|
|
Tlumení porodní bolesti nefarmakologickými metodami
KOPKOVÁ, Iva
Bakalářská práce si klade za úkol zmapovat použití nefarmakologických metod v průběhu porodu a zhodnotit jejich úspěšnost na vizuální analogové škále, dále zjišťuje, jakým způsobem ženy pohlížejí na nefarmakologické metody po porodu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá fázemi porodu z pohledu rodící ženy i porodní asistentky, problematikou bolesti, jejím hodnocením a bližší specifikací bolesti porodní. V poslední části charakterizuje nefarmakologické metody tlumící porodní bolest. V praktické části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Pozorování probíhalo v době porodu žen, kdy byly sledovány projevy prožívání porodní bolesti. Projevy byly hodnoceny před využitím nefarmakologických metod a po něm. Zjištěné informace a hodnoty na VAS byly ihned zaznamenávány do záznamového archu. Podmínkou pro výzkumné šetření bylo nevyužití žádné farmakologické metody v průběhu porodu, z důvodu možného zkreslení výsledků. Rozhovor o 12 otázkách byl nahráván s každou informantkou do tří dnů po jejím porodu. Výzkumné šetření probíhalo v květnu 2021 a ukazuje, které nefarmakologické metody ženám v českobudějovické a v českokrumlovské nemocnici nejvíce pomohly. Bakalářská práce poukazuje na důležitost využití nefarmakologických metod v průběhu porodu, byť svou účinností se nemohou rovnat metodám farmakologickým. Výsledky výzkumného šetření mohou být uveřejněny na odborných konferencích pro porodní asistentky či na předporodních kurzech pro těhotné.
|
|
|
Názory žen na císařský řez
PUMPROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce pojednává o názorech žen na císařský řez. Práce se skládá ze dvou částí - z části teoretické a části praktické. V teoretické části je popsán průběh vaginálního porodu. Dále jsme se zaměřili na popis císařského řezu. Další kapitola pojednává o péči porodní asistentky o ženu před císařským řezem a po císařském řezu. Také jsme zpracovali péči o jizvu po císařském řezu. Nakonec jsme se zaměřili na komplikace a následky po císařském řezu. V praktické části je popsáno výzkumné šetření. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jaký mají ženy názor na císařský řez. Byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Ženy preferují spíše vaginální porod než císařský řez. H2: Ženy si myslí, že císařský řez nemá vliv na zdraví dítěte. Pro dosažení cíle jsme zvolili kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníku. V dotazníku bylo použito 19 otázek - uzavřené otázky a 1 otevřená otázka. Výzkumu se zúčastnilo 209 respondentek. Jednalo se o ženy aktivní na sociálních sítích. Dotazník byl určen pro všechny ženy bez ohledu věku. Odpovídat mohly ženy, které měly zkušenost s těhotenstvím a porodem nebo i ty, které tyto zkušenosti neměly. Výzkumu se zúčastnily ženy, které byly nebo nebyly těhotné. Nejvíce respondentek, 92 (44 %), bylo ve věku 18-25 let. Nejčastěji odpovědí na dokončené vzdělání byla střední škola s maturitou. Zhodnocení dotazníků probíhalo pomocí chí kvadrát testu. Hladina významnosti byla určena na 5 %. Ve výzkumném šetření odpovědělo 87,6 % žen, že by raději upřednostnili vaginální porod než císařský řez. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, tedy potvrdila se hypotéza 1 "Ženy spíše preferují vaginální porod než císařský řez". Dále se pomocí otázek testovala hypotéza 2. 64,5 % žen odpovědělo, že si nemyslí, že by děti po císařském řezu měly horší imunitu než děti po vaginálním porodu. Dále si 82,5 % žen nemyslí, že by tyto děti trpěly více alergiemi. 60,4 % žen se domnívá, že císařský řez nemá vliv na kojení. 53,5 % uvedlo, že separace po císařském řezu nemá vliv na duševní zdraví dítěte. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, z toho vyplývá, že se nám druhá hypotéza také potvrdila. Výsledky této práce by mohly být použity na seminářích pro porodní asistentky nebo v předporodních kurzech.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve
KOLMANOVÁ, Michaela
Tato bakalářská se věnuje dárcovství pupečníkové krve. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis placenty a jejích funkcí, pupečníkové krve a kmenových buněk. Dále teoretická část obsahuje popis techniky odběru pupečníkové krve, kontraindikace odběru a zpracování pupečníkové krve. Také, je zde popsána edukace porodní asistentkou o této problematice. Jsou zde uvedeny banky pupečníkové krve a legislativní ustanovení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak moc jsou těhotné ženy informované o této problematice. V praktické části této práce bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Vytvořený dotazník obsahoval 18 uzavřených otázek. Výzkumným souborem byly těhotné ženy. Tento soubor tvořilo 244 respondentek. Z toho bylo 155 (64 %) prvorodiček a 89 (36 %) vícerodiček. Z toho 41,39 % respondentek zná využití pupečníkové krve. Pouze 18,03 % respondentek ví, co musí udělat pro to, aby bylo možné odběr pupečníkové krve provést. Správnou dobu odběru uvedlo 19,67 % respondentek. Že maximální doba skladování darované pupečníkové krve je 20 let uvedlo 13,52 % respondentek. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se zaměřovala na to, jestli těhotným ženám podává více informací o této problematice porodní asistentka nebo gynekolog. Od porodní asistentky získalo informace 5,70 % respondentek. Od gynekologa získalo informace 3,70 % respondentek. Statistické zpracování hypotézy nám ukázalo, že není rozdíl v tom, kdo podává informace. Ženy jsou od porodní asistentky informovány stejně, jako od gynekologa. Druhá hypotéza zněla, zda jsou vícerodičky o dárcovství pupečníkové krve informovány více než prvorodičky. Vícerodičky tvořily 36 %, a prvorodičky 64 %. 46,06 % vícerodiček a 38,71 % prvorodiček uvedlo, že znají využití pupečníkové krve. Dobu odběru pupečníkové krve zná 20,22 % vícerodiček a 19,35 % prvorodiček. Že odběr není rizikový pro novorozence uvedlo 50,56 % vícerodiček a 39,35 % prvorodiček. Druhou hypotézu jsme potvrdily. Výsledky této práce ukazují, že ženy o problematice dárcovství pupečníkové krve mají velmi málo informací. Porodní asistentka je kompetentní osoba, a tak by ženy mohla více edukovat o této problematice. Tato práce může být použita na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Průběh porodu a puerperia u klisen
STAROBOVÁ, Hana
Předmětem bakalářské práce je průběh porodu a puerperia u klisen. Nejdřív se za-bývá pohlavní aktivitou u klisen včetně rozboru jednotlivých významných faktorů, které ji ovlivňují. Dále se práce zaměřuje na oplození a graviditu klisny a jejich poruchy. Jsou zde nastíněny jak příčiny, tak i průběh a možnosti ošetření. Stěžejní část se zaměřuje na vlastní porod, jeho komplikace a následně na poporodní období. V rámci práce byl proveden průzkum průběhu porodu a puerperia, který měl zjistit charakteristiku březích klisen, průběh březosti a porodu, komplikace během porodu a po něm a základní informace o narozeném hříběti. V průzkumu bylo zjištěno, že mezi respondenty je nejoblíbenější plemeno koně český teplokrevník a jsou využíváni ve většině k zájmovému ježdění. Klisny jsou zpravidla starší 8 let a jedná se o jejich 3. nebo následnou březost. Průběh porodu byl z naprosté většiny bezproblémový a ukončený do jedné hodiny. Následně prů-zkum řešil poporodní období, kdy bylo zjištěno, že klisny ve větší míře netrpěly klinickými příznaky ani záněty. Narozená hříbata byli většinou hřebečci, kteří z velké části byli samostatní, takže nepotřebovali pomoci s prvním napitím a od-chod smolky proběhl maximálně do 4 hodin.
|
|
|
Porodní plán z pohledu porodních asistentek
TOMÁŠKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce pojednává o porodním plánu z pohledu porodních asistentek. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit postoje porodních asistentek k porodnímu plánu a druhým cílem bylo zjistit, jaký je přístup porodních asistentek k rodičkám s porodním plánem. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá seznámením s profesí porodní asistentky a jejími kompetencemi. Dále je v teoretické části popsán význam porodního plánu a některá přání, která si ženy mohou uvést ve svém porodním plánu. V jedné z kapitol je obecně popsán porod a všechny jeho doby porodní (první, druhá, třetí a čtvrtá). Závěr teoretické části tvoří charakteristika období šestinedělí. Praktická část bakalářské práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením. Vznikl jeden výzkumný soubor na základě individuálních polostrukturovaných rozhovorů, který byl uskutečněn s porodními asistentkami pracujícími na porodním sále v Nemocnici Český Krumlov, a.s. a v Nemocnici České Budějovice, a.s. Porodních asistentek bylo celkem jedenáct. Hlavními kritérii pro výběr výzkumného šetření bylo, aby porodní asistentky pracovaly na porodním sále, měly zkušenost s porodním plánem a souhlasily s poskytnutím rozhovoru. Před realizací rozhovorů byly všechny porodní asistentky obeznámeny s tématem bakalářské práce a zároveň byly upozorněny na to, že získané informace zůstanou v anonymitě. Jednotlivý rozhovor byl nahráván na diktafon a následně byl doslovně přepsán. Následovala analýza a zpracování dat, které proběhlo formou otevřeného kódování, metodou "tužka a papír" (Švaříček et al., 2014). Pro vyhodnocení dat, byly stanoveny dvě hlavní kategorie a k nim deset podkategorií.
|
|
|
Role porodní asistentky v péči o ženu během porodu
ŠATALÍKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá rolí porodní asistentky v péči o ženu během porodu a znalostmi žen o zmíněné profesi. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímají ženy roli porodní asistentky. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsána definice porodní asistentky a stručný popis vývoje této profese v historickém kontextu. Jsou zde popsány, také základní informace o porodu a o jednotlivých porodních dobách. Následně je v každé z kapitol popsána péče, která je rodičkám porodní asistentkou poskytována, od příjmu až po samotný porod a období po porodu. Dále je teoretická část bakalářské práce rozdělena na podkapitoly, jež poskytují informace k jednotlivým porodním dobám včetně informací o doprovodu k porodu, tlumení porodních bolestí a porodním poranění. Praktická část obsahuje metodiku, výsledky a diskuzi. Praktická část bakalářské práce byla uskutečňována pomocí kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen skupinou jedenácti žen, které byly po vaginálním porodu, aby mohly posoudit péči, kterou jim porodní asistentka v průběhu porodu poskytovala. Rozhovory s informantkami byly prováděny na základě jejich předem vysloveného souhlasu, nahrány na diktafon, doslovně přepsány a následně analyzovány. Rozhovory probíhaly od měsíce ledna do měsíce března roku 2020. Pro zachování anonymity žen byly informantky označeny jako Ž1 až Ž11. Pro analýzu získaných dat byly sestaveny 2 kategorie a k nim 6 podkategorií. Podle výše zmíněného cíle bakalářské práce, byly pro výzkumnou část stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak vnímají ženy roli porodní asistentky v průběhu porodu. Výzkum ukázal, že většina žen vnímá porodní asistentku, jako osobu s velkou zodpovědností a zkušenostmi, která doprovází ženu při porodu. Většina informantek také uvedla, že profesi porodní asistentky vnímají, jako poslání. Z výzkumu vyplývá, že nejdůležitější role porodní asistentky při porodu jsou role komunikátorky, edukátorky a role osoby podporující ženu při porodu. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jaký názor mají ženy na kompetence porodní asistentky. Výzkum ukázal, že jsou ženy dobře informovány o kompetencích porodní asistentky v péči o ženu v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že většina žen měla povědomí o profesi porodní asistentky již před porodem. Žádná z žen neuvádí významnou negativní zkušenost s porodní asistentkou. Naopak, byla většina žen mile překvapena ochotou a pečlivostí porodní asistentky. Informantky uvedly, že se v přítomnosti porodní asistentky cítily v bezpečí a plně jí důvěřovaly. Výsledky této bakalářské práce mohou pomoci ženám, které nemají dostatek informací o tom, jakou péči může porodní asistentka poskytovat a co je v jejích kompetencích a je možné je využít na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Problematika odběru pupečníkové krve
VAŇKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou odběru pupečníkové krve. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní, postup odběru pupečníkové krve po spontánním porodu i po porodu per sectio caesarea i možné kontraindikace odběru pupečníkové krve. V práci je také popsaná role porodní asistentky jako edukátorky ženy o možnosti odběru pupečníkové krve a role porodní asistentky při porodu včetně odběru pupečníkové krve. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna důležitost bank pupečníkové krve, legislativa týkající se odběru pupečníkové krve a transplantace kmenových buněk. Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají porodní asistentky znalosti o odběru pupečníkové krve. Druhý cíl měl odhalit, jestli jsou těhotné ženy informovány o odběru pupečníkové krve, a třetí cíl měl ukázat, zda mají těhotné ženy zájem o odběr pupečníkové krve. Na podkladě stanovených cílů byly zadané i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve, druhá otázka se zabývala znalostmi těhotných žen o odběru pupečníkové krve a poslední otázka zkoumala postoj těhotných žen k odběru pupečníkové krve. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním souborem bylo šest porodních asistentek, označené PA1 až PA6, které pracovaly na porodním sále minimálně jeden rok. Druhým výzkumným souborem bylo šest těhotných žen, označené T1 až T6, které pravidelně navštěvovaly prenatální poradnu. Výzkum probíhal pomocí webových programů Skype nebo Teams v květnu roku 2020. K provedení výzkumné části byla zvolena kvalitativní metoda, která byla realizována pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Informantky před zahájením rozhovorů poskytly ústní souhlas se zpracováním dat. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 2 kategorie a 8 podkategorií. Po vyhodnocení dat s těhotnými ženami byla určena jedna kategorie a k ní 3 podkategorie. První výzkumná otázka zkoumala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve. Výzkumné šetření ukázalo, že porodní asistentky PA2 až PA6 májí dostatečné informace o postupu odběru pupečníkové krve. Porodní asistentka PA1 uvedla, že odběr nikdy neviděla a ani neví, jak se takový odběr může provádět. Porodní asistentka PA5 zase uvedla, že se na stanici, kde pracuje, dříve provádělo až 15 odběrů za měsíc. Byla tudíž nejinformovanější ze všech dotazovaných porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají těhotné ženy o odběru pupečníkové krve. Výzkum ukázal, že všechny těhotné ženy ví, co je to pupečníková krev, ale většina (T1, T2, T3 a T5) neví, jak se pupečníková krev odebírá a jak se nadále využívá. Třetí výzkumnou otázkou bylo, jaký postoj mají těhotné ženy k odběru pupečníkové krve. Výzkumným šetřením tak bylo zjištěno, že z důvodu nedostatku informací, vysoké finanční nákladnosti odběru a uchování pupečníkové krve, nemají ženy zájem o komerční odběr pupečníkové krve. Důvodem, proč ženy nemají zájem o dárcovský odběr, byl ten, že musí ženy zvolit porodnici, která tento typ odběru umožňuje, a to jsou porodnice ve Slaném, v České Lípě a v Thomayerově nemocnici v Praze. Těhotné ženy uvádí, že jsou tyto porodnice ve velké vzdálenosti od jejich rodiny a místa bydliště, proto si pro porod tyto porodnice nevybírají. Pouze těhotná žena T2 uvedla, že si během těhotenství nasbírá informace a bude o odběru pupečníkové krve pro vlastní účely uvažovat
|
|
|
Spokojenost rodiček s péčí porodních asistentek během porodu
LEBEDOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na spokojenost rodiček s péčí porodních asistentek během porodu. K vypracování bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak rodičky vnímají péči porodních asistentek během porodu. Druhým cílem bylo zaznamenat, jaké faktory jsou důležité pro spokojenost rodiček během porodu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola se zabývá popisem porodu a péčí porodní asistentky během jednotlivých dob porodních. V této části rovněž najdeme část o přípravě na porod. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika bolesti během porodu, pojednává o farmakologickém a nefarmakologickém tlumení porodní bolesti. Ve třetí kapitole je popsána problematika přítomnosti blízké osoby u porodu a čtvrtá kapitola je věnována charakteristice porodní asistentky. V praktické části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo deset žen po porodu. Sběr dat byl proveden prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovor byl zcela dobrovolný. Všechny informantky byly před zahájením jednotlivých rozhovorů seznámeny s tématem bakalářské práce a zároveň byly informované o ochraně osobních údajů při zpracovávání rozhovorů (GDPR). Informantky byly označeny čísly I1 až I10. Informantky vyjádřily slovní souhlas se zpracováním získaných informací, a zároveň vyslovily souhlas s nahráváním rozhovoru na diktafon či na mobilní telefon, pokud byl rozhovor vedený přes mobilní telefon, a to z důvodu snadnějšího vypracování rozhovorů. Při zpracování dat byly rozhovory z diktafonu či mobilního telefonu detailně přepsány. Výzkumné šetření trvalo v období od března do dubna 2020. Výzkum byl zpracován do dvou hlavních kategorií a dále se dělil na jednotlivé podkategorie. Ve výzkumné části práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jak rodičky hodnotí péči porodních asistentek v průběhu porodu. Výsledky výzkumu ukázaly, že všechny informantky byly spokojené a hodnotily péči porodních asistentek během porodu velice kladně. Pouze informantka I1 uvedla, že její porodní asistentka byla skvělá, ale během příjmu o ni pečovala jiná porodní asistentka, jejíž chování se jí nelíbilo. Byla údajně hlučná, rázná a nepříjemná. Druhá výzkumná otázka se zabývala spokojeností rodiček během porodu. Výzkum ukázal, že spokojenost rodiček během porodu má několik faktorů. Jako nejvýznamnější faktor spokojenosti během porodu uváděly informantky dostatek informací celkový přístup nejen porodní asistentky, ale i celého zdravotnického personálu v porodnici. Jako další důležité faktory spokojenosti během porodu informantky udávaly přítomnost blízké osoby u porodu a příjemné prostředí porodních sálů. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že rodičky jsou spokojené s péčí porodních asistentek. Všechny dotazované informantky vypověděly, že byly se svou porodní asistentkou během porodu spokojené. Tato práce poukazuje na to, že je důležité, aby se porodní asistentka chovala k rodičce vstřícně, mile a empaticky, protože přístup porodní asistentky je pro rodičku jeden z nejdůležitějších aspektů spokojenosti během porodu. Výsledky práce mohou být využity pro zlepšení a zkvalitnění péče porodních asistentek, i pro budoucí porodní asistentky, které získávají odbornou způsobilost a připravují se na tuto profesi. Výsledky budou publikovány na odborných konferencích pro porodní asistentky a také s výsledky bude seznámena daná porodnice, ve které informantky rodily.
|
|
|
Porodní dům jako kompromis mezi porodem v domácím a nemocničním prostředí
DVOŘÁČKOVÁ, Viktorie
Tato bakalářská práce se věnuje tématu porodních domů. Práce se skládá z části teoretické a části praktické. Teoretická část popisuje výběr místa porodu. Zde je popsán porod v nemocnici (s tím související porodní plán) a porod doma. Podrobně je popsána problematika porodních domů jak ve světě, tak v ČR. Dalším tématem je samotný porod a jeho možné alternativy. Teoretickou část uzavírá definice a postavení porodní asistentky. Cílem práce bylo zmapovat zájem českých žen o porod v porodním domě. K cíli byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Vysokoškolsky vzdělané ženy mají vyšší zájem o porod v porodním domě než ženy s nižším vzděláním. H2: Ženy se špatnou zkušeností s porodem v nemocnici mají větší zájem o porod v porodním domě než ženy s dobrou zkušeností. H3: Ženy, které rodily v nemocnici, mají větší zájem o porod v porodním domě než ženy, které rodily doma. H4: Ženy, které již rodily, mají větší zájem o porod v porodním domě než ženy, které nerodily. Stanovený cíl byl dosažen kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníku vlastní konstrukce. Zhodnocení dotazníků probíhalo pomocí statistického chí-kvadrát testu, který určil významnost, či nevýznamnost výsledků. Výzkumný soubor tvořilo 981 žen aktivních na sociálních síti Facebook a různých webových serverů týkajících se těhotenství, porodu a péče o dítě. Z výzkumného šetření vyplynulo, že vysokoškolsky vzdělané ženy projevují vyšší zájem o porod v porodním domě než ženy s nižším vzděláním. Také jsme zjistily, že ženy, které byly s péčí v nemocnici nespokojené, mají větší zájem o porod v porodním domě než ženy, které uvádějí dobrou zkušenost. Dále jsme chtěly zjistit, zda místo předchozího porodu ovlivňuje zájem žen o porod v PD. Tato hypotéza se nepotvrdila. Výsledek je ovlivněn malým počtem respondentek, které zažily domácí porod. Poslední hypotéza se vztahovala k tomu, zda mají větší zájem o porod v porodním domě ženy, které již rodily. Ukázalo se, že se názor žen na porod v porodním domě neliší podle toho, zda žena již rodila, nebo ne. Výzkumné šetření ukázalo, že 59,2 % (odpovědi ano a spíše ano) žen má zájem o porod v porodním domě. Můžeme tedy předpokládat, že část žen by si přála, aby takovéto zařízení v ČR existovalo.
|
|
|
Doprovázející osoba u porodu
BISKUPOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou doprovázející osoby u porodu. Vzhledem k tématu bakalářské práce jsou v teoretické části uvedeny osoby, které si žena může k porodu vybrat, včetně jejich specifik a odlišností. Dále jsou popsány jednotlivé fáze porodu, role porodní asistentky u porodu a komunikace porodní asistentky s ženou a jejím doprovodem. Byly vytyčeny 2 cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit, jak vnímala žena přítomnost doprovázející osoby při porodu, a druhým cílem bylo zjistit, co ovlivnilo ženu při výběru doprovázející osoby k porodu. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí individuálního polostrukturovaného rozhovoru, bylo tedy zpracováno kvalitativní metodou. Sběru dat se účastnily ženy po porodu, které již byly propuštěny ze stanice šestinedělí do domácího prostředí. Podmínkou však bylo, že rodily v roce 2020 a měly u porodu doprovázející osobu. Sběr dat probíhal v měsících březen a květen 2020. V březnu došlo v České republice k nárůstu počtu nakažených osob koronavirem. Byla zavedena opatření k zabránění šíření nákazy, včetně zákazu doprovodu na porodním sále. Rozhovory byly uskutečněny na předem domluveném, klidném a ženám příjemném prostředí. Získaná data nahraná na diktafon byla vyhodnocena ručně, metodou "papír - tužka". Byly vytvořeny tři hlavní kategorie a jejich podkategorie. První kategorie má název Doprovázející osoba a obsahuje pět podkategorií - Doprovázející osoba u porodu, Faktory ovlivňující výběr doprovázející osoby, Návrh na přítomnost u porodu, Spokojenost a Doporučení doprovodu. Druhá hlavní kategorie Porod má čtyři podkategorie - Příprava na porod, Příchod k porodu, Vnímání doprovodu u porodu ženou, a Průběh čtvrté doby porodní. Poslední kategorie je Komunikace se třemi podkategoriemi - Chování a komunikace doprovodu se ženou, Komunikace s personálem a Chování personálu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že si ženy I1 - I9 zvolily jako doprovázející osobu svého partnera a žena I10 si vybrala dulu. Pro ženy je partner nejbližší osobou, se kterou chtějí prožívat nejdůležitější okamžiky. Žena I10 si vybrala dulu na základě doporučení svého kolegy. Dále bylo zjištěno, že ženy vnímají svůj doprovod především jako psychickou podporu, která je uklidňuje slovně nebo svou přítomností, avšak ženy I1, I4 a I7 považovaly své partnery jako pomocnou osobu, která jim pomůže ve sprše, při přemisťování nebo podávání věcí. Všechny ženy byly nakonec se svým výběrem, i přes nedostatky, jako hraní si na telefonu nebo příliš velká snaha, spokojeny.
|
host ::
RSS.