|
|
Hodnocení laterality koní
SEDLÁČKOVÁ HANZLÍKOVÁ, Petra
Lateralita je schopnost živočichů předvídatelně a nenáhodně upřednostňovat při nejrůznějších činnostech pravou či levou stranu těla. Cílem této diplomové práce bylo vytvořit přehled o dosavadních vědeckých poznatcích týkajících se laterality hospodářských zvířat se zaměřením na koně. V další části bylo cílem vyhodnotit lateralitu koní s využitím pěti testů a následně vyhodnotit a porovnat jejich výsledky. Celkem bylo testováno osm koní plemene Český teplokrevník pěti rozdílnými testy laterality a uskutečněno bylo 1216 měření. Testování koní bylo provedeno na rodinné ekologické farmě, zabývající se jak živočišnou - chovem koní, tak i rostlinnou výrobou. Každý kůň byl testován třemi testy vyhodnocujícími motorickou lateralitu (test preference přední nohy při pasení, při nacválávání a preference používání přední končetiny při vstávání z ležící polohy), jedním testem vyhodnocujícím senzorickou lateralitu (olfaktorický test preference používání jedné nosní dírky před druhou) a hodnocením čelních vírů na hlavě. Lateralita byla určena výpočtem indexu laterality (LI). Výsledky byly hodnoceny pomocí statistického programu Statistika 12 (TIBCO?), chí-kvadrát testu a korelační analýzy. U čtyř koní došlo ke shodě u většiny testů laterality. Celkem bylo 62,5 % koní ambilaterálních, 25 % koní levostranných a 12,5 % pravostranných. Nebyl prokázán vliv věku (p = 0,549) ani pohlaví (p = 0,202) na lateralitu koní. Jako nejvíce spolehlivé se ukázaly testy motorické (67 až 100 %). Naopak nejméně spolehlivý byl olfaktorický test, který vykazoval nejvyšší chybovost, a to 87,5 %. Znalost senzorické a emoční lateralizace může být prospěšná při různých typech tréninku, výcviku, ale i v běžném životě koně.
|
|
|
Vývoj podílu zahraničních plemeníků v chovu koní v ČR
JEŠETOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem podílu zahraničních plemeníků na území ČR. K analýze byla vybrána plemena anglický plnokrevník, český teplokrevník, hafling, norický kůň, quarter horse, shetlandský pony, slovenský teplokrevník, velšská plemena pony a cob. Vývoj podílu plemeníků zahraničního a českého původu byl analyzován dle dat z Katalogů plemenných hřebců z let 2005 až 2020. Poměr plemeníků zahraničního a českého původu je značně rozdílný dle plemenné příslušnosti. U norického koně je 85 % a více tvořeno plemeníky českého původu, přičemž plemenní hřebci jsou do ČR dováženi pouze ze 2 států, a to z Německa a z Rakouska. U většiny ostatních plemen je podíl zahraničních a český plemeníků vyrovnaný, popřípadě podíl zahraničních plemeníků bývá vyšší. Z analyzovaných dat vyplývá, že předním zahraničním dovozcem plemeníků na území ČR je Německo. Počet hřebců plemene český teplokrevník zaznamenal značný pokles počtu hřebců. U domácích plemeníků se počet snížil o 65 % a u hřebců zahraničního původu o 46 %. Hřebci zařazovaní do plemenné knihy ČT jsou do ČR dováženi ze 14 různých zemí, což je nejvíce cizích dovozců z pozorovaných plemen. Poměr plemeníků anglického plnokrevníka tvoří v naprosté většině zahraniční plemeníci (89,3-100 %). Předním zahraničním dovozcem A 1/1 do ČR je Irsko. U slovenského teplokrevníka má počet plemeníků s českým i zahraničním původem vzestupnou tendenci (ze 4 na 17, res. z 12 na 41). Nejvyšší počet hřebců v plemenitbě quarter horse byl v roce 2011 (26 plemeníků zahraničního původu a 21 českého původu). Od tohoto roku počet stále klesá - v roce 2020 na 9, resp. 6 hřebců.
|
|
|
Porovnání aktivity koní v boxovém a aktivním ustájení
PILÍKOVÁ, Darina
Cílem diplomové práce byla analýza pohybové aktivity různých věkových skupin koní v odlišných typech ustájení. Pro měření pohybové aktivity byly využity GPS truckery, které se pozorovaným koním upevňovaly na ohlávku, případně na hrudní končetinu. Celkem bylo provedeno 70 pozorování u koní plemene český teplokrevník ve 3 různých věkových skupinách (mladí, střední, staří). Zároveň byly porovnávány 3 typy ustájení (box + výběh, pastevní ustájení, aktivní stáj). Sledování probíhalo v průběhu podzimu a zimy, při neextrémních podmínkách prostředí. Data byla následně zpracována a vyhodnocena programem Statistica.12. Při porovnání tří různých technologií ustájení byl prokázán rozdíl v aktivitě koní, kdy v boxovém ustájení s přístupem na pastvinu koně ušli v průměru 3,53 km za den, v pastevním ustájení pak průměrně 6,27 km za den a nejvíce v aktivní stáji, kde byla naměřena průměrná hodnota denní pohybové aktivity napříč věkovými skupinami 11,45 km. Také u sledovaných věkových skupin se prokázal rozdíl v denní aktivitě, a to v rámci všech tří sledovaných technologií ustájení. Mladí koně v boxovém ustájení s přístupem na pastvinu průměrně ušli 4,22 km za den, po jejich přesunu do aktivní stáje pohybová aktivita v průběhu dne výrazně vzrostla na průměrných 13,92 km za den. U kategorie koní středního věku v ustájení box + výběh koně střední věkové skupiny průměrně nachodili 3,29 km za den, v pastevním ustájení ušli průměrně 6,27 km za den a v aktivní stáji ušli výrazně více kilometrů, v průměru 11,57 za den. Pozorovaní staří koně v technologii ustájení box + výběh průměrně urazili 3,07 km za den, oproti 8,86 km v aktivní stáji. Závěrem lze konstatovat, že technologie ustájení výrazně ovlivňuje denní aktivitu koní, která významně působí na jejich zdravotní stav. V návaznosti na výsledky lze za nejvhodnější typ ustájení označit aktivní stáj, kde mohou koně realizovat své přirozené chování. Při volbě technologie ustájení je však chovatel nucen zohlednit způsob využití koně.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení vlivu nekonvenčních způsobů léčby využívaných v ekologickém zemědělství na výskyt vybraných endoparazitů u koní
RANNÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo získat informace o vlivu nekonvenčních způsobů léčby proti daným endoparazitům koní využívaných v ekologickém zemědělství a aplikovat je ve vybraném chovu koní. Do pokusu bylo zařazeno 14 koní z jedné stáje, kteří byli ve třech stádech. Koně byli rozděleni do dvou skupin podle podané odčervovací látky. Jedna skupina byla léčena nekonvenčním způsobem - homeopatickým přípravkem PVB - verminózní stavy. Druhé kontrolní skupině byly podány alopatické přípravky - chemická odčervovací pasta (Noromectin Praziquantel Duo). Byla prováděna kvalitativní koprologická vyšetření pro zjištění parazitární infekce u jednotlivých koní. Vyšetření se provedla před podáním obou druhů přípravků a po dvou týdnech od podání se prováděla týdenní kontrolní koprologická vyšetření po dobu 5 týdnů od podání přípravků. Poslední kontrolní koprologické vyšetření se provedlo ve veterinární laboratoři 9. týden. Až na jednoho koně byli všichni před podáním přípravků napadeni malými a velkými strongylidy, u jednoho koně se při koprologickém vyšetření vyskytovala také vajíčka tasemnice koňské. Alopatické preparáty vykazovaly v průběhu koprologických rozborů velmi dobrou účinnost, pouze u jednoho koně (půlročního hříběte) se v průběhu prvních pěti týdnů objevovala vajíčka škrkavky koňské. Při závěrečném kontrolním koprologickém vyšetření byla udržena negativní intenzita u 5 ze 6 koní. Slabá intenzita parazitární infekce (+) byla vyšetřena u jednoho z těchto koní. V průběhu prvních 5 týdnů byl pozorován pouze částečný pokles parazitární infekce u homeopaticky léčených koní a jeden kůň byl udržen na negativní intenzitě po dobu všech prováděných koprologických vyšetření. Výsledky z 9. týdne potvrdily předpoklad, že u homeopaticky léčených koní bude docházet k postupnému snižování parazitární infekce. Vyšetření prokázala negativní intenzitu u 7 z 8 koní, kterým byl podán homeopatický přípravek PVB - verminózní stavy. Pouze jeden kůň vykazoval slabou intenzitu parazitární infekce (+). Experiment prokázal srovnatelnou účinnost alopatických a homeopatických odčervovacích přípravků.
|
|
|
Možnosti využití terapie pomocí koně u dětí a dospívajících s poruchami chování umístěných v dětském domově
REICHELOVÁ, Magda
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití terapie pomocí koně u dětí a dospívajících s poruchami chování, umístěných v dětském domově. V úvodní části se věnuji definici a charakteristice problematiky poruch chování. Krátce se zmiňuji o specifické výchově a výchovném procesu v kontextu školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Stěžejním tématem práce je hiporehabilitace. Zaměřuji se zejména na hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi, která může být zároveň vhodnou alternativou organizované volnočasové aktivity. Cílem práce je popsat tuto metodu, a její vliv na děti a dospívající s poruchami chování. V praktické části zkoumám, jak tato metoda působí na jedince a jeho aktuální emoce, které během terapie prožívá.
|
|
|
Výskyt vnitřních parazitů koní ve vybraných chovech
HOŘEJŠOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat literární údaje o výskytu, vývojových fázích a možnostech chovatelských opatření směřující k omezení výskytu gastrointestinál-ních parazitů u koní, doplněné vlastním sledováním ve stanoveném chovu. Byly porovnány hodnoty EPG boxového ustájení s novým teprve začínajícím typem aktivního ustájení. Zohledněn byl i věk, plemenná příslušnost a klimatické podmínky.
|
|
|
Ošetření kopyt v závislosti na využití koní
SOUKUPOVÁ, Dominika
Bakalářská práce byla zaměřena na vlivy působící na volbu způsobu ošetření kopyt koní. Do sledování bylo zapojeno celkem 60 koní, z toho 38 valachů a 22 klisen různých plemen a rozdílného věku od různých majitelů a chovatelů z České republiky. Pomocí dotazníků byly zjišťovány informace o koni, zejména plemeno, věk, technologie ustájení, aktuální využití koně a způsoby ošetření kopyt vzhledem k minulosti a budoucnosti. Sledováním byly zjišťovány podmínky, při kterých může být kůň pouze s korekturami kopyt a kdy naopak je potřeba koně kovat na přední končetiny či kompletně na všechny čtyři.
|
|
|
Posouzení výskytu kožních nemocí u koní
ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá posouzením výskytu kožních nemocí u koní v Jihočeském kraji. Teoretická část popisuje kožní soustavu, infekční a neinfekční kožní choroby a podle možností úspěšnost léčby těchto chorob. V praktické části bylo monitorováno 1 228 koní z toho 84 jedinců mělo nějaké kožní onemocnění. U každého koně byly zaznamenány následující údaje: okres, plemeno, pohlaví, věk, barva, počet koní ve stáji, forma ustájení, pastva, krmivo, druh kožního onemocnění, periodita, projevy, výsledky léčby a případné podávané léky. Mezi nejčastější vlivy, které ovlivňovaly druh kožního onemocnění a jeho projevy patřila barva, krmivo a periodita. Největší výskyt měla letní vyrážka (27 %), podlom (20 %), sarkoid (18 %), plísně (12 %) a ekzémy (6 %). Výsledky léčby byly u každé z chorob rozdílné, avšak jako nejproblematičtější se jevila letní vyrážka a nejlépe léčitelné byly plísně a ekzémy.
|
|
|
Prvoci osídlující ústní dutinu člověka a domácích zvířat
Brixí, Kateřina ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Rada, Petr (oponent)
V ústní dutině člověka a domácích zvířat se mohou vyskytovat různé druhy prvoků, jako je Entamoeba gingivalis, Trichomonas tenax, Trichomonas gallinae, Trichomonas stableri, Trichomonas gypaetinii, Trichomonas equibuccalis, Trichomonas brixi, Tetratrichomonas canistomae, Tetratrichomonas felistomae a Tetratrichomonas empyemagena. Ve většině případů jsou tito prvoci označováni za komenzály a je jim věnována poměrně malá pozornost, protože nebývají primární příčinou závažných zdravotních potíží. Na základě shrnutí dosavadních poznatků ovšem lze usoudit, že výstižnější označení pro Entamoeba gingivalis a Trichomonas tenax je oportunní patogen, zatímco Trichomonas gallinae je primárním patogenem. O ostatních prvocích existuje jen velmi málo studií a poznatků o jejich patogenitě, nelze proto jednoznačně posoudit jejich význam pro hostitele. Prvoci z ústní dutiny by nicméně neměli být opomíjeni, protože v některých případech mohou u svého hostitele způsobit vážné zdravotní komplikace.
|
host ::
RSS.