Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26,793 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 2.00 vteřin. 

Diverzita hmyzích společenstev nepůvodních porostů borovice černé (Pinus nigra) na území západní části středních Čech
Tůmová, Klára ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
V důsledku rapidního zintenzivnění zemědělství, dochází stále častěji k úbytku biotopů a jejich fragmentaci. Ta vede ke snižování rozlohy obyvatelných plošek a k jejich izolaci. Izolace krajinných prvků je základní geografická charakteristika, která hraje důležitou roli v ekologických invazích. Invaze obecně způsobují velké ekonomické škody a mají vliv na snižování biologické diverzity v porostech. V této práci jsme se zaměřili na působení borovice černé (Pinus nigra). Tato dřevina se na území České republiky vyskytovala už v době třetihor a následným rozpadem kontinentů vymizela. Cílem této práce je zjistit vliv borovice černé (Pinus nigra) na bezobratlé živočichy ve srovnání s porosty původní borovice lesní (Pinus sylvetris). Experiment byl prováděn na 35 lokalitách středních Čech (18 ploch borovice lesní, 17 ploch borovice černé). Bezobratlí byli odchytáváni metodou světelných lapačů. Z odchycených vzorků byla stanovena celková abundance a biomasa bezobratlých. Ze zpracovaných dat nebyl prokázán negativní vliv nepůvodní borovice černé na celkovou abundanci i biomasu bezobratlých. Tento fakt je nejpravděpodobněji způsoben fylogenetickou příbuzností obou druhů dřevin. Nebyl zjištěn rozdíl v abundanci a biomase většiny herbivorních skupin bezobratlých. V porostech borovice černé byl ale zaznamenán vyšší výskyt karnivorních druhů bezobratlých živočichů. Obecně lze říci, že porosty této dřeviny v České republice nepůsobí negativně na bezobratlé živočichy, dokonce byla prokázána vyšší afinita karnivorních druhů bezobratlých živočichů k porostu borovici černé.

Význam kamenolomů pro diverzitu bezobratlých ve fragmentované krajině na národní úrovni
Králíčková, Hana ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Štrobl, Martin (oponent)
V současnosti byla krajina, nejen v České republice, přeměněna do velkých celků a začala být poměrně neprostupná. Vymizely z ní určité typy stanovišť, což znamená velký problém pro druhy s extrémně vyhraněnými životními nároky, které ke svému životu potřebují například vyhřívané skály, sypký písek, rozvolněné stepní trávníky nebo jiná stanoviště na počátku sukcese. Postindustriální stanoviště poskytují právě tyto podmínky, a proto se stávají místem hojného výskytu bezobratlých živočichů. Některé druhy se v České republice nevyskytují nikde jinde než na těchto lokalitách. Kamenolomy poskytují např. motýlům různé typy stanovišť, kteří tyto podmínky potřebují ke svému vývoji, rozmnožování i životu. V rámci celé České republiky bylo vybráno 20 již neaktivních kamenolomů a 20 přilehlých kontrolních oblastí bez kamenolomu, kde byl prováděn, krom jiného, monitoring denních motýlů a hmyzu s noční aktivitou. Cílem bylo zjistit, zda přítomnost kamenolomu zvyšuje diverzitu bezobratlých okolní krajiny. Monitoring byl proveden na každé lokalitě čtyřikrát a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Z celkového počtu 110 zaznamenaných druhů motýlů s denní aktivitou bylo zjištěno 23 ohrožených druhů - příkladem může být kriticky ohrožený Satyrium ilicis u obce Černotín, který byl nalezen v lomu. V celkovém srovnání početnosti i druhové pestrosti na lokalitách obsahujících lom a na lokalitách, které lom neobsahovaly, byly zaznamenány značné rozdíly. V okolní krajině lomů bylo zjištěno větší množství druhů i vyšší počty jedinců než v kontrolních oblastech. Přímo v lomech, nebo jejich okolí bylo pozorováno 19 ohrožených druhů, které byly početnější oproti kontrolním oblastem, kde bylo zaznamenáno pouze 11. Vliv na výběr stanoviště měl způsob přezimování a biotopové nároky jednotlivých druhů. Je evidentní, že kamenolomy s ukončenou těžbou mohou v dnešní krajině hrát významnou roli pro rozvoj biodiverzity.

Analýza implementace 2. pilíře Společné zemědělské politiky v České republice se zaměřením na ochranu životního prostředí, přírody a krajiny
Kopřivová, Barbora ; Janovská, Vratislava (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu druhého pilíře Společné zemědělské politiky v rámci Evropské unie a následně vyhodnotit jeho implementaci v podmínkách České republiky. Samotná analýza byla provedena především pomocí platných legislativních předpisů, nařízení a dalších oficiálních materiálů jak Evropské unie, tak České republiky. Srovnání implementace na evropské úrovni proběhla porovnáním schválených investičních prostředků do jednotlivých podopatření Programu rozvoje venkova mezi členskými státy a Evropskou unií. Problematika začlenění pravidel na národní úrovni a jejich promítnutí do praxe byla prozkoumána dotazníkovým šetřením mezi samotnými zemědělci. Výsledkem tohoto šetření a prozkoumání legislativního nastavení v České republice bylo následné zhodnocení skutečného vlivu druhého pilíře na ochranu životního prostředí, přírodu a krajinu.

Samovýroba palivového dříví
John, Petr ; Štícha, Václav (vedoucí práce) ; Kabeš, Antonín (oponent)
Bakalářská práce se zabývá samovýrobou palivového dříví v Národním parku České Švýcarsko a u Lesní správy Děčín, a to porovnáním samovýroby u obou subjektů. Teoretická část práce vymezuje jednotlivé dřeviny vyskytující se v NPČŠ a LS Děčín, popisuje postupy těžby dříví formou samovýroby a shrnuje legislativu týkající se této oblasti. Ve druhé polovině práce, tedy v praktické části, je proveden popis Lesní správy Děčín a NP České Švýcarsko, srovnání těžby na lesních a nelesních plochách dle několika stanovených parametrů (objem, podíl na celkové těžbě obnovní, nahodilé a probírkové) a vyhodnocení zjištěných skutečností.

Srovnání nutriční kvality školních jídel
Plisková, Gabriela ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Diana, Diana (oponent)
Školní obědy jsou součástí dne skoro každého školáka, proto je důležité, aby pokrmy podávané ve školní jídelně byly nutričně vyvážené a dodaly dítěti důležité živiny. Správné složení školních obědů je jeden z možných nástrojů sloužící k prevenci dětské obezity, která se stala fenoménem dnešní doby. Podle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 107/2005 Sb. by měl oběd tvořit 35 % denního příjmu energie. V této práci byly hodnoceny obědy na dvou českých základních školách po dobu 10 dnů. Nutriční hodnota obědů byla zhodnocena zpracováním výdejek a jejich následným porovnáním s doporučenými dávkami v programu Nutriservis. Výsledky porovnání s doporučenými normami vyšly pro obě dvě školy velmi podobně. Obědy v obou školách překročily doporučenou denní dávku stanovenou pro bílkoviny, sodík, draslík a vitamin C. Naopak vápník tuto normu nesplnil ani v jednom z případů. Nelze však vyvodit zcela jednoznačný závěr o nevhodnosti podávaných pokrmů ve školních jídelnách, protože analýza nebere v potaz stravování dítěte po zbytek dne.

Mosty lesních cest
Bergmann, Marek ; Tománek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bystrický, Roman (oponent)
Cílem této práce je popsat jednotlivé druhy mostů používaných v současnosti na lesních cestách z pohledu konstrukce, údržby a výstavby. Práce je rozdělena do dvou základních částí, a to teoretické a praktické. První, teoretická část, řeší seznámení se a vysvětlení základních pojmů spojených s konstrukcemi, výstavbou a údržbou mostů. Dále také osvětluje pojmy, postupy spojené s rekonstrukcí těchto staveb a problematikou moderních technologií používaných při rekonstrukcích mostů z hlediska materiálového složení a způsobů provádění. V druhé, praktické části, jsou prezentována dvě vybraná modelová území, a to v oblasti Kostelce nad Černými lesy v majetku České zemědělské univerzity v Praze Školního lesního podniku a oblasti Krkonošského národního parku. Prezentováno je několik vybraných konstrukcí mostů a je vytvořen katalog mostů, které se v oblastech nacházejí, a zároveň jsou srovnány použité konstrukce mostů pro tyto oblasti.

Geologická a geobiocenologická charakteristika lomu Vlastějovice
Votlučka, Martin
Martin Votlučka: Geologie a geobiocenologie lomu Vlastějovice Tématem této práce je geologická a geobiocenologická charakteristika širšího okolí lomu u obce Vlastějovice, nacházející se východně od Zruče nad Sázavou, nedaleko směrem na sever od obce Vlastějovice. V práci je popsána geologická minulost obce Vlastějovice a okolí ve vztahu ke studované lokalitě, ovlivnění člověkem, které je vidět i dnes, lom je stále v provozu. Autorem zde uvádí literární přehled o řadě charakteristik daného území. V praktické části jsou srovnány pedologické poměry v okolí lomu s poměry v lomu samotném s ohledem na diverzitu půd. Srovnání vychází z autorova vlastního terénního šetření a laboratorních analýz půdní fyziky a chemie. V práci jsou také uvedeny charakteristiky z hlediska botanického, klimatického a lesnické typologie a fytocenologie. Získané výsledky z chemické analýzy jsou doplněny fotodokumentací umístěnou v přílohách této závěrečné práce

Srovnání druhového spektra smrkových pilatek rodu Pachynematus a Pikonema v horských oblastech po 10 letech
Horáková, Eliška ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje důležitým škůdcům smrku. V teoretické části shrnuje znalosti a informace o pilatkách rodu Pikonema a Pachynematus, dále se věnuje samotné metodě odchytu pilatek. V praktické části je sledován výskyt a druhové složení pilatek na třech horských lokalitách v ČR. Jedná se o lokality Albrechtice, Trojmezná a Medvědín. V období od začátku května do začátku července byly k odchytu hmyzu na vybraných lokalitách instalovány Malaiseho lapače Townesova typu. Lapače byly kontrolovány každých čtrnáct dní. Při kontrole byl vždy doplněn čistý líh. Po roztřídění a determinaci pilatek byla data zpracována statistickým programem, který potvrdil početní převahu samců nad samicemi a celkovou početní vyrovnanost výskytu pilatek v letech 2003-2005 a 2015. Počty Pikonema pallescens a Pachynematus scutellatum jsou nižší, ale statisticky nejsou výsledky signifikantně odlišné.

Srovnání druhového spektra pilatek rodu Pristiphora v horských oblastech po 10 letech
Englártová, Šárka ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Roku 2015 byl sledován výskyt pilatek rodu Pristiphora škodící na smrku v horských oblastech, konkrétně v Beskydech (Bařiny), na Šumavě (Královský Hvozd) a v Krušných horách (Klínovec). Šetření se provádělo ve třech zmíněných oblastech v mladých smrkových porostech. Odchyt pilatek byl prováděn pomocí Malaiseho lapače. Kontrola lokalit byla prováděna každých 14 dnů od dubna do konce července 2015. Odebrané láhve se poté hromadně roztřídily do rodů a následně podle pohlaví. Později se získané výsledky zpracovaly ve statistickém programu, kde potvrdily těsnou závislost letové aktivity pilatek škodící na smrku a rašení smrku.

Srovnání početnosti pilatky Pristiphora abietina v mladých smrkových porostech v nižších polohách po 10 letech
Jirásková, Nikola ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Pilatka smrková (Pristiphora abietina) představuje podstatnou hrozbu pro lesy v České Republice. Lepší znalost vývoje její populace tak může předcházet budoucím problémům. V období 1998-2005 a v roce 2015 byla sledována početnost p. smrkové. Sledování bylo prováděno na několika plochách mladých smrkových porostů v České republice ve Vítkovské vrchovině, Javorníkách a v dalších oblastech - Albrechtice, Fryčovice, Skřipov, Spy a Stanovnice. K odchytu byly použity Malaiseho lapače a kontroly probíhaly od konce dubna do konce července každých 14 dní v dané lokalitě. Zjištěna byla početnost smrkových pilatek na studijních lokalitách, druhové spektrum a jejich letová aktivita. Letovou aktivitu jsme demonstrovali pouze na lokalitě Spy, která probíhala od začátku května do začátku června. Zjistili jsme, že u pilatky smrkové převládaly samičky nad samečky. V roce 2015 došlo k razantnímu poklesu výskytu pilatek.