|
|
Klíčení rostlin rodu \ {Tillandsia} na různých substrátech
KELÍŠKOVÁ, Radka
Semena šesti druhů rostlin rodu Tillandsia (T.tricholepis, T. schiedeana, T. mauryana, T. sphaerocephala, T. streptocarpa a T. fasciculata), byla vyseta na šesti různých površích (akátová kůra, kokosové vlákno, rašelina, polystyren, silonová punčocha a juta). V první části pokusu byl zaznamenán počet vyklíčených semen na jednotlivých površích. Ve druhé části pokusu byl sledován růst nebo úhyn vyklíčených rostlinek po dobu sedmi měsíců. Statistické vyhodnocení výsledků prokázalo, že pro výsev a pro počáteční růst tilandsií jsou nejvhodnějšími povrchy juta, silonová punčocha a polystyren.
|
|
|
Rozšíření a vybrané ekologické vlastnosti druhu \kur{Echinocystis lobata}
MÜLLEROVÁ, Anna
Echinocystis lobata je evropský invazní druh introdukovaný ze Severní Ameriky. Rozšíření Echinocystis lobata bylo studováno na území Plzeňského kraje podél hlavních řek, tedy Berounky, Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbuzy. Z informaci získaných terénním průzkumem a excerpcí literatury byly vytvořeny mapy výskytu. Pokusy klíčivosti byly provedeny jak v klimaboxu, tak v podobě záhonového experimentu.
|
|
|
Genetická kontrola vitality obilek ječmene
Ullmannová, Kamila
Cílem této disertační práce bylo hodnocení vitality obilek jarního ječmene jako procento klíčivosti za stresových podmínek při nízké teplotě (10 °C) a snížené dostupnosti vody (-0,2 MPa), a stanovením parametrů klíčení (energie, rychlosti a indexu klíčení). Hodnocený soubor zahrnoval 133 dihaploidních linií (DHL) a jejich rodičů v šesti prostředích. Na proměnlivosti této kvantitativně založené vlastnosti se podílelo prostředí 51 %, linie 8 % a interakce 37 % z celkové proměnlivosti. Zrno DHL sklizené v Želešicích dosahovalo průměrné vitality 94 %, z Hrubčic bylo zrno vitálnější s průměrnou hodnotou 95 %. Odrůda Derkado jako lepší rodič prokázala vyšší vitalitu z horší lokality (Želešice). Při hodnocení parametrů klíčení měla nejvyšší vliv lokalita (34,7 -- 41,0 %) a ročník (24,9 -- 32,9 %). Vliv linie se pohyboval od 4,6 do 8,6 %, přičemž v jednotlivých letech byl tento vliv vyšší.
|
|
|
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
MACHURA, Antonín
Mezi podstatné faktory ovlivňující výnos i kvalitu travního porostu patří výživný a vodní režim. Voda je v přírodě a samozřejmě také v zemědělství nejdůležitější faktor limitující výkon rostlin. Práce se zabývá vlivem vodního režimu na klíčení vybraných druhů trav vhodných pro energetické využití. Pro sledování byly vybrány následující druhy trav: srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) odrůdy Padánia, chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea L.) odrůdy Chrastava a Szarvasi I (Agropyron elongatum L.). Práce popisuje problematiku pěstování trav a hodnotí vliv vodního stresu na klíčení semen. Nejvyšší klíčivost v podmínkách vodního stresu dosáhla Szarvasi I (69 %) a srha laločnatá (54,6 %). Naopak nejnižšího procenta klíčivosti dosáhla chrastice rákosovitá (28,6 %). Dále porovnává výnosy sušiny vybraných druhů při jarní sklizni, které byly v prvním roce po založení v průměru 3,3 t.ha-1. Metodika řešení byla založena na vlastním měření dat a informacích získaných z Českého hydrometeorologického ústavu.
|
|
| |
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na populační dynamiku kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis
IPSER, Zdeněk
U populace kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis na lokalitě NPP Pastviště u Fínů v Albrechticích u Sušice, nalezené v roce 1980, byl od roku 1985 pravidelně sledován počet kvetoucích exemplářů. Od podzimu 1998 byly přímo označovány a biometricky měřeny všechny nalezené exempláře. Během doby sledování (14, resp. 26 let) byly zaznamenány velké fluktuace v počtu kvetoucích exemplářů v jednotlivých letech i v meziročním přežívání jednotlivých růžic. Hlavním cílem práce bylo zjistit vliv průběhu počasí v jednotlivých letech (teplota, úhrny srážek, počet dnů se sněhovou pokrývkou) na dynamiku populace a fitness rostlin (velikost listové plochy, pravděpodobnost kvetení, pravděpodobnost úhynu). Celoroční nižší teploty s vlhkým koncem podzimu v průběhu předchozího roku (t-1) a vlhkým jarem roku následujícího (t) působily příznivě na velikost listové plochy v době maximálního rozvoje listových růžic (v květnu roku t). Pozitivní vliv na pravděpodobnost kvetení měly nižší teploty v květnu a červnu předchozího roku (t-1) a v srpnu těsně před květem (rok t). Pravděpodobnost úhynu (v roce t) zvyšovaly nízké úhrny srážek v březnu předcházejícího roku (t-1) a nízké teploty v říjnu předchozího roku (t-1). Průměrný počet semen v tobolce byl 1528 ? 885 (směrodatná odchylka). Počty květů pozitivně korelovaly s počty vyvinutých tobolek, ale neměly vliv na podíl vyvinutých tobolek. Ze 44 % ? 24,6 % (směrodatná odchylka) květů se vyvinuly tobolky. Dosud zaznamenaná průměrná doba přežívání jednotlivých kohort rostlin byla 4,7 roku. Počet růžic na pozicích výskytu byl variabilní, pohyboval se od jedné do sedmi růžic (pozice s jednou růžicí tvořily 73,2 % případů). Roční životní cyklus podzemních orgánů je popsán v závěru práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.