhu těhotenství a příprava k porodu
KOTRŠALOVÁ, Jana
Bakalářská práce byla zaměřena na vliv individuální fyzioterapie na organismus těhotné ženy a její přípravu k porodu. Cílem práce bylo zjistit, zda má individuální fyzioterapeutická péče pozitivní vliv na organismus těhotné ženy a zda jejím absolvováním lze ovlivnit průběh porodu. Oba cíle, které jsem si na začátku svého výzkumu stanovila, byly splněny. Podařil se mi získat výzkumný soubor, z kterého bylo možné porovnat výsledky podle kineziologických rozborů, anamnéz a analýzy dat. U žen, které podstoupily v průběhu těhotenství individuální fyzioterapii, se prokázal pozitivní vliv na jejich pohybový aparát. Z toho jsem vyvodila hypotézu, že individuální fyzioterapeutická péče, absolvovaná během těhotenství, má pozitivní vliv na pohybový aparát každé těhotné ženy. Pozitivní vliv individuální fyzioterapeutické přípravy na průběh porodu se mi nepotvrdil. Z tohoto zjištění vyvozuji druhou hypotézu, že individuální fyzioterapie nemá významný vliv na průběh porodu. Výsledky práce mohou posloužit pro odbornou i laickou veřejnost jako zdroj komplexních informací o možnostech využití fyzioterapie v těhotenství.
|
host ::
RSS.