Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Selected morphological features in the common speech of the young generation in the border zone of west Bohemia
Nová, Jana
The aim of the paper is to describe a newly developed common speech in an area settled by people from various regions. We present research results from five towns northwest of Pilsen (West Bohemia). The common speech of this region is based on common Czech, with noteworthy occurence of West Bohemian dialectal features, and no strictly defined features of standard Czech. There are supposed certain differences between localities, partly explainable by geographical context. Comparing the two used research methods, in the written questionnaire respondents tended to use standard Czech more frequently, while in the recording of their speech many rare language items or variant forms have not been registered.
Některé problémy zpracování slovesa v nářečním slovníku
Šipková, Milena
Autorka se snaží zdůraznit skutečnost, že nářeční lexikograf nezbytně potřebuje k svému dílu širokou teoretickou výbavu lexikologickou, a to v tom smyslu, že vidí v hláskových podobách, tvaroslovných a slovotvorných morfech a morfémech (prefixech, sufixech, koncovkách) a v syntaktickém chování sloves důležité signály (indikátory) možných sémantických rozdílů. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že pro lexikografa zůstává základním úkolem primární pohled od slova, od slovního významu, a že ohledy k hláskosloví, morfologii, tvarosloví a syntaxi jsou pro něho sice respektabilní, tj. musí k nim přihlížet, ale přece jen pomocné a podnětné, pozoru hodné.
Protetické v- v pohledu kvantitativního lingvistického výzkumu
Šimečková, Marta
Příspěvek podává přehled a hodnocení dosavadního zkoumání protetického v- v češtině. Hlavním cílem je srovnat odlišné přístupy v kvantitativním popisu daného jevu v diachronních a synchronních pracích, upozornit na klady i zápory uplatňovaných metodologických postupů a navrhnout možná řešení pro budoucí výzkum. Tvrzení budou explikována na vybraných odborných publikacích, v nichž se v- dočkalo pozornosti zvláště díky své nezačleněnosti do spisovného systému českých hlásek a zároveň díky hojnému výskytu v některých teritoriálních nářečích a v obecné (popř. hovorové) češtině.
Nářeční slovník jihozápadního Vsetínska
Goláňová, Hana
Charakteristika valašského nářečí, přehled o nářečních slovnících z Valašska a okolí, dále zaměřeno na rozbor lexikálních jednotek z Nářečního slovníku jihozápadního Vsetínska vzhledem k českému, slovenskému a karpatskému jazykovému území.
Český jazykový atlas a čeština
Kloferová, Stanislava
Český jazykový atlas představuje stav českých dialektů na konci 20. stol. Díky originální koncepci díla jsou zde názorně představeny a vysvětleny tendence, které probíhají v našich dialektech již od středověku. Areálově tak lze zdůvodnit např. posuny v gramatickém plánu, specifika lexikální zásoby, ale též existenci nářečních předělů známých i doposud neznámých. Není pochyb o užitečnosti ČJA pro interdisciplinární, zejména diachronně orientovaná studia (např. etymologická nebo onomastická). Dílo je cenné také pro studium současné češtiny – pro pochopení normativních/kodifikačních regulí/pravidel nebo vývoje a podoby běžné mluvy.
Dialektologie a Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku
Čižmárová, Libuše
Příspěvek představuje metodologii práce na Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Původ a slovotvornou charakteristiku jmen lze určit jen na základě znalostí vývoje dialektu na Moravě a ve Slezsku. V programu lze též tvořit mapy umožňující srovnání s nářečními mapami z Českého jazykového atlasu.
Možné typy nářečního slovníku
Šipková, Milena
Autorka se pokouší charakterizovat některé z možných typů diferenčních slovníků a upozornit na jejich přednosti (výhody) a nedostatky (nevýhody). Do protikladu s tím staví celostní slovníkové zpracování rozsáhlého nářečního materiálu, upozorňuje na jeho problémy, těžkosti, ba i nebezpečí, a na druhé straně na jeho nepopíratelné hodnoty.
Syntaktická stylistika mluvených projevů
Hoffmannová, Jana
Příspěvek navazuje na podněty Karla Hausenblase, dílo Olgy Müllerové a na dialektologické výzkumy české nářeční syntaxe (J. Balhar, J. Chloupek, M. Šipková ad.). Předkládá katalog jevů a prostředků příznačných pro syntax mluvené češtiny a věnuje pozornost hlavně (a) speciálním syntaktickým konstrukcím (b) rozdílnému ztvárnění přechodů mezi syntaktickými jednotkami v projevu psaném (ostře strukturované přechody) a v projevu mluveném (přechody měkčí, nezřetelné, obalené či „olepené“ množstvím redundantních prostředků s neurčitou sémantikou); tedy rozdílům ve stupni a typu koheze, spojitosti, glutinace mezi projevy mluvenými a psanými (c) odlišnosti kondenzované, sevřené psané syntaxe a uvolněné výstavby syntaktických celků v mluvené češtině (s převahou parataxe a juxtapozice). Příspěvek chápe syntaktické diference psaných a mluvených projevů i jako diference stylistické. Je založen na datech z různých korpusů mluvené češtiny (včetně Prague Dependency Treebank of Spoken Czech) a na srovnávání mluveného a psaného vypravování téhož mluvčího/pisatele.
Onymický a dialektologický areál: paralelnost či identičnost?
Kloferová, Stanislava
Prostorová projekce nářečního propriálního a nepropriálního materiálu umožňuje hlouběji poznat vztahy mezi oběma rovinami lexikální zásoby, propriální i nepropriální (apelativní). Jak ukazuje Český jazykový atlas, je nářeční hranice předělem, který byl zformován především na bázi nepropriální. Je-li tento předěl představen svazkem izoglos oddělujících jevy různých jazykových plánů, jde o hranici vyššího řádu. Ta může být přínosná i při výkladu jevů propriálních, např. v rámci toponymie (konkrétně aikonymie), jak ukazuje Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku.
K věcněvýznamovému zpracování slovní zásoby v nářečních slovnících
Goláňová, Hana
Problematika onomaziologického způsobu zpracování nářeční slovní zásoby je prezentována v článku na pojmových (ideografických) heslářích a věcných nářečních slovnících. Podrobněji jsou zde probrány možnosti a meze uvedeného způsobu zpracování nářeční slovní zásoby. Výhodou je, že z věcného uspořádání slovní zásoby mohou vyplývat různé sociolingvistické souvislosti. Proto jsem se na vybraných podskupinách pojmového hesláře (bude součástí disertační práce Nářeční slovník jihozápadního Vsetínska) pokusila ukázat konfrontaci nářeční slovní zásoby mezi příslušníky nejstarší a nejmladší generace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.