|
|
Násilí na dětech a etická dilemata pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí pracujících s touto cílovou skupinou
URBANOVÁ, Magdalena
Diplomová práce je zaměřena na dilemata pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, kteří pracují s rodinami, v nichž je přítomno násilí na dětech. Práce se zabývá etickými aspekty sociální práce s rodinou, na kterých je pácháno násilí v rodině a také tím, jaká dilemata pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí při práci s touto cílovou skupinou řeší. Jsou představovány dilematické situace, které jsou ilustrované za pomoci kazuistik. Vybrané dilema je podrobeno rozboru při využití etické teorie I. Kanta. Práce se snaží o důsledné promýšlení principů etické teorie I. Kanta, které mohou být nápomocné při řešení tohoto dilematu, který vzniká při práci s rodinou, ve které je přítomno násilí na dětech.
|
|
|
Změny chování v rodinách v kontextu uloženého výchovného opatření
BEDNÁŘOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zaměřuje na to, zda uložená výchovná opatření ovlivňují chování jednotlivých členů rodin v takové míře, že jsou schopni změnit dosavadní styl života ve prospěch svých dětí. Hlavním cílem práce bylo porovnat názory pracovníků OSPOD a rodin na uložená výchovná opatření. Dílčím cílem bylo zmapovat zkušenosti pracovníků OSPOD s aktivizací rodin v souvislosti s uloženým výchovným opatřením. Teoretická část obsahuje definování pojmů rodina, rodinné prostředí a výchova. Větší část je věnována činnosti OSPOD v rodinách v souvislosti s ukládáním výchovných opatření. V závěru jsou popsány důvody a způsoby ukládání výchovných opatření, což je vzhledem k tématu práce stěžejní. Empirická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro samotný sběr informací byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily pracovnice OSPOD a rodiny s uloženým výchovným opatřením, celkem bylo osloveno 12 komunikačních partnerů. Zjištěná data byla dále zpracována metodou vytváření trsů, tj. hledání spojitostí v odpovědích. Výzkumem bylo zjištěno, že se názory pracovnic OSPOD a rodin částečně liší. Z pohledu rodičů výchovná opatření převážně přispívají ke zlepšení situace rodiny. Rodiče si skrze ně uvědomují své nedostatky v péči o děti a snaží se je napravit. Pracovnice OSPOD se ve svých postojích neshodují. Některé se ztotožňují s názory rodičů, ostatní jsou opačného názoru. Jestliže rodina výchovné opatření vnímá pouze negativně, spolupráci záměrně sabotuje. Výsledky práce mohou být užitečné pro orientaci pracovníků OSPOD v aplikování určitých výchovných opatření účinných pro řešení rodinné situace.
|
|
|
Konflikt povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti v sociální práci
ŠTĚPÁNOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou konfliktu povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti (oznamovací povinnosti) u sociálních pracovníků. Jednou z oblastí sociální práce, kde se tento konflikt nejčastěji objevuje je sociálně právní ochrana dětí. Povinnost mlčenlivosti sociálního pracovníka je výslovně dána v ust. § 100 zákon č. 108/2006 Sb., termín oznamovací povinnost je obsažen v Trestním zákoníku zákon č. 40/2009 Sb. Tato problematika má však i druhou stranu mince, čímž je vymezení povinné mlčenlivosti a oznamovací povinnosti z hlediska etiky, které je zakotveno v Etickém kodexu sociálních pracovníků ČR. Sociální pracovník se tak mnohdy dostává do řady situací, kdy je postaven před dilema rozhodování se v rámci práva či etiky. V teoretické části se práce zabývá rolí sociálního pracovníka, hodnotami i morálními a etickými otázkami. Dále jsou uvedeny informace z hlediska povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti z oblasti sociální práce s různými aspekty vykonávání této činnosti v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sociálních pracovníků na poli sociálně právní ochrany dětí s konfliktem povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda kvalitativního výzkumu založena na polostrukturovaných rozhovorech s otevřenými otázkami. Rozhovory byly prováděny s cíleně vybranou skupinou sociálních pracovníků, pracujících v oblasti sociálně právní ochrany dětí. V této práci byly stanoveny hlavní výzkumné otázky: Rozlišují sociální pracovníci v sociálně právní ochraně dětí etické a právní hledisko dilematu? Upřednostňují sociální pracovníci v sociálně právní ochraně dětí ve svém rozhodování právní nebo etický způsob uvažování? Výsledky mé práce mohou sloužit především pro pedagogické účely jako názorné případy dilemat v sociální práci.
|
|
|
Střídavá péče v podmínkách opatrovnického řízení
BORŮVKOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na institut střídavé péče v podmínkách opatrovnického řízení. V teoretické části budou identifikovány a popsány základní oblasti tématu, zejména charakteristika současné rodiny a její funkce, nastínění možných problematických oblastí a sílících vývojových trendů a změn v rodinném prostředí s vlivem dopadu na děti při rozpadu rodiny. Následně se bakalářská práce zaměří na vymezení právního rámce v souvislosti s porozvodovou úpravou péče o nezletilé děti z pohledu opatrovnického řízení, která se bude dále rozvíjet v kontextu střídavé péče. Cílem praktické části bakalářské práce bude ukázat a přiblížit různé modely a varianty střídavé péče a její průběh. Byl zvolen kvalitativní výzkumný přístup. Výběrový soubor je tvořen pěti rodinami, u kterých byla nebo stále je realizována střídavá péče. Jedná se o metodu vícečetné případové studie a sekundární analýzu dat.
|
|
|
Dilemata sociální práce při práci na oddělení sociálně-právní ochrany dětí
ŠKAMPOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo identifikovat dilemata sociálních pracovníků, kteří podávají návrh na odebrání dítěte k soudu. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, které se vážou a jsou podstatné k danému tématu. Tato část je rozdělena do čtyř kapitol. V praktické části byla zodpovězena výzkumná otázka, která byla zvolena na základě výzkumného cíle: Jaká dilemata řeší sociální pracovníci OSPODu v praxi? Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, dále byla použita metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla prováděna metodou kódování. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí záměrného výběru a je utvořen z šesti sociálních pracovnic, které pracují na oddělení SPOD (sociálně-právní ochrany dětí) a mají aspoň jednu zkušenost s podáním návrhu na odebrání dítěte k soudu. Polostrukturované rozhovory se realizovaly do teoretického nasycení vzorku. Z výzkumné části vyplynulo, že sociální pracovník na oddělení SPOD se s dilematickými situacemi setkávají každý den. Nejcitlivějším dilematem je právě dilema zda podat nebo nepodat návrh na odebrání dítěte k soudu. Řešení dilematických situací závisí na rozhodnutí, zkušenostech a svědomitosti sociálního pracovníka. Také závisí na ochotě a kolektivní spolupráci všech sociálních pracovníků na oddělení SPOD, jelikož jako nejčastější řešením dilematických situací se ukázala konzultace daného dilematu na oddělení s ostatními kolegy. Na základě názorů, zkušeností a rad kolegů se sociální pracovník rozhodne pro další postup řešení dilematické situace. Právě zkušenosti jsou jednou z nejcennějších věcí na tomto oddělení, protože neexistuje ucelený systém pro správný postup, poněvadž každá situace je jiná a musí se postupovat individuálně. Výsledky výzkumu mohou být přínosné sociálním pracovníkům, kteří se s podobnými dilematy setkávají.
|
|
|
Rizikové chování nezletilých na diskotékách z pohledu OSPOD
DOLEJŠOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá rizikových chováním nezletilých na diskotékách. Cílem bakalářské práce je zmapovat zkušenosti pracovníků OSPOD s chováním nezletilých na diskotékách, dále zjistit jaký je přístup nezletilých k problematice rizikového chování na diskotékách z pohledu OSPOD a s jakými reakcemi rodičů se pracovníci OSPOD nejčastěji setkávají za situace, kdy je nezletilé dítě přistiženo při užití návykové látky.Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsán obecný význam sociální patologie a rizikového chování jako je užívání alkoholu či návykových látek a dále popisuje orgán sociálně právní ochrany dětí, obsah tohoto pojmu a charakteristika. Praktická část je založena na výzkumu. Je zde uveden jeden hlavní cíl, jeden dílčí cíl a výzkumná otázka. Pro výzkum byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor tvořili kurátorky pro mládež ze dvou vybraných OSPOD v rámci Jihočeského kraje. Jako metodu jsem zvolila dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Samotné rozhovory jsem následně zpracovávala metodou vytváření trsů.
|
|
|
Cesta dětí vedoucí do dětského domova
DEJOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá příčinami umístění dětí do dětského domova a pobytu v něm. Teoretická část se zaměřuje na popis rodiny, dále charakterizuje systém náhradní a ústavní výchovy, možné příčiny umístění dětí do dětského domova a podrobněji představuje Dětský domov Radenín. Cílem mé bakalářské práce je na základě případových studií dětí z Dětského domova Radenín zjistit příčiny umístění dětí do Dětského domova Radenín. Pro naplnění cíle byl použit kvalitativní výzkum prostřednictvím kazuistik a jejich následné vyhodnocení metodou otevřeného kódování. Výzkum dále poukazuje na faktory, které k odebrání dětí a umístění do Dětského domova Radenín přispěly.
|
|
|
Sanace rodiny z pohledu pracovníků pověřených k výkonu sociálně právní ochrany dětí
MALOUŠKOVÁ, Marie
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku sanace rodiny. Nabízí pohled do problematiky práce s rodinou, kde se nachází dítě, jehož biologický, sociální a psychologický vývoj je ohrožen. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nalezneme vhled do problematiky sanace rodiny. V této části je vysvětlen pojem sanace rodiny, zanedbávání, ohrožené děti. Zaměřila jsem se na rodinu, její funkce, typologie. Jedna z kapitol je věnovaná rodinám, které jsou do programu sanace rodiny zařazeny. Rovněž je zmíněn průběh sanace rodiny, posilování rodičovských dovedností a následně jsem se věnovala pojmu sociálně-právní ochrana dětí. Ve výzkumné části je mým cílem zjistit prvky preventivního opatření v případě ohrožení vývoje dítěte a jak se v praxi uplatňuje posilování rodičovských dovedností. V souladu s cílem práce byly stanoveny celkem tři výzkumné otázky vztahující se k funkci multidisciplinárního týmu, otázky zaměřené na to, jakým způsobem dochází k posilování rodičovských dovedností a jaká existují možná zlepšení v rámci preventivní práce s rodinou. Pro zjištění cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí metody dotazování, technikou polo strukturovaného rozhovoru. Následná analýza dat byla vyhodnocena metodou kategorizace dat.Závěrem lze říci, že cíl práce i výzkumné otázky byly naplněny. Z výsledků vyplívá, že případová konference je prospěšná v oblasti preventivní práce s rodinou, je však organizačně i časově náročná, v malých frekvencích uskutečňování, ve vztahu k potřebě zaměstnanců a rodin. Dalším zjištěním bylo, že vypracování individuálních plánů ochrany dítěte opět zabere spoustu času a proto dochází k zhoršení efektivity práce u daných pracovníků.Zjištěné informace mohou být přínosné pro laickou veřejnost, ale i pro studenty Zdravotně sociální fakulty a to jako studijní materiál. Zároveň by zjištěné informace mohly pomoci pracovníkům orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako zpětná vazba k jejich vykonávané práci.
|
|
|
Pěstounská péče
KOŠNEROVÁ, Patricie
Tématem předkládané bakalářské práce je institut pěstounské péče. Práce je zaměřená především na fungování institutu pěstounské péče v České republice. Pěstounská péče je kontrolovaná, řízená a financovaná státem. Vedle osvojení se řadí mezi nejpreferovanější formy náhradní rodinné péče, které mají přednost před ústavní péčí. Institut pěstounské péče má sloužit k zajištění řádné výchovy dítěte, které z určitých důvodů nemůže vyrůstat ve své biologické rodině. Primárním cílem ze současného ale i dlouhodobého hlediska je snížení počtu dětí umístěných do ústavní péče a zároveň maximalizace počtu dětí umístěných do rodinného prostředí. Bakalářská práce zpočátku vymezuje historický vývoj, který je z hlediska náhradní rodinné péče velmi důležitou částí v dostatečné povědomosti o problematice pěstounské péče. Tato práce také definuje základní pojmy týkající se struktury náhradní rodinné péče a stručně uvádí právní normy. Primárním zdrojem upravujícím náhradní rodinnou péči je v současné době zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dalším tématem v rámci této bakalářské práce je definování různých modelů pěstounské péče v zahraničí, konkrétně v evropských státech. Jádrem práce je popis zprostředkování pěstounské péče. V této části se práce zaměřuje na podmínky pro vznik pěstounské péče, práva a povinnosti pěstouna, hmotné zabezpečení pěstounské péče a závěrem na trvání a zánik pěstounské péče. V neposlední řadě se tato bakalářská práce zabývá i dilematy vznikající především na straně pěstounů po svěření dítěte do péče.
|
|
|
Rozvodovost - dopad na rodinu a děti mladšího školního věku
LINHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je zacílena na problematiku rozvodovosti a jejich dopadů na rodinu a děti mladšího školního věku. Cílem bakalářské práce je zjistit dopad rozvodového řízení a porozvodové situace na rodinu a děti mladšího školního věku. Teoretická část objasňuje základní souvislosti týkající se dané problematiky. Je zde definován pojem rozvod, vysvětleny důvody rozpadu manželství, řešen dopad rozvodu na rodiče, ale i na děti, zájem je obrácen i na rodinu a role jednotlivých členů v rodině. Je zde specifikován vztah mezi rodičem a dítětem či vysvětlen pojem mladší školní věk. Poslední část teoretické práce se zaměřuje na působení negativních dopadů rozvodu na děti a je zde specifikována instituce sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část je již postavena na empirickém šetření prováděném v konkrétních rodinách, přičemž snahou bylo posoudit vliv rozvodu na dospělé členy rodiny, ale i na děti. Výzkumná část bakalářské práce vychází z pěti rozhovorů s jednotlivými členy dané rozvádějící se rodiny a také ze dvou rozhovorů se sociálními pracovnicemi. Podstatou práce je především odhalení rozdílů v postojích vůči dané situaci podmíněné pohlavím členů rodiny. Z celého výzkumu pro mě vyplynulo, že velmi záleží na vztazích, jak mezi partnery tak mezi rodiči a dětmi. Děti v mladším školním věku jsou velice citlivé a náchylné k emočním změnám, a proto by rodiče měli s dostatečnou rozvahou uskutečňovat svá životní rozhodnutí. Jestliže se v rodině objevují negativní vlivy, jako jsou deprese, manipulace či strach, nemůže být v rodinném soužití nikdo šťastný.
|
host ::
RSS.