|
|
Základní aspekty ochrany obyvatelstva před následky chemického terorismu v České republice
Drápal, Stanislav ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou Základní aspekty ochrany obyvatelstva před následky chemického terorismu v České republice. V této bakalářské práci bylo čerpáno z domácích a zahraničních zdrojů za posledních deset let. V úvodní části práce pojednává o základních pojmech týkajících se terorismu a jeho odnoží. Uvádí některé případové studie teroristických útoků na civilní obyvatelstvo za pomoci některých vybraných nebezpečných chemických toxických látek. Střední část se zabývá charakteristikou a rozdělením jednotlivých bojových chemických látek a nebezpečných toxických chemických látek. Jsou zde uvedeny zákonné normy a opatření používaná v České republice. Také postupy zdravotnických složek IZS v poskytování před nemocniční neodkladné péče v případech hromadného postižení zdraví. Na závěr je analyzována připravenost obyvatelstva v České republice na možnost chemického teroristického útoku a navrhuji příručku „Nebezpečí chemického napadení“ pro civilní obyvatelstvo.
|
|
|
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz ve výuce na základních a středních školách
Pajpachová, Veronika ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je Koncepce Ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz ve výuce na základních a středních školách. Na konci minulého století byla problematika výuky ochrany obyvatelstva na školách značně zanedbána. Proto je potřeba vytvořit funkční systém, který by umožnil kvalitní vzdělávání školní mládeže. První část práce se věnuje historii ochrany obyvatelstva, popisuje mimořádné události na území České republiky a přináší přehled příruček a pomůcek používaných při výuce. Druhá část představuje Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 a ukazuje současný stav výuky. Závěr práce je věnován návrhu systému vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
| |
|
|
Porovnání připravenosti obyvatel zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice v oblasti ochrany obyvatelstva s přihlédnutím k diferenciaci populace
KOLÁŘ, Jiří
Dobrá připravenost obyvatel na mimořádnou událost způsobenou radiační havárií je důležitým předpokladem pro zvládnutí této situace, pro bezproblémový průběh opatření souvisejících s ochranou obyvatelstva a samozřejmě je důležitým předpokladem pro ochranu života a zdraví každého jedince. Lidé by si měli rizika mimořádných událostí uvědomovat, v rámci svých možností na ně být připraveni tak, aby byli schopni pomoci sobě i svým blízkým. Cílem této diplomové práce bylo provést průzkum připravenosti obyvatel zón havarijního plánování jaderných elektráren v České republice (Jaderná elektrárna Dukovany) a na Slovensku (Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice) na mimořádnou událost a posoudit, zda se tato připravenost v obou státech liší. Elektrárny v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích byly pro výzkum zvoleny právě proto, že byly vybudovány a uvedeny do provozu ještě v době společného státu Čechů a Slováků. Pro práci byla stanovena hypotéza: Připravenost obyvatel na mimořádnou událost v zónách havarijního plánování jaderných elektráren v České republice a na Slovensku je na stejné úrovni. S přihlédnutím k diferenciaci populace byly samostatně vyhodnoceny odpovědi respondentů ve věkové kategorii 41-65 let. Teoretická část této práce je ve svém úvodu zaměřena na historický vývoj jaderných elektráren na území bývalého Československa a zabývá se výhodami a nevýhodami výroby elektrické energie pomocí štěpné reakce. Další část pojednává o bezpečnosti a bezpečném provozu jaderných elektráren. Je zde zmíněna mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí včetně příkladů havárií jaderných zařízení. V závěru teoretické části je uveden přehled legislativních předpisů vztahujících se k jaderné bezpečnosti a ochraně obyvatelstva v obou státech a přehled opatření týkajících se ochrany obyvatelstva při nastalé radiační havárii. Výzkumná část této práce byla zahájena formou dotazníkového šetření u obyvatel v obou zónách havarijního plánování. Polovina z celkových šestnácti otázek je vyhodnocena formou deskriptivní a matematické statistiky, odpovědi na zbývající otázky poukazují na chování, informovanost, připravenost a odlišné potřeby lidí v případě nouzového ukrytí a evakuace při mimořádné události způsobené radiační havárií v jaderné elektrárně. Hypotéza byla ověřována dvojvýběrovým parametrickým testováním. Prostřednictvím t-testu bylo prokázáno, že v připravenosti obyvatel obou zón havarijního plánování není statisticky významný rozdíl. Hypotéza byla tedy přijata. Použitím testu dobré shody bylo zjištěno, že empirické rozdělení u obou výběrových statistických souborů lze nahradit normálním rozdělením, takže lze obě empirické křivky nahradit Gaussovou křivkou. Dílčí výzkum byl zaměřen na věkovou kategorii 41-65 let. I zde byla prokázána neparametrickým testováním normalita u obou výběrových statistických souborů. Rovněž aplikace dvojvýběrového parametrického testování potvrdila, že připravenost obyvatel této věkové kategorie se v obou zónách neliší. Jednotlivé odpovědi byly zaznamenány graficky a v diskuzi byly okomentovány rozdíly a specifika zejména s ohledem na odlišné znalosti, chování a specifické požadavky lidí v případě evakuace. V souvislosti s výsledky naměřenými v jednotlivých zónách havarijního plánování by bylo vhodné uvážit, zda by místo zjištěného normálního rozdělení připravenosti nemělo být naměřeno jiné, například Poissonovo rozdělení, které by svědčilo o lepší připravenosti na mimořádné události. Důležitá je edukace a osvěta takovou formou, která vzbudí zájem obyvatel žijících v zónách havarijního plánování o danou problematiku.
|
|
|
Statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
HAJÍČKOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá tématem statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Problematika ochrany obyvatelstva se vyvíjí od 30. let dvacátého století až do současnosti.V současné době je ochrana obyvatelstva rozvíjena především prostřednictvím Koncepcí ochrany obyvatelstva, kdy nejnovější je Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.Cílem této práce bylo srovnat informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Vzhledem k možné mimořádné události v podobě radiační havárie hraje informovanost obyvatelstva značnou roli.V teoretické části práce byla rozebrána ochrana obyvatelstva, právní normy a dokumenty, které se touto problematikou zabývají. Dále byla definována opatření týkající se ochrany obyvatelstva, která mají za úkol snížit vliv následků mimořádných událostí nebo krizových situací na zdraví a životy obyvatelstva, majetek a životní prostředí. V práci je zmíněno i havarijní plánování a popsány druhy havarijních plánů.Druhá polovina teoretické části práce se zabývala popisem vybraných statistických metod.Mezi základní metody deskriptivní statistiky patří formulace statistického šetření, škálování, měření a elementární statistické zpracování,které byly v práci rozebrány.V základních metodách matematické statistiky bylo popsáno neparametrické testování a parametrické testování, kde bylo vysvětleno dvojvýběrové parametrické testovaní se zaměřením na t-test a F-test.V poslední kapitole této části byly popsány metody vícerozměrné statistiky.Ve výzkumné části byly ke splnění cíle práce stanoveny následující hypotézy a dílčí hypotézy: H1 - Mezi zónou havarijního plánováni jaderné elektrárny Temelín a zónou havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany není statistický významný rozdíl. H11-Mezi muži JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H12-Mezi ženami JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H2 - Informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H21-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H22-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H23-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H24-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.Všechny vymezené hypotézy byly na základě použití metod deskriptivní a matematické statistiky ověřeny a přijaty.Výzkum proběhl na základě dotazníkového šetření v zónách havarijního plánování JE Temelín a JE Dukovany.V každé zóně vyplnilo dotazník obsahující 23 otázek 242 mužů a 270 žen.Veškerá data použitá ke zpracování výzkumu této práce mi byla zprostředkována v rámci projektu "Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace" Bezpečnostní výzkum MV ČR (VG20132015122) řešený na Katedře radiologie,toxikologie a ochrany obyvatelstva, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci Hasičského záchranného sboru ČR.Výsledky výzkumu ukázaly,že průměrná informovanost obyvatel žijících v zónách havarijního plánování jaderných elektráren nedosahuje ani 50 % a znalosti obyvatel o případné mimořádné události tedy nejsou příliš uspokojivé.Vzhledem k možnostem,které dnešní doba nabízí,ať už se jedná o přístup na internet či různé exkurze v jaderné elektrárně,by bylo žádoucí zlepšit informovanost obyvatel v této problematice.Obyvatelé žijící v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren by mohli být připravení na nestandardní situace nadprůměrně, nikoliv jen v podobě Gaussovy křivky.
|
|
|
Výpadky proudu v Nemocnici Jihlava.
CHVÁTALOVÁ, Jana
Zdraví, které se nám v životě dostává, bezesporu představuje jeden z nejcennějších darů a je to jedna z nejvýznamnějších hodnot pro nás všechny. Lidské tělo fascinuje lidstvo po celou dobu jeho existence. Od počátků prvních léčivých extraktů až po moderní robotické operace, jde lidem prioritně o to samé předcházet nemocem, vrátit člověku stav plného zdraví, případně přiblížit kvalitu jeho dalšího života, co nejvíce stavu úplného uzdravení. Na našem dobrém zdraví nemáme zájem pouze my, ale i celá vyspělá společnost. Pro kvalitu našeho života je nutné především zajistit správné fungování důležité části infrastruktury, tzv. kritické infrastruktury, protože neplánovaný výpadek elektrického proudu může mít katastrofální následky nejen na pacienty. Nezbytností pro nemocnici je dostatek elektrické energie, protože elektrická síť v nemocnici je velmi křehká, a nemožnost vyrobit elektrickou energii do zásoby, ji předurčuje k jejímu zálohování. Pro každou nemocnici je prioritní schopnost dostatečně spolehlivě chránit elektrickou síť a předcházet tak neblahým důsledkům jejího nedostatku. Diplomová práce s názvem "Výpadky proudu v nemocnici Jihlava" se zaměřuje na otázku krizové situace při neplánovaném přerušení dodávky elektrické energie v Nemocnici Jihlava, zároveň vysvětluje základní pojmy týkající se dané problematiky a popisuje princip fungování tohoto nemocničního zařízení. Teoretická část diplomové práce se skládá z několika kapitol, v nichž jsou uvedeny základní údaje o elektrické energii, elektrizační soustavě, elektrárnách, přenosové a distribuční soustavě, principu a fungování nemocnice. Je zde také názorně popsána Maslowova pyramida lidských potřeb, dále je v této části práce vysvětlen pojem "blackout" a pro příklad uveden výskyt několika vážných výpadků elektrické energie v České republice i ve světě, zkušenosti s nimi a jejich dopady na lidskou společnost. Obsahem praktické části je základní charakteristika Nemocnice Jihlava, umístění náhradních zdrojů dieselagregátů, popis jednotlivých zdrojů napájení, jejich funkce a princip fungování Nemocnice Jihlava. Celý výzkum teoreticky prověřil připravenost Nemocnice Jihlava na výpadky elektrické energie. Základní metodou šetření byl sběr dat, která byla získána formou řízeného rozhovoru s odpovědnými zaměstnanci, jejich odpovědi byly přepsány do textu a následně byla provedena analýza vytipovaných rizik metodou KARS, z důvodu zjištění velikosti dopadu této krizové situace na pacienty. Předpokládá se, že je dostatečně zajištěna adekvátní ochrana proti selhání elektrizační soustavy, která by mohla při přerušení dodávky elektrické energie ohrozit pacienty, personál, drahé vyšetřovací a operační přístroje, vlastně celkové fungování této významné instituce. Na základě šetření došlo k nezvratnému důkazu, jak důležitá je veřejná informovanost a seznámení se s řešenou problematikou nejen personálem, ale také pacienty nebo managementem. Techničtí pracovníci mohou kvalitně zajistit fungování důležitých strojů a přístrojů, ale neméně důležitá je i velká zodpovědnost a znalost této problematiky zdravotnického personálu, aby se v mimořádné situaci rychle, erudovaně zorientoval a svým chováním a jednáním tak pomohl situaci zvládnout bez větších problémů a zmenšil hrozící riziko dopadů na pacienty a drahé přístrojové vybavení, na co nejmenší míru. I k tomuto účelu by mohly sloužit výsledky této práce. Cílem diplomové práce bylo zjistit dopady výpadku elektrické energie v Nemocnici Jihlava na pacienty a navrhnout případná opatření. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že náhlý výpadek elektrického proudu představuje pro Nemocnici Jihlava vážné ohrožení její funkčnosti a z tohoto důvodu jsou v závěrečné části diplomové práce uvedena výsledná doporučení, kterými je možno riziko dopadů, nejen na pacienty, zmírnit.
|
|
|
Způsoby ochrany obyvatelstva před nebezpečnými chemickými látkami při mimořádných událostech
MRÁZKOVÁ, Silvie
Diplomová práce se zabývá způsoby ochrany obyvatelstva před nebezpečnými chemickými látkami v případě vzniku mimořádné události. Teoretická část práce se zaměřuje na rozbor legislativy, která se týká nebezpečných chemických látek a soustřeďuje pozornost zejména na rizika spojená s přepravou nebezpečných chemických látek s jejich následným únikem. Práce popisuje vybrané nebezpečné chemické látky a upozorňuje na nehody, které se v nedávné době staly. Dále se zajímá o varování, evakuaci, ukrytí a prostředky improvizované ochrany, což je pro ochranu běžného občana nejdůležitější. S automobilovými cisternami přepravujícími chemické látky se obyvatelstvo setkává denně na každém kroku, a proto by se jejich ochrana měla ubírat především tímto směrem. Lidé často nevědí, jak se v takové situaci zachovat. Pro výzkum byl v praktické části vytvořen dotazník, který měl úroveň znalostí občanů zjistit. Vyhodnocením informovanosti obyvatelstva a na základě výsledků dotazníků byla navržena vhodná forma edukace pro doplnění znalostí (kapesní průvodce). Současně byly dotazníky rozdány mezi příslušníky HZS s cílem ověřit i jejich připravenost. Připravenost HZS dokazuje i rozbor a fotodokumentace taktického cvičení s tématikou únik nebezpečné chemické látky při přepravě.
|
|
|
"Vybrané úkoly jednotek požární ochrany při zabezpečení ochrany obyvatelstva"
NOSEK, Martin
Cílem této bakalářské práce bylo rozebrat úkoly a činnost jednotek požární ochrany se zaměřením na činnost jednotek na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. Mimo jiné také posoudit připravenost a vybavenost jednotek požární ochrany. Pomocí dotazníkového šetření zjistit úroveň znalostí velitelů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. V současné době ukázaly zkušenosti z řešení mimořádných událostí a to zejména při vichřicích a povodních potřebu mít připravené a organizované skupiny osob, které by plnily specifické úkoly v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. K organizovaným, ale ne zcela připraveným skupinám patří jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. V úvodu teoretické části této bakalářské práce se autor zabýval historickým vývojem ochrany obyvatelstva v našich podmínkách, dále zde uvedl, jaká mohou vzniknout rizika a mimořádné události. Dále jsou zde uvedeny druhy jednotek požární ochrany a jejich kategorizace pro zajištění plošného pokrytí. Jsou zde rozebrány základní úkoly jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva podle §30 vyhlášky č.247/2001 Sb. U některých těchto úkolů je uvedena vybavenost profesionálních jednotek okresu České Budějovice k jejich plnění. V závěru teoretické části jsou rozebrány jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. V praktické části, která se zabývala zjištěním úrovně znalostí velitelů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, byla použita technika sběru dat formou dotazníku. V diskuzi se autor věnoval rozboru jednotlivých otázek tohoto dotazníku. Závěr bakalářské práce uvádí nutnost dalšího prohlubování vědomostí členů sboru dobrovolných hasičů obcí na periodických školeních v oblasti ochrany obyvatelstva. Závěry této práce budou využity Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje při přípravě velitelů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí.
|
host ::
RSS.