|
|
Aspekty, které mají vliv na vznik domácího násilí a způsoby postupu Policie ČR v případech domácího násilí.
JÁNOSOVITS, Vojtěch
Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem Policie České republiky řeší situaci v případech domácího násilí a co má vliv na vznik tohoto násilí. Zjistit, zda jsou dostatečně účinné normy, které policistům poskytuje právní systém České republiky. Pro tento účel byly vytvořeny hypotézy. Zda rychlý a účinný postup policie v řešení situace na místě vzniku domácího násilí povede k zamezení hrozícího nebezpečí ze strany násilníka a jestli opatření, která jsou realizována na eliminaci nebezpečí mají nedostatky, které mohou mít vliv na konečné řešení konkrétní události. Jako zdroj informací jsem zvolil všechny případy nesoucí znaky domácího násilí, které se staly v okrese Strakonice v průběhu celého kalendářního roku 2009. Závěry jsem učinil na základě prostudované literatury, závazných a metodických pokynů a právních norem, které se týkají domácího násilí. Zvolil jsem kvantitativní výzkum a celý soubor 87 evidovaných případů jsem analyzoval technikou studia písemných pramenů a aplikaci typologické metody. Provedeným výzkumem celého souboru bylo konstatováno, že opatření, které realizovali policisté, tzn. analýza situace, právní kvalifikace, byla správná a adekvátní v kontextu se situací na místě. Jak dále z mého výzkumu vyplynulo, jsou právní normy v současné době užívané v souvislosti s domácím násilím dostačující a efektivní. Výsledky práce hodlám využít k prezentaci zjištěných závěrů, tedy míru účinnosti současných společenských nástrojů a postupů Policie České republiky při řešení situací se znaky domácího násilí. Mou snahou bude rovněž vstupovat do řešené problematiky domácího násilí a aktivně prosazovat zjištěné skutečnosti.
|
|
|
Krizové řízení v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru mezi Českou republikou a Rakouskou republikou (Horní Rakousko).
BOUCHAL, Dušan
Bakalářská práce je věnována tématu {\clq}Krizové řízení v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Tato práce popisuje zdlouhavý proces vedoucí ke vzniku Evropské unie, ale též proces vedoucí ke vstupu České republiky do Evropské unie a následně k přístupu České republiky k schengenskému prostoru. Po vstupu České republiky do schengenského prostoru se otevírají možnosti spolupráce mezi oběma zeměmi. Práce je rozdělena do několika částí, které popisují proces a vývoj schengenského systému, legislativu Evropské unie ve vztahu ke krizovému řízení, postup členského státu v případě mimořádné události, spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskou republikou v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru. Je zde uvedena legislativa Evropské unie ve vztahu ke krizovému řízení, ale též dílčí dohody a smlouvy jednotlivých krajů, týkající se vzájemné spolupráce na dané úrovni v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru, jako je například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, Spolupráce mezi Jihomoravským, Jihočeským krajem, Vysočinou, Dolními Rakousy, Smlouva o rámcovém programu spolupráce mezi Jihočeským krajem a zemí Horní Rakousko. Na příkladu scénáře řešení krizové situace (rozsáhlé lesní požáry) je možno vysledovat, jakým způsobem by se řešila daná krizová situace. V příloze je uveden možný přehled spolupracujících subjektů Jihočeského kraje při řešení vzniklé mimořádné situace. Cílem práce je seznámení s legislativní úpravou krizového řízení Evropské unie, Schengenského prostoru mezi Českou republikou a Rakouskem, provést vyhodnocení kritických míst při řešení mimořádných událostí na území obou států.
|
|
| |
|
|
Legalita kosovského zásahu
Lachi, Olesea ; Kalová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospěchová, Lucie (oponent)
Údery NATO, hned po jejich zahájení, vyvolaly velké debaty na celém světě: dilema spočívala v tom, že snaha zastavit ?etnické čistky? kosovských Albánců ze strany Bělehradu měla tak nejistý právní základ: zásah NATO v Kosovu totiž neměl mandát Rady bezpečnosti OSN. Zákaz použití síly je jus cogens v mezinárodním právu a výjimky které vyjmenovává Charta OSN zásah neospravedlňují. Přesto, mezinárodní společnost považuje zásah legitimním. Ve své práce bych se chtěla zaměřit právě na otázku legality kosovského zásahu NATO, částečně i legitimity, nebo nakolik se dá vykompenzovat ?neúplnou? nebo ?nedostatečnou? legalitu právní legitimitou.
|
host ::
RSS.