|
|
Dílo Viktora Emila Frankla jako východisko pro reflexi vybraných etických pojmů v sociální práci
MOŠTKOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá vybranými etickými pojmy sociální práce, kterými jsou člověk a osoba, svoboda, svědomí, hodnoty, utrpení a smrt. Tyto pojmy jsou promýšleny a je prohlubováno pochopení jejich významu na základě textů Viktora Emila Frankla. V práci je představena osobnost V. E. Frankla, jeho metoda logoterapie a existenciální analýza, dále obory etika a sociální práce. Vybrané pojmy jsou představeny tak, jak k nim ve svém díle přistupuje V. E. Frankl a představitelé existenciální filozofie, z nichž Frankl vychází. Dále je zhodnocena relevance těchto pojmů pro etiku sociální práce na základě monografií a akademických statí autorů zabývajících se právě etikou v sociální práci. V práci je poukázáno na možný přínos logoterapie a existenciální analýzy pro etiku sociální práce při aplikaci Franklovy psychoterapeutické metody do oblasti sociální práce.
|
|
|
Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?
GRONES, Martin
Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?. Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu.
|
|
|
Na počátku byl vztah - křesťanské paradigma západní kultury formující obraz člověka v procesu trestního soudnictví
TÝMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce pojednává na teoretické úrovni o významu a postupném vývoji vnímání dialogičnosti člověka v kontextu trestního soudnictví. V západoevropském kulturním prostředí byl obraz člověka jako dialogické bytosti výrazně ovlivněn židovsko-křesťanskou tradicí, která "člověka ve vztahu" pojímá jako neohraničenou a transcendentální formu bytí. Z praktického hlediska vnímá vztah jako základní předpoklad v procesu obnovy člověka a příležitost opětovného přiblížení se původní dokonalé formě lidství, které vzešlo z "rukou" Božích. Kulturně přijímaný dialogický obraz člověka se podílí na formování konkrétní podoby člověkem vytvářených systémů a institucí, které zahrnují i systém trestního práva a justice, jejichž hlavním cílem je prosazování spravedlnosti. V duchu kulturní tradice je v současné době kladen důraz na ochranu a respekt důstojnosti a individuálních práv a svobod člověka, a tudíž je preferována osobní účast aktérů trestního konfliktu na procesu spravedlnosti. Spravedlnost se tak v osobě viníka a oběti v rámci restorativní justice stává více "spravedlností dialogu a vyjednávání", a to v mezích zákona tak, aby mohly být maximálně ošetřeny individuální potřeby a zájmy účastníků a zajištěny závazky z konfliktu vyplývající.
|
|
|
ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.
|
|
|
Nejsvětější Trojice jako základ totožnosti stvořených osob
HANKE JAROŠOVÁ, Světla
Podle svědectví Písma Bůh stvořil člověka, "aby byl naším obrazem podle naší podoby". Tato podobnost bývala spatřována v rozumové přirozenosti, již člověk vlastní. Nověji se ukazuje, že se člověk podobá Bohu spíše tím, že je osoba, že svou totožnost přijímá ve vztazích od druhých a zároveň druhým jejich totožnost zprostředkuje. Autorka představuje dějinný vývoj pojmu osoby a vybraná současná pojetí, která hodnotí ve světle osobního života Trojjediného Boha, jak je dosvědčen v Písmu a stále se sděluje v liturgickém slavení církve. Představuje také pojetí stvořené osobovosti, k nimž v tomto světle dospěla. Stvořené osoby jsou stvořeny, aby mohly přijímat Boží sebesdělování a aby se na Božím sebesdělování mohly také podílet. To mohou v závislosti na tom, který je pravým zjevitelem Boha, jako podíl na jeho zjevitelské činnosti. Tím, že svou závislost přijímají, stávají se schopnými jednat svobodně skrze sebe a naplnit úkol, který je jim svěřen tím, že jsou stvořeny.
|
|
|
Smíšená manželství a možnosti dialogu v rodině
KRAUSOVÁ, Lucie
Předmětem této práce je jednak představení tematika smíšených manželství a jednak seznámení s možnostmi, principy vedení mezináboženského dialogu manželů mezi sebou, s okolím a vlastními dětmi. Nejprve je tématem jedinec. Tematika jedince je vedena ve třech po sobě jdoucích oblastech: člověk jako osoba, dialogická podstata osoby a péče jedince o vlastní spiritualitu. Následující část je zaměřena na mezináboženský dialog jako takový. Závěrečná část je věnována tématu dialogu v manželství na obecné rovině a dialogu ve smíšených manželstvích.
|
|
|
Etická východiska jednání rodičů při úpravě poměrů k nezletilým dětem
TŮMOVÁ, Kateřina
Práce se nejprve zabývá rozlišením pojmu člověk a osoba. Předkládá od důležitých filosofů pojetí jak exklusivistické, tak inkluzivistické. Pojednává o významu vztahovosti osoby k jejímu nejbližšímu okolí. Získání sebevlastnictví, čímž může osoba smysluplně říci "já". Objasňuje cestu zralosti k mravnímu rozhodování. V další části práce rozebírá soudobé etické směry, a to utilitarismus, individualismus a hédonismus. Na tuto část navazuje praktické studium opatrovnických spisů na orgánu sociálně právní ochrany dětí v jednom okresním městě Jihočeského kraje. Z uložených rozsudků okresního soudu je zjišťováno, jakým způsobem jsou rodiče schopni řešit tak závažný zlom v jejich životě, jakým je rozvod či rozchod partnerů. V kazuistikách práce názorně hodnotí rozličné jednání dospělých lidí při řízení o úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem. V přehledných grafech práce znázorňuje, které způsoby jednání osob se při soudním jednání vyskytují a v jakém množství. Závěrem práce je shrnutí výzkumu, který přinesl překvapivá zjištění a snad optimistické výsledky pro další činnost OSPOD.
|
|
|
Vznik a ukončení nenarozeného života
LUŇÁKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou vzniku lidského života a interrupce. Je zaměřena především na přístupy zabývající se otázkou, od kdy je novému lidskému jedinci možno připsat status osoby a v návaznosti na to také právo na život. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol ? čtyř hlavních aspektů, jak je na problematiku interrupce možno nahlížet. První kapitola poskytuje informace o medicínskému hledisku, jsou zde zahrnuty informace z oblasti embryologické (biologický vznik člověka) a lékařské (umělé ukončení těhotenství). Druhá kapitola se zabývá právní úpravou interrupcí v České republice (historie a současná úprava). Třetí kapitola se věnuje různým etickým přístupům k určení člověka jakožto osoby, právu na rozhodování o vlastním těle apod. Poslední kapitola podává náhled na osobu a interrupci z křesťanského stanoviska.
|
|
|
Martin Buber a filosofie dialogu v díle "Já a Ty"
JANŠTOVÁ, Eva
V první části se věnuji životu Msrtina Bubera. Klíčovým situacím, které směřovaly k jeho filosofické tvorbě. Druhá část popisuje okolnosti, které předcházely vzniku díla "Já sa Ty". Třetí část vychází již z díla "Já a Ty", postupně vymezuje některé ztěžejní pojmy a přibližuje základní myšlenku knihy.
|
|
|
Filosofie kvality života a zdraví v díle Jana Sokola
SELLNEROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá filosofií kvality života a zdraví v díle Jana Sokola. Teoretická část se věnuje definování pojmu kvalita života a zdraví, shrnuje jeho vývoj v čase a popisuje jeho různá pojetí odbornými institucemi a vědeckými disciplínami, zvláště filosofií. Další kapitoly bakalářské práce se věnují životu a dílu Jana Sokola. V závěru teoretické části jsem se pokusila porovnat díla dalších českých autorů vyjadřujících se ke kvalitě života a zdraví s dílem výše jmenovaného autora. Cílem této práce je poukázat na filosofickou problematiku moci a peněz se zaměřením na kvalitu života a zdraví, toto kvantitativně zkoumat. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Výzkum byl realizován v březnu a dubnu 2009 v Jihočeském kraji. Celkem bylo rozdáno 250 dotazníků, z toho 125 ženám a 125 mužům. Vráceno bylo 222 dotazníků. Tři z nich však byly pro neúplnost vyřazeny, a pro analýzu dat tedy bylo použito 219 dotazníků. Pro výzkum byly stanoveny tři pracovní hypotézy. Hypotéza č. 1 se potvrdila: Nadbytek finančních prostředků umožňuje žít šťastný život. Stejně tak se potvrdila hypotéza č. 2: Nadbytek finančních možností umožňuje nadstandardní péči o vlastní zdraví. Hypotéza č. 3 se nepotvrdila: Nadprůměrné finanční zdroje nejsou zárukou šťastného života. Cíl práce byl uskutečněním výzkumu splněn. Z výzkumu tedy vyplývá, že většina respondentů, bez ohledu na vzdělání, považuje svůj příjem v rámci české společnosti za průměrný. Shodné procento respondentů je spokojeno i nespokojeno s výší svých příjmů, však většina dotázaných by se cítila šťastněji, kdyby měla dvojnásobný příjem. Bohužel tento fakt, je obrazem dnešní konzumní společnosti, která vše měří penězi a zároveň je i potvrzením Sokolových myšlenek a výroků, které jsem popsala v teoretické části. Tato bakalářská práce by mohla sloužit rodičům, vychovatelům a pedagogům, aby při výchově a vzdělávání dětí a mládeže poukazovali na životní hodnoty, které se nevztahují jen k dostatku finančních prostředků. Zde vyvozené závěry by se mohly stát námětem k zamyšlení pro každého člena dnešní společnosti.
|
host ::
RSS.