|
|
Pomoc lidem v krizových situacích (intervenční týmy)
DUŠKOVÁ, Lenka
V předložené bakalářské práci pojednávám o základních složkách integrovaného záchranného systému (IZS). V krátkosti je charakterizuji. Dále se zmiňuji o koordinaci složek integrovaného záchranného systému a jejich úkolech. O možnosti získání dobrovolníků z řad občanů. O pomoci lidem v krizových situacích. Krátce jsem pojednala o psychosociálních intervenčních týmech, jaké mají cíle, úlohu při neštěstích, katastrofách, jak pracují v terénu. Dále jsem se zabývala připraveností obyvatelstva na krizové stavy. Informovanost obyvatelstva v oblasti krizového řízení jsem se snažila získat formou dotazníků (příloha č. 3). Získané informace, výsledky jsem vyhodnotila a graficky zpracovala. Dále jaká by měla být informovanost obyvatelstva. Možnosti podání informací občanům. Způsob předání informací a jejich rozsah (příloha č.1, 2). Jako příklad koordinace složek integrovaného záchranného systému jsem uvedla dopravní nehodu, která se stala v měsíci březnu tohoto roku na naší velmi známé velkou četností dopravních nehod, dálnici D1. Jaká byla příčina nehody, jaká byla koordinace složek integrovaného záchranného systému, jak se chovali účastníci nehody,{\dots} V diskusi pojednávám o výsledcích z dotazníkového šetření, vyplývající závěry o informovanosti obyvatelstva v oblati krizového řízení. Dále porovnávám koorninaci složek integrovaného záchranného systému při povodních v roce 1997 a při dopravní nehodě na D1.
|
|
|
Poskytování přednemocniční neodkladné péče při tonutí vybranými složkami Integrovaného záchranného systémů - Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže
PROCHÁSKA, Pavel
Oblast jižních Čech je pro velký počet přehrad a řek velmi specifická. Přes nezpochybnitelné kouzlo přírody je v tomto regionu obtížná prevence a poskytování první pomoci při tonutí. Hlavním cílem práce bylo zmapování technického vybavení a osobní připravenosti příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru a Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v rozsahu určeném tématem. Byla zvolena kvalitativní analýza, výzkumný soubor tvořilo devět osob, členů či zaměstnanců zvolených organizací. Jejich odpovědi byly poměrně jednotné, zcela rozdílné názory nebyly zaznamenány. Záměrem byla diskuse nad zvolenými otázkami. Sběr dat byl učiněn formou rozhovoru, zaznamenán na diktafon a zpracován do textu. Závěry výzkumu jsou poměrně jasné. Ve všech ohledech jsou Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor a Vodní záchranná služba Českého červeného kříže schopni pomoc tonoucím. Některé z těchto složek jsou vybaveny poměrně dobře (Hasičský záchranný sbor, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže), jiné jsou vybaveny méně z důvodu odlišné primární úlohy dané zákonem (Policie České republiky). Zajímavým tématem je odkaz obou profesionálních organizací (Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor) na spolupráci s Vodní záchrannou službou Českého červeného kříže v případech poskytování první pomoci. Je zarážející, že Vodní záchranná služba není dostatečně podporována státem. Výzkum prokázal zásadní nepoměr mezi specializací a schopnostmi členů organizace a existenčními potížemi. Řešením by mohla být kvalitnější legislativa. Rozdíl je také v kompetencích členů Vodní záchranné služby Českého červeného kříže oproti příslušníkům profesionálních organizací Integrovaného záchranného systému v případě zásahu při nebezpečném chování osob v blízkosti vody. V pravomoci členů Vodní záchranné služby Českého červeného kříže je pouze doporučit těmto osobám, aby takovou činnost ukončili.
|
|
|
Způsoby ochrany obyvatelstva v současnosti
KLIMEŠOVÁ, Jana
Civilní ochrana v ČR prošla od 90. let minulého století velkou přeměnou. Od 1.1 2001 nabyla účinnost nová legislativa.Výkon státní správy ve věcech civilní ochrany byl převeden z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra. Působení negativních vlivů má za následek živelní pohromy, průmyslové havárie a vznik dalších mimořádných událostí. Je potřebné nepodceňovat mimořádné události, důsledně se na ně připravit, protože svou vlastní připraveností můžeme lépe překonat strach a paniku, které při takových událostech vznikají.Připravený člověk dokáže reálněji posoudit vzniklou situaci, dokáže pomoci nejen sobě, ale i svým blízkým a sousedům.
|
|
|
Plán krizového řízení při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci pravomoci Policie ČR
STANĚK, Martin
V bakalářské práci na téma {\clqq}Plán krizového řízení při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci pravomoci Policie České republiky`` je popsán soubor obecně platných taktických metod a postupů dané problematiky a současný stav postupu pátrání po pohřešovaných osobách. Rovněž jsou zde rozebrány speciální metody pátrání a spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. V práci autor použil metody analýzy právních norem, odborné literatury a dále poznatků z činnosti specialistů zabývajících se danou problematikou. V podkapitole praktická část bylo a na konkrétním případu poukázáno, jak probíhá pátrání v praxi a byl stanoven plán postupu pátrání. Stanovená hypotéza, že současný stav v oblasti pátrání po pohřešovaných osobách je veden speciálně vyškolenými pracovníky s využitím moderní techniky, je na dobré úrovni a je dostatečně legislativně ošetřen, se ukázala jako pravdivá. Současně bylo poukázáno na to, že Policie České republiky v současné době nemá žádné plány pro pátrací akce po pohřešovaných osobách. Nedostatky lze spatřovat i ve spojení při pátracích akcích. Tato bakalářská práce by měla sloužit, jako metodická pomůcka při výuce specialistů pro oblast pátrání po pohřešovaných osobách.
|
|
|
Krizové řízení a plánování v oblasti zdravotnictví
MLEJNEK, Miroslav
Tato bakalářská práce se týká principů krizového řízení a plánování v oblasti zdravotnictví se zaměřením na Zdravotnickou záchrannou službu jako základní složku Integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce poskytuje jakýsi zjednodušený souhrn informací z oblasti teorie krizového řízení a plánování s následným definováním základních principů krizového řízení ve zdravotnictví. Výsledná část této práce sleduje specifické podmínky Plzeňského kraje, nahlíží do základní části krizového plánu tohoto regionu, a dále také analyzuje traumatologický plán Plzeňského kraje a ověřuje jeho účinnost. Závěrem se zabývá možným zhodnocením úrovně krizového řízení na území Plzeňského kraje.
|
|
|
Součinnost integrovaného záchranného systému na místech hromadných neštěstí v Jihočeském kraji
KOČÍ, Vojtěch
V práci autor vydefinoval základní pojmy v souvislosti s integrovaným záchranným systémem a hromadnými neštěstími, zmapoval stanoviště hlavních složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji a jejich připravenost na hromadná neštěstí, dotazníkovým šetřením a osobními rozhovory zmapoval na jaké úrovni je součinnost mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji a navrhnul opatření ke zlepšení součinnosti integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Radiologické zbraně a možnosti jejich zneužití při teroristickém útoku v Českých Budějovicích
ŠARVAIC, Miroslav
Tato práce pojednává o záchranném systému České republiky. Popisuje Integrovaný záchranný systém České republiky, jeho složky a jak by měl postupovat na místě mimořádné události. V práci jsou shrnuty a popsány možné postupy Integrovaného záchranného systému při konkrétní mimořádné události, teroristickém útoku použitím radiologické zbraně. Dále pojednává o možnostech provedení teroristické akce ve vyspělých státech, v České republice, dále o možném užití radioaktivního materiálu k výrobě radiologické zbraně a následné užití této zbraně teroristickou skupinou v městském prostředí. Bakalářská práce také srovnává záchranné systémy uvedených vyspělých států s Českou republikou a taktéž ochranu a obranu těchto států před možným napadením teroristické skupiny. Dále popisuje ochranu a obranu ve vybraných státech a zapojení záchranných sborů do činností při vzniklé mimořádné nebo jiné situaci. Dále práce srovnává vybavení uvedených státu ochrannými prostředky pro civilní obyvatelstvo a zda je toto k dispozici v dostačujícím množství. Cílem práce je, na základě těchto poznatků prokázat, že Česká republika má srovnatelný záchranný systém s vyspělými státy, a tento je schopný profesionálně zvládnout ochranu obyvatelstva před použitím radiologické zbraně.
|
|
|
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému
MRZENA, Pavel
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému Negativní jevy, jako jsou necitlivé a neuvážené zacházení člověka s přírodou, zhoršující se klimatické podmínky, dynamicky se rozvíjející doprava a průmysl mají za následek vznik různých škodlivých látek ohrožujících ve svém důsledku zdraví lidí, zvířat a zamořujících jejich okolí a životní prostor. Vědecky je dokázán vliv těchto látek na vznik přírodních katastrof, tedy mimořádných událostí a krizových situací, kterým se člověk nedokáže bránit. V současné době je zde i nový fenomén a tím jsou teroristické útoky. Všechny tyto skutečnosti vedou státy na celém světě k vytváření různých systémů a složek, které by zabezpečovaly snižování možných rizik a byly schopny provést taková odborná opatření, jež by ztráty nebo škody vzniklé na životech, zdraví a majetku osob co nejvíce snížily. Ze všech těchto důvodů je tedy nezbytné, aby na území České republiky existoval ucelený organizační komplex, nazývaný Integrovaný záchranný systém (IZS), využívaný v případech, kdy je k provádění záchranných a likvidačních prací nutná současná spolupráce více složek IZS. K posílení těchto složek se v případech, kdy nemohou situaci zvládnout, používají záchranné útvary Armády ČR, případně další síly a prostředky AČR. Cílem této práce bylo potvrdit a prokázat, dobrou spolupráci základních složek IZS se záchrannými jednotkami AČR a vytvořit určitý přehled, který by i laické veřejnosti představil Armádu ČR v rámci IZS. Můžeme konstatovat, že fungování a spolupráce těchto složek se stále rozvijí a zdokonaluje a systém jako celek funguje.
|
|
|
Činnost orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na řešení mimořádných událostí
HRUŠKA, Jaroslav
V České republice jsou stanoveny v příslušných právních předpisech věcně příslušným orgánům působnosti a pravomoci na úseku bezpečnosti státu nejen v oblasti přípravy na mimořádné události, ale také při jejich řešení. V této bakalářské práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a právního rámce upravujícího zejména přípravu orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků, tj. jak obcí tak krajů, na řešení mimořádných událostí tak, abych prověřil, zda je současný právní rámec upravující řešenou problematiku, ale také personální a materiálové zabezpečení přípravy dostačující pro zajištění plnění základních úkolů státu na úseku jeho bezpečnosti. V jednotlivých článcích bakalářské práce analyzuji dostupné zákony a dokumenty související s bezpečnostním systémem České republiky a provádím nejdříve analýzu bezpečnostního systému ČR s poukázáním na jeho legislativní vývoj s uvedením přehledu příslušných právních norem. Pro ujasnění problematiky se zabývám také identifikací bezpečnostních rizik, která mohou vést ke vzniku mimořádných událostí a charakterizuji nejen mimořádnou událost, ale také jednotlivé skupiny rizik. Na základě těchto specifikací se ve své práci věnuji vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům státu v celém systému, zejména při přípravě na řešení mimořádných událostí a poté obdobně vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům územních samosprávných celků. Na základě provedených analýz ve své práci zmiňuji problémy, které se vyskytují v řešené problematice zejména při praktickém uplatnění jednotlivých právních norem. Pro zabezpečení jednotného postupu při přípravě na řešení mimořádných událostí je nutné sjednotit a upřesnit ve stávající legislativě zejména pojmy, doplnit kompetence a odpovědnosti některým prvkům bezpečnostního systému ČR, zejména obcím s rozšířenou působností a dořešit nejednotnou územní působnost některých spolupůsobících složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva jako součást integrovanného záchranného systému
HOLEJŠOVSKÝ, Jan
Bakalářská práce na téma {\clqq}Ochrana obyvatelstva jako součást integrovaného systému`` je rozdělena do několika částí, které souhrnně tvoří materiál, který poskytuje informace o ochraně obyvatelstva jako součásti integrovaného záchranného systému. Toto byl jeden z cílů této práce. V první části je popsán integrovaný záchranný systém a uvedena základní legislativa, která je s ním spojena. Ve druhé části je popsána ochrana obyvatelstva, základní legislativa, která s ní souvisí, pojmy s ní spojené a základní organizační a technické opatření ochrany obyvatelstva. V dalších dvou kapitolách je popsáno zařízení civilní ochrany a Institut ochrany obyvatelstva. Součástí práce je také vyhodnocený anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění znalostí zkoumaného souboru v oblasti ochrany obyvatelstva. Toto byl další z cílů práce. V souvislosti s bakalářskou prací byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Obyvatelstvo má dostatečnou možnost získávat informace o zásadách správného chování při vzniku mimořádné události a krizových stavech, zná základní formy pomoci a svépomoci při ohrožení nebo vzniku mimořádné události či krizového stavu. Tato hypotéza byla potvrzena. 2. Mezi obyvateli stále zůstává povědomí ochrany obyvatelstva dle zásad ochrany před rokem 1989. Také tato hypotéza byla potvrzena.
|
host ::
RSS.