|
|
Vylučování amoniaku rybami za rozdílných oxických podmínek prostředí
MÜLLEROVÁ, Lucie
Cílem této práce bylo zjistit a porovnat koncentrace amoniakálního dusíku vylučovaného rybami při různém nasycení vody kyslíkem. V Laboratoři vodní toxikologie a ichtyopatologie VÚRH JU ve Vodňanech byly provedeny pokusy (předběžný, hlavní a dodatečný) s okrasnou formou kapra obecného (Cyprinus carpio f. Koi). Předběžný (orientační) pokus byl proveden se třemi rozdílnými koncentracemi rozpuštěného kyslíku (I. 0,65 - 2,66; II. 2,43 - 5,70; III. 6,40 - 6,50 mg.l-1 O2) a produkce amoniakálního dusíku rybami za 2 hodiny v přepočtu na 1 kg hmotnosti ryb činila I. 24,61; II. 85,29; III. 70,19 mg N-NH4+. V hlavním pokusu provedeném v šestinásobném opakování byly ryby rovněž vystaveny rozdílným oxickým podmínkám (hypoxie 0,76 - 1,46; normoxie 9,8 - 9,46 mg.l-1 O2) a zjištěná produkce amoniakálního dusíku po dvou hodinách trvání pokusu v přepočtu na 1 kg hmotnosti ryb činila u ryb v hypoxii 25,01 +- 3,14 mg N-NH4+ a u ryb v normoxii 32,56 +- 4,08 mg N-NH4+. Zjištěný rozdíl byl statisticky významný (P < 0,05). Hematologické a biochemické vyšetření krve ryb v závěru pokusu prokázalo statisticky významné rozdíly v počtu leukocytů, hodnotě hematokritu, koncentraci amoniaku a glukózy. Dodatečný pokus byl proveden v pětinásobném opakování a ryby zde byly vystaveny hypoxii (0,99 - 1,21 mg.l-1 O2) a normoxii (7,67 - 9,11 mg.l-1). V průběhu pokusu byly zjištěny statisticky významné rozdíly v produkci amoniakálního dusíku (po dvou hodinách u ryb vystavených hypoxii 28,41 +- 9,98 mg a u kontrolních ryb v normoxii 55,47 +- 9,29 mg). Po 4,5 hodinách trvání pokusu se rozdíl ještě zvýšil a činil u ryb v hypoxii 47,92 +- 4,91 mg N-NH4+ a u ryb kontrolních 101,53 +- 8,31 mg N-NH4+. Po zavedení vzduchování se během 10 minut koncentrace kyslíku ve vodě u ryb vystavených hypoxii vyrovnala koncentraci u kontrolních ryb a produkce amoniakálního dusíku se začala zvyšovat. Po následujících 2,5 hodinách byla produkce amoniakálního dusíku u ryb původně vystavených hypoxii (1) a kontrolních ryb (2) srovnatelná (1 - 93,38 +- 17,82 mg; 2 - 110,13 +- 18,21 mg; tyto hodnoty již nebyly statisticky významně rozdílné). Výsledky pokusu prokázaly, že schopnost ryb vylučovat z těla amoniak úzce souvisí s kyslíkovými poměry ve vodním prostředí.
|
|
|
Bilance fosforu při polo-intenzivním odchovu kapra
ŠIMÁNEK, Josef
Cílem práce bylo ověřit obecně uznávaný fakt, že aplikace krmiv má vliv na nárůst koncentrace fosforu v povrchové vodě a prozkoumat případné snížení produkce nestrávených částí krmiva aplikací tepelně upravených obilovin. Pokus byl proveden ve dvou po sobě jdoucích vegetačních sezónách v letech 2012 a 2013 Pro účel studie posloužily 4 nádrže. Do třech experimentálních rybníků byly jako doplňkové krmivo aplikovány obiloviny, a to sice tepelně upravené obiloviny ve dvojím opakování a neupravené obiloviny. Účinnost takto podávaných krmiv byla porovnávána s hodnotami z kontrolních podmínek bez přikrmování, kde byla obsádka kapra stejné hustoty chována pouze na přirozené potravě. Bioturbace ryb měla větší vliv na parametry kvality vody, než přísun živin z obilovin, kdy proměnné ovlivňující průhlednost vody byly statisticky (P < 0,05) odlišné (vyšší hodnoty zákalu a nerozpuštěných látek a nižší průhlednost vody) v kontrolních podmínkách bez přikrmování, oproti rybníkům, kde byly použity tepelně upravené obiloviny. Další odlišnosti, avšak statisticky nesignifikantní nastaly v distribuci mazkrozoobentosu, kdy byla jeho denzita nejnižší v kontrolní nádrži. Oproti tomu byl vypozorován takřka nepatrný vliv přikrmování na množství zooplanktonu v rybnících. Rozdíly byly zjištěny také například v produkční účinnosti krmiv v různých nádržích, která byla největší v rybnících, kde byly ryby krmeny tepelně upravenými obilovinami. Dále bylo potvrzeno, že množství fosforu v tělech ryb je závislé na stáří ryb a na biologické dostupnosti fosforu obsaženého v krmivu. Celkově výsledky naznačily, že tepelné úpravy obilovin se vzhledem k malé finanční náročnosti jeví jako do budoucna perspektivní způsob, jak přispět k trvalé udržitelnosti rybníkářské produkce.
|
|
|
Kryokonzervace spermií kapra obecného (Cyprinus carpio) při různých podmínkách zmrazování.
SOCHOROVÁ, Denisa
V této studii bylo zkoumáno několik různých zmrazovacích médií (kryoprotektantů), které již dříve byly vyzkoušeny různými autory, byly také vyzkoušeny různé zmrazovací protokoly pro zachování jednotlivých parametrů při zamrazování spermií. Byly prozkoumány účinky řízeného seedingu a změny rychlosti ochlazování v různých fázích zamrazování. Sperma bylo odebráno od 7 mlíčáků kapra obecného, které bylo zamrazeno v pejetách o objemu 0,5 ml. V objektu zájmu bylo porovnat čtyři zmrazovací protokoly, které byly na různých hladinách nad tekutým dusíkem (1, 3, 6, 9 cm) (což odpovídá -190 °C, -150 °C, -110 °C, -70 °C) po dobu 20 minut a následně byly přeneseny do tekutého dusíku. Nejvyšší přežití bylo dosaženo ve 3 cm nad hladinou tekutého dusíku (pohyblivost 33 ? 8 %) a rychlost pohyblivosti po rozmrazení spermií (118 ? 9 ?m/s). Bylo zjištěno, že teplota -90 °C je optimální, při které je vhodné ponořit vzorky do tekutého dusíku bez negativního vlivu pohyblivosti spermií po rozmrazení. Pohyblivost spermií ponořených do tekutého dusíku před nebo bezprostředně po bodu krystalizace (-16 °C) je 0 %. Pohyblivost spermií zmrazených za pomoci metody seedingu nebo bez použití této metody se po rozmrazení významně nelišila. Přechlazování vzorku během běžného zmrazovacího postupu není hlavní příčinou poškození spermií v průběhu zmrazování.
|
|
|
Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících
KREJČÍ, Filip
V úvodní části práce je popsána historie českého rybníkářství a podány bližší informace o vybraných parametrech kvality rybniční vody, které jsou z hlediska rybářské výroby důležité a mnohdy rizikové. V hlavní části předložené práce jsou shrnuta data z literatury, závěrečných zpráv a databáze VÚRH Vodňany zpracovaná ve formě tabulek a grafů, aby přehledně prezentovala fyzikálně chemické vlastnosti rybniční vody včetně stručných údajů o způsobu hospodaření, případně jiných důležitých okolnostech, které by mohly kvalitu vody rovněž ovlivňovat. Hlavním zdrojem dat mé práce byly čtyři projekty, které se během poměrně dlouhého časového období, a to od osmdesátých let minulého století až po rok 2012, touto problematikou zabývaly. Největší pozornost byla věnována datům získaným v rámci řešení projektu NAZV QH-82113 "Šetrné a efektivní hospodaření na rybnících s maximálním využitím stávajícího trofického potenciálu a udržením dobré kvality vody i rybí produkce" v letech 2008-2012 na pokusnictví VÚRH Vodňany. Zde se jednalo o ucelený soubor dat získaných z poloprovozních podmínek, kde bylo možno pracovat vždy v několikanásobném opakování a za velmi dobře srovnatelných a dokumentovaných podmínek (velikost rybníků, zdroj vody, způsob hospodaření). Na základě některých publikovaných dat a dat získaných z databáze VÚRH Vodňany se podařilo prokázat přímý vliv velikosti iniciálních obsádek na kvalitu vody v rybnících (zejména koncentraci nerozpuštěných látek, na míru organického znečištění a na koncentraci celkového fosforu). Obecně jako parametry, které často nevyhovují legislativním požadavkům, lze označit nerozpuštěné látky, koncentrace kyslíku, celkového fosforu a hodnoty BSK5 a CHSKCr, jejichž hodnoty jsou někdy v praxi ovlivňovány faktory jako např. historie rybníku, jiné než produkční využití rybníku v předešlém období (deponie odpadů z živočišné výroby, rekreační využití apod.).
|
|
|
Vliv přikrmování tržního kapra obilnými krmivy na kvalitu vody
STROUHAL, Jiří
Cílem této práce bylo sledování vlivu přikrmování na vybrané ukazatele kvality vody (teplota, kyslík, pH, alkalita, konduktivita, turbidita, nerozpuštěné látky, chlorofyl a, CHSKCr, BSK5, TP, P PO43-, TN, N NH4+, N NO3). Pokus probíhal na sádkách v Třeboni po dobu 120 dnů. Pro přikrmování byla použita neupravená pšenice, pšenice tepelně upravená a pšenice tepelně upravená a mačkaná. Pro každou skupinu byly vybrány dvě sádky a obsádka byla přikrmována 3x týdně. Pro porovnání výsledků byla nasazena kontrolní skupina, kde obsádka byla odkázána pouze na přirozenou potravu. Celkem bylo odebráno 12 vzorků, u kterých byly stanoveny chemicko-fyzikální vlastnosti vody. Jediný statistický (p < 0,05) rozdíl byl zaznamenaný u koncentrace kyslíku v sádkách, kde ryby byly přikrmovány tepelně upravenou a mačkanou pšenicí (5,79 + - 1,38) v porovnání s kontrolou (7,00 + - 1,73). Ostatní parametry nevykazovaly výrazné změny mezi sledovanými skupinami (p > 0,05).
|
|
|
Vnímavost různých druhů ryb ke koi herpesviróze (KHV) - přehledová studie
KOSTLÁN, Jakub
Koi herpesviróza (KHVD) je nebezpečné virové onemocnění, které poprvé vzplanulo v Izraeli roku 1998. V průběhu 17 ti let se nákaza díky výstavám a mezinárodním obchodům s rybami rozšířila téměř do celého světa a způsobila úhyn mnoha tun konzumních i okrasných kaprů a značné ekonomické ztráty počítané na desítky milionů dolarů. Evropská unie zařadila koi herpesvirózu vzhledem k její nebezpečnosti na seznam neexotických nákaz. Od roku 2008 povinnost hlášení z této nákazy platí i v České republice. Za původce onemocnění je považován koi herpesvirus, zařazený do systému virů jako Cyprinid herpesvirus 3 (CyHV-3). Za hlavní druhy ryb vnímavé ke KHVD jsou považováni koi kapr (Cyprinus carpio koi) a kapr obecný (Cyprinus carpio carpio). Bylo však prokázáno, že virus může být detekován i ve tkáních jiných druhů ryb a u některých z nich se mohou dokonce projevit i klinické příznaky. Je pravděpodobné, že tyto druhy ryb by mohly v akvakultuře hrát roli vironosičů a u některých druhů byla tato skutečnost v experimentálních podmínkách již prokázána. Vzhledem k tomu, že koi herpesvirózu nelze léčit a v České republice není možné ani použít vakcínu, je pro ochranu chovů ryb nejdůležitější zabránit zavlečení nákazy. Hromadným úhynům ryb způsobeným KHVD je třeba předcházet kontrolou dovážených a vyvážených ryb, monitoringem výskytu nákazy a zodpovědným přístupem ze strany chovatelů. Cílem této práce bylo formou přehledové studie sumarizovat dostupné informace o koi herpesviróze a o vnímavosti různých druhů ryb k tomuto nebezpečnému infekčnímu onemocnění.
|
|
|
Vliv rozdílné techniky aplikace krmiva na produkci kapra obecného (Cyprinus carpio L.) v rybničních podmínkách
Weiser, Tibor
Cílem práce bylo zhodnotit a porovnávat efekt použití krmného systému Carp - Feed a krmení standardním způsobem ručně při různé hustotě obsádky (3000 - 6000 ks.ha-1) kapra obecného (Cyprinus carpio L.). V roce 2012 se uskutečnil krmný test na soustavě rybníčků v Milevsku (24. 4. 2012 - 27. 9. 2012), při odchovu násady kapra (forma lysec). V testu byla použita krmná směs se zvýšeným obsahem dusíkatých látek na úrovni více než 18 % v sušině. Z výsledků bylo zjištěno zvýšení kusového přírůstku použitím systému Carp - Feed, na úrovni 197 g ( 45 %) nebo 52 g ( 25 % ) u vyšší hustoty obsádky, které vychází ze zvýšené intenzity růstu o 6,1 a 2,2 %.den -1 u relativního denního přírůstku a o 0,22 a 0,044 %.den -1 u SGR. Produkční účinnost krmiva se pohybovala v rozmezí FCR 0,95 - 1,86 , FCE 0,54 - 1,05, FCR/SGR 0,45 - 0,92 a specifická růstová rychlost SGR v rozmezí 1,774 - 2,311 %.den - 1. Při statistickém vyhodnocení výsledků na úrovni prokazatelnosti P - 0,05 byl prokázán vliv použitých krmných variant a hustota obsádky na délkové a hmotnostní parametry, na exteriérové a chemické složení ryb. Na kondiční ukazatele nebyl zjištěn výraznější vliv. Podle zjištěných výsledků je výhodné používat krmný systém Carp - Feed, nicméně je třeba počítat s vyšší spotřebou krmiva a při vyšší hustotě obsádky s nižšími kusovými hmotnostmi. Při praktickém využití Carp - Feedu je lepší podle pokusu pro dosažení větší produkce při přijatelné kusové hmotnosti a při maximálním výnosu zvolit hustou obsádku (6000 ks.ha-1). Součástí práce je literární přehled problematiky přikrmování a možnosti úpravy krmiv.
|
|
|
Ověření možnosti použití netradičních chovatelských postupů v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Kukačka, Vladimír
Byla uskutečněna série čtyř experimentů zaměřených na sledování dynamiky změn spektra mastných kyselin kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a možnosti jeho cílených změn, za účelem dosažení lepší dietetické hodnoty kapřího masa pro člověka. Změn spektra mastných kyselin kaprů mělo být dosaženo krátkodobým předkládáním krmiva s přídavkem lněného a rybího oleje a následným sádkováním v prostředí se snižující se teplotou. Předkládání krmiva obsahujícího 6 % lněného oleje zlepšilo z dietetického hlediska spektrum FA svaloviny kaprů v porovnání s kapry chovanými standardní technologií s přikrmováním obilovinami. Spektrum FA svaloviny ryb dosažené vlivem tohoto krmiva na počátku září přetrvalo bez významných změn do počátku ledna následujícího roku. Využití rybího oleje je limitováno jeho kvalitativním složením. Přídavkem oleje s vysokým obsahem EPA a DHA do krmiva lze efektivně zvýšit obsah těchto FA v svalovině kaprů.
|
|
|
Využití umělých a poloumělých výtěrů v současném chovu kapra
MARKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití umělých a poloumělých výtěrů v současném chovu kapra obecného (Cyprinus carpio, L.). Byl zpracován literární přehled o biologii tohoto druhu v souvislosti s reprodukcí a o samotných metodách výtěru (přirozený, poloumělý, umělý). Pro zjištění výsledků byla provedena vlastní pokusná část (2 výtěry: poloumělý na Školním pokusnictví Vodňany a umělý výtěr na rybí líhni ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech). V obou případech proběhla hormonální stimulace generačních ryb. Z umělého výtěru bylo posouzeno množství získaných pohlavních produktů od jednotlivých plemen. Současně bylo realizováno dotazníkové šetření v rámci podniků zabývající se reprodukcí kapra. Získané odpovědi z dotazníkového šetření a vlastní poznatky z praktické části výtěrů byly srovnány s bibliografickými zdroji a byly vyvozeny následující závěry. Potvrdilo se, že v dnešní době převažuje masivní produkce kapřího plůdku z umělého výtěru, kde jsou zajištěny optimalizované podmínky a Dubraviova metoda poloumělého výtěru je již používána pouze okrajově. V současnosti je produkováno více lysého kapra než šupinatého. Z chovaných lysých plemen převažuje Maďarský lysec (M2), nicméně záleží na jednotlivých rybářských podnicích, jakou formu kapra zvolí, aby uspokojili poptávku na trhu.
|
|
|
Produkční účinnost upravených krmiv při odchovu tržního kapra na sádkách Rybářství Třeboň.
MELKA, Václav
Cílem této práce bylo ověření produkční účinnosti tepelně a mechanicky upravené pšenice v porovnání s neupravenou pšenicí v chovu tržního kapra na sádkách v Třeboni. Krmný pokus probíhal 120 dní v 8 pokusných sádkách. Jako aplikované krmivo byla vybrána pšenice bez úpravy, pšenice tepelně upravená teplotou 100 °C po dobu 90 sekund a pšenice tepelně upravená a současně mačkaná. Kontrolní obsádka stejné hustoty byla bez přikrmování pouze na přirozené potravě. Pokus probíhal ve dvou opakováních. Obsádky byly přikrmovány 3x týdně v ranních hodinách a na stejném místě v sádce. Každý měsíc proběhlo přelovení obsádek a stanovení sledovaných parametrů. Na konci pokusu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele. Výsledky produkčních ukazatelů prokázaly pozitivní vliv tepelných a mechanických úprav na produkční účinnost. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných pšenicí tepelně upravenou při 100 °C v kombinaci s mechanickou úpravou mačkáním (FCR - relativní krmný koeficient 2,17 - 0,17; FCE - přírůstek hmotnosti ryb z 1 kg krmiva 0,47 - 0,04; SGR - specifická rychlost růstu 0,63 - 0,06 %.d-1), poté následovala pšenice tepelně upravená při 100 °C (FCR - 2,32 - 0,16; FCE - 0,44 - 0,04; SGR - 0,60 - 0,06 %.d-1) a nejnižší produkční účinnost byla u pšenice bez úprav (FCR - 2,38 - 0,10; FCE - 0,43 - 0,02; SGR - 0,58 - 0,07%.d-1). Tepelné a mechanické úpravy pšenice se jeví jako velmi perspektivní způsoby úprav krmiv pro odchov tržního kapra.
|
host ::
RSS.