|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním
NĚMCOVÁ, Kateřina
Akutní respirační selhání je stav, během kterého dýchací soustava není schopna náhle plnit své funkce. Porucha funkcí může být na úrovni přívodu vzduchu do dýchacích cest, nebo na úrovni výměny plynů mezi alveoly a krví. Nejzávažnější stav akutního respiračního selhání je syndrom akutní dechové tísně. Akutní respirační selhání je nutné řešit okamžitě při výskytu, neboť může dojít k závažným poškozením organismu či smrti. Podmínkou léčby je zajištění dýchacích cest. Teoretické znalosti o možných příčinách vzniku a jejich následné léčbě, léčbě pomocí umělé ventilace slouží k správnému pochopení celé problematiky tohoto onemocnění. Při léčbě takto závažného stavu má svou úlohu i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami, která je vysoce specializovaná. Svou úlohu hrají sestry při zajištění dýchacích cest, při napojení a léčbě na umělé plicní ventilaci a i při odpojování nemocného z orgánové podpory ventilátoru. Cílem této práce bakalářské práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, bylo ozřejmit základní pojmy a problematiku akutního respiračního selhání, jež je nezbytně nutná pro správné pochopení a následnou léčbu selhání pomocí ventilační podpory. Tyto vědomosti jsou nezbytné pro správné poskytování ošetřovatelské péče. Druhým cílem práce bylo zmapovat a porovnat jednotlivá doporučení komplexní ošetřovatelské péče u nemocných a akutním respiračním selháním. Tento cíl byl stanoven z důvodu neustálého vývoje a pokroku v péči o nemocné v kritickém stavu. Tato bakalářská práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selhání byla zpracována pouze jako teoretická práce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Poznatky pro jednotlivé části práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových zdrojů odborných společností. Z českých autorů, kteří byly nejčastěji citováni v práci, se jedná o MUDr. Pavla Dostála Ph.D. MBA., který se věnuje problematice umělé plicní ventilace a MUDr. Bronislava Stibora, který se zabývá problematikou syndromu akutní dechové tísně a rescue postupy. Na základě prostudované literatury byly zpracovány základní teoretické pojmy a problematika, která se týká akutního respiračního selhání i syndromu akutní dechové tísně. Detailně byla rozpracována i umělá plicní ventilace. Teoretická část postupně přechází do ošetřovatelské části práce, kde z literárních zdrojů byla stanovena komplexní ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, do které byly zařazeny jednotlivé doporučení týkající se novinek a aktualit v oboru péče o kriticky nemocné. Po vyhodnocení ošetřovatelské péče bylo zjištěno, že komplexní péče se v použité literatuře shoduje a jednotliví autoři se rozcházejí pouze v drobných doporučeních, z nichž jsou jednotlivé části komplexní péče složeny. Jednotlivá doporučení jsou uvedena v textu a jejich vyhodnocení je zpracováno v závěru práce. Do závěru práce je zařazeno srovnání kompetencí všeobecných sester a sester pro intenzivní péči. Dle platné české legislativy by se o klienta se selhávajícími životními funkcemi měla starat pouze sestra se specializací pro intenzivní péči. Rozsah povolené poskytované péče sestrou pro intenzivní péči je několikanásobný oproti všeobecné sestře. Pokud by si i jediný student odnesl některá doporučení z práce a dokázal je aplikovat v pracovním procesu, přispěl by tím ke zlepšení komplexní péče na jednotkách kriticky nemocných a práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu pacienta
PETROVIČ, Pavel
Tématem této bakalářské práce je ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu. Vědomí, dýchání a krevní oběh patří mezi základní životní funkce. Ventilační podporou jsme schopni zajistit úplnou nebo částečnou plicní ventilaci. K tomu nám slouží různé pomůcky, ať už to jsou jednoduché resuscitační roušky a masky určené pro laickou veřejnost, nebo se jedná o pomůcky určené pro vyškolené zdravotnické záchranáře, jako je například laryngeální maska nebo endotracheální kanyla a ventilátor pro umělou plicní ventilaci. Přednemocniční péče se týká nejen poskytnutí profesionální první pomoci, ale také poskytnutí první pomoci laickou veřejností. Proto jsou v práci uvedeny pomůcky k zajištění ventilaci plic. Tato bakalářská práce měla dva cíle, a to zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků o dýchání z úst do úst a zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií. Průzkum byl realizován smíšenou metodou výzkumu. Znalosti studentů maturitních ročníků byly zjištěny formou testů, které byly rozdány v třídě Z4 Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a ve třídě 4. B Gymnázia Jírovcova. V ročníku Z4 byl průzkum proveden 14. března 2014, ve třídě bylo přítomno 25 studentů, z toho 4 muži a 21 žen. Ve třídě 4. B bylo testování znalostí studentů provedeno 2. dubna 2014 a bylo přítomno 26 studentů, z toho 16 žen a 10 mužů. Na začátku testu byl kladen důraz na zachování anonymity respondentů, dále byli seznámeni s charakterem výzkumu a jeho cílem. Na začátku testu bylo provedeno krátké statistické šetření zda se jedná o muže či ženu a zda je daná osoba vlastníkem řidičského oprávnění či nikoli. Následovalo 15 uzavřených otázek, ve kterých studenti vybírali právě jednu správnou odpověď. Po odevzdání testů byla provedena zpětná vazba a studentům řečeny správné odpovědi. Celkem bylo tedy rozdáno 51 testů. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií byly zjišťovány formou pěti krátkých rozhovorů v týdnu od 7. do 11. dubna 2014. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři v zaměstnaneckém poměru u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Získaná data z testů byla vyhodnocena, každá otázka zvlášť, a následně přenesena do grafů, které vyobrazují počty správných a špatných odpovědí. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků. Statisticky vyhodnocené testy svědčí o tom, že studenti ze třídy Z4 mají více znalostí o umělém dýchaní z úst do úst potažmo o neodkladné resuscitaci. Celkem v 7 otázkách byli určitě úspěšnější, než jejich vrstevníci ze 4. B, kteří byli lepší pouze ve třech otázkách. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme jsou pozitivní a pokud je u pacienta nutné zajistit dýchací cesty, kdy na místě zásahu není lékař, tak volí právě LMA Supreme. Zdravotničtí záchranáři se shodují, že následná ventilace přes LMA Supreme je dostačující, pokud správně zvolíme velikost. Zdravotničtí záchranáři využívají kapnometr, pokud je k dispozici, protože není dostupný ve všech vozech ZZS. Zdravotničtí záchranáři ze zkoumaného souboru se denně nesetkávají s pacienty, kteří by potřebovali, nebo by byli na řízené ventilaci. Studenti maturitních ročníků mají povědomí o dýchání z úst do úst, popřípadě o poskytování první pomoci. Ovšem tyto znalosti nejsou 100% a bylo by třeba zavést výuku první pomoci na středních školách. Zdravotničtí záchranáři přejímají nové pomůcky a přístroje za své a používají je během své praxe. A první pomoc se díky tomu stává prospěšnější pro pacienta a komfortnější pro zdravotnického záchranáře.
|
|
|
Kvalita života dětí s onemocněním spinální svalové atrofie
KOČOVÁ, Helena
Disertační práce se zaměřuje na problematiku kvality života dětí a pečujících osob s onemocněním spinální muskulární atrofie (SMA), závažným progresivním a nevyléčitelným onemocněním, problematiku sociální práce s rodinou, kde se vyskytuje toto onemocnění. Popisuje etické aspekty pomoci rodinám s SMA a závažná rozhodnutí v souvislosti s nutností připojení na umělou plicní ventilaci. Spinální muskulární atrofie je onemocnění motoneuronu, tj. onemocnění neuronů, které odpovídají za vědomé pohyby svalů, jako např. běhání, pohyby hlavy a polykání. Výskyt v populaci je přibližně 1 novorozenec na 6000 narozených a asi 1 osoba ze 40 osob je přenašečem této nemoci. SMA postihuje všechny kosterní svaly, tzv. proximální svaly jsou často postiženy nejvíce. Jedinec je v určité fázi života - dle stupně a typu postižení - odkázán na mechanický či elektrický vozík, v mnoha případech na umělou plicní ventilaci a trvalou 24 hodinovou pomoc druhé osoby. Rodiny fakt závažného progresivního a nevyléčitelného onemocnění přijímají různými způsoby. Disertační práce reflektuje vnímání kvality života samotných dětí a pečujících osob, přispívá k vytvoření podkladů pro organizaci multidisciplinárního týmu odborníků za účelem terapeutické intervence, kteří jsou schopni dítě a jeho rodinu doprovázet. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje paliativní péči jako "zlepšování kvality života pacientů, kterým čelí život ohrožující onemocnění, a jejich rodinám prostřednictvím prevence a zmírnění utrpení včasnou diagnostikou a léčbu bolesti a další problémy, ať už fyzické, psychické, sociální a duchovní." Paliativní péče rodiny připravuje na tyto situace a měla by být poskytována spolu s tím, pro jaké možnosti léčebných postupů se rodiny rozhodnou. Disertační práce je uceleným informačním podkladem k podpoře dětí s postižením SMA a rodin v rané péči v České republice, dále pak v inkluzívním procesu pedagogické integrace- inkluze do majoritní společnosti.
|
|
|
Etické otázky ošetřovatelské péče u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci
KŘIVKOVÁ, Jana
V této diplomové práci jsme se zabývali problematikou vnímání etických problémů pracovníky poskytujícími ošetřovatelskou péči na lůžkách akutní intenzivní péče a dlouhodobé intenzivní péče. Zajímalo nás také povědomí těchto nelékařských pracovníků o etických principech ve zdravotnictví a jejich legislativním ošetření. Teoretická část práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty na umělé plicní ventilaci a stručným popisem vývoje etiky ve zdravotnictví a popisem současného stavu biomedicínské etiky a jejího legislativního ošetření. Výzkumná část této diplomové práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní výzkum byl realizován pomocí metody dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 20 otázek, 10 otázek bylo uzavřených, 8 otázek bylo polootevřených a dvě otázky otevřené. Dotazníky byly anonymní. Osloveni byli respondenti z řad nelékařských pracovníků poskytující ošetřovatelskou péči na lůžkách akutní a dlouhodobé intenzivní péče. Prvním cílem práce bylo zjistit pohled sester na ošetřovatelskou péči u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. Druhým cílem bylo vytýčení největších etických problémů sester v ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. A třetím cílem bylo zmapovat povědomí sester o oficiálních etických a legislativních postupech a doporučeních u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. Prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření byly ověřovány dvě předem stanovené hypotézy. První stanovená hypotéza, Ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci je považováno sestrami za etický problém, byla potvrzena, jelikož statisticky významná většina respondentů uvedla, že při ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci se vyskytují etické problémy. Hypotéza 2, Přístup k ošetřování pacienta na dlouhodobé umělé plicní ventilaci je na akutních a následných lůžkách rozdílný, byla potvrzena, jelikož struktura odpovědí respondentů pracujících na lůžkách akutní péče a dlouhodobé péče se statisticky významně lišila. K realizaci kvalitativního šetření byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru s respondenty. Výzkumný soubor tvořilo celkem deset zdravotních sester, pět pracujících na lůžkách akutní intenzivní péče a pět na lůžkách dlouhodobé intenzivní péče. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jaký postoj zaujímají sestry v ošetřovatelské péči k pacientům na dlouhodobé umělé plicní ventilaci? Šetřením bylo zjištěnou, že respondentky zaujímají k pacientům na dlouhodobé plicní ventilaci stejný postoj, jako k jakýmkoliv jiným pacientům a to i v případech, kdy je malá nebo žádná naděje na uzdravení pacienta. 2. Jaké etické otázky vnímají sestry v souvislosti s ošetřováním pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci jako nejzávažnější? Šetřením bylo zjištěno, že za nejzávažnější etické problémy respondenti považují zachování lidské důstojnosti a prodlužování marné terapie. 3. Jaké je povědomí sester pečujících o pacienty na dlouhodobé umělé plicní ventilaci v oblasti etiky a legislativy? Šetřením bylo zjištěno, že respondentky mají znalosti této problematiky nedostatečné. Při porovnání výsledků kvalitativního a kvantitativního šetření bylo zjištěno, že mají společné závěry. Obě skupiny shodně vykazují nedostatečné povědomí a znalosti respondentů v oblasti etické problematiky pacientů v intenzivní péči včetně kategorizace a jejího legislativního ošetření. Zjištěné výsledky potvrzují současný stav výše uvedené problematiky. Na základě zjištěných výsledků byl vytvořen návrh edukační brožury pro sestry, která by měla zjednodušit orientaci v uvedené nelehké problematice.
|
|
|
Riziko vzniku nozokomiální pneumonie u pacientů na umělé plicní ventilaci
HOMOLKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce pojednává o nejčastěji se vyskytující nozokomiální nákaze v intenzivní péči ? o ventilátorové pneumonii. Jejím záměrem je zvýšit povědomí o této nemocniční nákaze, především o možnostech, jak předcházet jejímu vzniku. Ventilátorová pneumonie vzniká v souvislosti s umělou plicní ventilací, a proto je úvod teoretické části práce věnován základním pojmům týkajícím se umělé plicní ventilace. Jsou zde popsány důvody a způsoby její aplikace a úkoly sestry při péči o ventilovaného pacienta. Následující část je věnovaná nozokomiálním nákazám, jsou v ní rozebrány faktory ovlivňující vznik nozokomiálních nákaz, dále nozokomiální nákazy v intenzivní péči a způsoby prevence těchto nákaz. Po uvedení do problematiky umělé plicní ventilace a nozokomiálních nákaz je poslední oddíl teoretické části věnován nozokomální nákaze spojené s trváním umělé plicní ventilace ? ventilátorové pneumonii. Zde je popsána patogeneze této nemoci, faktory rizikové pro její vznik, diagnostika, léčba a především způsoby předcházení této nemoci. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, jenž byl určen sestrám anesteziologicko-resuscitačních oddělení, a na následném pozorování sester. Pro splnění hlavního záměru práce bylo vytyčeno pět cílů a stanoveno šest hypotéz. Prostřednictvím vytyčených cílů bylo zjišťováno, jakým způsobem sestry pečují o tracheostomii a toaletu dýchacích cest ventilovaných pacientů, jak pečují o ventilační přístroj a jeho komponenty, ale také jaká je informovanost sester o aseptických zásadách při ošetřování dýchacích cest a ventilátoru. Poslední vytyčený cíl měl zjistit, jakými způsoby je na daných pracovištích předcházeno vzniku nozokomiálních nákaz u pacientů na umělé plicní ventilaci. Současně byly potvrzeny hypotézy H1: Sestry péči o tracheostomii provádějí za aseptických podmínek; H2: Sestry toaletu dýchacích cest provádějí za aseptických podmínek; H3: Sestry při péči o ventilační přístroj postupují dle aseptických zásad; H4: Sestry jsou seznámeny s aseptickými postupy ošetřování tracheostomie; H5: Sestry jsou seznámeny s aseptickým prováděním toalety dýchacích cest a H6: Sestry jsou seznámeny s péčí o ventilační přístroj. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen standard ošetřovatelské péče zaměřený na odsávání z dolních dýchacích cest. Druhým výstupem této práce je plakát, na němž jsou zaznamenány způsoby prevence ventilátorové pneumonie, jenž by měl jednoduchým způsobem motivovat sestry k dodržování těchto preventivních opatření.
|
|
|
Péče o dýchací cesty u ventilovaných pacientů na ARO - příprava výukového materiálu pro nově nastupující sestry
PAŠAVOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku péče o dýchací cesty u ventilovaných klientů a vytvoření výukového materiálu pro nově nastupující sestry na anesteziologicko ? resuscitační oddělení Nemocnice Strakonice a.s. Práce se skládá z části teoretické a výzkumné. V teoretické části je několik kapitol, v nichž je popsána mimo jiné také anatomie dýchacích cest, způsoby a pomůcky potřebné pro zajištění dýchacích cest v rámci prováděné umělé plicní ventilace a také samozřejmě následující péče o dýchací cesty. Ve výzkumné části, prováděné kvalitativním výzkumným šetřením za použití nestandardizovaných individuálních rozhovorů, byly stanoveny tři cíle, které jsme se snažili splnit pomocí okruhů otázek. Tyto otázky byly kladeny dvěma skupinám sester z téhož pracoviště anesteziologicko ? resuscitačního oddělení Nemocnice Strakonice a.s. Jedna skupina byla tvořena sestrami s dlouholetou praxí na ARO, které vedou nově nastupující sestry během adaptačního procesu a druhá skupina sestrami nově nastupujícími nebo s minimální praxí na ARO. Cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dýchací cesty u ventilovaných klientů na ARO a dále jaká forma výukového materiálu je pro nově nastupující sestry na ARO optimální. Posledním cílem bylo zjistit přínos a využitelnost vytvořeného materiálu ohledně péče o dýchací cesty v praxi. Výsledky ukázaly, že základními specifiky je odsávání z dýchacích cest, zvlhčování, mikronebulizace a péče o endotracheální rourku a tracheostomickou kanylu. Na formu výukového materiálu sestry vznesly návrh formy v podobě tištěného materiálu a také v elektronické podobě. Informace i výukový materiál ohledně péče o dýchací cesty u ventilovaných klientů je potřeba neustále doplňovat. Technika i nové metody se stále vyvíjejí a je povinností zdravotníků tyto informace a postupy neustále doplňovat a dle nich také poskytovat danou ošetřovatelskou péči. Vhodným řešením by mohl být právě vytvořený výukový materiál, který je vytvořen v tištěné podobě i v PowerPointu. Je tedy možné jej kdykoli dle potřeby upravit a doplnit. Vytvořený výukový materiál byl poskytnut na dva měsíce k ověření v praxi na ARO Nemocnice Strakonice a.s., kde probíhalo výzkumné šetření a poté předložen vrchní sestře.
|
|
|
Možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních
BINTEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních metodou kvalitativního výzkumu. První část výzkumu byla zaměřena na zjištění způsobu využití, včetně nejužívanějších ventilačních režimů, a četnosti umělé plicní ventilace. Výzkumem bylo zjištěno, že v přednemocniční péči jsou využívány metody invazivní i neinvazivní ventilace a nejužívanější ventilační režimy v přednemocniční péči jsou IPPV , CPAP, a SIMV. V druhé části je výzkum zaměřen na možnosti umělé plicní ventilace na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a zjištění neužívanějších režimů. Jsou to IPPV, BIPAP, SIMV, APRV,PS a CPAP. Poslední část výzkumu se zabývá hlavně porovnáním možností umělé plicní ventilace na základnách zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a Jihočeského kraje. Narazila jsem na velmi rozdílné názory na význam umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči, nicméně ve výsledku se možnosti umělé plicní ventilace v jednotlivých krajích moc neliší.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika ventilovaných pacientů v domácím prostředí
FENEŠOVÁ, Lucia
V poslední době zaznamenala umělá plicní ventilace výrazný posun zavedením domácí umělé plicní ventilaci. Domácí plicní ventilace je určena pacientům, kteří trpí těžkou progresivní nemocí. Většinou jde o ireverzibilní stav, který jim brání ve vědomém dýchání. Pro tyto pacienty je velkým přínosem. Umožňuje jim žít několik let téměř normálním životem v jejich přirozeném prostředí. Cílem bylo zjistit nejčastější zdravotní a sociální problémy nemocných ventilovaných v domácím prostředí, dále zjistit výhody domácího ošetřování a případná rizika u ventilovaných nemocných a nakonec vypracovat ošetřovatelský standard péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno formou 2 polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s 5 vybranými sestrami pracující v agentuře domácí péči a ve stejné agentuře domácí péče byl proveden i druhý rozhovor vedený s 5 vybranými nemocnými na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v péči této agentury. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že nejčastější zdravotní problém u ventilovaných nemocných jak pro nemocné tak pro sestry je ucpání tracheostomické kanyly. Dále bylo zjištěno, že ventilovaný nemocný narozdíl od názoru sestřiček se necítí být sociálně izolováni. V rozhovorech s nemocnými bylo zjištěno, že výhodou domácího ošetřování je, že jsou doma a rizikem, že v domácím prostředí veškerá péče o ně závisí v podstatě na jednom člověku a je časově velmi náročná. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty domácí zdravotní péči Eva Šafránková, kde bylo šetření prováděno. Vypracovaný ošetřovatelský standard může být použitý jako další možný zdroj informací pro ventilované pacienty a k zlepšení péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Doporučením je, aby se sestry více vzdělávaly v oblasti umělé plicní ventilaci. Vhodným řešením by bylo uspořádání školení na toto téma. Přínosem by byla exkurze na pracovišti, kde se umělá plicní ventilace provádí. Dále doporučením bude uspořádání dalšího výzkumného šetření problematiky výhod domácí umělé plicní ventilace před umělou plicní ventilaci v zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem
NOVOTNÁ, Magdalena
Zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších úkonů, který musí zdravotnický záchranář ovládat. K tomu je nezbytné znát i opatření k prevenci aspirace. Udržení průchodnosti dýchacích cest je základním předpokladem pro ventilaci a oxygenaci raněného. Správné zprůchodnění a zajištění dýchacích cest může být i život zachraňujícím výkonem. Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji. V práci jsou uvedeny způsoby zajištění dýchacích cest bez pomůcek i s pomůckami, které má zdravotnický záchranář v přednemocniční péči k dispozici. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři na výjezdových stanovištích Středočeského kraje. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou. Za účelem sběru dat byla využita technika anonymního dotazníku, kde bylo rozdáno 100 dotazníku po stanovištích zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Návratnost z celkového počtu 100 rozdaných dotazníku byla 76, tedy 76% z celkových 100%. Cílem práce bylo zmapovat možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji, kde byl cíl splněn. Hypotéza 1, že nejefektivnějším způsobem zajištění dýchacích cest je pro zdravotnického záchranáře endotracheální intubace se potvrdila, stejně tak jako hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nepoužívají k zajištění dýchacích cest {\clqq}LMA {--} Fastrach``.Výsledky práce mohou být využity v oblasti utváření standardizovaných metod a postupů zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči a mohou být použity k dalšímu vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
| |
host ::
RSS.