|
|
Následky výbuchu špinavé bomby
SADÍLKOVÁ, Alexandra
Jedním z relativně levných a dostupných nástrojů teroristického útoku je špinavá bomba. Využívá nálože s konvenční náplní (např. trinitrotoluenem, semtexem apod.) k rozptýlení radioaktivních materiálů. Její princip hlavně tkví v zamoření prostoru exploze a vzniku radioaktivního mraku, který se rychle šíří v závislosti na síle větru, přičemž následný spad radioaktivních částic zamořuje další a další území. To se pak stává nebezpečným pro další pobyt v něm, z důvodu nemoci z ozáření a dlouhodobě vzniku rakoviny. Zamořenou oblast je pak nutné dekontaminovat a to je velmi složité. Velkým problémem však při výbuchu takovéto zbraně bude také panika a zranění způsobená šrapnelem a popáleninami. Tato práce tedy zpracovává možnosti sestrojení radiologické zbraně, případné dopady při jejím použití a postup složek integrovaného záchranného systému při výbuchu špinavé bomby.
|
|
|
Krizová opatření při anonymním oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz Římov
MIHALIČ, Petr
Bakalářská práce pojednává o postupu složek Integrovaného záchranného systému České republiky v případě anonymního oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz vodního díla Římov a hodnotí připravenost a profesionalitu jednotlivých základních složek Integrovaného záchranného systému při této mimořádné události. Obsah práce vychází z poznatků získaných prostudováním dostupných materiálů a informací o postupech složek Integrovaného záchranného systému při jednotlivých oznámení z minulosti. Cílem práce je analýza problematiky anonymního oznámení hrozící výbuchem bomby, vyhodnocení připravenosti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému zvládat situaci při anonymním oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz vodního díla Římov a navržení možných postupů Integrovanému záchranného systému při této trestné činnosti. Vyhodnocení připravenosti složek Integrovaného záchranného systému je provedeno dotazníkovým výzkumem, jehož výsledky jsou pro názornost zpracovány i v grafické podobě. Dále je popsán možný scénář této mimořádné události a scénář odezvy, kterou je reakce složek Integrovaného záchranného systému, na úrovni řešení této mimořádné události s možným přechodem do krizového stavu. V závěru práce je zhodnocení připravenosti složek Integrovaného záchranného systému při této mimořádné události a poukázání na případné nedostatky, které by mohly nastat v reálu a které vyplynuly z analýzy.
|
|
|
Pomoc lidem v krizových situacích (intervenční týmy)
DUŠKOVÁ, Lenka
V předložené bakalářské práci pojednávám o základních složkách integrovaného záchranného systému (IZS). V krátkosti je charakterizuji. Dále se zmiňuji o koordinaci složek integrovaného záchranného systému a jejich úkolech. O možnosti získání dobrovolníků z řad občanů. O pomoci lidem v krizových situacích. Krátce jsem pojednala o psychosociálních intervenčních týmech, jaké mají cíle, úlohu při neštěstích, katastrofách, jak pracují v terénu. Dále jsem se zabývala připraveností obyvatelstva na krizové stavy. Informovanost obyvatelstva v oblasti krizového řízení jsem se snažila získat formou dotazníků (příloha č. 3). Získané informace, výsledky jsem vyhodnotila a graficky zpracovala. Dále jaká by měla být informovanost obyvatelstva. Možnosti podání informací občanům. Způsob předání informací a jejich rozsah (příloha č.1, 2). Jako příklad koordinace složek integrovaného záchranného systému jsem uvedla dopravní nehodu, která se stala v měsíci březnu tohoto roku na naší velmi známé velkou četností dopravních nehod, dálnici D1. Jaká byla příčina nehody, jaká byla koordinace složek integrovaného záchranného systému, jak se chovali účastníci nehody,{\dots} V diskusi pojednávám o výsledcích z dotazníkového šetření, vyplývající závěry o informovanosti obyvatelstva v oblati krizového řízení. Dále porovnávám koorninaci složek integrovaného záchranného systému při povodních v roce 1997 a při dopravní nehodě na D1.
|
|
|
Poskytování přednemocniční neodkladné péče při tonutí vybranými složkami Integrovaného záchranného systémů - Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže
PROCHÁSKA, Pavel
Oblast jižních Čech je pro velký počet přehrad a řek velmi specifická. Přes nezpochybnitelné kouzlo přírody je v tomto regionu obtížná prevence a poskytování první pomoci při tonutí. Hlavním cílem práce bylo zmapování technického vybavení a osobní připravenosti příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru a Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v rozsahu určeném tématem. Byla zvolena kvalitativní analýza, výzkumný soubor tvořilo devět osob, členů či zaměstnanců zvolených organizací. Jejich odpovědi byly poměrně jednotné, zcela rozdílné názory nebyly zaznamenány. Záměrem byla diskuse nad zvolenými otázkami. Sběr dat byl učiněn formou rozhovoru, zaznamenán na diktafon a zpracován do textu. Závěry výzkumu jsou poměrně jasné. Ve všech ohledech jsou Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor a Vodní záchranná služba Českého červeného kříže schopni pomoc tonoucím. Některé z těchto složek jsou vybaveny poměrně dobře (Hasičský záchranný sbor, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže), jiné jsou vybaveny méně z důvodu odlišné primární úlohy dané zákonem (Policie České republiky). Zajímavým tématem je odkaz obou profesionálních organizací (Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor) na spolupráci s Vodní záchrannou službou Českého červeného kříže v případech poskytování první pomoci. Je zarážející, že Vodní záchranná služba není dostatečně podporována státem. Výzkum prokázal zásadní nepoměr mezi specializací a schopnostmi členů organizace a existenčními potížemi. Řešením by mohla být kvalitnější legislativa. Rozdíl je také v kompetencích členů Vodní záchranné služby Českého červeného kříže oproti příslušníkům profesionálních organizací Integrovaného záchranného systému v případě zásahu při nebezpečném chování osob v blízkosti vody. V pravomoci členů Vodní záchranné služby Českého červeného kříže je pouze doporučit těmto osobám, aby takovou činnost ukončili.
|
|
|
Způsoby ochrany obyvatelstva v současnosti
KLIMEŠOVÁ, Jana
Civilní ochrana v ČR prošla od 90. let minulého století velkou přeměnou. Od 1.1 2001 nabyla účinnost nová legislativa.Výkon státní správy ve věcech civilní ochrany byl převeden z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra. Působení negativních vlivů má za následek živelní pohromy, průmyslové havárie a vznik dalších mimořádných událostí. Je potřebné nepodceňovat mimořádné události, důsledně se na ně připravit, protože svou vlastní připraveností můžeme lépe překonat strach a paniku, které při takových událostech vznikají.Připravený člověk dokáže reálněji posoudit vzniklou situaci, dokáže pomoci nejen sobě, ale i svým blízkým a sousedům.
|
|
|
Plán krizového řízení při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci pravomoci Policie ČR
STANĚK, Martin
V bakalářské práci na téma {\clqq}Plán krizového řízení při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci pravomoci Policie České republiky`` je popsán soubor obecně platných taktických metod a postupů dané problematiky a současný stav postupu pátrání po pohřešovaných osobách. Rovněž jsou zde rozebrány speciální metody pátrání a spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. V práci autor použil metody analýzy právních norem, odborné literatury a dále poznatků z činnosti specialistů zabývajících se danou problematikou. V podkapitole praktická část bylo a na konkrétním případu poukázáno, jak probíhá pátrání v praxi a byl stanoven plán postupu pátrání. Stanovená hypotéza, že současný stav v oblasti pátrání po pohřešovaných osobách je veden speciálně vyškolenými pracovníky s využitím moderní techniky, je na dobré úrovni a je dostatečně legislativně ošetřen, se ukázala jako pravdivá. Současně bylo poukázáno na to, že Policie České republiky v současné době nemá žádné plány pro pátrací akce po pohřešovaných osobách. Nedostatky lze spatřovat i ve spojení při pátracích akcích. Tato bakalářská práce by měla sloužit, jako metodická pomůcka při výuce specialistů pro oblast pátrání po pohřešovaných osobách.
|
|
|
Krizové řízení a plánování v oblasti zdravotnictví
MLEJNEK, Miroslav
Tato bakalářská práce se týká principů krizového řízení a plánování v oblasti zdravotnictví se zaměřením na Zdravotnickou záchrannou službu jako základní složku Integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce poskytuje jakýsi zjednodušený souhrn informací z oblasti teorie krizového řízení a plánování s následným definováním základních principů krizového řízení ve zdravotnictví. Výsledná část této práce sleduje specifické podmínky Plzeňského kraje, nahlíží do základní části krizového plánu tohoto regionu, a dále také analyzuje traumatologický plán Plzeňského kraje a ověřuje jeho účinnost. Závěrem se zabývá možným zhodnocením úrovně krizového řízení na území Plzeňského kraje.
|
|
|
Součinnost integrovaného záchranného systému na místech hromadných neštěstí v Jihočeském kraji
KOČÍ, Vojtěch
V práci autor vydefinoval základní pojmy v souvislosti s integrovaným záchranným systémem a hromadnými neštěstími, zmapoval stanoviště hlavních složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji a jejich připravenost na hromadná neštěstí, dotazníkovým šetřením a osobními rozhovory zmapoval na jaké úrovni je součinnost mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji a navrhnul opatření ke zlepšení součinnosti integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Radiologické zbraně a možnosti jejich zneužití při teroristickém útoku v Českých Budějovicích
ŠARVAIC, Miroslav
Tato práce pojednává o záchranném systému České republiky. Popisuje Integrovaný záchranný systém České republiky, jeho složky a jak by měl postupovat na místě mimořádné události. V práci jsou shrnuty a popsány možné postupy Integrovaného záchranného systému při konkrétní mimořádné události, teroristickém útoku použitím radiologické zbraně. Dále pojednává o možnostech provedení teroristické akce ve vyspělých státech, v České republice, dále o možném užití radioaktivního materiálu k výrobě radiologické zbraně a následné užití této zbraně teroristickou skupinou v městském prostředí. Bakalářská práce také srovnává záchranné systémy uvedených vyspělých států s Českou republikou a taktéž ochranu a obranu těchto států před možným napadením teroristické skupiny. Dále popisuje ochranu a obranu ve vybraných státech a zapojení záchranných sborů do činností při vzniklé mimořádné nebo jiné situaci. Dále práce srovnává vybavení uvedených státu ochrannými prostředky pro civilní obyvatelstvo a zda je toto k dispozici v dostačujícím množství. Cílem práce je, na základě těchto poznatků prokázat, že Česká republika má srovnatelný záchranný systém s vyspělými státy, a tento je schopný profesionálně zvládnout ochranu obyvatelstva před použitím radiologické zbraně.
|
|
|
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému
MRZENA, Pavel
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému Negativní jevy, jako jsou necitlivé a neuvážené zacházení člověka s přírodou, zhoršující se klimatické podmínky, dynamicky se rozvíjející doprava a průmysl mají za následek vznik různých škodlivých látek ohrožujících ve svém důsledku zdraví lidí, zvířat a zamořujících jejich okolí a životní prostor. Vědecky je dokázán vliv těchto látek na vznik přírodních katastrof, tedy mimořádných událostí a krizových situací, kterým se člověk nedokáže bránit. V současné době je zde i nový fenomén a tím jsou teroristické útoky. Všechny tyto skutečnosti vedou státy na celém světě k vytváření různých systémů a složek, které by zabezpečovaly snižování možných rizik a byly schopny provést taková odborná opatření, jež by ztráty nebo škody vzniklé na životech, zdraví a majetku osob co nejvíce snížily. Ze všech těchto důvodů je tedy nezbytné, aby na území České republiky existoval ucelený organizační komplex, nazývaný Integrovaný záchranný systém (IZS), využívaný v případech, kdy je k provádění záchranných a likvidačních prací nutná současná spolupráce více složek IZS. K posílení těchto složek se v případech, kdy nemohou situaci zvládnout, používají záchranné útvary Armády ČR, případně další síly a prostředky AČR. Cílem této práce bylo potvrdit a prokázat, dobrou spolupráci základních složek IZS se záchrannými jednotkami AČR a vytvořit určitý přehled, který by i laické veřejnosti představil Armádu ČR v rámci IZS. Můžeme konstatovat, že fungování a spolupráce těchto složek se stále rozvijí a zdokonaluje a systém jako celek funguje.
|
host ::
RSS.