Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29,200 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.82 vteřin. 

Vliv perifytonu na rozvoj zooplanktonu v rybnících
TŘEŠŇÁKOVÁ, Nikola
Ve své bakalářské práci jsem studovala rozvoj zooplanktonu ve 12 pokusných rybnících s odchovem juvenilního candáta obecného (Sander lucioperca). V rybnících byly nainstalovány dva různé typy substrátů pro zvýšení výskytu rybničního perifytonu a následný rozvoj ostatních potravních organismů s konečným cílem zvýšit produkci plůdku candáta. Odběry zooplanktonu proběhly na pokusnictví VÚRH JU ve Vodňanech v třítýdenních intervalech jak u první fáze (22. 4. - 2. 6. 2014), tak u druhé fáze (16. 6. - 8. 9. 2014). Vzorky zooplanktonu byly získány přefiltrováním odebrané vody přes tři síta o velikosti ok 71, 189 a 526 mikrometrů. Mým úkolem bylo určit druhové a velikostní složení zooplanktonu v rybnících s různými substráty. Zatímco v první fázi byl sledován rozvoj zooplanktonu v rybnících se substráty z přírodního (vřesovec) a umělého (geotextilie) materiálu společně s rybníky bez substrátové podpory, v druhé fázi byla z důvodu negativních zkušeností namísto substrátu z geotextilie zvolena podpora produkce candáta nasazením potravních ryb larev kapra obecného (Cyprinus carpio) a amura bílého (Ctenopharyngodon idella). V první fázi experimentu nebyl statisticky prokázán vliv testovaných substrátů (dále variant) na druhovou diverzitu, a na početnost zooplanktonu. Nejvyšších průměrných hodnot početností zooplanktonu bylo dosaženo ve variantě se substrátem z vřesovce (829 + - 572 ind.l -1 ), naopak varianta se substrátem z geotextilie vykazovala nejnižší průměrné hodnoty početností (658 + - 502 ind.l -1 ). Zdá se, že substrát z přírodního materiálu má pozitivní vliv na rozvoj zooplanktonu v rybnících. Tento pozitivní vliv však nebyl v druhé fázi experimentu potvrzen. Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti zooplanktonu bylo dosaženo u varianty s potravní rybou (407 + - 154 ind.l -1 ) a nejnižší u varianty se substrátem z vřesovce (349 + - 215,2 ind.l -1 ). Vliv testovaných variant v druhé fázi nebyl statisticky prokázán ani u početností, ani u druhové diverzity zooplanktonu.

Význam a způsoby měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči
PEŠL, Stanislav
Tématem bakalářské práce je: Význam a způsoby měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Nedávný pokrok v technologii přinesl možnost měření nejrůznějších laboratorních hodnot malými přenosnými systémy. Mezi nimi jsou i Hb a Ht. Protože měření těchto hodnot není v našich podmínkách v PNP standardem, práce pojednává o potenciálním zavedení. Teoretická část se zabývá složením a fyziologií hemoglobinu a s ním spojených chorob, jako je anémie a polyglobulie. Uvedena je zde i problematika diagnostiky, jak postupovat při základním fyzikálním vyšetření a na co se zaměřit při odběru anamnézy. Dále se zde píše o přenosných měřících přístrojích, metodách jejich měření a systémech dostupných na českém trhu. Praktická část byla realizována pomocí kvantitativní metody. Sběr potřebných dat byl realizován standardizovaným anonymním dotazníkem s uzavřenými otázkami. Respondenty se stali pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zaměstnaní na pozici zdravotnického záchranáře. Šetření proběhlo v dubnu 2014 a zúčastnilo se ho 54 respondentů. Bakalářská práce má dva cíle: zjištění schopnosti zdravotnických záchranářů využít ke stanovení diagnózy hodnoty hematokritu a hemoglobinu a zmapování názoru zdravotnických záchranářů na měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Na začátku práce byly stanoveny hypotézy, které předpokládaly, že zdravotničtí záchranáři jsou schopni využít hodnoty hematokritu a hemoglobinu a mají zájem o měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části bakalářské práce svědčí o tom, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné znalosti, potřebné ke schopnosti využít hodnoty hemoglobinu a hematokritu ke stanovení diagnózy. I přes prokázané povědomí o množství příznaků, které by potencionálně pomohly zjištěné hodnoty Hb a Ht objasnit, si zdravotničtí záchranáři myslí, že by tyto přístroje nebyly přínosem a nemají o ně zájem.

Zjišťování hodnot krajiny v ORP České Budějovice
SLAVATA, Josef
Předkládaná práce řeší území obce s rozšířenou působností České Budějovice, které je součástí stejnojmenného okresu v Jihočeském kraji. Jejím cílem je doplnění dosavadních územně analytických podkladů ve spolupráci s Krajským úřadem Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a poskytnutí výsledků bádání příslušným institucím. Práce se skládá ze tří hlavních částí: teoretické, která řeší charakteristiku území a územně analytické podklady, metodologické, popisující sběr dat a vytváření mapových podkladů, a popis zjištěných hodnot krajiny. Hlavním výstupem jsou mapové vrstvy a k nim připojené atributové tabulky, zachycující zjištěné hodnoty krajiny.

Hodnotové orientace a prožívání smyslu života u osob žijících bez partnera
PAČESOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se zabývá problematikou prožívání smyslu a hodnotové orientace u osob žijících bez partnera. Teoretická část se zaměřuje na shrnutí poznatků souvisejících s touto problematikou. Objasňuje zde například obecnou charakteristiku rané dospělosti a s ní spojené vývojové úkoly dané životní etapy. Dále pak teoretické vymezení smyslu života, hodnotové orientace a jejich kategorizaci. V neposlední řadě se zaměřuje na oblast vztahů a s ní korespondujícími atributy, jako je potřeba afiliace, intimity a vnímání sebepojetí. V praktické části je snahou zodpovědět výzkumné otázky týkající se důvodů života bez partnera, vnímání smyslu života a s ním souvisejícím určením hodnotových žebříčků. Ještě před započetím kvalitativního výzkumu byla realizována pilotní studie na dvou respondentech, kteří se následně již neúčastnili samotného šetření. Zvolenou výzkumnou metodou je polostrukturovaný rozhovor a námi upravený seznam hodnot převzatý dle Smékala (2002). Výzkum byl realizován za spolupráce celkem čtyř respondentů ve věkovém rozpětí 20-30 let, za metodu sběru dat byl zvolen účelový výběr dle předem stanovených kritérií.

Motorická výkonnost a somatické znaky dětí ve věku 7 a 10 let
KOLMANOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce bylo zjišťování úrovně motorických schopností, somatických rozměrů a tělesného složení dětí ve věku 7 a 10 let. Z naměřených hodnot byly vybrány průměrné hodnoty tělesné výšky, tělesné hmotnosti, obvodu pasu a boků a tyto hodnoty byly porovnány s průměrnými hodnotami předešlých výzkumů. Dále byly do práce zařazeny vybrané průměrné hodnoty tělesného složení získané pomocí měření přístrojem Bodystat, průměrné hodnoty měření vitální kapacity plic přístrojem spirometr a Ruffierovy zkoušky. Výsledky motorických testů byly rovněž porovnány s výsledky předešlých výzkumů. Všechny získané hodnoty byly zpracovány v tabulkové a v grafické podobě.

Měření tělesné teploty u dětí
PLECITÁ, Aneta
Současný stav: Tělesná teplota patří mezi fyziologické funkce. V rámci ošetřovatelského procesu spadá do povinností sestry zaměřit se na tělesnou teplotu a pravidelně kontrolovat její hodnotu. Pokud se hodnota tělesné teploty vychýlí, je narušena rovnováha dítěte. Norma tělesné teploty je 36-36,9 °C. Všeobecná sestra monitoruje u pacientů/klientů tělesnou teplotu 3x během dne, pokud teplota nedosahuje vyššího stupně. Při vyšší teplotě je teplota monitorována v častějších intervalech. V současné době je na trhu mnoho typů teploměrů, které usnadňují a urychlují sestrám monitoraci teploty. Cíl výzkumného šetření: Cílem práce je zmapovat míru dodržování zásad správného měření tělesné teploty, dále zmapovat způsoby měření tělesné teploty. Zvoleny byly tyto výzkumné otázky: Do jaké míry dodržují sestry zásady správného měření tělesné teploty? Jakým způsobem bývá nejčastěji měřena tělesná teplota? Metodika: Pro zpracování tématu bakalářské práce byla zvolena a použita forma kvalitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru metodou dotazování a skrytého zúčastněného pozorování. Sběr dat proběhl během měsíce února 2016. Výsledky: Přepsané rozhovory byly podrobeny důkladné analýze, za pomoci metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Používané teploměry, Postup při měření tělesné teploty, Ošetřovatelský proces při zvýšené tělesné teplotě, Vzdělávání v oblasti tělesné teploty. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Pozorování sester proběhlo skrytě a bez jakékoliv edukace. Dotazované sestry využívají pro monitoraci teploty nejčastěji ušní teploměr, o kterém tvrdí, že je spolehlivý. Z pozorování vyšlo najevo, že ani jedna z respondentek nedodržuje před monitorací teploty hygienu rukou. Závěr: Z výzkumu vyplývá, že dotazované a pozorované sestry mají všeobecné znalosti o zásadách a způsobech měření tělesné teploty. Byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly způsoby měření, které využívají při měření tělesné teploty. Ale i tak jsou v každé oblasti nedostatky a vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktických zkušeností.

Tělesné složení a motorická výkonnost chlapců ve věku 17 a 19 let.
HLAVÁČOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce bylo zjišťování tělesných rozměrů, tělesného složení, úrovně motorických schopností a pohybových návyků u chlapců ve věku 17 a 19 let. Z naměřených hodnot byly vybrány údaje jako tělesná výška, tělesná hmotnost, obvod relaxované paže, šířka epifýz femuru a šířka kožní řasy pod lopatkou (subskapulární) a tyto hodnoty byly porovnány se srovnávacími soubory. Dále byly do práce zařazeny vybrané výsledky tělesného složení získané měřením na přístroji Bodystat a výsledky motorických testů. Všechny získané hodnoty byly zpracovány tabulek tabelární a grafické podobě. Z dotazníku, který vyplňovali chlapci, byla vybrána otázka, zda ve volném čase sportují a pokud ano, tak jakému sportu se věnují.

Přístup sociálních pracovníků ke klientům romské menšiny
KORECKÁ, Tereza
Diplomová práce pojednává o sociální práci s romskými klienty. Opírá se o předpoklady, jimiž by měli sociální pracovníci disponovat, pokud s touto cílovou skupinou pracují a o jejich vybavenosti k takové práci. Zaměřuje se na profesionální přístup sociálních pracovníků ke klientům, kteří jsou příslušníky romského etnika, a popisuje hodnotový systém sociálního pracovníka. Dotýká se také zdravotně sociální problematiky, nezaměstnanosti a sociálně patologických jevů. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní postup. Informace byly získávány cestou nestrukturovaných rozhovorů. Cílem dotazování bylo zjistit, jaký je přístup sociálních pracovnic a pracovníků ke klientům romské minority. Vedlejším cílem bylo zjistit, co v sociální práci ovlivňuje /jaké faktory/ sociální pracovnice a pracovníky v přístupu ke klientům romské minority. Výzkum prokázal, že pracovníci přistupují ke klientům profesionálně, na základě etického kodexu. Z výzkumu vyplynuly faktory, které mají vliv na vnímání klientů romské minority sociálními pracovnicemi a pracovníky. Nejčastěji přístup ovlivňuje ztížená komunikace s klienty a nízká motivace romských klientů změnit svým přičiněním svoji tíživou situaci. Pracovníci nerozlišují své klienty podle příslušnosti k menšině, ale podle specifického problému, který chtějí pomoci řešit. Největším problémem romského etnika se stalo vzdělání. Většina pracovníků si myslí, že pokud se zlepší vzdělanost romských klientů, zmírní se dopad ostatních sociálních problémů.

Vliv aktivního muzicírování na kvalitu života v pozdějším věku
BEJČKOVÁ, Milada
Nejde jen o to, dožít se vysokého věku, ale i o to, jaký bude život v tomto období. I v tomto časovém úseku lze do jisté míry ovlivnit kvalitu života pozitivním myšlením a vlastní aktivitou. Tato práce si klade za cíl zjistit vliv aktivního muzicírování na kvalitu života v pozdějším věku. Zaměřuje se na životní styl, životní události, rodinný život, sociální kontakty a hodnotový systém seniorů aktivně provozujících hudbu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, kdy byl prováděn narativní a polořízený rozhovor v přirozeném prostředí respondentů. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon se souhlasem každého osloveného člověka. Nezkrácené rozhovory jsou uloženy ve formátu mp3 na CD (to je přílohou práce). Další přílohou práce je přepis rozhovorů. Byly zachovány v hovorové podobě jazyka kvůli jejich autentičnosti, ale pro jejich délku byly zkráceny. Během rozhovorů proběhlo skryté pozorování zjevu, chování a vyjadřování respondenta a jeho okolí. Získaná data byla vyhodnocována pomocí analýzy jednotlivých případů, srovnávání jednotlivých případů a metodou prostého výčtu. Jak z výzkumu vyplynulo, aktivní muzicírování má pozitivní vliv na kvalitu života v pozdějším věku. Předchází sociální izolaci, vytváří a upevňuje přátelské vztahy a odstraňuje mezigenerační rozdíly. Posiluje vůli a vytrvalost. Pomáhá seniorům udržovat si duševní svěžest. Hudba obohacuje citový život a dává tak životu další rozměr.

Výskyt rtuti ve vlasech školních dětí jižních Čech
HLADÍKOVÁ, Alena
Cílem práce bylo shrnout současné vědomosti o problematice na téma výskytu rtuti ve vlasech předem stanovených věkových kategorií respondentů a experimentálně zhodnotit zatíženost lidského organismu rtutí. K tomu bylo třeba získat dostatečný počet vzorků vlasů dětí školního věku z vybrané lokality, stanovit celkovou rtuť v těchto vzorcích a zhodnotit dosažené výsledky z hlediska toxické zátěže. V rámci této bakalářské práce bylo testováno 90 vzorků lidských vlasů a to u devíti různých věkových kategorií, v rozmezí od sedmi do devatenácti let. V každé věkové kategorii bylo 50% vzorků od mužské a 50% vzorků od ženské populace. Dále byl sestaven dotazník, který každá zúčastněná osoba vyplnila. Stanovení celkové rtuti bylo provedeno na jednoúčelovém spektrofotometru AMA-254. Průměry pro celkovou koncentraci rtuti se pohybovaly hluboko pod povolenými limitními hodnotami. Dokonce i nejvyšší naměřená hodnota rtuti, jež činila 0,38554 mg/kg, byla podlimitní. Ze zkoumaných vlivů faktorů na hladinu rtuti v těle vyšla průkazně závislost koncentrace rtuti na konzumaci sladkovodních ryb, při užití jednocestné ANOVy (F2,87=5,4364; p<0,05) v programu STATISTICA 7.