Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Stresová zátěž v rodině umírajícího
PATKOVÁ, Dagmar
Cílem práce bylo poukázat na možné reakce na stres, dopady a v neposlední řadě rady, jakým způsobem se s tímto faktem vyrovnat. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá vymezením základních pojmů paliativní péče, smrt, umírání, doprovázení umírajících pacientů a psychické zátěže rodiny umírajícího. Dále popisuje psychologii této specifické situace a ostatní okolnosti, týkající se smrti, umírání, zármutku, truchlení a determinanty stádii truchlení. Pro dosažení stanoveného cíle bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty byli členové jedné rodiny, manželka, otec, bratr, a děti zesnulého. Délka od neanticipované smrti blízkého člověka je šest let. Respondenti byli vybráni záměrným výběrem. Na základě výsledků šetření bylo popsáno sociální fungování rodiny a dopady smrti blízké osoby na rodinu. Z výzkumu lze konstatovat, že zármutek po smrti blízké osoby je pro pozůstalé členy rodiny celoživotní. Smrt otce vyvolala změny v sociálním fungování rodiny, ve vztazích mezi jejími členy a také změnila životní postoj jednotlivých pozůstalých členů rodiny. Z výzkumu vyplývá, že pozůstalí členové rodiny měli k sobě velmi dobrý vztah, který se ještě více upevnil po prožité nečekané ztrátě otce. Také se ukázalo, že každý člen rodiny se vyrovnával se ztrátou jiným způsobem a pro každého měla jiný dopad. V závěru práce je provedeno shrnutí výsledků rozhovorů. Výzkum ukázal, že žádnému členu rodiny nebyla nabídnuta odborná ani laická podpora, kterou by uvítali, jak zpětně hodnotí. Podpora nejen v akutním zármutku je pro pozůstalé velmi důležitá, protože má dopad na celkový průběh procesu truchlení.
Úloha sociální práce a sociálního pracovníka při doprovázení na poslední cestě člověka
URBÁNEK, Lukáš
Práce se snaží nastínit úlohu sociální práce a sociálního pracovníka při doprovázení na poslední cestě člověka. Diplomová práce se zaměřuje na definování sociální práce a zároveň poukazuje na její značnou různorodost. Práce tak zmiňuje nejasnost oboru jako samostatné pomáhající profese, kompetentnost sociálních pracovníků a aktuální debatu o profesním zákoně sociálních pracovníků. Dále uvádí fenomény smrti a umírání a jak je na ně nahlíženo na pozadí oboru sociální práce. V práci jsou témata zohledňována ve vztahu a k vlivům postmoderní společnosti. Velká část práce je věnována hledáním úlohy sociální práce a sociálního pracovníka v prostředí hospice. Nedílnou součástí práce je zájem o umírající klienty a jejich blízké, kdy je poukázáno na jejich potřeby, přání a těžkosti. Diplomová práce mimo jiné nastiňuje poradenství pro pozůstalé. Práce dále analyzuje etickou rovinu smrti a umírání, především s ohledem na lidskou důstojnost. Kritika odborné literatury je v textu konfrontována s vlastní praxí a výstupem z rozhovoru se sociální pracovnicí.
PÉČE O ONKOLOGICKY NEMOCNÉHO JEDINCE V HOSPICI A V NEMOCNICI
NOVÁKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se podrobněji věnuje problematice nevyléčitelně nemocného jedince a věcem s tímto tématem bezprostředně souvisejícím, včetně doprovázení pozůstalých po úmrtí svého nejbližšího. Na základě informací z odborné literatury se snaží reflektovat základní podmínky přístupu (včetně nutnosti pravdivé komunikace a dodržování základních etických zásad) k onkologicky nemocnému i jeho nejbližším. Pro ucelený pohled je součástí práce výzkum realizovaný ve 4 z 14 hospicových zařízeních v České republice, mezi nejbližšími nemocného. Na jeho základě vyplynuly jednak kladné stránky hodné uznání a ocenění, ale i prostor a rezervy motivující a podněcující oba typy zařízení ke krokům vedoucí ke zkvalitnění poskytované péče do budoucna.
Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
Hospicová péče v povědomí laické veřejnosti na Prachaticku
TALAFOUSOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicové péče a doprovázení umírajícího, práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny. Popisuje jednotlivé fáze procesu umírání a přibližuje postavení dnešní společnosti ke smrti. Druhá a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči, její historii, formách a financování. Zaměřuje se také na význam dobrovolníků, sociálních pracovníků a pastoračních asistentů jako multidisciplinárního týmu v hospici. Třetí kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové. Čtvrtá poslední kapitola je zaměřena na doprovázení, komunikaci a péči o duši umírajícího a jeho rodinu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Jsou stanoveny 2 cíle sociálního výzkumu (zda má laická veřejnost z Prachaticka a blízkého okolí povědomí o hospicové péči a zda podnikatelé z Prachaticka a blízkého okolí jsou ochotni pomoci Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích). Jsou definovány dvě hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro dvě skupiny respondentů, pro laickou veřejnost a pro podnikatele. Celkový počet respondentů byl 145.
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
POVĚDOMÍ ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI O MOŽNOSTECH PALIATIVNÍ PÉČE V ĆESKÉ REPUBLICE
MALÍKOVÁ, Gabriela
Teoretická část bakalářské práce předkládá informace o vývoji pojetí procesu umírání a smrti ve společnosti. Shrnuje základní cíle a možnosti paliativní medicíny. Představuje formy paliativní péče, které se doposud v České republice vyvinuly. Dále pak je vymezeno, jak je tato péče poskytována v kontextu multidisciplinárního týmu. Práce poukazuje, jakým způsobem je do celého procesu péče o umírajícího zahrnutá i rodina. Proto je kladen důraz na doprovázení nejen umírajících, ale i blízkých osob. Významnou úlohu v tomto směru sehrává poradenství. Proto se práce také zabývá tímto tématem. Cílem práce bylo zjistit informovanost o současných možnostech paliativní péče mezi širokou veřejností. Respondenti tvořili náhodně vybraný vzorek dospělé populace z kraje Moravskoslezského a Jihočeského. Hypotéza byla stanovena následovně: {\clqq}Respondenti s vysokoškolským nebo s vyšším odborným vzděláním mají více informací o možnostech a způsobech využití paliativní péče než respondenti se vzděláním středoškolským a nižším.`` Přičemž hypotéza byla potvrzena. Bakalářskou práci je možné využívat jako podklad pro zařízení věnující se osvětovou činností dané problematiky. Dále pak tuto práci mohou využít příbuzní těžce nemocných, kterým by lepší informovanost pomohla v péči o své blízké.
Komparace charakteristických prvků řízení lidských zdrojů v domovech důchodců a zařízeních hospicové péče
EKANDJO, Joas Ndjulume
Teoretická část popisuje historii a součastný stav řízení lidských zdrojů v domovech důchodců a hospicích. V poslední kapitole teoretické části je zdůrazněn význam a potřeba duchovní a psychologické pomoci v těchto zařízeních. Cílem diplomové práci bylo zmapovat společné a individuálně pojaté prvky řízení lidských zdrojů v zařízeních domovů důchodců a v hospicích z hlediska kvalitativního rozvoje zaměstnaneckých sil

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.