|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Kupcová, Tereza ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Lázně se nachází na periferii švýcarského města Yverdon. Okolí tvoří nesourodá zástavba především obytného charakteru. Zástavbu na pozemku, jehož velkou část zabírá park na severu a les v jižním cípu, tvoří historické budovy a stavba nových lázní a přístavba hotelu, které však nevyhovují současným požadavkům. V rámci projektu je proto uvažováno o jejich zbourání a nahrazení novým komplexem. Vzhledem k okolí, které nemá na lázně žádnou vazbu, je celý pozemek obehnán zdí a tvoří tak uzavřený lázeňský park. Do této zelené plochy je vložena plocha vody, na které „plují“ tři pavilony – veřejné lázně, léčebné lázně a část hotelu. Každý z nich funguje do značné míry samostatně, sjednocuje je plocha vody s venkovními bazény, ke které se orientují. Celek od parku odděluje mělká voda, takže je solitérem v parku, přesto s těsnými vazbami na okolí. Celý systém je vzhledem ke své relativní otevřenosti umístěn v nejklidovější části území - v blízkosti lesa v jižní části pozemku.
|
|
|
Působení vysokofrekvenční magnetické pulzní terapie Theracell 100 na chronické bolesti pohybového aparátu
BAUEROVÁ, Miroslava
Tato práce se zabývá účinností přístroje HIT TheraCell?100 na chronické bolesti pohybového aparátu. Za účelem této práce byla sledována skupina klientů centra Zdravá buňka Horažďovice, která byla regenerována působením HIT TheraCell?100 a skupina pacientů chirurgické ambulance Horažďovice, která chronické bolesti pohybového aparátu léčí konzervativním způsobem. Následně byly výsledky srovnány a vyhodnoceny. Dále se práce zabývá objasněním principů působení terapeutického přístroje Theracell?100, který slouží k rekondici a regeneraci buněk vysokofrekvenčním magnetickým pulzním polem.
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutických postupů u psoriatické artritidy
DROBNÁ, Martina
Bakalářská práce pojednává o problematice psoriatické artritidy, jež má ve většině případů chronický průběh a u pacientů může vést ke vzniku kloubních deformit. Toto onemocnění má nejasnou patogenezi, která je podmíněná genetickými, zevními a imunologickými faktory. Postihuje především pacienty s psoriázou I. typu, u nichž se začnou objevovat příznaky, jako jsou například otoky s bolestí kloubů, ranní ztuhlost a celková únava. PsA vykazuje často pozitivní antigen HLA - B27, bez přítomnosti revmatických uzlů a negativního revmatického faktoru (Štolfa, 2012). PsA vyvolává jak fyzické postižení pacientů, tak i značným způsobem narušuje jejich sociální a psychický život. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je stručně nastíněna anatomie kůže a stavba a funkce kloubů. Dále je zde popsána psoriáza, její formy a způsob léčby. V další kapitole je vysvětlen pojem artritida a jako příklad uvedena RA. Dále následuje podrobný popis PsA, definice onemocnění, její příčiny a výskyt, klinický obraz a některé možnosti terapie. V praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnily tři pacientky trpící PsA. Terapie byla zahájena vstupním kineziologickým rozborem, včetně specifických vyšetření, jako jsou goniometrická vyšetření kloubů, vyšetření úchopu, palpační svalové vyšetření a další. Schůzky s pacientkami probíhaly pravidelně každý týden po dobu osmitýdenní terapie. Na každé schůzce byla konzultována dříve provedená terapie, zopakovaly se cviky, popřípadě byly vysvětleny nejasnosti. Všechny terapie trvaly přibližně 45 minut, během nichž byly uvolňovány hypertonické svaly spolu s trigger pointy dle specifických problémů pacientek. Na posledním sezení byl proveden výstupní kineziologický rozbor a pacientky byly poučeny o důležitosti dodržování režimových opatření. Z výsledků výzkumu je patrné celkové zlepšení držení těla u všech pacientek. Velmi podstatným ukazatelem úspěšnosti terapie je znatelné snížení otoků, bolesti a zlepšení funkce rukou. Terapie byla také zaměřena na úpravu chybného stereotypu dýchání, který se projevoval horním typem, čímž docházelo k přetěžování svalů krční páteře a k častým bolestem hlavy. Velký důraz byl též kladen na aktivaci příčné klenby, která byla u všech pacientek propadlá. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Domácí násilí z pohledu agresora
KAŠPAROVÁ, Marie
Domácí násilí je komplikovaným a velmi rozšířeným jevem. Přestože se jedná o téma poměrně diskutované, dosud neexistuje jednotná obecně uznávaná definice domácího násilí. Za domácí násilí lze považovat takové násilí, k němuž dochází mezi blízkými osobami v rodině a domácnosti. Jeho formy jsou různorodé, má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí a nejčastější je jejich kombinace. Typickými znaky domácího násilí je jeho stupňující se intenzita, dlouhodobost a opakovanost, rozdělení rolí a neveřejnost. Tak se postupně stává součástí běžného života v domácnosti a cyklus domácího násilí se postupně zkracuje. Za aktéry domácího násilí jsou považovány osoby ohrožené, osoby násilné a děti, případně další členové domácnosti. Osobami násilnými bývají nejen muži, ale také ženy. V České republice existují programy především na pomoc obětem domácího násilí, ale k této otázce je třeba přistupovat komplexně, neboť se týká fungování celé rodiny. Proto se začínají objevovat terapeutické programy pro násilné osoby, které nezvládají své emoce a svou agresi v domácím prostředí. Díky těmto programům může dojít ke změně jejich chování, případně k udržení rodiny nebo k lepšímu odpoutání se od partnera, což prospívá všem zúčastněným členům. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat životní dráhy jedinců, kteří se stali agresory v domácím násilí, s akcentem na subjektivně vnímané momenty, které je k tomuto sociálně patologickému chování vedly. Výzkumná otázka práce zněla, zda se objevilo domácí násilí i v primární rodině pachatele. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie, data byla shromažďována pomocí polostrukturovaných či volných rozhovorů. Výběrovým souborem byli pachatelé domácího násilí vybraní účelovým výběrem. Výzkumu se účastnilo pět komunikačních partnerů. Data byla sbírána v krizové ambulantní službě SOS centrum Diakonie ČCE - SKP v Praze. Výsledky výzkumu ukázaly, že agresoři domácího násilí většinou nevyrůstali v harmonické primární rodině a jsou v jistém směru nevyrovnanými osobnostmi. Pokud si násilné osoby přiznají sami sobě, že mají problém s ovládáním svých emocí a dobrovolně se rozhodnou pro odbornou pomoc a terapii, je větší šance na odstranění primární příčiny domácího násilí. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro sociální pracovníky zabývající se problematikou domácího násilí a může být použita jako studijní materiál pro práci intervenčních center. Podnětem ke zvážení by mohlo být to, zda nesměrovat více terapeutické pomoci směrem k pachatelům domácího násilí, což by druhotně pomohlo i zbývajícím aktérům domácího násilí, především tedy obětem.
|
|
|
Vliv práce a pracovní činnosti na sebepojetí mentálně postiženého člověka.
CHMELÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce Vliv práce a pracovní aktivity na sebepojetí mentálně postiženého člověka se zabývá zapojením lidí s mentálním postižením do určité pracovní aktivity, ať již v rámci zaměstnání či pracovní terapie a vlivem této činnosti na vlastní sebepojetí člověka. Práce je zaměřena na popis okolností, které doprovázejí současnou oblast problematiky osob s mentálním postižením a jejich integraci do společnosti v rámci jejich zapojení na pracovní trh. Dále jsou v práci zpracována také oblast sebepojetí a její popis z hlediska humanistické psychologie. Vlastním cílem výzkumné práce je pak zjistit, jaké oblasti života osob s mentálním postižením se nejvíce změnily po jejich nástupu do zaměstnání či po začátku vykonávání pracovní rehabilitace. Jak tyto změny působí na sebepojetí těchto osob. Výzkumná část práce tak přinese přehled nejdůležitějších oblastí změny sebepojetí, které si jednotlivci po nástupu do zaměstnání či pracovní terapie osvojili.
|
|
|
Profylaktická antidota proti nervově paralytickým látkám v České republice
OTRADOVCOVÁ, Dita
Bojové otravné látky se dají v současnosti považovat za vysoce rizikové pro člověka. Skupina nervově paralytických látek je považována za nejvíce nebezpečnou. Tyto vysoce toxické látky mají rychlý nástup účinku, do organismu se dostávají všemi branami vstupu, terapie intoxikace je vždy obtížná a často nastává smrt. Podáním profylaktických antidot se nejen zvyšuje odolnost organismu proti účinkům nervově paralytických látek při očekávané intoxikaci, např. při práci v zamořeném prostředí po teroristickém útoku, ale potencuje se i následná antidotní léčba po expozici. Tato diplomová práce se věnuje problematice nervově paralytických látek z hlediska farmakologické profylaxe. V úvodu práce jsou představeny bojové otravné látky obecně, jejich rozdělení podle působení na lidský organismus a jeho poškození a stručná charakteristika každé skupiny bojových otravných látek spolu se zástupci. Dále se již teoretická část zaměřuje na problematiku nervově paralytických látek. Je zde stručně zmíněna historie jejich vývoje a nejznámější případy použití, resp. zneužití, ve světě. V návaznosti na zneužití se zmiňuje práce o Úmluvách o zákazu chemických zbraní. Dále pokračuje typovým rozdělením nervově paralytických látek, popisem mechanismu účinku, akutní toxicitu a jejími příznaky, diagnostikou a terapií otrav. Stupeň, rozsah a rychlost poškození organismu vyvolaného nervově paralytickými látkami závisí na mnoha faktorech. Podstatným faktorem, který ovlivňuje konečný toxický efekt, jsou brány vstupu. Poškození organismu může být způsobeno např. inhalačním podáním, kontaminací porušenou či neporušenou kůží, ingescí nebo zasažením oční spojivky. Jelikož mají nervově paralytické látky vysokou toxicitu a rychlost účinku, ochranná a preventivní opatření jsou významným prvkem k zabránění proniknutí látky do organismu. V Armádě České republiky se zajišťuje ochrana prostředky individuální ochrany, dekontaminací postižené kůže a farmakologickou profylaxí. Termín profylaxe a pojmy s ní spojené jsou další částí této práce, zejména farmakologické profylaxe. Směry farmaceutické profylaxe se v současnosti dají rozdělit na tři směry - ochranu před inhibicí acetylcholinesterázy, podáním běžných antidot a použití scavengerů, tzv. "vychytávačů". Podáním profylaktických antidot se nejen zvyšuje odolnost organismu proti účinkům nervově paralytických látek při očekávané intoxikaci, ale potencuje se i následná antidotní léčba po expozici. Ve výbavě Armády ČR jsou profylaktika PANPAL a TRANSANT, jímž je v práci věnována podrobnější pozornost. Oba tyto přípravky byly vyvinuty v České republice. Jsou zde také představeny antidotní prostředky první pomoci, které má Armáda České republiky k dispozici. Praktická část této diplomové práce má za cíl porovnat profylaktická antidota v České republice a ve vybraných zemích NATO ze čtyř hledisek - rychlosti nástupu účinku, profylaktické aktivity, aplikační formy a nežádoucích účinků. K dosažení tohoto cíle je použita analýza dostupných českých i zahraničních odborných článků, publikací a studií a následná komparativní analýza jednotlivých hledisek a zhodnocení jednotlivých vybraných zemí. Tyto výsledné údaje pak poukazují na pozici České republiky v oblasti profylaktik proti intoxikaci nervově paralytickými látkami - Česká republika, resp. AČR, má zavedeny ve výzbroji dvě profylaktická antidota, která dosahují z hodnocených přípravků nejlepších výsledků. Může se tedy říci, že AČR má v současnosti k dispozici nejlepší profylaktickou kombinaci na světě, která je relativně bez nežádoucích účinků, má snadnou aplikaci a potřebně dlouhou dobu účinku. Tímto výsledkem je i zodpovězena výzkumná otázka - Profylaktická antidota v České republice jsou srovnatelná dle daných parametrů s antidoty ve vybraných zemích NATO. V závěru je poukázáno na současnou nejlepší možnost profylaxe a nastíněn budoucí možný vývoj v různých oblastech výzkumu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.