|
|
Monoklonální bílkoviny u mnohočetného myelomu
LIDUCHOVÁ, Tereza
Mnohočetný je maligní nádorové onemocnění plazmatických buněk produkujících monoklonální bílkoviny - paraproteiny. Postihuje především starší obyvatelstvo.Mezi základní metody stanovení této nemoci patří elektroforéza bílkovin a stanovení volných lehkých řetězců. Praktická část mé práce je zaměřena na sledování odpovědi na chemoterapeutickou léčbu u mnohočetného myelomu pomocí stanovení paraproteinu elektroforézou bílkovin a stanovením volných lehkých řetězců, a zda tyto dva parametry podávají stejné inforamce či nikoli.
|
|
|
Studium potenciace farmakologickeho ucinku ellipticinu
Vranová, Iveta ; Mrázová, Barbora (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Chemoterapie cytotoxických látek poskytuje prostředky pro klinickou léčbu nádorů. Do této skupiny chemoterapeutik patří také ellipticine. Ellipticin je alkaloid, který vykazuje značné protinádorové vlastnosti. Působí jako DNA interkalátor, inhibitor topoisomerázy II a tvoří kovalentní adukty s DNA prostřednictvím enzymové katalýzy cytochromy P450 a/nebo peroxidázami. Oxidace ellipticinu CYP (CYP3A4, CYP1A1/2, CYP2C9, CYP1B1) poskytuje několik metabolitů (7-hydroxyellipticin, 9-hydroxyellipticin, 12- hydroxyellipticin, 13-hydroxy-ellipticin, a N2 -oxid ellipticinu). 12-hydroxyellipticin a 13- hydroxyellipticin, které jsou tvořené především CYP3A4, jsou zodpovědné za tvorbu dvou hlavních aduktů s DNA. Dva karbéniové ionty, ellipticin-13-ylium a ellipticin-12-ylium byly navrženy jako reaktivní agens, které se váží na DNA. Hlavní metabolity tvořené peroxidázami jsou dimer ellipticinu a N2 -oxid ellipticinu, které generují stejné karbéniové ionty a adukty s DNA. Moderní přístupy v chemoterapii jsou založeny na cíleném směrování léčiv pro zvýšení selektivity vůči maligním buňkám a snížení cytotoxicity vůči normálním zdravým buňkám. Konjugáty ellipticinu a jeho derivátů (konjugáty ellipticinu s N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidem, konjugáty ellipticinu s vazoaktivním střevním peptidem a konjugáty...
|
|
| |
|
|
Metodika ozdravování rybízu od virů a fytoplazem
Sedlák, J. ; Špak, Josef ; Paprštein, F. ; Přibylová, Jaroslava ; Svobodová, L. ; Kubelková, Darina
Cílem práce bylo zjištění zdravotního stavu primárních zdrojů 4 odrůd červeného, 1 odrůdy bílého a 3 odrůd černého rybízu a výzkum techniky ozdravování od virových chorob metodou termoterapie v 39 °C. Testy PCR byl zjištěn výskyt BRV (Black currant reversion virus) a GVBaV (Gooseberry vein banding associated virus) a testy ELISA SLRSV (Strawberry latent ringspot virus) v některých vybraných keřích. Fytoplazmy nebyly zjištěny v testovaných rostlinách. Podařilo se ozdravit jeden klon odrůdy červeného rybízu ´Rubigo´ od GVBaV, jeden klon odrůdy červeného rybízu ´Detvan´ od směsné infekce dvou virů SLRSV a BRV a dva klony odrůdy bílého rybízu ´Orion´ od směsné infekce dvou virů BRV a GVBaV. Oba klony odrůdy červeného rybízu ´Vitan´ zůstaly i po ozdravování infikovány jedním z virů BRV nebo GVBaV, které byly nalezeny i ve výchozím keři před zahájením termoterapie.
|
|
|
Ošetřovatelská problematika u nemocných podstupujících chemoterapii, se zaměřením na výživu.
KULÍŠKOVÁ, Eva
U pacientů podstupujících chemoterapii je výživa velmi důležitá. Často se u nich objevuje nádorová malnutrice, jejíž příčinou může být jak samotné nádorové onemocnění, tak i podávání cytostatik, která mají mnoho nežádoucích účinků ovlivňujících výživu pacienta, jako například nechutenství, zvracení, mukozitidy, ale i průjmy a zácpa. Podle závažnosti malnutrice stoupají rizika komplikací protinádorové terapie a zhoršuje se kvalita života pacientů. Již ztráta 5% hmotnosti má nepříznivý vliv na dlouhodobé přežívání onkologicky nemocných. Teoretická část práce se zabývá pojmem chemoterapie, způsoby podání cytostatik a jejich nežádoucími účinky. Dále je popsána patogeneze nádorové malnutrice, klinický obraz, role sestry při diagnostice a základní výživová opatření při výskytu nežádoucích účinků cytostatik. Prvním cílem bylo zjistit rozsah znalostí sester o problematice výživy pacientů, kteří podstupují chemoterapii. Druhým cílem bylo zjistit, zda pacienti znají možnosti ovlivnění nežádoucích účinků chemoterapie pomocí výživových opatření. Třetím cílem bylo zjistit, jestli sestry, které aplikují chemoterapii, poskytují pacientům informace o výživových opatřeních, kterými lze ovlivnit nežádoucí účinky chemoterapie. Pro splnění cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které bylo uskutečněno pomocí hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Rozhovory byly uskutečněny v březnu 2013 se svolením náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a náměstkem pro vědu, výzkum a výuku. O spolupráci bylo požádáno celkem pět sester, které aplikují chemoterapii a pět pacientů, kterým je podávána. První výzkumná otázka: ?Mají sestry potřebné znalosti v oblasti výživy u pacientů podstupujících chemoterapii?? Z odpovědí vyplynulo, že sestry nemají úplné znalosti o výživových opatřeních při chemoterapii. Jejich odpovědi byly většinou strohé a neúplné. Všechny sestry se shodly, že je důležité mít správné znalosti v oblasti výživy při chemoterapii, ale pouze jedna sestra uvedla, že by uvítala vzdělávací kurz na toto téma. Druhá výzkumná otázka: ?Znají pacienti možnosti ovlivnění nežádoucích účinků chemoterapie výživou?? Zde byly odpovědi pacientů obdobné jako u sester. Pacienti většinou znali pouze základní opatření, celkově lze zhodnotit jejich znalosti jako nedostačující. Třetí výzkumná otázka: ?Informují sestry pacienty o možnostech výživy při aplikaci chemoterapie?? Zde sestry i pacienti shodně uváděli, že nejčastějším zdrojem informací je edukační brožura, ve které jsou jen základní poznámky. Většina pacientů uvedla, že jim byly poskytnuty dostatečné informace o výživě, což neodpovídá jejich znalostem. Čtvrtá výzkumná otázka: ?Znají pacienti možnosti, kde získat informace o výživě při chemoterapii?? Zde většina dotazovaných odpověděla, že by hledali odpovědi na internetu nebo by se dotázali sester na oddělení. Na otázku, jaké informační zdroje doporučují sestry pacientům, odpověděly všechny shodně, že pouze předají informační brožuru a kontakt na oddělení. Možností, jak dosáhnout zlepšení znalostí jak sester, tak i pacientů, by mohla být větší obsáhlost edukačních materiálů na téma ovlivnění nežádoucích účinků chemoterapie, popřípadě větší znalost i jiných zdrojů informací, jako například internetové odkazy či možnost kontaktu nutričního terapeuta. Výsledky této práce by mohly být použity jako informační materiály, které mohou pomoci zkvalitnit ošetřovatelskou péči o pacienty, kteří podstupují chemoterapii.
|
|
|
Výskyt mikrosporidií u hematologických a onkologických pacientů
DORAZILOVÁ, Veronika
Mikrosporidie jsou intracelulární parazité patřící do říše hub. Existuje asi 1200 druhů mikrosporidií rozdělených do 150 rodů, pro člověka je nejvýznamnějších 14 druhů. Nejčastěji způsobuje infekce u člověka druh Enterocytozoon bieneusi, dále Encephalitozoon intestinalis Infekčním stádiem mikrosporidie je spora, což je oválný útvar umožňující infikování hostitele. Spora obsahuje tzv. pólové vlákno, které je vnějšími podmínkami vymrštěno do cytoplazmy hostitele a uvolňuje se obsah zvaný sporoplasma. Poté následuje vývoj mikrosporidie v hostiteli, který probíhá dvěma fázemi vývoje ? merogonií, při níž dochází k dělení plasmodia na meronty až do zaplnění buňky, a sporogonií, kdy se jednotlivé buňky osamostatňují a prochází jednotlivými stádii vývoje až do vzniku spory. Mikrosporidiózou se člověk může nakazit fekálně orálním přenosem, a to požitím kontaminované vody či špatně tepelně upraveného masa. Tento druh přenosu se nazývá horizontální. Druhým typem přenosu, který nebyl u lidí popsán, je vertikální (transplacentární přenos). Dále může být významný také zoonotický přenos. Člověk se může nakazit mikrosporidiózou od nejrůznějších druhů živočichů, kteří byli infikováni jednotlivými druhy mikrosporidií. Ohroženou skupinou jsou především pacienti se získanou primární imunodeficiencí, dále mohou být nakaženy děti, starší osoby, pacienti po transplantaci či cestovatelé. Mikrosporidie způsobují oportunní infekce, pro něž je charakteristické, že doprovázejí jiná primární onemocnění, například AIDS, virové či bakteriální onemocnění a mnoho dalších. Mezi nejčastější klinické projevy patří zejména průjem, dalšími příznaky mohou být i oční, plicní či svalové potíže. Cílem mé práce bylo zjistit přítomnost či nepřítomnost čtyř druhů mikrosporidií, Encephalitozoon intestinalis, Encephalitozoon hellem, Encephalitozoon cuniculi a Enterocytozoon bieneusi, ve vzorcích stolice hematologických a onkologických pacientů a výsledky porovnat s již získanými výsledky. Celkem jsem nasbírala 45 vzorků stolice v období leden 2012 ? leden 2013. Vzorky byly odebírány do nesterilních uzavíratelných nádobek a zpracovány v laboratořích parazitologii v AV ČR v Českých Budějovicích. Následně jsem všechny vzorky zpracovala metodou barvení Calcofluor white a preparáty pozorovala pod mikroskopem Olympus IX 70. Hledala jsem oválné jasně modrobíle zářící spory mikrosporidií. Bylo nutné je odlišit od kvasinek. Další metodou zpracování byla molekulární diagnostika. Všech 45 vzorků jsem vyizolovala pomocí komerčního kitu PSP Spin Stool DNA kit (INVITEK). Principem izolace bylo rozbití spor a získání čisté DNA vhodné k dalšímu zpracování. Následně jsem provedla polymerázovou řetězovou reakci, což je metoda využívající rychlého zmnožení DNA založena na principu replikace nukleových kyselin. PCR probíhala v temocyklerech (BIO RAD, BIOER) po dobu dvou hodin. Amplifikace probíhala v opakujících se cyklech, složených ze tří základních kroků ? denaturace, hybridizace a elongace. Následujícím krokem byla gelová elektroforéza. Výsledek elektroforézy byl zobrazován pomocí transluminátoru, který byl propojen s počítačem. Podle délky fragmentů bylo určeno, zda se jedná o přítomnost jednoho ze čtyř výše uvedených druhů mikrosporidií ve vzorku. Jelikož se potvrdila přítomnost mikrosporidií, dalším krokem byla extrakce DNA z gelu. Vyizolovaná čistá DNA byla poté zaslána na sekvenaci. Celkem bylo na sekvenaci zasláno 9 fragmentů DNA. Posledním krokem byla analýza prováděná v biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích, která určila, o jaký genotyp se jedná. Byla potvrzena přítomnost druhu Encephalitozoon cuniculi, genotyp II u jednoho hematologického pacienta. Dále byla potvrzena přítomnost druhu Enteocytozoon bieneusi, genotyp D u dvou hematologických pacientů a u šesti onkologických pacientů.
|
|
| |
|
|
Radioterapie kolorektálního karcinomu
MAJERČÁKOVÁ, Iva
Podle WHO je každý rok na celém světě evidováno okolo 940 000 nových případů, z toho na tento nádor asi polovina pacientů zemře a to převážně díky pozdnímu příchodu. Paradoxem ovšem zůstává, že do povědomí většiny lidí se tumor dostal jako poměrně nevýznamné onemocnění, které není časté a dá se snadno léčit. Tato diagnóza tvoří zhruba 10 % všech evidovaných malignit a je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorová onemocnění na celém světě. Česká republika patří na přední místo v Evropě jak v incidenci, tak v mortalitě. Prevence tak závažného onemocnění je v ČR značně nedostačující a neefektivní.
|
|
|
Virocidní účinnost ribavirinu a acyklických nukleosid fosfonátů na virus žluté mozaiky vodnice.
MRÁZKOVÁ, Ivana
Byla vyvinuta nová metoda na testování protivirových sloučenin proti rostlinným virům. Tato metoda je založena na rychle rostoucích brukvovitých rostlinách v in vitro podmínkách v kapalném mediu. Zjišťovali jsme fytotoxicitu a protivirovou účinnost ribavirinu a účinnost acyklických nukleosid fosfonátů (R)-PMPA, PMEA, PMEDAP a (S)-HPMPC na virus žluté mozaiky vodnice. Pro zjištění relativní a celkové koncentrace viru v rostlině jsme použili metodu Double sandwich ELISA. Ribavirin měl nejsilnější protivirový účinek. (R)-PMPA a PMEA nevykazovali žádný protivirový účinek a téměř žádnou fytotoxicitu ve srovnání s kontrolními rostlinami. (S)-HPMPC a PMEDAP vykazovaly mírné protivirové účinky, ale zároveň i vyšší fytotoxicitu.
|
|
|
Toxicita radioterapie u pacientek nad 60 let s gynekologickými nádory
POLODNOVÁ, Šárka
Nádory děložního čípku a děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních orgánů a jejich incidence stále stoupá. V České republice je každoročně diagnostikováno více než 1000 nových případů karcinomu děložního čípku a 1500 případů endometriálního karcinomu. V terapii se uplatňuje chirurgická léčba a zevní radioterapie, popřípadě v kombinaci s brachyterapií a chemoterapií. Zaměřila jsem se na časnou toxicitu radioterapie, která může být limitujícím faktorem dokončení léčby, zejména u starších pacientek. Soubor tvoří 100 pacientek, které jsou rozděleny do 4 skupin dle věku a primární diagnózy. Každá skupina zahrnuje 25 žen. V I. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního čípku (věkový průměr 48 let), II. skupina obsahuje pacientky se stejnou diagnózou, ale starší 60-ti let (věkový průměr 66 let). Ve III. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 54 let). V poslední IV. skupině jsou pacientky starší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 71 let). Všechny pacientky byly ozařovány na Onkologickém oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích a.s.. Ve své práci jsem mezi sebou porovnávala toxicitu radioterapie u skupiny pacientek mladších oproti pacientkám, které byly starší 60-ti let. Hematologická toxicita byla zjištěna častěji u starších pacientek, ať už se zhoubným nádorem děložního čípku(76 % či s endometriálním karcinomem (52 %). U mladších pacientek se projevily hematologické komplikace v menší míře(děložní čípek - 52 %, děložní tělo {--} 24 %). Závažná toxicita grade 4 byla zjištěna u jedné pacientky starší 60-ti let se samotnou radioterapií na oblast pánve pro nádor děložního čípku. Toxicita grade 3 se vyskytla u jedné nemocné ze skupiny mladších a u jedné ze skupiny starších pacientek s kombinovanou léčbou pro karcinom čípku děložního. Při porovnávání nehematologických komplikací byla toxicita také více vyjádřena u starších pacientek. Výskyt průjmů u starších byl v 64 % oproti mladším 48 %. Daná hypotéza o vyšší toxicitě léčby u starších pacientek se mi výzkumem potvrdila.
|
host ::
RSS.