|
|
Požadavky na radiologického asistenta při trojrozměrném zobrazování
ČECH, Svatopluk
Prudký rozvoj trojrozměrného zobrazování v radiologii souvisí s dokonalejšími diagnostickými přístroji, s rozvojem výpočetní techniky a s digitalizací. Narůstající požadavky na radiologické asistenty při ovládání programů rekonstrukce obrazů zvyšují význam jejich postavení na moderním radiologickém pracovišti. Trojrozměrné obrazy nabízejí přesné a nezkreslené zobrazení anatomie pacienta, poskytují lepší diagnostickou informaci pro lékaře - radiology a názornější představu pro lékaře - kliniky. Nacházejí uplatnění u řady vyšetření při skiagrafii, angiografii, výpočetní tomografii, magnetické rezonanci a ultrasonografii. Lze říci, že trojrozměrné zobrazování u některých vyšetření nahrazuje jiná vyšetření, která jsou invazivní a představující určité komplikace pro pacienta. Otázkou je, zda některá vyšetření s použitím trojrozměrných obrazů můžou snížit radiační zátěž pacienta. Lze předpokládat, že i blízká budoucnost bude patřit stále častěji digitálním zobrazovacím metodám a trojrozměrné zobrazování bude s dalším vývojem přístrojové a výpočetní techniky nabývat stále většího významu v diagnostice řady onemocnění.
|
|
|
Rizikové faktory při práci ve zdravotnictví - rozdíly mezi profesemi v nelékařských oborech
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Tato práce je zaměřena na rizikové faktory pro zdraví zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech, konkrétně všeobecných sester a radiologických asistentů. Faktory, které mohou negativně ovlivňovat zdraví zdravotnických pracovníků, působí jednak na zdraví fyzické, tak na zdraví psychické. Na fyzické zdraví negativně mohou působit faktory jako toxické látky a biologické záření, infekční choroby a v neposlední řadě přílišné zatěžování páteře a kloubů při špatné manipulaci s pacienty. Na obojím se potom podepisuje stres a vliv má samozřejmě životní styl zdravotnických pracovníků i rozsah vzdělání. Zdravotničtí pracovníci, kteří pečují o nemocné, musí být v dobré fyzické a psychické kondici, aby mohla být jimi poskytovaná péče kvalitní. Cílem samotných zdravotnických pracovníků, ale i zaměstnavatele by tedy mělo být, aby byli zdravotničtí pracovníci dostatečným způsobem informováni o bezpečnosti práce, hygienických opatřeních a dané informace uměli využít v praxi {--} měli by se aktivně podílet na prevenci poškození zdraví v souvislosti s výkonem své profese.První hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech jsou informováni o rizikových faktorech při výkonu jejich povolání byla potvrzena. Druhá hypotéza - existují rozdíly ve výskytu rizikových faktorů u zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech byla též potvrzena, ve výskytu některých rizikových faktorů jsou rozdíly jasně zřetelné. K různým zdravotnickým profesím by se tudíž mělo přistupovat cíleně, s ohledem na typ pracoviště a náplně práce zdravotnických pracovníků. Třetí hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech dodržují preventivní opatření zabraňující poškození zdraví - nebyla potvrzena. Jedním z příčin potvrzení hypotéz 1 a 2 může být fakt, že se v poslední době začíná věnovat tomuto tématu zvýšená pozornost - utvářejí se standardy, následně k nim cílené audity. Tato opatření mají většinou kladný dopad - zdravotničtí pracovníci si postupně začínají uvědomovat, že bezpečnostní opatření nejsou zbytečná, že jejich dodržováním chrání zdravotnický pracovník nejen pacienta a své okolí, ale především sebe.
|
|
|
Konvenční zobrazovací postupy v radiologii se zaměřením na muskuloskeletární systém (výukový program)
NEUMANN, Petr
Tato práce poskytuje informace o roli radiologického asistenta v konvenčních zobrazovacích postupech při postižení muskuloskeletálního systému. Od radiologického asistenta se očekává zobrazení požadované oblasti minimálně na hranicí diagnostické únosnosti při zachování všech principů radiační ochrany, etických norem a práv pacienta. První část práce popisuje vznik a tvorbu rentgenového obrazu, stručnou historii a přístrojovou techniku potřebnou ke kvalitnímu zobrazení muskuloskeletálního systému. V další části je rozepsán popis zobrazovacích technik v závislosti na diagnóze a požadavku indikujícího lékaře a taktéž následná léčebná péče během které je v mnoha případech nutná asistence radiologického asistenta. Lepší informovanost radiologických asistentů vede ke zkvalitňování péče o nemocné, zlepšování komunikace mezi personálem a pacientem a může vést i ke snižování radiační zátěže obyvatelstva při zachování vysokého standardu zobrazeni. Na závěr této práce jsou uvedeny chyby zobrazení, zapříčiněné špatnou komunikací mezi lékařem a radiologickým asistentem, respektive neznalostí terapeutického postupu ze strany radiologického asistenta. Chybná zobrazení jsou ze souboru pacientů, kteří navštívili radiodiagnostické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a.s. v období od 1.1.2007 do 30.6.2007 s diagnózou postižení kyčelního kloubu a proximální části femoru.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při MR angiografiích
ZBĚHLÍKOVÁ, Pavla
Úloha radiologického asistenta při MR angiografiích Cíle: Tato práce spolu s výukovým CD umožňuje seznámení s metodou MR angiografií (MRA), které díky zlepšujícímu se hardwaru i softwaru a díky své neinvazivitě zaujímají přední příčku v zobrazování cévního řečiště. Pochopení základních principů a vyšetřovacích postupů je pro radiologické asistenty nezbytné. Provedla jsem studii zabývající se tím, zda vyšetřením cév pomocí magnetické rezonance lze neinvazivní metodou dosáhnout kvalitního zobrazení umožňující následné terapeutické operační výkony. Metodika: Sledovaný soubor tvoří 106 pacientů (66 mužů a 40 žen), kteří měli v období od 1.1. do 31.12. 2007 na pracovišti Multiscan, RC Pardubice provedenou MR angiografii tepen dolních končetin. Zjišťovala jsem, kolik pacientů po tomto vyšetření podstoupilo terapeutický výkon (cévní operace, perkutánní transluminální angioplastika) a nakolik bylo v tom případě dostatečné zobrazení pomocí magnetické rezonance. Výsledky: Ze skupiny 46 pacientů indikovaných k terapeutickým výkonům umožnil výsledek MRA u 91 % z nich následné intervenční či operační výkony. Jen u 9 % z těchto pacientů nebyla MRA tepen dolních končetin dostačující a před výkonem byla doplněna diagnostická digitální subtrakční angiografie. Závěr: MRA je neinvazivní diagnostická metoda, která umožní dostatečně kvalitní zobrazení cévního řečiště bez zátěže pacienta ionizujícím zářením pro následné léčebné výkony. Radiologičtí asistenti, kteří dobře ovládají postupy při MRA, se vyvarují chyb znehodnocujících tato vyšetření. Klíčová slova: digitální subtrakční angiografie, magnetická rezonance, MR angiografie, perkutánní transluminální angioplastika, radiologický asistent.
|
|
|
Dopad digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta
MAREK, David
Předložená bakalářská práce se zabývá dopadem digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta. V roce 2006 jsem se zúčastnil odborného semináře pořádaného firmou AURA-GROUP, který byl zaměřen na digitalizaci modalit ve zdravotnictví. Toto téma si mi zdálo natolik zajímavé a perspektivní z pohledu práce radiologických asistentů, že jsem se rozhodl zjistit, jaké jsou jejich zkušenosti a jaké bude porovnání metody analogového a digitálního zobrazování z pohledu těchto asistentů v praxi, a přiblížit nároky na práci radiologického asistenta jak v analogovém, tak v digitálním provozu. V teoretické části je obecně popsán princip rentgenového záření s malým pohledem do minulosti, metoda analogového a digitálního zobrazování a současné způsoby archivace. V této části je zmapován současný stav v radiologii a jsou zde popsány principy jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody i s výhledem do budoucna. V praktické části jsem se rozhodl ověřit hypotézu, že digitální zobrazování je v praxi výhodnější než zobrazování analogové. V rámci kvantitativní metodologie byla užita metoda zjištění údajů formou dotazníku. Tento dotazník byl předložen pracovníkům na radiologických pracovištích a výsledky byly poté statisticky zpracovány a vyhodnoceny. Výzkumný vzorek byl sestaven z pracovníků radiologických pracovišť v nemocnici v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Pro účely tohoto výzkumu jsem nerozlišoval věkové kategorie ani stupeň vzdělání ani žádná jiná kritéria. To znamená, že tento výběr nebyl nijak selektován a má dle mého názoru dostatečnou oporu jak v teorii, tak i v praxi, a tudíž i dostatečnou vypovídající hodnotu vzhledem ke znalostem a zkušenostem radiologických asistentů. Výsledky této práce potvrdily hypotézu a ukázalo se, že digitalizace má kladný dopad na praktickou činnost radiologického asistenta při využití postprocessingových úprav, archivaci snímků pomocí systému PACS a zejména oceňují to, že odpadá tzv. mokrý proces. V celkovém výčtu je třeba vidět i výhody ekonomické, neboť i ty jsou v dnešní době jedním z hlavních kritérií rozvoje nových způsobů činnosti ve zdravotnictví. To, že při digitální metodě zobrazování odpadnou v provozu nemocnice náklady na filmy, chemikálie, archivační kapacity (místnosti a personál) přináší nemalé ekonomické výhody.
|
|
|
Možnosti samostatné práce radiologických asistentů na detašovaných pracovištích
VICHROVÁ, Olga
V bakalářské práci jsme se zabývali rozdíly v rozsahu samostatné práce radiologického asistenta na různých typech detašovaných oddělení. V teoretické části jsme popisovali systém detašovaných oddělení a činnost radiologického asistenta na tomto oddělení. Fyzikální poznámky nezbytné k úvodu do problematiky práce radiologického asistenta na detašovaných radiologických pracovištích, popis analogového systému, rozdělení a popis digitalizace. V poslední části se zabýváme teleradiologií, o nichž se domníváme, že by v budoucnu mohla usnadnit práci radiologických asistentů na detašovaných oddělení. V práci jsme si stanovili za cíl získat názor na organizační a technické zkvalitnění činnosti radiologického asistenta na různých typech detašovaných zařízení pomocí digitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy, že digitalizace usnadní a zkvalitní práci radiologického asistenta, a že digitalizace zlepší péči o pacienta. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny. Výsledky byly získány porovnáním časových a ekonomických úspor v práci radiologických asistentů ve dvou různých typech zdravotnických zařízeních. Práce dokazuje, že digitalizace zkrátí diagnostické výkony, zkvalitní systém péče o pacienta, zrychlí a usnadní práci radiologického asistenta, a pro velká zdravotnická zařízení má ekonomické přínosy.
|
|
|
Vliv koncentrace jodu v kontrastní látce na kvalitu CT zobrazení
RANŠOVÁ, Pavlína
V naší práci jsme měřením in vitro a in vivo zjišťovali absolutní i relativní denzity různých kontrastních látek v závislosti na obsahu jodu. Prokázali jsme, že relativní denzita kontrastních látek stoupá se snižujícím se obsahem jódu a tedy že absolutní hodnoty denzity nejsou přímo úměrné obsahu jodu v těchto látkách. Pro měření in vitro (originální balení ve skle) jsem použili 4 různé kontrastní látky pod obchodními názvy Visipaque 270, Visipaque 320, Ultravist 370 a Iomeron 400. Měření probíhalo na přístroji CT Somatom Emotion Duo (Siemens, Forchheim, Německo). Standardním protokolem za standardních podmínek jsme skenovali jednotlivě balení kontrastní látky. Údaje byly zapisovány do tabulek. Pro měření in vivo jsme použili retrospektivně vybraný soubor pacientů se standardním vyšetřením břicha se zadaným standardním protokolem na témže CT přístroji i na tlakovém injektoru CT 9000 Advantage (Liebel-Flarsheim, Mallinckrodt, USA). Celkově byla zaznamenána data 258 pacientů: věk, pohlaví, denzita krve po podání kontrastní látky i.v. v úrovni bráničního hiátu a v úrovni bifurkace, AP rozměr pacienta v úrovni hiátu. Průměrné denzity pak byly u jednotlivých značek kontrastních látek porovnávány a byla zjištěná dobrá korelace s výsledky měření in vitro. Naměřené hodnoty pak byly dále analyzovány. Zjišťovali jsme závislosti naměřených denzit k věku, změny denzity naměřené v úrovni hiátu a v úrovni bifurkace u jednotlivých kontrastních látek. Pro praktické použití jsme dále zkoumali závislost denzity krve na AP rozměru pacienta, kde jsme prokázali dobrou korelaci snížení denzity při vzrůstajícím AP rozměru, jako jednoduchém parametru nahrazujícím zjišťování váhy pacientů.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při embolizacích
KŘÍŽOVÁ, Pavlína
Za radiologického asistenta je považován vzdělaný zdravotnický pracovník připravený k vykonávání náročných prací ve zdravotnických oborech. Jedním z nich je radiodiagnostika a její významný obor intervenční radiologie, kde vykonává velmi odpovědnou práci. Komunikuje s pacienty, spolupracuje s lékařským personálem a ovládá složité angiografické zařízení. Proto je důležité, aby měl speciální odbornou přípravu a požadované vlastnosti. Radiologickým asistentem se stane člověk po absolvování specializovaného vzdělávacího programu, který se v současnosti studuje na vysoké škole a je ukončený titulem Bc., psaným před jménem. Při studiu získává znalosti a schopnosti z oblasti radiodiagnostiky potřebné pro praxi na pracovištích intervenční radiologie. Při teoretické i praktické výuce si osvojuje znalosti i dovednosti v oblasti přístrojové techniky (angiografické přístroje), potřebných IT technologií (NIS, PACS), získává anato-mickou orientaci ve vyšetřované oblasti, učí se od lékařského personálu nejnovější postupy při embolizační technice, orientuje se v instrumentáriu, zná používané kontrastní látky a nežádoucí reakce na ně a umí při nich podat první neodkladnou pomoc. Nelékařský pracovník, který spolupracuje při provádění embolizací, by měl mít i následující schopnosti: komunikační dovednosti - spolupráce s lékařským personálem a pacienty, empatie - informovanost pacienta, zvládání stresových situací. Práce s nemocným člověkem vyžaduje psychologický správný individuální přístup a striktní dodržování zásad zdravotnické etiky. Embolizace je způsob uzavření jedné nebo více cév, které způsobují více škody nežli užitku. Lze použít různých materiálů / látek, podle toho, zda má být cévní okluze dočasná nebo trvalá, nebo jestli jde o léčení malých nebo větších cév. Látka je zaváděna katetrem, jehož konec je v nebo u cévy, jež má být uzavřena. Tento přístup může být využit jak pro kontrolu nebo prevenci abnormálního krvácení, tak pro uzavření cév zásobujících rostoucí nádor (tumor). Terapeutická embolizace může také sloužit k eliminování (odstranění) arteriovenózní malformace (AVM), abnormálního propojení tepny a žíly. Termín "embolizace" je odvozen od embolu, což může být objekt, který cirkuluje v krvi, dokud se neusadí v cévě - v tomto případě syntetická látka nebo medikace speciálně vytvořená k uzavření cév.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při angiografických výkonech
EISNER, Tomáš
Angiografie jako rentgenové vyšetření cévního řečiště zaznamenala od svého vzniku výrazný vývoj. Od translumbální přímé punkce aorty přes Seldingerovu techniku vedla cesta ke zjemnění techniky a tím ke značnému snížení výskytu periprocedurálních komplikací. Angiografické výkony a materiály pro ně, přístrojová technika a možnosti práce s obrazem se stále výrazně zdokonalují. Invazivní angiografická vyšetření jsou nahrazována neinvazivními výkony pomocí ultrasonografie, magnetické rezonance či počítačové tomografie. Přesto zůstávají nedílnou součástí vyšetřovacích algoritmů, zvláště při intervenčních výkonech na cévách. Společným znakem invazivních výkonů na angiografickém pracovišti - kromě diagnostiky také u intravaskulární ultrasonografie anebo u výkonů terapeutických, jako je perkutánní transluminální angioplastika, implantace stentů, embolizace cév, trombolýza a trombektomie a další - je použití skiaskopie spojené s ionizujícím zářením a intravaskulární podávání kontrastních látek. V diagnostickém zobrazování cév má trvale nezastupitelnou roli radiologický asistent. Musí ovládat dobře průběh jednotlivých výkonů a posloupnost úkonů lékaře, aby mohl včas splnit jeho požadavky, a zároveň musí znát případná rizika komplikací a včas a správně na ně reagovat. Dále musí dobře obeznámen s ovládáním angiografickým přístroje a automatické stříkačky a zvládat techniku postprocessingové úpravy obrazu. Kvalitní práce radiologického asistenta by tak měla mít zásadní vliv na možnost kontroly a snižování dávky ionizujícího záření pro pacienta i pro vyšetřující personál i na množství a případné vedlejší reakce na podané kontrastní látky. Na základě vlastních zkušeností s asistencí při 4 628 nekoronárních a 14 620 koronárních angiografií v posledních 10 letech (1997 - 2006) jsem na vzorovém souboru 40 pacientů poukázal na zátěž nemocného ionizujícím zářením při nezbytné kontinuální a pulsní skiaskopii. Zpracované výsledky měření získaných při angiografii tepen dolních končetin na Kardioangiografickém oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Výsledky prokázaly výhody pulsní skiaskopie, digitálního zpracovávání obrazu a s ním spojených úprav včetně trojrozměrného zobrazování a potvrdily tak předpoklady týkající se dávek ionizujícího záření i množství podané kontrastní látky. Z výsledků práce doporučuji věnovat pozornost novým zobrazovacím technikám spojeným s invazivní angiografií zpracovávaným digitální technikou a zařadit tyto poznatky do systému celoživotního vzdělávání radiologických asistentů.
|
|
|
Poranění hrudní a bederní páteře - postavení jednotlivých zobrazovacích metod v diagnostice a terapii
DOLEŽALOVÁ, Martina
Tato práce informuje o poranění hrudní a bederní páteře se zaměřením na práci radiologického asistenta. Poranění páteře patří mezi nejzávažnější poranění a jejich incidence stále stoupá. K diagnostice těchto poranění se používají radiologické zobrazovací metody jako skiagrafie, počítačová tomografie a magnetická rezonance, která provádí právě radiologický asistent. Pokud jsou tato poranění léčena operativně, setkává se s nimi radiologický asistent i na operačních sálech. Zde obsluhuje skiaskopické přístroje a pomáhá tak operatérovi s navigací výkonu. Je důležité, aby radiologický asistent správně ovládal postupy při všech výkonech které provádí a dbal na radiační ochranu. Důsledkem nekvalitně odvedené práce radiologického asistenta může být špatné nebo pozdní stanovení diagnózy a zvýšená radiační zátěž pro pacienta a v případě terapeutických výkonů i pro přítomný zdravotnický personál. V práci dále rozebírám soubor pacientů hospitalizovaných od 1.1.2006 do 31.12.2006 na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové s diagnózou zlomenina hrudního nebo bederního obratle. Soubor čítá 84 pacientů ( 48 žen a 36 mužů ). Uvádím věkovou charakteristiku souboru, četnost postižení jednotlivých obratlů hrudní a bederní páteře, procentuální zastoupení jednotlivých terapeutických metod. Hlavně se však věnuji radiologickým metodám, kterými byli tito pacienti vyšetřováni a chybám, které jsme v jejich zhotovení zaznamenali.
|
host ::
RSS.