|
|
Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře
RŮŽIČKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce nese název Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře. Téma smrti i umírání vždy bylo součástí lidského života, a to především života ve zdravotnictví. Pohledy na smrt a její definici se po staletí měnily, stejně jako se měnila a vyvíjela péče o umírajícího. Smrt je všudypřítomná a od zdravotnického záchranáře se očekává, že je schopen se s ní vyrovnat, akceptovat ji, potažmo o ní mluvit. Současně musí být na takto těžkých výjezdech profesionálem, který zachovává humánnost i ohleduplnost v přístupu k pacientovi či pozůstalým. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak zdravotničtí záchranáři vnímají problematiku smrti a umírání v podmínkách přednemocniční neodkladné péče (PNP), a dále pak porovnat zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v přednemocniční neodkladné péči. Prostřednictvím těchto cílů jsme následně stanovili výzkumné otázky: Jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v podmínkách přednemocniční neodkladné péče? Jak vnímají zdravotničtí záchranáři problematiku smrti a umírání v přednemocniční neodkladné péči? Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme definicemi smrti a umírání, jejich historií i etickou rovinou. Dále pak popisujeme smrt i umírání přímo v přednemocniční neodkladné péči, jejich specifika, a v neposlední řádě pozici zdravotnického záchranáře. V rozsáhlejší, empirické části práce jsme použili kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři pracujícími na vybraném středisku zdravotnické záchranné služby. Získané odpovědi byly analyzovány pomocí metody otevřeného kódování a kategorizace. Interpretaci dat jsme provedli technikou "vyložení karet". Z výzkumného šetření vyplynuly odpovědi na obě výzkumné otázky. Porovnali jsme zkušenosti zdravotnických záchranářů s danou problematikou a rozebrali jejich pohled na umírání i smrt v PNP. Z výsledků práce vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři považují v přednemocniční péči za daleko problematičtější oblast umírání než samotné smrti. Dále se drtivá většina záchranářů shodla, že jsou pro ně psychicky nejnáročnějšími výjezdy k dětskému pacientovi, zejména pak k resuscitaci dítěte. Dále jsme z analýzy zjistili, že se zdravotničtí záchranáři po skončení studia necítili dostatečně informováni a vzděláni v oblasti smrti i paliativní medicíny. Práce tak může posloužit jako doplňkový edukační materiál pro studenty končících ročníků zdravotnický záchranář. Výsledky této práce mohou také sloužit jako podklad pro hlubší studium či výzkumná šetření.
|
|
|
Hromadné intoxikace z pohledu zdravotnického záchranáře
KREJČOVÁ, Lucie
Téma bakalářské práce je:"Hromadné intoxikace z pohledu zdravotnického záchranáře". Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou část. Na úvod teoretické části jsou popsány druhy vybraných hromadných intoxikací a jejich následná terapie. Dále je zmíněno poškození orgánových systémů vlivem působení škodlivých látek, obecné terapeutické postupy a na závěr jsou uvedena specifika třídění a transportu pacientů při rozsáhlé hromadné intoxikaci. K zhotovení výzkumné části byla užita kvalitativní metoda sběru dat. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři z Jihočeského kraje. Pro výzkumnou část byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zmapovat, s jakými formami hromadných intoxikací se zdravotničtí záchranáři setkávají v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče. Na podkladě tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaké hromadné intoxikace očekávají zdravotničtí záchranáři v souvislosti s výkonem své profese? Výzkumná otázka 2: Jakým způsobem postupují zdravotničtí záchranáři při poskytování přednemocniční neodkladné péče u hromadných intoxikací? Respondenti odpovídali na 25 otázek, které byly předem připraveny. Získaná data byla analyzována a kategorizována do tabulek. Z výzkumného šetření vyplývá, že zdravotničtí záchranáři se během vykonávaní své profese setkávají s hromadnými intoxikacemi pouze sporadicky, avšak u většiny zmíněných hromadných intoxikací mají dobré povědomí o klinickém obrazu a následném terapeutickém postupu.
|
|
|
Blast syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře
JAVORSKÁ, Andrea
Tématem bakalářské práce je: "Blast syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře". Skládá se z části teoretické a výzkumné. V teoretické části se věnuji vysvětlení pojmu blast syndrom a okolnostem vzniku. Dále také popisuji postupu u blast syndromu jak v přednemocniční péči, tak v péči nemocniční. Jelikož si myslím, že i první pomoc je důležitá, zmiňuji v teoretické části i nejdůležitější úkony první pomoci. V teoretické části je také popsáno, jak souvisí prostředí se šířením tlakové vlny a jaký dopad má tlaková vlna na jednotlivé orgány těla. Cílem této bakalářské práce je zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o blast syndromu. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná část byla provedena kvalitativním výzkumem na základě polostrukturovaných rozhovorů, které se skládaly z patnácti otázek. Výzkumným souborem bylo dvanáct zdravotnických záchranářů. Výsledkem výzkumného šetření je, že zdravotničtí záchranáři mají základní povědomí o blast syndromu. Dotazovaní zdravotničtí záchranáři dokázali vysvětlit pojem blast syndrom a kdy vzniká. Dále zdravotničtí záchranáři ví, jaká poranění mohou u pacienta s blast syndromem očekávat, a jaké úkony provést. Dále z analýzy dat vyšla nedostatečná teoretická a praktická příprava zdravotnických záchranářů ze strany zaměstnavatele v problematice blast syndromu. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako učební materiál pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i zdravotnickým záchranářům jako zdroj informací o blast syndromu.
|
|
|
Kraniocerebrální poranění u motorkářů
HEJNOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku kraniocerebrálního poranění u motorkářů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána anatomie lebky a mozku. Dále je v této části rozebrán mechanismus vzniku poranění jezdce na jednostopém vozidle a souhrn nejběžnějších typů kraniocerebrálního poranění, na které se tato práce zaměřuje. V poslední kapitole je popsána přednemocniční neodkladná péče o pacienta s kraniotraumatem. Praktická část obsahuje výstup z rozhovorů u náhodně vybraných zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění motorkářů. Druhým cílem bylo zmapování postupů zdravotnických záchranářů u motorkářů s kraniotraumatem. Touto výzkumnou částí došlo ke zmapování znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění a správnosti postupů zdravotnických záchranářů u pacienta s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů byl použit kvalitativní výzkum, kdy bylo osloveno 10 informantů. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazování informantů formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky práce poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři mají teoretické znalosti o definici kraniocerebrálního poranění, dále také vyjmenovali příznaky a komplikace tohoto poranění. Avšak někteří dotazovaní tyto pojmy zaměňovali. Specifická poranění dokázali vyjmenovat bez větších problémů. Naopak velké problémy měli při vyjmenování jednotlivých druhů přileb, kdy většina uvedla, že nemá přehled. Zkušenosti se sejmutím přilby potvrdily znalost o postupu při jejím sejmutí. Dobře si vedli také u popisu nasazení krčního límce. U otázky terapie byly výpovědi často chaotické.
|
|
|
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými
DUPAL, Jakub
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými Abstrakt Naše odborná práce nese název "Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými." Hlavním cílem bakalářské páce bylo zmapování této oblasti z hlediska využívaných postupů. Práci jsme rozdělili do jednotlivých částí. První částí je část teoretická. V teoretické části se budeme věnovat definování osobnosti zdravotnického záchranáře a kompetencemi, protože v této oblasti jsou kompetence dle našeho názoru velice důležité. Dále se budeme věnovat komunikaci, která je základem každé práce s pacientem. Poslední třetinu teoretické části věnujeme definování a seznámení s jednotlivými psychiatrickými onemocněními. Další částí naší odborné práce je část výzkumná. K adekvátnímu sestavení osnovy výzkumu jsme využili námi sestavené výzkumné otázky: VO 1: Jaké jsou postupy zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? VO 2: Jaká jsou specifika práce operátora zdravotnického operačního střediska duševně nemocným? VO 3: Jaká jsou rizika pro zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? Cílem naší odborné práce je zmapování postupu zdravotnických záchranářů a operátorů zdravotnického operačního střediska k pacientům, u kterých došlo ke vzniku duševního onemocnění a jejich momentální stav vyžaduje zásah zdravotnické záchranné služby. Mezi další cíle jsme zařadili zmapování rizik, která hrozí během výjezdů k psychicky nemocným pacientům. Výsledkem našeho výzkumu bylo odpovědění na stanovené výzkumné otázky. Odpověď na VO 1 zněla, že lze říci určité používané postupy u jednotlivých duševních onemocnění, ovšem nelze je paušálně využít na všechny námi popsané stavy. Odpověď na VO 2 byla obdobná odpovědi na výzkumnou otázku č.1. Operátoři zdravotnického operačního střediska využívají určité postupy, ovšem záleží to především na jejich individuálním rozhodnutí, jak přistoupí k přijímanému telefonátu. Odpovědí na VO 3 bylo zjištění, že rizikem pro zdravotnické záchranáře u duševních onemocnění je možný vznik agrese. Dalším rizikem je komunikace samotná. Zdravotničtí záchranáři musejí přesně znát možnosti, jak se v dané situaci mohou postupovat, a především zachovat se i dle zákona.
|
|
|
Spinální trauma v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
VAŠÍČKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá spinálním traumatem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Cílem práce bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Součástí bakalářské práce je teoretická a výzkumná část. Teoretická část přibližuje anatomicko-fyziologické souvislosti nezbytné pro pochopení komplexní problematiky spinálních traumat. Představuje detailní pohled na anatomii páteře a míchy a jejich vzájemné topografické souvislosti, představující klíčovou problematiku poranění páteře. V návaznosti na to, je krátce zmíněna patofyziologie traumatu páteře a míchy a nejčastější etiologie těchto poranění. Dále seznamuje se základními diagnostickými postupy a základní klasifikací spinálních traumat. V přednemocniční péči hraje klíčovou diagnostiku přesný odběr anamnézy a zhodnocení situace na místě, v nemocniční péči jsou pak primární zobrazovací metody a klinické vyšetření. Práce je zaměřena na oblast přednemocniční péče, proto se zaobírá i součinností složek integrovaného záchranného systému a zejména imobilizačními a transportními prostředky využívanými složkami integrovaného záchranného systému na místě zásahu. Výzkumná část má dva cíle. Cíle mají zmapovat užívané postupy a následně i pomůcky zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Pro vedení výzkumu byla zvolena kvalitativní forma. K tomuto byl použit sběr dat technikou polostrukturovaného rozhovoru a údaje byly následně analyzovány metodou kódování. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou sněhové koule ze zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina na pozici zdravotnický záchranář. Po zhodnocení získaných dat bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři jsou bez rozdílu vyškoleni v posledních platných postupech manipulace a péče o pacienty se spinálním poraněním. Byla lehce překvapující většinová preference manuální manipulace s pacientem před užitím extrakčních pomůcek, které byly většinou shledány jako příliš komplikované pro rychlý zásah. Algoritmy zajištění pacienta se pak bez výjimky neodchylovaly od posledních platných Guidelines 2015 vydaných odbornou společností. Z fixačních pomůcek byly jednoznačně preferovány fixační límce a vakuové dlahy, ostatní pomůcky byly využity většinou sporadicky při specifických situacích a nedá se hovořit o plošném využití při většině spinálních traumat. Závěrem lze říci, že metody a pomůcky záchranné služby Kraje Vysočina odpovídají nejmodernějším postupům a doporučením, přesto nadále zůstává kruciální součástí profesionální aplikace evidence based medicine triády a individuální přístup ke každému pacientovi.
|
|
|
Mimořádná událost v praxi zdravotnického záchranáře
ŠEBEST, Jakub
Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou základní složkou integrovaného záchranného systému. Zdravotničtí záchranáři, kteří pracují u zdravotnické záchranné služby, se podílejí na řešení mimořádných událostí ve spolupráci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Oproti běžným výjezdům zdravotnické záchranné služby je při mimořádných událostech potřeba provádět záchranné a likvidační práce v souladu se stanovenými pravidly integrovaného záchranného systému. Nezbytnou součástí práce zdravotnických záchranářů je nácvik činností při různých mimořádných událostech. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s pojmem mimořádná událost a se zapojením zdravotnických záchranářů do řešení mimořádných a krizových událostí. Práce dále poukazuje na časté nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů a upozorňuje na chyby, jež se mohou objevovat přímo při zásahu. Měla by přispět ke zlepšení vzdělávacího systému zdravotnických záchranářů, kteří se podílejí na řešení mimořádných událostí. K tomuto cíli jsem stanovil dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. Výzkumná otázka 1: Jak zdravotničtí záchranáři vnímají mimořádnou událost? Výzkumná otázka 2: Jaké zkušenosti s řešením mimořádných událostí mají zdravotničtí záchranáři? Hypotéza 1: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňuje délka praxe. Hypotéza 2: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňují zkušenosti s jejich řešením. Výzkumnou část tvoří rozhovory s deseti zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají své povolání minimálně jeden rok. Dále pak dotazníkové šetření se 106 respondenty, kteří pracují jako zdravotničtí záchranáři minimálně stejnou dobu. Soubor respondentů a informantů tvoří někteří členové zdravotnických záchranných služeb krajů České republiky a jiných/soukromých poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Z výsledků práce je možné vypozorovat nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti integrovaného záchranného systému, ale i při spolupráci s jeho ostatními složkami, zejména v koordinaci činnosti při mimořádných událostech. Výsledky přinášejí poznatek, že s vyšší délkou praxe u zdravotnické záchranné služby a s většími zkušenostmi z řešení mimořádných událostí se znalosti a mnohdy i komunikační a koordinační dovednosti zdravotnických záchranářů nezlepšují. Slabými místy jsou oblasti terminologie, fungování a struktury integrovaného záchranného systému a jejich aplikace do praxe. Práce pak naplno ukazuje, že při zásazích profesionálních složek integrovaného záchranného systému u mimořádných událostí dochází k chybám v koordinaci a komunikaci. Stává se, že stanovené kompetence jednotlivé složky nedodržují
|
|
|
Sebeobrana pro zdravotnické záchranáře
ŠILHAVÝ, Václav
Bakalářská práce na téma "Sebeobrana pro zdravotnické záchranáře" se zabývá možnostmi sebeobrany zdravotnických záchranářů na území České republiky. V teoretické části se tato práce soustřeďuje na současnou strukturu záchranného sboru a složení výjezdových skupin záchranné služby v ČR. Dále definuje pojem "sebeobrana" a vymezuje rozdíl mezi bojovým uměním a sebeobranou, jejich aspekty a dělení sebeobrany. Teoretický podklad práce se také věnuje psychickým faktorům sebeobrany, vysvětluje konflikt a agresi a popisuje reakci těla na stres. Pozornost je také věnována právním termínům vztahujících se k problematice sebeobrany. Závěrečná kapitola teoretické části ukazuje modelové principy použitelné v sebeobraně dle J. Coopera. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu za využití metody polostrukturovaného rozhovoru. V něm jsou porovnávány výpovědi devíti členů zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Za hlavní cíle této práce bylo stanoveno zjištění postojů zdravotních záchranářů k sebeobraně a zmapování úrovně a možností sebeobrany zdravotních záchranářů. Prostřednictvím těchto cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaké možnosti nabízí zaměstnavatel v oblasti sebeobrany? A jaké možnosti sebeobrany využívají zdravotničtí záchranáři a jaká je její úroveň? Z výsledků šetření vyplývá, že se sebeobranou zabývá pouze minimum informantů, což může být zapříčiněno i nízkým výskytem kontaktů s agresivními pacienty. Většina informantů totiž vypověděla, že se s útoky setkávají zřídka. Zaměstnavatel nenabízí možnosti zlepšování schopnosti sebeobrany a úroveň sebeobrany informantů není vysoká, i když většina absolvovala nějakou formu výuky sebeobrany v rámci studia. Dle šetření, by většina informantů uvítala možnost navštěvovat kurzy nebo se jinak vzdělávat v sebeobraně, ale nyní zájem neprojevují. Tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkum či jako edukační materiál pro závěrečné ročníky studijních oborů zdravotnický záchranář.
|
|
|
Febrilní křeče u dětí v přednemocniční péči
SLAVĚTÍNSKÁ, Sára
Bakalářská práce se zabývá Febrilními křečemi u dětí v přednemocniční neodkladné péči. Teoretická část práce se věnuje problematice dětského věku, jeho specifikám a dělení. Dále se věnuje klinickému obrazu, komplikaci, prevenci a terapii febrilních křečí u dětí v přednemocniční neodkladné péči. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat a porovnat postup zdravotnických záchranářů při febrilních křečích u dětí v posádce rychlé zdravotnické pomoci Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů při febrilních křečích u dětí v posádce rychlé zdravotnické pomoci Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Také byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Jak postupují zdravotničtí záchranáři v posádce rychlé zdravotnické pomoci Jihočeského kraje a Vysočina v poskytování přednemocniční péče dětem s febrilními křečemi a jaké jsou znalosti zdravotnických záchranářů o febrilních křečích u dětí? K získání potřebných dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů s deseti zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastním středisku v Českých Budějovicích a Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Třebíči. Respondenti odpovídali na 16 otázek a výsledky byly následně kategorizovány do 13 kategorií, pomocí kterých se podařilo oba cíle splnit a zároveň odpovědět na obě výzkumné otázky. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí o tom, jaké jsou příčiny febrilních křečí a jaká je jejich základní terapie. Bohužel- dělení dětského věku dostatečně neznají. Všichni dotazovaní respondenti se shodli na tom, že z diagnózy Febrilní křeče mají strach právě proto, že se jedná o dětské pacienty a znalosti v oblasti pediatrie nejsou jejich silnou stránkou. V odpovědích týkajících se postupů při léčbě febrilních křečí u dětí v přednemocniční neodkladné péči nebyl mezi oběma kraji shledán zásadní rozdíl.
|
|
|
Schopnost laické veřejnosti poskytnout první pomoc v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů
SKALICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce zkoumá problematiku poskytování laické první pomoci v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů. Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část jako první popisuje zdravotnickou záchrannou službu, její složky a druhy výjezdových posádek za účelem objasnění vztahu mezi první pomocí a přednemocniční neodkladnou péčí. Následně je v této části rozebrána první pomoc nejen z hlediska teoretického a praktického, ale i z hlediska sociálně psychologického. V neposlední řadě je zde pozornost také věnována anatomií, fyziologií, patofyziologií a první pomocí šesti vybraných akutních stavů. Druhá část této bakalářské práce se soustředí na analýzu dat získaných během výzkumného šetření. Toto šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 33 otázkách s celkem osmi zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají službu v Jihočeském kraji a pomocí přímého vlastního pozorování během praxí. Cílem práce je zjistit, jaký je rozsah schopností laické veřejnosti při poskytování první pomoci, jaká je efektivita jejich provedení a zda-li oplývá laická veřejnost ochotou pomáhat. Získané informace vedly k zodpovězení výzkumných otázek a ke splnění všech cílů této práce. Výsledky zkoumání této práce vyhodnocují laickou veřejnost jako dostatečně ochotnou a s rozsahem schopností, které jsou postačující k provedení základních úkonů první pomoci, avšak efektivita těchto provedených úkonů je značně nízká. Hlavním přínosem této bakalářské práce je zvýšení povědomí o problematice laické první pomoci, což by mohlo přispět ke zlepšení výuky první pomoci a následně ke zlepšení v oblasti poskytování první pomoci laickou veřejností v akutních stavech.
|
host ::
RSS.