| |
| |
|
Vliv environmentálnách faktorů na střety zvěře s motorovými vozidly na pozemních komunikacích v Západočeském kraji.
Přigrodský, Milan ; Šmíd, Petr (vedoucí práce) ; Vykouk, Martin (oponent)
Pod vlivem dlouhodobého rozvoje dálniční a silniční sítě a stále se zvyšující intenzity silničního provozu v ČR dochází k častým dopravním nehodám. Mezi příčiny dopravních nehod, lze zařadit některé environmentální faktory, jejichž působení se může podílet na jejich vzniku i jejich závažnosti např. povětrnostní podmínky, okolí komunikací, případně denní doba, ale i jejich kombinace.
K významným faktorům environmentálního charakteru lze zařadit střety se zvěří, přičemž hmotnost jedinců některých živočišných druhů může být příčinou dopravní nehody. Dopravní komunikace se stává překážkou v pohybu zvěře, kterou musí překonávat v souvislosti s migrací nebo při pravidelném pohybu v krajině. Pokud nejsou při jejich budování nebo rekonstrukci předem zvážena opatření, která by zamezila pohybu nebo omezila pohyb zvěře příp. přijata opatření informující řidiče motorových vozidel o příslušném nebezpečí, může mít střet fatální následky.
Tato bakalářská práce popisuje problematiku střetů motorových vozidel se zvěří, analýzu událostí souvisejících s danou problematikou na komunikacích Západočeského kraje, zejména jejich příčin a účinnosti stávajících opatření a vlastní návrh k zajištění dostatečné prevence v místech, s nejvyšším výskytem střetů.
|
|
Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides).
Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu.
U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A.
Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg.
Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu.
Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1.
Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 .
Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření
vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.
|
|
Revitalizace zámeckého parku v Cholticích
Čermáková, Michaela ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Tato práce má za úkol zhodnotit současný stav zámeckého parku a současně obory v Cholticích a navrhnout jejich revitalizaci za účelem omlazení vegetace a zpřístupnění a zatraktivnění oblasti pro širokou veřejnost. Městys Choltice leží v Pardubickém kraji, přibližně 15 km západně od Pardubic. Koncem 17. století zde byl postaven barokní zámek, který patřil hraběti Šimonu Thunovi. Jeho rodu patřil až do roku 1945. Zámek i s oborou je nyní ve vlastnictví městyse Choltice. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park, který přechází v zámeckou oboru, která je od roku 1992 přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.
Práce obsahuje podrobná teoretická východiska a navrhuje řešení, která jsou směřována na ochranu životních podmínek chráněného a ohroženého druhu brouka páchníka hnědého. Tento druh se vyskytuje pouze vzácně a jeho oblast pro přežití je velmi omezená, proto je nutné tyto podmínky vytvářet, a to je právě jeden z hlavních úkolů revitalizace.
Dalším krokem je pomoci samovolné revitalizaci zavedením chovu daňků v oboře. Tato myšlenka není nová, daňci se již v oboře chovali až do roku 1945. Městys Choltice je této myšlence o zavedení chovu velmi nakloněn a podporuje ji.
Pro zvyšování počtu návštěvníků obory obsahuje tato diplomová práce návrh na vytvoření naučné stezky, která by zatraktivnila tuto oblast pro mnohem širší veřejnost než doposud.
|
|
Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.
|
|
Vývoj českého neprofesionálního scénického tance 1968 - 1989
Bitterová, Jana ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Němečková, Elvíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá českým neprofesionálním scénickým tancem
v období let 1968 - 1989 a krátce uvádí do situace v oboru v letech
předchozích. Vysvětluje systém institucí zastřešujících neprofesionální
(nejenom scénický) tanec a náplň jejich činnosti. Pojednává o
neprofesionálním scénickém tanci jako o komplexním oboru se specifickým
vztahem ke státnímu zřízení i k ostatním kulturním a uměleckým projevům.
Shrnuje samotnou činnost v oboru, představuje nejvýznamnější představitele
a akce, především přehlídky. Za výchozí bod práce slouží zejména
periodikum Taneční listy, a tak zároveň poskytuje informace o podobě a
rozsahu dobové taneční reflexe. V rozmanité oblasti neprofesionálního
scénického tance poukazuje na hlavní trendy, které se v něm vyvíjely.
|
|
Profesní sdružení tanečníků
Hannichová, Ivana ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Janeček, Václav (oponent)
Bakalářská práce poskytuje stručný přehled o profesních sdruženích tanečníků, přičemž historicky mapuje jejich existenci od 19. století po současnost a místně není vymezena, zabývá se sdruženími v celosvětovém měřítku.
Autorka krátce zmiňuje historicky nejstarší sdružení tanečních mistrů a jejich vývoj ve světě. Podrobněji se věnuje podobným organizacím na území Čech, jejichž počátek je zasazen do 19. století a postupně prochází skrze století dvacáté a období socialismu až k současnosti. Dále se zabývá současnými evropskými a americkými systémy profesních sdružení, jejich historií, cíly a stanovami. Zvláštní pozornost věnuje problematice u nás, existujícím profesním spolkům a jejich významu v praxi.
|
|
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně.
Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor.
Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor.
Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
|
|
Monitoring spárkaté zvěře při čekané a efektivita tohoto způsobu lovu v honitbě Blatno a Jesenice
Kučerová, Lenka ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Divišová, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit aktivitu spárkaté zvěře, zejména srnce obecného, prasete divokého a jelena siky japonského při určitých abiotických vlivech, které na ně každodenně působí. Sledování dané zvěře probíhalo za pomoci čekaných, jejichž lovecká úspěšnost byla také předmětem práce. Měření probíhalo v honitbě Blatno a v honitbě Jesenice - Kosobody v časovém rozsahu 4 let. Během monitorovaného období se uskutečnilo 359 čekaných, s úspěšností lovu 57 kusů v obou honitbách dohromady. Z výsledků vyplývá, že teplota a oblačnost aktivitu zvěře nikterak neovlivňuje. Aktivita sledované zvěře je především ovlivňována jejich způsobem chování, které je mimo jiné odvíjeno od přítomnosti člověka.
|
host ::
