|
|
Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice
FAJMONOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce s názvem ?Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice?, má charakter kvalitativního výzkumu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je charakterizován fyziologický novorozenec a základy péče o novorozence v domácím prostředí. Tato práce se rovněž zabývala preventivní péčí o novorozence. Dále je v této práci charakterizován vývoj dítěte v jednotlivých měsících, od narození až do 1 roku. V praktické části je výzkum zaměřený na zjišťování úrovně a dostupnosti komunitní péče o novorozence, informovanosti matek o péči v domácím prostředí a jaká je spokojenost s jednotlivými subjekty poskytujícími péči novorozencům po propuštění. Cílem práce bylo zodpovědět, jaká je úroveň ošetřovatelské péče o novorozence a komunikace s rodiči ze strany zdravotnického personálu v období od propuštění z porodnice do 6 týdnů věku, z pohledu rodičů. Ke zpracování dané problematiky a zjištění již zmiňovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl celkem s osmi ženami. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Jsou porodní asistentky a dětské sestry v terénu schopny naplňovat představy rodičů v péči o jejich dítě při zachování odpovídajícího stupně odbornosti? Jaké mají matky priority při komunikaci se zdravotníky? Navštěvují porodní asistentky či dětské sestry novorozence v domácím prostředí? Jsou zásahy porodní asistentky do péče o novorozence podle rodičů kvalifikované? Výsledky a poznatky z této bakalářské práce mohou sloužit všem pracovníkům v terénní péči jako cenný zdroj informací o přáních a pocitech matek v současné době na straně jedné, a o odborné úrovni péče na straně druhé. Součástí práce je i ?Desatero pro pracovníky v terénní péči o matku a novorozence.?
|
|
|
Evaluace účinnosti sociálních služeb o.s. Fokus Tábor
BRYNYCHOVÁ, Markéta
Práce se zabývá Evaluací účinnosti sociálních služeb o.s. Fokus Tábor.Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické.Část teoretická má dvě kapitoly. V první se snažím blíže nastínit problematiku lidí s duševním onemocněním a ve druhé kapitole se zabývám sociálními službami a jejich hodnocením. Praktická část je založena na interpretaci výsledků kvantitativního výzkumu. Cílem mého výzkumu je zjistit zda z pohledu uživatelů i pracovníků jsou sociální služby Fokusu Tábor vnímány jako účinné.
|
|
|
Potřeba komunitní péče porodní asistentky v oblasti domažlického okresu
HOJDOVÁ, Martina
Ústředním předmětem porodnictví je žena a plod {--} novorozenec. Úkolem všech, kteří se o ženu a dítě starají, je péče o zdraví fyzické, ale také o psycho-sociální stránku. Péče by měla být holistická, komplexní a individuální se zachováním kontinuity a toto vše splňuje komunitní péče porodní asistentky. Z teoretických podkladů světových i českých by se dalo předpokládat, že komunitní péče porodní asistentky má důležitou úlohu v péči o ženu a dítě. V praxi však porodní asistentky narážejí na překážky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit zájem žen o péči komunitní porodní asistentky v oblasti domažlického okresu. Dalším cílem je zjištění názoru klientek, které využily služeb terénné porodní asistentky. Dále názor komunitních porodních asistentek na potřebu této péče a také zájem praktických ženských lékařů ke spolupráci s terénní porodní asistentkou. Pro zpracování dané problematiky bylo zvoleno kvantitativní i kvalitativní výzkumného šetření. Hypotéza 1 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu mají zájem o komunitní péči porodní asistentky v těhotenství`` byla potvrzena. Hypotéza 2 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu mají zájem o komunitní péči porodní asistentky po porodu`` se také potvrdila. Hypotéza 3 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu uvádí alespoň 3 konkrétní oblasti, ve kterých by využily péči porodní asistentky v terénu`` byla rovněž potvrzena.. Na výzkumnou otázku 1 {\clq}qPovažují ženy, které využily služeb komunitní péče porodní asistentky tuto péči za potřebnou?`` odpověděly všechny respondentky jednoznačně pozitivně. Na výzkumnou otázku 2 {\clq}qPovažují porodní asistentky, které mají zkušenost s prací v komunitní péči, tuto péči za potřebnou?`` odpověděly porodní asistentky pozitivně. Na výzkumnou otázku 3 {\clq}qV jakých oblastech péče o ženu vidí praktičtí ženští lékaři možnost spolupráce s porodní asistentkou v terénu?`` odpověděli praktičtí ženští lékaři, že vidí možnost spolupráce s porodní asistentkou v terénu především v doporučování předporodní přípravy, u návštěvní a prenatální péče je spolupráce omezená.{\crq}q Práce bude dále využita pro podporu rozvoje komunitní péče porodní asistentky v České Republice.
|
|
|
Pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR
NAGYOVÁ, Věra
Komunitní ošetřovatelství se podílí na péči o zdraví populace v komunitě, mimo zdravotnické zařízení. Je zaměřena jak na péči o nemocného člověka v jeho domácím prostředí, tak zejména na prevenci, na upevnění a podporu zdraví. Cílem komunitního ošetřovatelství je zlepšení zdraví celé komunity, kterým bezprostředně hrozí riziko onemocnění, zdravotního postižení nebo smrti a poskytování jim specifické péče. V úvodní teoretické části této práce jsou zahrnuty základní prvky a typy systému zdravotní péče ČR, dále funkce struktura a činnosti Světové zdravotnické organizace či jaké jsou cíle a činnosti primární zdravotní péče. Jsou zde uvedeny i cíle Evropské Unie a Ministerstva Vnitra pro rozvoj zdravotnické péče v ČR. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem komunitní ošetřovatelská péče a s tím související její vznik, historie a současnost v ČR. Jsou zde i zmíněny jednotlivé náplně práce sester. V rámci kvantitativního šetření byla zvolena technika dotazníku na základě stratifikovaného výběru, tvořeného otázkami zaměřenými pro sestry. V rámci kvalitativního šetření jsem zvolila metodu dotazování pro zaměstnance zdravotnických pojišťoven, kdy byl pro ně vytvořen strukturovaný rozhovor. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotníci spatřují deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče a jaký je pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Cíle práce byly splněny. Výzkumnou otázkou bylo zjistit pohled zástupců zdravotnických pojišťoven na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Z rozhovorů bylo zjištěno, že zástupci zdravotnických pojišťoven mají na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství kladný pohled. Ze stanovených hypotéz jsem hypotézu 1 nepotvrdila, sestry pracující mimo nemocniční zařízení nespatřují nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče v chybění zajištění v návaznosti poskytované péče. Hypotézu 2 jsem potvrdila, sestry pracující v nemocničním zařízení nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče spatřují v nezájmu veřejnosti pečovat o své zdraví. Hypotézu 3 jsem také potvrdila, pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR je kladný.
|
|
|
Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné
JANEČKOVÁ, Zuzana
Práce je psána na téma Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Teoretická část diplomové práce je jakýmsi uceleným přehledem o možnostech nabídky ošetřovatelské pro nevyléčitelně nemocné. Na podkladě dat shromážděných v této části práce jsem se pokusila vytvořit jakési schéma, které výše zmíněné možnosti zpřehlední. Toto je v práci přílohou č.1. Praktická část je zpracována jako kvalitativně-kvantitativní šetření. Zaměřila jsem se v ní jednak na legislativu České Republiky a statistická data související s tématem a dále pak na míru informovanosti pacientů/klientů a všeobecných sester o možnostech nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Z mnou stanovených hypotéz vztahujících se k dané problematice se první ({\clq}qNabízená ošetřovatelská péče nevyléčitelně nemocným v České Republice odpovídá jejich potřebám.``) potvrdila, ostatní dvě ({\clq}qVeškeré možnosti ošetřovatelské péče poskytované nevyléčitelně nemocným jsou pro ně dostupné.`` a {\clq}qNevyléčitelně nemocní jsou informovaní o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, kterou v rámci svého onemocnění mohou využít.``) byly vyvráceny. . V práci jsem si stanovila tři základní cíle: 1. Zjistit jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, 2. Zjistit dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice a 3. Zjistit míru informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče, které jsem naplnila. V teoretické části práce jsem uvedla, jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, kvalitativně kvantitativním šetřením jsem pak došla k závěru, že dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice neodpovídá jejich potřebám a že míra informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče je nedostatečná. Výsledky diplomové práce vedou k následujícím doporučením: Pokračovat ve vývoji paliativní péče a tuto začít vnímat nejen jako péči o onkologicky terminálně nemocné; zaměřit se na zlepšení informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, které jim lze poskytnout (v současnosti sociální sestra, všeobecná sestra, mohou i dobrovolníci, v budoucnu sestra case managerka-poradkyně) a podporovat rozvoj komunitního ošetřovatelství v České republice.
|
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
|
|
Rozdíl v terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze.
ZELENKOVÁ, Markéta
Abstrakt Rozdíl terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze Ve své bakalářské práci se zabývám jako hlavními tématy psychosociálně rehabilitačními a terapeutickými aktivitami, jejich využití v rámci rehabilitace u nemocných s diagnózou zaměřenou na okruh psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. Důležitou část tvoří kapitola komunitní péče, která úzce souvisí se systémem ucelené rehabilitace v léčbě duševních poruch. Na posledních stránkách práce se věnuji specifické komunikaci s nemocnými trpící demencí, psychózou a neurózou. Prvním cílem práce bylo zjistit rozdílnost v terapeutických aktivitách podle diagnóz a to z okruhu psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. K danému cíli se vztahovala hypotéza, ve které jsem se domnívala, že terapeutické aktivity realizované s nemocnými se odlišují vzhledem k jejich diagnóze. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda odborný personál považuje za důležité využívat v rámci péče o duševně nemocné možnost mimoústavní (komunitní) péče. K tomuto cíli byla stanovena hypotéze, ve které jsem předpokládala, že odborný personál v PL zaujímá negativní postoj k využívání mimoústavní (komunitní) péče. Cíle práce byly splněny. Informace byly získány výzkumem kvantitativním, použita byla metoda dotazování, technika sběru dat {--} dotazník. První sledovaný soubor tvořilo 20 terapeutů, druhý sledovaný soubor tvořilo 84 sester pracujících v PL Jihlava. Výsledky šetření potvrdily první hypotézu. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Poznatky této práce by mohly být určeny jako zdroj informací zvláště pro pracovní terapeuty a ostatní terapeuty, kteří využívají v rámci psychosociální rehabilitace a terapeutické činnosti řadu aktivit jako podpůrné léčby duševních poruch. Práce přináší přehled o aktivitách uplatňujících se v léčbě duševních nemocí. Dále mohou být terapeuty i sestrami použity poznatky o komunitní péči, o návaznosti těchto služeb pro nemocné s duševní poruchou. Zprostředkovateli těchto informací mohou být pro nemocné i rodinné příslušníky nejen sociální pracovnice, lékař ale i terapeuti a sestry.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů v Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky
LHOTECKÁ, Markéta
V Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky jsou klienti s kombinovaným postižením, kteří vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelská činnost je zaměřená na uspokojování potřeb klientů. Posláním Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky je vytvořit pro uživatele domov jako důstojnou náhradu za domácí prostředí a umožnit jim co nejvíce se přiblížit běžnému způsobu života. Snahou Domova je rozvoj soběstačnosti klientů v životních úkonech s přihlédnutím k jejich individuálním možnostem a schopnostem. Cílem výzkumu je zjistit úroveň ošetřovatelské péče v Domově a analyzovat ošetřovatelskou péči poskytovanou klientům Domova. Na základě výsledků výzkumu můžeme poukázat na případné nedostatky v ošetřovatelské péči a práce sester může být zefektivněna. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. V rámci výzkumu byla použita technika pozorování, rozhovoru a analýzy dokumentů. Během přímého zúčastněného pozorování bylo sledováno uspokojování potřeb klientů a byla provedena analýza zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor 1 tvořili čtyři náhodně vybraní klienti Domova pro osoby se zdravotním postižením, kteří mají kombinované postižení. Polostandardizované rozhovory byly vedeny se všemi sestrami Domova pro osoby se zdravotním postižením, které tvořily výzkumný soubor 2 (sedm sester). Z výsledků pozorování a analýzy zdravotnické dokumentace vyplývá, že sestry potřeby klientů v rámci jejich možností uspokojují. Pokud je potřeba uspokojena pouze částečně, je důvodem vážné postižení klienta, které se sestry snaží maximálně kompenzovat. Během pozorování byly stanoveny specifika ošetřovatelské péče, mezi které patří především uspokojování potřeb v oblasti aktivity a odpočinku. Sestry se účastní rehabilitačních a aktivizačních činností. Dalším specifikem je aplikace bazální stimulace, která výrazně zlepšuje uspokojování potřeb v oblasti komunikace a také vnímání a poznávání. V uspokojování potřeb v oblasti hygieny, vylučování a výživy je péče obdobná jako u imobilizovaných pacientů v jiných zdravotnických zařízeních. Rozhovory se sestrami byly směřovány na dodržování zdravotně sociálních standardů Domova pro osoby se zdravotním postižením. Péče poskytovaná v Domově je péčí komunitní, proto i tyto standardy odpovídají principům komunitní péče. Mezi tyto principy patří komplexnost, akceptování lidských práv, obnova zdraví ve společnosti, kontinuální vzdělávání, standardizace postupu. Na základě výzkumu byla stanovena Hypotéza 1: ošetřovatelská péče poskytovaná klientům s kombinovaným postižením odpovídá zdravotně sociálním standardům Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Nedostatky byly zjištěny v dodržování principu komplexnosti. V ošetřovatelském procesu chybí ošetřovatelská diagnostika. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané výzkumem budou poskytnuty Domovu pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče. Vhodným řešením by bylo, uspořádání školení pro sestry na téma ošetřovatelský proces.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Problematika směrování psychiatrických pacientů zdravotnickou záchrannou službou a alternativní možnosti
PETRŮ, Michal
Ošetřování, směrování, transport a umisťování psychiatrických pacientů patří k těm nejproblémovějším z hlediska práce zdravotnických záchranných služeb (ZZS). Nabídka cílových zařízení je totiž omezená. Psychiatrická diagnostika patří k tomu nejobtížnějšímu, s čím se posádky ve své práci setkávají. Výhoda z možnosti osobního kontaktu s blízkými pacienta je limitována tím, že tým pracuje v časové tísni s plným vědomím toho, že není možné neúnosně prodlužovat trvání výjezdu, neboť zablokování týmu by mohlo poškodit další pacienty v tísni. Neindikované odeslání do psychiatrické léčebny může pacienta společensky poškodit. Opomenout odbornou psychiatrickou intervenci u indikovaného pacienta může naopak způsobit jeho smrt (deprese, suicidální tendence). Cílem této práce je posouzení potenciálu využití komunitní péče o psychiatrické pacienty v rámci ZZS a navržení případné možnosti jejich alternativního umístění v rámci prevence labellingu. Dále pak zhodnocení postojů pracovníků ZZS k psychiatrickým pacientům a úrovně jejich znalostí o komunitní péči. Jako srovnávací skupina byli zvoleni studenti oborů Zdravotnický záchranář. Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovou technikou. Potenciál využití komunitní péče v rámci ZZS je malý, ale existuje. Poznámky respondentů o potřebě Krizového týmu při podpoře příbuzných při náhlých úmrtích (především dětí) jsou velmi inspirující. Některé výstupy z výzkumu jsou překvapením (zejména nízká negativita postojů k psychiatrickým pacientům). Přínos této práce shledávám především v možnosti uvedení dílčích poznatků do praxe ZZS a možnost jejich využití v dalším výzkumu této problematiky (např. potenciál využití telefonické krizové pomoci zdravotnickým operačním střediskem, krizového kontaktního centra posádkou ZZS).
|
host ::
RSS.